|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2005, číslo 1
Linda Skolková
Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze
Jindřiška Kotrlová
Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze
12. března 2005 se v pražském Kongresovém centru uskutečnil pátý ročník konference INSPO, tj. Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami. Konference proběhla jako součást Března – měsíce internetu. Prezentace z akce a elektronická podoba konferenčního sborníku jsou k dispozici on-line v rámci informačního portálu pro osoby se specifickými potřebami Helpnet.cz v rubrice INSPO.
Program konference byl složený z několika částí. Úvodní jednání v plénu bylo následováno dvěma souběžně probíhajícími sekcemi, z nichž jedna byla zaměřená na tvorbu přístupného webu a druhá na souvislost využívání internetu a zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Závěrečné jednání proběhlo opět v plénu.
Účastníky konference přivítali Karel Ryšavý zastupující Asociaci informačních systémů pro osoby se specifickými potřebami (AISO, http://www.aiso.cz/) a Jaroslav Winter ze sdružení BMI (http://www.brezen.cz/). J. Winter stručně informoval o projektu Březen – měsíc internetu a o jeho letošním tematickém zaměření na oblast nakupování na internetu. Vyzdvihl rovněž význam účasti knihoven v tomto projektu.
Tomáš Wirth z Občanského sdružení www.neslysici.cz ve svém příspěvku objasnil způsoby, jak mohou neslyšící využívat internet. Upozornil, že neexistují žádné přesné statistiky mapující počet osob se sluchovým postižením u nás, odhady se pohybují kolem půl milionu občanů. Zatím pouze přibližně deset procent neslyšících využívá internet, jedná se zejména o mladší věkovou kategorii. Nejčastěji jsou využívány komunikační služby (např. elektronická pošta či instant messaging), dále internet často slouží k získávání informací (např. zpravodajství). Je nutno si uvědomit, že neslyšící sami příliš nepíší, mají problémy se zvládáním českého jazyka (jejich mateřským jazykem je znakový jazyk, který není orálně-auditivní). Pokud využívají chatu, pak především ke komunikaci s jinými neslyšícími, se slyšícími nikoliv. Hledání práce prostřednictvím internetu je pro neslyšící značně problematické. Celkově však internet představuje nejdůležitější kompenzační pomůcku pro neslyšící v překonávání komunikačních bariér. Nejnavštěvovanějšími servery pro neslyšící v ČR jsou Neslysici.cz a Ticho.cz. Neslyšící by měli mít možnost volného přístupu na internet, podle J. Vejsadové z Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě mohou v tomto ohledu pomoci také knihovny.
Jan Buchal z obecně prospěšné společnosti Brailcom (http://www.brailcom.org/) zdůraznil, že technika na jedné straně může postiženým přinést zmírnění jejich handicapu (mj. díky brailskému řádku), na druhé straně někdy naopak vytváří ještě výraznější bariéry (ne vždy je také technika správně používána). J. Buchal dále představil projekty NEPodpis (elektronický podpis pro komunikaci zrakově postižených s úřady, http://www.nepodpis.cz) a Free(b)soft (volný software pro těžce zrakově postižené a nevidomé, http://www.freebsoft.org/)
Dále byly oznámeny výsledky literární soutěže Internet a můj handicap, která byla vyhlášena občanskými sdruženími BMI, AISO a Křižovatka.cz a v níž bylo hodnoceno celkem 32 prací. Na prvním místě se v soutěži umístil Jan Spěváček s dílkem Dobrý pomocník, ale zlý pán. Tato i ostatní soutěžní práce jsou nyní zpřístupněny v rubrice INSPO na portálu Helpnet.cz.
Velmi očekávaným příspěvkem byla prezentace Marcely Fejtové z Gerstnerovy laboratoře na ČVUT (http://gerstner.felk.cvut.cz/), v níž byl popsán a předveden systém I4Control® určený k bezkontaktnímu ovládání osobního počítače. Ke sledování pohledu uživatele je v tomto systému uplatněna metoda tzv. videookulografie. Poloha oka je sledována kamerou, která je umístěna přímo na hlavě (konkrétně na brýlové obrubě). Kamera funguje jako další vstupní periferie počítače, zařízení plně nahrazuje počítačovou myš. Mezi výhody systému I4Control® patří nízká cena a široké možnosti využití.
Jan Nouza z Laboratoře počítačového zpracování řeči na Technické univerzitě v Liberci (http://itakura.kes.vslib.cz/kes/) představil hlasové technologie na pomoc postiženým. Upozornil, že hlasová syntéza je výrazně jednodušší proces než počítačové rozpoznávání řeči. Mezi hlavní problémy rozpoznávání řeči počítačem přitom patří rozsáhlost slovníku, plynulost přirozené řeči, nestejnorodost řeči různých osob a okolní zvuky. V našem jazykovém prostředí hraje podstatnou roli také složitost češtiny. Přednášející se pak zaměřil zejména na představení programu MyVoice, který nahrazuje klasické ovládání počítače klávesnicí a myší sadou hlasových povelů.
