Památce pražské historičky, knihovnice a bojovnice za práva žen Käthe Spiegelové

Gerhard Oberkofler (Innsbruck)

Käthe Spiegelová se narodila 19. listopadu 1898 v Praze jako jediná dcera Ludwiga Spiegela (1864–1926), profesora Právnické fakulty Pražské německé univerzity, jehož si vážili jak Češi, tak Němci, a Clary, rozené Spiegelové (zemřela v Praze v lednu 1940). Maturitu složila Käthe Spiegelová 2. července 1915 na Veřejném německém dívčím lyceu v Praze s výsledkem "výtečně". Lyceum mělo velmi dobrou úroveň a mezi pražskými Němci se těšilo výborné pověsti. Navštěvovala je mimo jiné také pozdější nositelka Nobelovy ceny Gerty Radnitz (-Cori) (1896–1957). Rodina Ludwiga Spiegela se hlásila k židovskému vyznání. Spiegelovi žili v Tyršově ulici č. 7 v Praze 2 spolu s mladším bratrem Ludwiga Spiegela, Emilem Spiegelem (1869–1923), autorem Básní německého žida (Gedichte eines deutschen Juden), které vydal Friedrich Thieberger (1888-1958). Po dvou letech domácí výuky složila Käthe Spiegelová 2. července 1917 rozšiřující maturitní zkoušku na c. k. Německém státním reálném gymnáziu (s jednomyslným verdiktem komise) a na podzim 1917 zahájila studium dějin na Pražské německé univerzitě. 21. 3. 1919 složila rozšiřující zkoušku z řečtiny. Byla žačkou historika Samuela Steinherze (1857–1942), r. 1942 deportovaného do Terezína. Doktorkou filozofie byla promována 21. 6. 1921 za práci o pražské univerzitní jednotě (Die Prager Universitätsunion. (1618–1654)) (strojopis, Praha 1931, 189 s., signatura v NK ČR Diss. D 225). Na konci svého studia působila Käthe Spiegelová jako zástupkyně předsedy "Lese- und Redehalle der Deutschen Studenten", jejímž čestným členem byl také její otec. Pro akademický rok 1926/1927 byl Ludwig Spiegel zvolen rektorem Německé univerzity. Když v roce 1926 zemřel, stal se jeho pohřeb na židovském hřbitově ve Strašnicích také manifestací Německé univerzity – smuteční projevy na něm pronesli katolický teolog August Naegle (1869–1932) a rabín Isidor Hirsch z Prahy-Karlína. Až do otcovy smrti pracovala Käthe Spiegelová jako jeho sekretářka, současně s tím se s podporou rodiny připravovala na případnou akademickou dráhu. V létě 1924 se zúčastnila mezinárodních vysokoškolských kurzů ve Vídni a v roce 1926 letních kurzů Cooperation Intelectuelle v Ženevě. Od října 1927 do října 1929 mohla na doporučení národohospodáře Alfreda Ammona (1883–1962) a Samuela Steinherze studovat ve Spojených státech jako stipendistka Rockefellerovy nadace. Za svého pobytu v USA pracovala především v Kongresové knihovně ve Washingtonu, ale také na řadě univerzit v historických společnostech a v archivech, kde si utvářela autentický obraz o myšlenkových a společenských podmínkách amerického hnutí za nezávislost. Jejím nejdůležitějším konzultantem ve Spojených státech byl ředitel washingtonské Kongresové knihovny John Franklin Jamerson (1859–1937). Vědecké výsledky jejího amerického pobytu přijali historici Friedrich Meinecke (1862–1954) a Hermann Oncken (1869–1945) - oba byli pro své liberální postoje od roku 1933 nacisty izolováni, pro renomovaný Historische Zeitschrift, kde její monografie vyšla jako příloha v roce 1931 pod názvem Kulturgeschichtliche Grundlagen der Amerikanischen Revolution (Kulturně historický základ americké revoluce). Knihu "věnovanou památce mého milovaného otce, který mi byl přítelem i rádcem", vysoce hodnotil v recenzi v časopise Deutsche Literaturzeitung (společně vydávaném německými akademiemi) Otto hrabě Stolberg-Wernigerode (1893-1984). Ke knize poznamenal, že "je výkonem hodným pozornosti, po němž s napětím očekáváme další autorčiny práce".

