Informační kompetence pro znalostní společnost

RANKOV, Pavol (Editor). Informační kompetence pro znalostní společnost [online]. 1. vyd. Bratislava: STIMUL, 2014. 82 s. [cit. 2015-03-01]. ISBN 978-80-8127-114-4. Dostupné z: http://fphil.uniba.sk/fileadmin/fif/katedry_pracoviska/kkiv/Granty_a_projekty/miks/ikpzs.pdf

Na podzim 2014 (14. října 2014) se konala v Bratislavě jednodenní konference, která se zabývala tematikou společnosti znalostí. Vystoupili na ní přednášející ze Slovenska a České republiky. Ke konferenci se pojí sborník studií, který je vztažen zejména k projektu KEGA č. 133UK-4/2013 MIKS Mediálne a informačné kompetencie pre znalostnú spoločnosť, ale také (v jednom příspěvku) k projektu v rámci grantu Husovy nadace s názvem Trend mediálneho multitaskingu a kurikulum odboru informačné štúdiá.

Sborník studií přináší sedm poměrně obsáhlých příspěvků publikovaných ve slovenském nebo českém jazyce.

Autor Julius Gálik (profesor z Fakulty masmediálnej komunikácie Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave, z Katedry masmediálnej komunikácie) představuje téma K NIEKTORÝM RIZIKÁM VEDOMOSTNEJ SPOLOČNOSTI, kde se zabývá vznikem a vývojem znalostní společnosti. Upozorňuje na některá rizika a celkem jich charakterizuje pět: redukování znalostí na izolované znalosti, redukování znalostí jen na vyjádřitelné znalosti, redukování vědomostí jen na výsledky, dále oslabení logického a lineárního myšlení, také oslabení vztahu k minulosti a budoucnosti. Autor konstatuje, že pro eliminování těchto rizik je důležité dosáhnout vyšší úrovně poznání, které souvisí se vzděláním a moudrostí.

Pavol Rankov přichází se studií s názvem VZDELANIE PRE ZNALOSTNÉHO PRACOVNÍKA: MEDZI ÚZKOU ŠPECIALIZÁCIOU A ŠIROKÝM ROZHĽADOM (docent Rankov je z Filozofickej fakulty Univerzity Komenského, z Katedry knižničnej a informačnej vedy) a zejména si všímá rozporu mezi potřebou vysoké a úzké specializace a potřebou širokého rozhledu ve vzdělávání znalostních pracovníků. Kvalita učebních programů je pak často posuzována soukromým sektorem. Univerzita může spolupracovat s praxí, ale studenti se nemohou během univerzitního studia připravit na všechny situace, které praxe přináší. Vzdělávání je možno poskytovat i menšími flexibilními kurzy a je třeba, aby se znalostní pracovník vzdělával i sám.

Beáta Sedláčková rozebírá téma PROČ ODBORNÉ ZNALOSTI A ZKUŠENOSTI NESTAČÍ ANEBO CHYTŘÍ JSME VŽDY BYLI, NASTAL ČAS, BÝT MOUDŘÍ (doktorka Sedláčková působí na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity na Ústavu informatiky v oddělení informační vědy). V jejím příspěvku jde o stručný pohled na stav současné společnosti v etapě jejího technologického vývoje. V kontextu současné společnosti se autorka zabývá problematikou úspěšné inteligence a uplatňováním znalostí v praxi.

Norbert Vrabec představuje téma HODNOTENIE ÚROVNE MEDIÁLNEJ GRAMOTNOSTI SLOVENSKEJ POPULÁCIE V SÚLADE S NAJNOVŠÍMI TRENDMI EÚ (docent Vrabec působí na Fakulte masmediálnej komunikácie Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave na Katedre mediálnej výchovy), kde se konstatuje, že pro implementaci kvantitativních a kvalitativních výzkumných strategií monitorování a hodnocení mediální gramotnosti na Slovensku je nezbytné poznat různé přístupy. Jde zejména o pochopení metodologického aparátu a indikátorů pro měření mediální gramotnosti. Studie se nadále zabývá průběžnými výsledky pilotního průzkumu úrovně mediální gramotnosti dospělé slovenské populace, který probíhal v roce 2014 v návaznosti na trendy EU.