Tuto technologicky orientovanou sekci moderoval Vilém Málek, šéfredaktor elektronického časopisu Interval.cz. Jako první přednášející vystoupil Petr Weida ze společnosti Webová továrna (http://www.weto.cz/), který ve svém příspěvku přiblížil problematiku optimalizace webových stránek pro vyhledávače (angl. search engine optimization, SEO). Cílem SEO je zpřístupnit všechny informace na konkrétním webu, tomu pomáhá mj. dobře naplánovaná struktura webu, uvádění odkazů v rámci vlastního webu a rovněž získávání odkazů na jiných webech. P. Weida zdůraznil, že zlatým pravidlem je vytvářet weby pro uživatele.
Jiří Chomát ze společnosti Internet Mall (http://www.mall.cz/) se zaměřil na efektivní způsob marketingu na internetu, zvláště na marketing ve vyhledávačích a katalozích (angl. search engine marketing, SEM). Při vytváření strategie SEM je kladen důraz na analýzu klíčových slov, analýzu obsahu stránek a následně optimalizaci stránek. Zatímco v katalozích je vhodné se registrovat, pro plnotextové vyhledávače je nejlepším postupem získání odkazů z příbuzných kvalitních stránek. Následně je třeba výsledky monitorovat a průběžně vylepšovat pozice dosažené ve vyhledávačích.
Jan Bien zastupující společnost Atlas.cz shrnul vše podstatné týkající se bezbariérového (synonymně přístupného) webu. Je jím takový web, který neklade uživatelům žádné překážky v přístupu k informacím. Přístupnost (angl. accessibility) je přitom podmnožinou použitelnosti (angl. usability) webu. Jedinými obecnými bezbariérovými formáty jsou podle J. Biena HTML a XHTML. Přednášející také vyvrátil některé mýty kolem bezbariérového webu (větší finanční náročnost, fádnost, nejednotnost vzhledu v různých prohlížečích).
Petr Korviny představil distanční formu studia prostřednictvím internetu na Obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity v Karviné (http://www.opf.slu.cz/). V návaznosti na dřívější zkušenosti s distančním studiem a e-learningem byly ve školním roce 2004/2005 na této fakultě otevřeny dva bakalářské studijní programy. Studium se odehrává v uživatelském rozhraní systému pro řízení výuky (angl. learning management system, LMS) Moodle (http://moodle.org/). Obsahově je tento způsob studia plně rovnocenný studiu prezenčnímu. Studijní materiály jsou dostupné po zadání přihlašovacího jména a hesla, zkoušky však studenti musí skládat osobně na fakultě. Distanční studium je zvláště vhodné pro výdělečně činné uchazeče, ženy pečující o děti nebo o příbuzné, tělesně postižené nebo jinak znevýhodněné uchazeče. Nutným předpokladem ke studiu je přístup k počítači a k internetu. Při studiu pomáhá tzv. tutor, jenž má za úkol vytvářet optimální podmínky pro studenta. V diskusi zaznělo, že systém není zatím nastaven na zrakové postižení studenta. P. Peňáz z Masarykovy univerzity v Brně dodal, že problém tkví spíše v učiteli, který by měl své materiály vytvořit tak, aby byly přístupné např. i nevidícímu. Přes nároky na materiálně-technické vybavení se však zdá, že pro bakalářský stupeň vysokoškolského studia je distanční forma žádaná. Pro distanční formu studia je však charakteristická vysoká neúspěšnost studujících, studenti se mnohdy potýkají s nedostatkem vůle k dokončení studia.
Svatoslav Ondra a Petr Peňáz ze Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky na Masarykově univerzitě (MU) v Brně shrnuli zkušenosti z pěti let realizace programů celoživotního vzdělávání zrakově postižených na této univerzitě. Každoročně jsou na MU nabízeny kurzy pro zrakově postižené ve třech programech – Informační technologie, Cizí jazyk a literatura a Základy vysokoškolské matematiky. Všechny kurzy jsou prezenční, bezplatné, e-learning je zde doplňkem (je např. využívána tzv. hybridní kniha vyvinutá na MU, tj. kombinace elektronického textu se zvukovou nahrávkou). Zajímavý je poznatek, že kurzy mají významnější funkci sociální, resp. socializační než profesně vzdělávací. Pro zlepšení situace zrakově postižených na trhu práce navrhli přednášející budovat partnerství na základě jiného přerozdělení práce oproti běžné dělbě, což ovšem v praxi paradoxně znamená vytváření bludného kruhu, kdy se handicap dostává zpět k handicapu.