Do letního semestru 1933 se Käthe Spiegelová zapsala na Vídeňské univerzitě, kde navštěvovala kurzy Heinricha v. Srbika (1878-1951) a Wilhelma Bauera (1877-1953). Bydlela na adrese Wien VII/2, Lindengasse 35, Tür 15. Ve svém nacionále pro Filosofickou fakultu ve Vídni uvedla německou národní příslušnost a židovské vyznání. Pobytu ve Vídni využila však především k bádání ve velkých vídeňských archivech. Zabývala se mezinárodněprávními aspekty uvěznění Wilhelma Egona von Fürstenberg (1629-1704), který byl ve službách kolínského kurfiřta a Francie, v souvislosti s otázkou evropského míru ve druhé polovině 17. století. Od 1. října 1933 do 31. července 1934 byla Käthe Spiegelová zaměstnána jako pomocná vědecká síla v českém Zemském archivu se zaměřením na regestování anglických spisů. V této době také vykonala s vynikajícím prospěchem děkanskou zkoušku z českého jazyka. Ve studijním roce 1934/35 navštěvovala knihovnický kurs na Filosofické fakultě (české) Karlovy Univerzity v Praze a 17. června 1935 s nejlepším prospěchem složila první zkoušku. V roce 1935/36 absolvovala druhý ročník a od 1. října 1935 byla trvale zaměstnána v Národní a univerzitní knihovně v Praze jako vědecká pomocná síla.

Publikované historické práce Käthe Spiegelové mají vysokou úroveň, jsou nápaditě a čtivě napsané, jejich autorka mohla právem očekávat akademické uznání. Přesto její žádost o habilitaci podaná na Filosofické fakultě Německé univerzity v oboru novověkých dějin neuspěla. Vratislavský profesor Gisbert Beyerhaus (1882-1960), který Käthe Spiegelovou znal také z její záslužné spolupráce na Osteuropäischen Bibliographie, vydávané v jeho institutu ve Vratislavi, napsal uznalý posudek o její práci o americkém hnutí za nezávislost (3. prosince 1932): "/…/ Autorka tu projevuje politicky nezávislý pohled a zvláště jemný cit pro akcenty. /…/ Kniha slečny dr. Käthe Spiegelové představuje samostatný vědecký výkon a podstatné obohacení historického bádání." Celkové doporučení habilitační komise (6. listopadu 1932) koncipoval Wilhelm Wostry (1877-1951), profesor československých dějin. Kromě něj byli členy komise profesor starších dějin Victor Ehrenberg (1891-1976), který se v roce 1939 zachránil emigrací, profesor východoevropských dějin Josef Pfitzner (1901-1945), později odsouzený za nacistické zločiny, profesor římských a řeckých dějin Arthur Stein (1871-1950), roku 1942 deportovaný do Terezína, a profesor pomocných věd historických Zatschek (1901-1965). Přestože komise přijetí docentury Käthe Spiegelové doporučila, byla žádost po delších průtazích z průhledných důvodů, za nimiž se skrýval antisemitismus a nepřátelské postoje vůči ženám, v lednu 1933 většinou Filosofické fakulty Německé univerzity zamítnuta. Po vědecké stránce neobhajitelné zamítnutí mohlo být pro Käthe Spiegelovou nebezpečným signálem, že liberální profesoři Německé univerzity jako Ehrenberg nebo Stein jsou už v menšině vůči podporovaným německým nacionalistům a oportunistům. Pravděpodobně tak ale věci nevnímala. 9. června 1936 se Käthe Spiegelová znovu pokusila o připuštění k soukromé docentuře se svou tentokrát "mé milé matce" věnovanou prací Wilhelm Egon von Fürstenbergs Gefangenschaft und ihre Bedeutung für die Friedensfrage 1674-1679. Její studii přijali k vydání pro Rheinische Archiv bonnští profesoři Max Braubach (1899-1975) a Franz Steinbach (1895-1964), oba specialisté na období, kterým se Käthe Spiegelová zabývala. Tentokrát její žádost padla hned na začátku jednání do rukou otevřeně reakčního sudetoněmeckého historika Antona Ernstbergera (1894-1966), od r. 1935 profesora obecných dějin na Německé univerzitě. Ten ji s podporou Pfitznera a militantního nacionalisty Gustava Pirchana (1881-1945), profesora středověkých dějin, i Wostryho a Zatscheka ostrými slovy odmítl ("pro nedostatečnou vědeckou způsobilost uchazečky o habilitaci"). Těmto německým profesorům posloužila pseudovědecká argumentace jako kulisa pro jejich antisemitismus. Akademická dráha, která pro velice nadanou Käthe Spiegelovou, byla ve dvacátých letech stále otevřená, se jí nyní uzavírá vinou profesorů podléhajících nacistické ideologii. Mělo však být ještě mnohem hůř.

Od 1. 10. 1935 byla Käthe Spiegelová zaměstnána jako knihovnice v pražské Národní a univerzitní knihovně, kde kromě knihovnických úkolů byla také zodpovědná za poštovní a zahraniční styky. Život v Praze znamenal klamnou jistotu, ačkoli mnozí emigranti mohli z vlastní zkušenosti vyprávět o nacistických zločinech a hrozící válce. Diskriminace, kterou jako žena zažila, přivedla Käthe Spiegelovou k výraznějšímu angažování v sudetoněmeckém občanském ženském hnutí v ČSR. Neúnavně poukazovala na nezbytnost toho, aby mladým ženám bylo přístupné kvalifikované vzdělání pro další povolání. V dubnu 1935 se zúčastnila ženského kongresu v Istanbulu a po svém návratu hovořila v "Pražském německém rozhlasu" (Prager Deutsche Sendungen) "o turecké ženě". Byla členkou pražského spolku "Frauenfortschritt", v němž zastávala jedno z vedoucích míst. Publikovala několik článků v časopise Die sudetendeutsche Frau. Unabhängige Monatsschrift, v únoru 1938 vytvořila zvláštní číslo pod názvem Die Frau und der Entwurf des neuen bürgerlichen Gesetzbuches (Žena a návrh nového občanského zákoníku). Šlo o přepracovaný referát, který jako zástupkyně pražského spolku "Frauenfortschritt" přednesla 30. a 31. října 1937 na valném shromáždění Svazu německých ženských sdružení v Liberci.

Po německé okupaci a rozbití ČSR (15. března 1939) přišla Käthe Spiegelová začátkem roku 1940 o své místo knihovnice. Od této chvíle již nebyla angažovanou sudetoněmeckou ženou židovského vyznání, nýbrž podle norimberských zákonů "Volljüdin". Americká ženská univerzitní asociace (American Association of University Women), která připravovala její útěk, nemohla již nic dělat. V únoru 1940 píše Käthe Spiegelová Asociaci zoufalý dopis: "Last month my mother (with whom I lived) died and some days later I lost my position in the library. Now I have to find a new start". (Minulý měsíc zemřela má matka, se kterou jsem žila, a o několik dní později jsem přišla o místo v knihovně. Teď musím začít úplně od začátku.) Käthe Spiegelová byla deportována v jednom z prvních transportů smrti (B-803) 21. října 1941 z Prahy do ghetta v Lodži. Datum její smrti je dodnes neznámé.

Roku 1926 otiskly pražské německé noviny několik smutečních oznámení a nekrologů Ludwiga Spiegela: "Budeme stále ctít jeho památku. Fiducit" - vyhlašoval výbor "Lese- und Redehalle der deutschen Studenten" v Praze. O patnáct let později většina sudetoněmeckých studentů a profesorů přihlížela likvidaci svých židovských krajanů. Jak rychle se může lidské myšlení vrátit k barbarství! Po smrti Käthe Spiegelové nevyšla jediná zpráva, jen bývalý žák Ludwiga Spiegela, pražský právní historik Guido Kisch (1889–1985), který po roce 1945 emigroval z Prahy do Spojených států, napsal vzpomínku na Käthe Spiegelovou do Historia Judaica (New York 1947, 193 n.).

Bibliografie Käthe Spiegelové

1) Články a monografie

SPIEGEL, Käthe. Vom Karolinum. In: 71. Jahresbericht der Lese- und Redehalle der deutschen Studenten in Prag. 1922. Prag, 1923, s. 3-29.

SPIEGEL, Käthe. Die Prager Universitätsunion (1618-1654). In Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen. 62. Jg. (1924), s. 5-94.

Die Prager Juden zur Zeit des dreißigjährigen Krieges. In Die Juden in Prag. Bilder aus ihrer tausendjährigen Geschichte. Festgabe der Loge Praga des Ordens B’nai B’rith zum Gedenktage ihres 25jährigen Bestandes. Prag, 1927, s. 107-186.

SPIEGEL, Käthe. The Origin of the university of Prague. The Catholic Historical Revue. 1929, vol. XV, s. 179-182.

SPIEGEL, Käthe. Amerikanische Geschichtsprobleme und -arbeiten. Das Rechtsleben der amerikanischen Kolonialzeit. Sammlung Gemeinnütziger Vorträge. Nr. 614/15, April-Mai 1930. Prag, 1930, 32 S.

SPIEGEL, Käthe. Die Erziehung der amerikanischen Frau. Die sudetendeutsche Frau. Unabhängige Monatsschrift. 1930, Jg. V, Nr. 8, S. 5 f.

SPIEGEL, Käthe. Die Erziehung der amerikanischen Frau. Die sudetendeutsche Frau. Unabhängige Monatsschrift. 1930, Jg. V, Nr. 9, s. 5-8.

SPIEGEL, Käthe. Bauten und Innenräume aus Amerikas Kolonialzeit. In Hochschulwissen. Monatsschrift für das deutsche Volk und seine Schule. Prag - Warnsdorf 1930, s. 853-863.

SPIEGEL, Käthe. Kulturgeschichtliche Grundlagen der amerikanischen Revolution (Beiheft 21 der Historischen Zeitschrift). München-Berlin 1931, VI und 214 S.

SPIEGEL, Käthe. Charakterzüge der amerikanischen Geschichte. In Historische Vierteljahrschrift 28 (1934), s. 119-141.

SPIEGEL, Käthe. Wilhelm Egon von Fürstenbergs Gefangenschaft und ihre Bedeutung für die Friedensfrage 1674-1679 (Rheinisches Archiv 29). Bonn 1936, VIII und 186 S.

SPIEGEL, Käthe. Vom Heiraten. Die sudetendeutsche Frau. 1937, Jg. XII, Nr. 4, S. 4 f.

SPIEGEL, Käthe. Der Weltbund für Frauenstimmrecht und staatsbürgerliche Frauenarbeit. Die sudetendeutsche Frau. 1937, Jg. XII, Nr. 6, s. 7.

SPIEGEL, Käthe. Die Staatsbürgerschaft der Ehefrau. Die sudetendeutsche Frau. 1937, Jg. XII, Nr. 9, s. 4-6

SPIEGEL, Käthe. Was wollen die Frauen von Heute? Die sudetendeutsche Frau. 1937, Jg. XII, Nr. 10, s. 4-6.

SPIEGEL, Käthe. Soll sich die Frau für einen Beruf ausbilden? In: Die sudetendeutsche Frau. 1938, Jg. XIII, Nr. 1, s. 3-6.

SPIEGEL, Käthe. Was die Statistik von der Frau erzählt. Die sudetendeutsche Frau. 1938, Jg. XIII, Nr. 4, s. 4-6.

SPIEGEL, Käthe. Die Frau und der Entwurf des neuen bürgerlichen Gesetzbuches. Die sudetendeutsche Frau. 1938, Jg. XIII, Nr. 2 (Sondernummer), 10 s.

2) Recenze

SPIEGEL, Käthe. Gonzalo de Reparaz (Hijo), La época de los grandes descubrimientos españoles y portugueses. Barcelona 1931. Historische Zeitschrift. 1931, Nr. 144, S. 641 f.

SPIEGEL, Käthe. S. F. Bemis, The Hussey-Cumberland Mission and American Independence. An Essay in the Diplomacy of the American Revolution. Princeton 1931. In: Historische Zeitschrift. 1933, Nr. 148, S. 194 f.

SPIEGEL, Käthe. Notizen und Nachrichten. Zu Neuerscheinungen über die amerikanischen Geschichte. Historische Zeitschrift. 1933, Nr. 148, S. 195 f.

SPIEGEL, Käthe. Thomas P. Abernethy, From Frontier to Plantation in Tennessy. A Study in Frontier Democracy. Chapel Hill 1932. Historische Zeitschrift. 1933. Nr.148, S. 425 f.