Ľudmila Hrdináková a Miriam Ondrišová zvolily téma studie INFORMAČNÁ GRAMOTNOSŤ AKO SÚČASŤ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDELÁVANIA (autorky působí na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského na Katedre knižničnej a informačnej vedy). Příspěvek se zabývá informační gramotností jako pojmem přesahujícím základní informační dovednosti a kompetence směrem ke způsobům myšlení a učení se. Ukazuje na nutnost integrovat informační gramotnost do jádra vzdělávacích cílů a vzdělávacích nástrojů vysokoškolského vzdělávání a analyzuje čtyři formy takové integrace. Je zdůrazněna role akademických (vysokoškolských) knihoven jako iniciátora informační výchovy. Je dokumentován zahraniční příklad americké vysokoškolské knihovny (University of Texas) a v závěru jsou shrnuty problémy a výzvy týkající se začlenění informační gramotnosti do osnov.

Jana Ilavská představuje téma PUBLIKAČNÁ GRAMOTNOSŤ V AKADEMICKOM PROSTREDÍ (Dr. Ilavská působí na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského na Katedre knižničnej a informačnej vedy), kdy se stoupajícími nároky kladenými na výsledky vědeckovýzkumné činnosti a s klesajícími finančními prostředky z veřejných zdrojů čelí vědeckovýzkumní pracovníci zvyšujícímu se tlaku na publikování a další výstupy jejich práce. Pochopení a procesní zvládnutí činností spojených s publikováním (tradičním tištěným, elektronickým, nebo i prostřednictvím tzv. otevřeného přístupu) je možno nazvat akademickou publikační gramotností. Akademické knihovny zde mají poměrně velké možnosti hrát aktivní roli a tím rozšiřovat informační gramotnost.

Autoři Richard Papík (Univerzita Karlova v Praze), Michal Zwinger (společnost Rozečti.se, s.r.o.), Věra Pilecká (Ústřední knihovna ČVUT v Praze) a Pavel Rankov (Univerzita Komenského v Bratislave) představují téma TECHNIKY RYCHLÉHO ČTENÍ. ANALÝZA INTENZIVNÍHO SEMESTRÁLNÍHO KURZU NA KKIV FF UNIVERZITY KOMENSKÉHO V BRATISLAVE. Metody efektivního (racionálního, rychlého, dynamického) čtení mohou být užitečné v podobě práce s informacemi na osobní úrovni. Metody čtení souvisí jak se čtenářskou, tak i informační gramotností, které se v praxi často prolínají. Čtení lze zlepšovat technikami tzv. rychlého čtení, které jsou známy již mnoho desítek let. Metody a způsoby rychlého čtení lze nacvičit v koordinaci s lepší soustředěnou pozorností a pak tento způsob čtení nemá charakter povrchního čtení, ale naopak často analytičtějšího, s utvářením kritických závěrů směrem k textu. Jsou dokumentovány a prezentovány výsledky semestrálního kurzu pro bratislavské studenty. Kurz byl realizován kombinací klasické frontální výuky a metod tzv. online učení.

Sborník studií míří nejen do sféry akademických pracovníků zejména informační vědy a knihovnictví, ale také do praxe knihoven a informačních institucí. Přestože prezentování témat a výsledných studií sborníku se uskutečnilo v prostředí malé a jednodenní konference, záběr je poměrně široký a rozmanitý, v mnoha ohledech nejen teoretický, ale i se směřováním do praxe. Sborník je graficky dobře zpracován a volně dostupný v PDF formátu na internetu.

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.

CITACE:
Papík, Richard. Informační kompetence pro znalostní společnost. Knihovna plus [online]. 2015, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus151/papik.htm>. ISSN 1801-5948.