Netradičně byl koncipován příspěvek Jiřího Matyáše a Hynka Latty ze společnosti SMART Comp. a.s., která provozuje síť NETBOX (http://www.netbox.cz). Vedoucí provozu ve firmě a handicapovaný zaměstnanec se podělili o své zkušenosti se zaměstnáváním lidí s postižením. J. Matyáš popsal poslání a činnost firmy a její postoj k handicapovaným lidem. H. Latta seznámil přítomné účastníky se svou osobní situací, s tím, jak se mu podařilo najít cestu do firmy a jak se mu daří zvládat svou práci operátora v telekomunikačních službách. V diskusi zazněl dotaz, zda výběr pracovníka se změněnou pracovní schopností (ZPS) ovlivnila předchozí zkušenost. J. Matyáš odpověděl, že spíše ano, podle něj se však jedná o nesystémové řešení. Práce v telefonickém centru (zde se konkrétně jedná o technickou podporu sítě po telefonu) může být vhodná právě pro pracovníka s ZPS, záleží však na prostředí pracoviště.
Cennou osobní výpověď poskytl student České zemědělské univerzity v Praze Josef Trčka, který je po úraze upoután na invalidní vozík. Stručně popsal svou dosavadní životní dráhu, zmínil také pomoc neziskových organizací (Centrum Paraple, Nadace Charty 77) při hledání možností seberealizace po návratu z rehabilitačních pobytů. Dnes pracuje jako redaktor magazínu IN Hospodářských novin. Svou práci může díky internetu vykonávat z domova, denní režim si určuje sám, což má při jeho druhu postižení řadu výhod.
Milada Vondráčková představila občanské sdružení Rytmus (http://www.rytmus.org/), které se už desátým rokem věnuje mentálně postiženým. V rámci Iniciativy Společenství EQUAL (http://www.equalcr.cz) zahájilo sdružení projekt Stejná šance (http://www.stejnasance.cz/). Jedná se o server, na němž je nabízena práce pro handicapované občany. Převaha poptávky po práci nad nabídkou je odrazem současné společenské situace u nás, v níž stále přetrvávají obavy ze zaměstnávání osob s postižením.
Martina Chmelová z občanského sdružení Alfa Human Service ve svém příspěvku uvedla různé možnosti, jak mohou nestátní neziskové organizace získat dotace na financování projektů zaměřených na informační a komunikační technologie. Doporučila také významné informační systémy grantových příležitostí dostupné zdarma prostřednictvím internetu (mj. http://granty.ecn.cz, http://www.neziskovky.cz, http://www.ngo-eu.cz, http://www.strukturalni-fondy.cz či http://www.eurofunding.com).
Zlata Houšková z NK ČR přiblížila služby knihoven pro čtenáře se zdravotním postižením. V této souvislosti zhodnotila současný stav poskytování alespoň některých výpůjčních, reprografických a referenčních služeb v knihovnách (s důrazem na knihovny veřejné) v ČR na dálku. Upozornila také na nový portál Knihovny.cz připravený NK ČR ve spolupráci s dalšími knihovnami a na publikaci NK ČR Služby knihoven zdravotně postiženým občanům vydanou v roce 2004 (ISBN 80-7050-455-2). Zdůraznila, že knihovny mají stále větší zájem o přizpůsobení svých služeb osobám se specifickými potřebami. Zároveň hraje v tomto směru klíčovou roli společenská poptávka ze strany uživatelů knihoven (i těch zatím potenciálních). Po tomto příspěvku již J. Winter konferenci slavnostně zakončil.
Na konferenci INSPO 2005 byla představena řada technologických novinek, z nichž si zvláštní (ostatně i mediální) pozornost zasloužil systém I4Control® sloužící k ovládání počítače pohybem očí. Zejména díky prezentaci a vyhlášení výsledků literární soutěže Internet a můj handicap a příspěvkům v sekci věnované internetu a zaměstnávání osob se specifickými potřebami bylo v rámci uvedené akce rovněž podáno svědectví o významu internetu pro konkrétní osoby se zdravotním postižením.
Knihovníkům mohou alespoň některé z výše uvedených myšlenek posloužit jednak jako inspirace ke konkrétním zlepšením ve službách poskytovaných zdravotně postiženým občanům, jednak jako připomínka povinnosti zajistit rovný přístup k informacím všem svým uživatelům, jak ostatně v závěru konference neopomněla podtrhnout Z. Houšková.
CITACE:
Skolková, Linda; Kotrlová, Jindřiška. Zpráva o průběhu konference INSPO 2005. Knihovna plus [online]. 2005, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnalus51/INSPO2005.htm>. ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |