Koncepce rozvoje Souborného katalogu ČR do roku 2010 - Příloha 6 : Současný stav informací o dostupnosti knihovních fondů v knihovnách ČR

Rozvoj informačních a komunikačních technologií podstatně mění způsob vytváření a komunikace informací. Lidé při vyhledávání informací stále častěji využívají internet a jeho vyhledávače, např. Google. Cílem vyhledávání není nalezení informace o informacích, ale plný text dokumentu nebo konkrétní služba, která zajistí jeho dodání. Klasické tištěné dokumenty jsou proto velmi často při vyhledávání opomíjeny, protože nejsou dosažitelné v reálném čase. Tento způsob vyhledávání ve vztahu ke knihovnám způsobuje, že služby knihoven jsou považovány za nedostatečné. I z hlediska dlouhodobé budoucnosti zůstane zpřístupňovaní tištěných či fyzicky uchopitelných dokumentů hlavní náplní služeb knihoven. Aby mohly knihovny čelit negativním tendencím, musí své služby rozvíjet a přizpůsobit novým potřebám uživatelů. V prvé řadě je nezbytné, aby uživatel měl k dispozici kvalitní, ale jednoduchý nástroj k tomu, aby zjistil, zda hledaný dokument či informace existuje a kde je možno ho získat. V druhé fázi se musí dozvědět, jakým způsobem (výpůjčka, MVS, kopie) a za jakých podmínek (cena, čas) ho může obdržet. Reálný či virtuální souborný katalog by se měl stát základním nástrojem pro tento typ služeb.

V uplynulých desetiletích věnovaly knihovny mimořádnou pozornost automatizaci knihovnických procesů. V roce 2005 pokročila automatizace v knihovnách tak daleko, že již 2058 knihoven nejrůznějších typů používalo některý z automatizovaných knihovních systémů (dále jen AKS) .

	DAWINCI	LANius, Clavius	RapidLib	Kpwin,Kpsys	Aleph 500	T Series	CDS/ISIS	Ostatní	CELKEM
Rok 1997		253	44	25	8	102	98	61	591
Rok 2000		723	36	250	8	117	?	?	1134
Rok 2005	18	1503	79	362	19	77	?	?	2058*

Z celkového počtu cca 5900 veřejných knihoven nabízelo však online katalog (OPAC) na webu pouze 291 knihoven (stav k 31.12.2005). Odhadujeme, že veřejnost má dále k dispozici přibližně 100 dalších OPAC katalogů, které provozují specializované knihovny. Ani z hlediska dlouhodobé budoucnosti nelze zřejmě očekávat, že by každá knihovna měla svůj katalog přístupný na webu, protože to vždy přináší zvýšené náklady, požadavky na technické a personální kapacity, které v malých knihovnách budou vždy nedostatkovou komoditou.

Jednou z cest, jak překonat tuto limitující bariéru, je využít virtuální či reálný souborný katalog, který integruje informace o obsahu knihovních fondů více knihoven. V ČR je provozován relativně velký počet (19) souborných katalogů, ale většinou se jedná o dílčí institucionální katalogy, jejichž význam nepřekračuje rámec jedné instituce či školy. Širší záběr mají vedle SK ČR pouze SKAT (souborný katalog naučné literatury knihoven se systémem Lanius), LINCA (souborný katalog knihoven AV ČR), souborné katalogy z oblasti zdravotnictví a zemědělství, dva okresní souborné katalogy (Vsetín, Bruntál). Soubornost těchto katalogů je však také relativní. Kromě toho v ČR fungují virtuální souborné katalogy, jejichž účel i možnosti využití jsou do značné míry jiné, než v případě katalogů "fyzických". Viz podrobněji http://www.ikaros.cz/node/1847.

Do SK ČR dodává záznamy monografií 75 knihoven. V závěru roku 2005 obsahoval cca 2,3 mil. záznamů; sečteme-li vícenásobné výskyty sigel knihoven u záznamů, dostaneme se k číslu cca 3,5 mil. Do souborného katalogu SKAT, který sdružuje knihovny používající AKS Lanius, přispívá 183 knihoven. SKAT v téže době obsahoval cca 260 000 záznamů na fondy naučné literatury, což bylo 2,9 mil. „exemplářů“. Limitem souborného katalogu SKAT je, že je zaměřen na naučnou literaturu a neobsahuje záznamy beletrie.

Pokud jde o počet podchycených exemplářů (ve smyslu knihovních jednotek, které evidují statistiky), SKAT uvádí ke konci roku 2005 cca 2,9 miliónu exemplářů.

Obdobný údaj ze SK ČR nelze zjistit, protože shromažďuje informace pouze na úrovni záznamů, a to nejen na monografické, ale i souborné či seriálové úrovni; navíc samozřejmě nepodchycuje duplicitní exempláře. Jeden záznam může představovat stovky svazků, jde-li např. o mnohasvazkovou encyklopedii, kterou má ve fondu každá větší knihovna, leckdy i ve více exemplářích. Obdobně je tomu se skripty, která mají ve fondu v mnoha multiplikátech různé univerzity, nebo se seriály, které vycházely desítky let. Pokusíme-li se o velmi hrubý odhad, vycházející z poměru záznam:exempláře u SKATu (více než desetinásobek) a beroucí v úvahu výše zmíněné faktory, zejména seriály, může SK ČR podchycovat cca 25 miliónů knihovních jednotek. (Kupříkladu NK ČR má téměř veškerou českou produkci včetně seriálů ve dvou exemplářích).

Do dvou největších souborných katalogů (SK ČR a SKAT) tedy dodává záznamy knih 258 knihoven z celkových 6200 knihoven, které jsou evidovány v evidenci knihoven Ministerstva kultury. Knihovny jako celek mají ve svých fondech cca 100 milionů dokumentů (viz : http://knihovnam.nkp.cz/sekceno.php3?page=05_St/Statistika2.htm, ale v souborných katalozích je zachyceno pouze cca 25 miliónů knihovních jednotek.tj. čtvrtina z celkového objemu knihovních jednotek.

Číslo se pravděpodobně výrazně nezvýší, ani kdybychom do počtů zahrnuli údaje o knihovních fondech, které jsou dostupné prostřednictvím virtuálních katalogů: jednak proto, že menší knihovny zde nejsou začleněny vůbec, jednak proto, že u velkých knihoven ještě určitá část fondu nebyla elektronicky zpracována.

Náhradou nedostatečně komplexních reálných souborných katalogů tedy nejsou ani virtuální souborné katalogy, kde navíc narazíme na některé z technologických limitů. Mohutným a také nejčastěji využívaným nástrojem je Jednotná informační brána (JIB), která umožňuje paralelní prohledávání řady domácích i zahraničních katalogů a rozsáhlých bází elektronických informačních zdrojů. Pokud jde o katalogy, je do JIB zahrnuto 31 českých knihoven, ale z toho 15 současně přispívá do SK ČR. Počet katalogů a dalších informačních zdrojů integrovaných do JIB je limitován a její efekt spočívá především v tom, že umožňuje integrované vyhledávání ve velkých a bohatých zdrojích z různých oblastí a nikoliv v jednotlivých katalozích malých knihoven.

Pokud hodnotíme situaci z hlediska uživatele, je dostupnost informací o knihovních fondech v knihovnách ČR značně nepřehledná a chaotická. Uživatel může hledat v 19 souborných katalozích, nebo se může pokusit (pokud je nalezne) prohledávat cca 400 katalogů dostupných na webu. Přesto se dostane jen částečné a nepřesné informaci o tom, co knihovny skutečně nabízejí.