SPIEGEL, Käthe. Royal Government in America. A study of the British Colonial System before 1783. By L. W. Labaree (Yale Historical Publications Studies VI). Yale 1930. Historische Zeitschrift. 1933, Nr. 148, S. 612 f.

SPIEGEL, Käthe. Die Vereinigten Staaten von Amerika. Von Friedrich Schönemann. 1. Band: Von der Kolonie zum Weltreich. 2. Band: Die amerikanische Demokratie von heute. Stuttgart 1932. Historische Zeitschrift. 1933, Nr. 148, S. 381-383.

SPIEGEL, Käthe. Guion Griffis Johnson, A social History of the Sea Islands. With special reference to St. Helena Island, South Carolina. Chapel Hill 1930. Historische Zeitschrift. 1933, Nr.149, S. 195.

SPIEGEL, Käthe. Die Vereinigten Staaten von Amerika (Auslandsstudien. Hg. vom Arbeitsausschuss zur Förderung des Auslandsstudiums an der Albertus-Universität Königsberg, Pr. Bd. 8). Königsberg i. Pr. 1933. Historische Zeitschrift. 1933, Nr. 149, S. 602 f.

SPIEGEL, Käthe. Heinz Lehmann, Zur Geschichte des Deutschtums in Kanada. Bd. 1. Das Deutschtum in Ostkanada (Schriften des Deutschen Ausland-Instituts Stuttgart. A. Kulturhistorische Reihe. Bd. 31). Stuttgart 1931. Historische Vierteljahrschrift. 1934, Nr. 28, S. 655 f.

SPIEGEL, Käthe. Heinrich Bauer, Oliver Cromwell. Ein Kampf um Freiheit und Diktatur. München 1932. Zeitschrift für Politik. 1934, Nr. 23, S. 144.

SPIEGEL, Käthe. Max Silberschmidt, Großbritannien und die Vereinigten Staaten. Ihr machtpolitisches Verhältnis vom amerikanischen Unabhängigkeitskrieg bis zum Weltkrieg. Ein Beitrag zur Geschichte des Weltstaatensystems. Leipzig 1932. Zeitschrift für Politik. 1934, Nr. 23, S. 74 f.

3) Články v Bohemii

SPIEGEL, Käthe. Die Ehefrau im neuen ABGB. Unzulänglichkeiten des Gesetzentwurfes. Bohemia vom 6. 10. 1937

SPIEGEL, Käthe. Die Staatsbürgerschaft der Ehefrau. Ein Fortschritt der neuen Gesetzgebung. Bohemia vom 11. 3. 1938

Poznámka:

Autor vydal samostatnou publikaci o Ludwigu Spiegelovi a jeho dceři Käthe Spiegelové (Gerhard Oberkofler: Käthe Spiegel. Aus dem Leben einer altösterreichischen Historikerin un Frauenrechtlerin in Prag. StudienVerlag, Innsbruck 2005). Rád by poděkoval za přátelskou podporu archivům a knihovnám. Zvláště děkuje za pohostinné přijetí v archivu Univerzity Karlovy (profesoru Janu Havránkovi) a za ochotnou pomoc Národní knihovně ČR (mgr. Jindřišce Pospíšilové). Informace dále laskavě poskytl archiv centra Rockefellerovy nadace (Beth Jaffe), archiv Vídeňské univerzity (Dr. Kurt Mühlberg) a Studienzentrum Theresienstadt (Johannes Peterleithner).

Překlad: Josef Hrdlička

Článek je překladem německého originálu - Gerhard Oberkofler: Über die Prager Historikerin, Bibliothekarin und Frauenrechtlerin Käthe Spiegel - http://www.klahrgesellschaft.at/Mitteilungen/Oberkofler_4_04.html

Biografie

Oberkofler, Gerhard. Käthe Spiegel : aus dem Leben einer altösterreichischen Historikerin und Frauenrechtlerin in Prag. Innsbruck : Studien-Verl., 2005.

CITACE:
Oberkofler , Gerhard. Památce pražské historičky, knihovnice a bojovnice za práva žen Käthe Spiegelové. Knihovna plus [online]. 2007, č. 1-2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus71/spiegel.htm>. ISSN 1801-5948.