Tzv. jedenatřicetiřádková odpustková listina Johanna Gutenberga

PhDr. Kamil Boldan
Národní knihovna ČR
kamil.boldan@nkp.cz

Po unikátním objevu zlomku latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila získala Národní knihovna v　roce 2005 další výjimečně cenný přírůstek do svých sbírek. Jde o tzv. jedenatřicetiřádkovou odpustkovou listinu Johanna Gutenberga, jež patří ke skupině vůbec nejstarších tisků na světě! Odpustkovou listinu nedávno objevila Mgr. Michaela Bäumlová ve　sbírkách knihovny františkánského kláštera v　Chebu - spravuje ji Biskupství plzeňské, která se stěhovala do knihovny kláštera v　Teplé. Jednolistový tisk, rozstřižený na dvě poloviny, byl použitý jako makulatura k　výlepům přídeští jedné z　knih. Gutenbergovu odpustkovou listinu zakoupila Národní knihovna za 250　000 korun - značná část z　této částky je prvním vkladem do Nadačního fondu DOMINANTY na obnovu kulturního dědictví v　západních Čechách, který založilo Biskupství plzeňské. (Generální ředitel NK Vlastimil Ježek v　této souvislosti rovněž upozornil, že dosažená kupní cena je cenou přátelskou a Národní knihovna za ni vděčí právě vstřícnému postoji biskupství.)

Doposud byla povědomost o jediném Gutenbergově díle chovaném v　českých institucích: jde pouze o jeden list ze slavné Gutenbergovy Bible, prvního velkého díla knihtisku, dokončeného asi 1454/55. Byl objeven přímo ve fondu NK ČR v　polovině 20. stol. a rovněž na přídeští. Pergamenový a krásně iluminovaný exemplář celé Gutenbergovy Bible byl do počátku 19. stol. součástí knihovny v　Nostickém paláci na Malé Straně, odkud se však záhadně ztratil a dnes je chloubou Huntingtonovy knihovny v　San Marinu. Gutenbergovy tisky jsou nepochybně symbolem nové technologie šíření informací i celé mediální proměny společnosti, a proto – objeví-li se vůbec na trhu – jsou prodávány za ohromné sumy: exemplář Gutenbergovy Bible byl naposledy vydražen v　roce 1987 u Christie’s za 5.390.000 USD. Cena jednotlivých listů z　této Bible, které se na trhu objevují častěji, se dnes pohybuje v　rozmezí 30.000–40.000 USD (cena za rovněž jednolistovou odpustkovou listinu by byla nepochybně vyšší – jiný exemplář se ale na volném trhu delší dobu neobjevil; přesto by bylo možno vzít ji za jistý základ při případném vyjednávání o jeho odkoupení).

Třebaže jsou o Gutenbergovi psány objemné knihy a pouze problematice odpustkové listiny věnovány desítky článků, víme toho s　jistotou jen velmi málo a mnohé je pouze konstrukce gutenbergovských badatelů. Vícero následujících vět by tak správně mělo obsahovat slůvko asi: Léta pokusů a vyvíjení nové technologie na rozmnožování knih strávil Gutenberg ve Štrasburku. Roku 1448 se vrátil do Mohuče, města, kde se narodil, a založil tu v　rodném domě (Hof zum Gutenberg) dílnu, z　níž vzešly nejstarší dodnes dochované tisky. Povětšinou šlo o útlé tzv. donáty (jednoduché učebnice latiny). Aby mohl změřit možnosti – technické i obchodní - svého vynálezu na knize nejpřednější, Bibli, vstoupil 1452 do obchodního společenství s　bohatým makléřem Johannem Fustem, který mu poskytl chybějící kapitál k　tisku tak objemného díla: v　domě zvaném Humprechtshof zařizují velkou tiskárnu.

Gutenberg - odpustkový list

V　následujících letech je tu novou sadou typů vytištěno na 180 exemplářů Bible. Mezi Gutenbergem a Fustem dojde však následně k　obchodnímu sporu, který pro Gutenberga skončí nepříznivě. Fust, který měl velkou dílnu doposavad v　zástavě, se stává jejím jediným vlastníkem. Provozováním pověří svého adoptivního syna a Gutenbergova vyučence Petra Schöffera a Gutenberg se vrací do své původní malé dílny, kde pak v　následujících letech tiskne opětně jen útlé či dokonce jednolistové tisky. Prvním z　nich je asi právě tzv. jedenatřicetiřádková odpustková listina. Jde o tisk s　vůbec nejstarším nezpochybnitelným datem: 1454 (v žádném z　předešlých tisků vročení ani Gutenbergovo jméno nepřichází). Nové médium tu prvně vkročilo do byrokratických služeb.

Na období od 1. 5. 1452 do 30. 4. 1455 povolil papež Mikuláš V. prodávání odpustků ve prospěch obrany kyperského království proti Turkům. Křesťanský svět pociťoval strach z　nastupujícího tureckého nebezpečí, který ještě stoupl po dobytí Konstantinopole v　květnu 1453. Peníze z　odpustků měly pomoci ho bránit. Organizací prodeje odpustků byl papežem zmocněn Paulinus Chappe. Odpustkové listiny byly po tisících opisovány a sloužily jako kvitance milodaru i jako potvrzení, že jejich majitel může dvakráte požádat kněze o odpuštění tzv. časných trestů za spáchané hříchy. Gutenberg asi sám přišel na myšlenku nahradit i zde písaře a pomocí svého vynálezu technizovat kancelářskou praxi a na zakázku vyrábět formuláře odpustkových listin ve velkých nákladech. Brzké vypršení papežem stanovené lhůty totiž způsobilo, že poptávka po odpustcích prudce stoupala. Chappe a jím zmocnění kněží je distribuovali v　německých zemích. Na vynechaná místa doplňovali již jen jméno dárce, datum a místo vystavení. Celý proces distribuce se tak urychlil.

Stará Gutenbergova dílna začala s　tiskem odpustkových listin někdy v pozdním létě roku 1454 a dotiskovala je dle potřeby až do jara 1455. Jsou tak známy celkem v šesti tiskových variantách; nově nalezený zlomek patří ke čtvrté z　nich. Koncem roku 1454 získala část komerčně zajímavé zakázky i ona druhá, v　Mohuči paralelně pracující tiskárna a zapojila se do výroby formulářů odpustkových listin (podle počtu řádek sazby se toto vydání označuje jako třicetiřádkové, předešlé jako jedenatřicetiřádkové).

I kvůli tomu, že odpustkové listiny byly tištěny na pergamen, tedy kvalitní materiál upotřebitelný později kupř. právě jako makulatura v　knihvazačských dílnách, podařilo se z　původního několikatisícového nákladu doposud objevit – povětšinou právě na přídeštích knih – na 49 exemplářů Gutenbergovy jedenatřicetiřádkové odpustkové listiny. Ty se totiž po smrti původního příjemce stávaly bezcennými. Většina z　nich je dnes uložena v　knihovnách Německa, Francie, Velké Británie a USA. Vedle těchto států se exemplářem tohoto nesmírně cenného a slavného tisku může pyšnit již jen Nizozemí, Dánsko, Švýcarsko a Vatikán.

CITACE:
Boldan, Kamil. Tzv. jedenatřicetiřádková odpustková listina Johanna Gutenberga. Knihovna plus [online]. 2006, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus61/boldan.htm>. ISSN 1801-5948.