|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2007, číslo 1-2
Jana Vozková
Knihovna Kabinetu hudební historie
vozkova@imus.cas.cz
Muzikologická knihovna Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i. působí pod tímto označením teprve od začátku roku 2007, ale ve skutečnosti existuje už několik desetiletí. Vznikla v souvislosti se založením samostatného muzikologického pracoviště v rámci tehdejší Československé akademie věd a umění v roce 1962. Od počátku byla především k dispozici muzikologům své zřizující instituce, současně se postupně otevírala i odborné veřejnosti. Bývala vždy obsazena jednou středoškolskou knihovnickou silou a jedním muzikologem, který garantoval odbornou náplň a úroveň práce. Od roku 2004 zde na plný úvazek působí pouze jediná pracovní síla s občasnou výpomocí studentů.
Svým rozsahem patří dnes Knihovna Kabinetu hudební historie mezi středně velké odborné knihovny - fond obsahuje přes 32 000 knihovních jednotek. Je evidována podle zákona č. 257/2001 na Ministerstvu kultury ČR jako základní knihovna se specializovaným knihovním fondem a odtud odvozuje některá specifika svého provozu.
Jako knihovna pracoviště náležejícího do svazku Akademie věd České republiky je v mnoha ohledech napojena na Knihovnu Akademie věd České republiky. V minulosti z této provázanosti plynuly četné výhody pro akvizici jinak těžko dostupných zahraničních publikací, v současné době Knihovna Kabinetu hudební historie odtud čerpá spíše metodickou pomoc a některé speciální služby, jak bude ještě zmíněno níže.
Základní struktura fondu a služeb zůstává po celou dobu trvání knihovny stejná, i když se samozřejmě obměňuje v souladu s vývojem oboru a personálním obsazením pracoviště.
Od samého počátku své existence fond sestává z knih, hudebnin a zvukových nosičů - ovšem ne všechny druhy dokumentů jsou zpracovávány stejně intenzivně.
Fond knih a odborných periodik představuje pro obor hudební vědy na naše poměry velmi kvalitní informační zdroj, zahrnující valnou většinu tuzemské produkce od konce 19. století a kvalitní výběr z literatury zahraniční včetně periodik. Zvláště odborná muzikologická periodika vydaná v zahraničí v 70. až 80. letech 20. století jsou v knihovně zastoupena díky dlouhodobě fungujícím institucionálním i osobním kontaktům reprezentativní měrou. V mnoha případech jde o publikace, v jiných českých knihovnách zcela nedostupné.
Fond svým složením samozřejmě odráží dobu, ve které vznikal, a současně i působnost osobností, které ovlivňovaly jeho vytváření. Najdeme tu vrstvy zaměřené na hymnologii, na operu nebo na gregoriánský chorál. V posledních letech se celé pracoviště zabývá především edičními projekty orientovanými na českou hudbu 17. až 19. století. Fond knihovny se tedy zaměřuje i tímto směrem. Stejně jako dříve v minulosti, i nyní má - kromě prostředků vyčleněných z rozpočtu na nákup - velký podíl na akvizici výměna založená na osvědčených institucionálních i osobních kontaktech spolu s financováním z grantových prostředků.
Jako každá knihovna sloužící muzikologům, i tato knihovna vždy shromažďovala hudební nosiče. Byly pořizovány spíše výběrově, cíleně k jednotlivým úkolům a projektům řešeným na pracovišti. Knihovna tak zatím disponuje 4100 gramofonovými deskami a 500 CD. Půjčují se prezenčně, k jejich poslechu slouží v knihovně nejmodernější vybavení, pořízené v roce 2007.
K prezenčnímu studiu je uživatelům k dispozici studovna s příruční knihovnou včetně nových čísel získávaných periodik, externí výpůjčky z ostatního fondu jsou v odůvodněných případech možné.
Knihovní fond, katalogizovaný až do roku 2002 tradičním způsobem formou lístkového katalogu jmenného a systematického, byl v roce 2002 naskenován a vystaven na webových stránkách pracoviště (http://www.eu.cas.cz/index.php?c=80&k=18). Od té doby se pracuje na elektronické katalogizaci dalších přírůstků, která ovšem zvláště v letech 2004 až 2005 vázla na technických problémech souvisejících s přechodem z katalogizačního programu BIBIS na Aleph. Od roku 2006 se už daří průběžně katalogizovat všechny knižní přírůstky a zařazovat je tak do evidence společné báze akademických pracovišť. Pro retrospektivní katalogizaci knih byla přijata během roku 2007 na přechodnou dobu a částečný úvazek jedna pracovní síla, která by měla doplnit mezery vzniklé v letech 2004 a 2005. Pro případnou retrokonverzi lístkového katalogu starší části fondu se jako řešení nabízí projekt Ministerstva kultury VISK 5 - RETROKON.
Pro katalogizaci hudebnin byla ve spolupráci s hudebním oddělením Národní knihovny ČR vyvinuta v r. 2006 speciální metodika respektující mezinárodní zásady, dané katalogizačními pravidly MARC 21, ale přizpůsobená místním poměrům. Popis se drží zásad, uplatňovaných v Národní knihovně, ovšem s tím, že nemá ambice na sdílení nebo předávání záznamů na mezinárodní úrovni. Snaží se především o umožnění bezproblémového fungování těchto záznamů v rámci bází Knihovny Akademie věd.
Přírůstky do fondu periodik se zatím katalogizují jednak doplňováním původního lístkového katalogu, jednak hlášením do Souborného katalogu periodik vedeného Národní knihovnou ČR. K jejich plnohodnotné katalogizaci v programu Aleph bude možno přikročit, až bude knihovna lépe personálně zajištěna. Obdobně je tomu i s katalogizací zvukových nosičů. Zatím funguje starý lístkový katalog doplněný místním seznamem. S elektronickou katalogizací se počítá v bližší či vzdálenější budoucnosti podle kapacitních možností knihovny a případných metodických pokynů Knihovny Akademie věd.
Knihovna obstarává pro své uživatele i další materiály v jejím vlastním fondu chybějící. Mezinárodní meziknihovní výpůjční službu, stejně jako přístup k mezinárodním licencovaným informačním zdrojům pro ni zprostředkovává Knihovna akademie věd (www.lib.cas.cz).
Knihovna Kabinetu hudební historie sama rovněž pracuje na nových formách zpřístupnění vlastních fondů. Kromě vystavování katalogu na webu a stálého rozšiřování elektronického katalogu tu byla v roce 2006 zahájena digitalizace vzácných tisků z vlastního fondu knihovny za pomoci Digitalizačního střediska Knihovny Akademie věd ČR (http://digit.lib.cas.cz/). Digitální kopie tisků (jedná se především o barokní kancionály české provenience) jsou zatím uloženy na serveru pracoviště a jsou tedy dostupné v jeho síti. Možnosti dalších forem jejich zpřístupnění se řeší. Nabízí se možnost propojení s projektem Manuscriptorium nebo s databází Clavmon, která je provozována Ústavem klasických studií AV ČR.
Knihovna Kabinetu hudební historie – vedle snahy o zachování kontinuity svých tradičních funkcí - byla vtažena do nových souvislostí a vazeb umožněných novými komunikačními prostředky. S napojením na elektronické sítě na jedné straně získává mnohem rozsáhlejší přístup k informacím pro své vlastní uživatele, ale na straně druhé se musí do budoucna připravit i na uživatele odjinud, kteří se právě díky elektronickým informačním zdrojům dovědí o jejích fondech a budou z nich chtít čerpat. Bude tedy zřejmě hledat další metody a organizační opatření, aby bylo možno skloubit nároky tradičních knihovnických činností s novými, stále se rozšiřujícími agendami.
Knihovna totiž zajišťuje rovněž další služby, které s jejím vlastním knihovnickým provozem souvisejí jen volně. Jednak se zde zpracovávají záznamy pro databázi Automatizovaného systému evidence publikací pracovníků Akademie věd (ASEP), dále se editují texty určené k publikaci na webových stránkách ústavu, a od roku 2007 přibyla péče o distribuci publikací vydaných mateřským pracovištěm.
Velkým závazkem několika generací knihovníků jsou navíc pozůstalosti, získávané darem nebo nákupem jako potenciální zdroj přírůstků do fondu knihovny. Z nich byla zatím zpracována a do fondu zařazena pozůstalost dirigenta a skladatele Viléma Prokopa Mlejnka (1906-1975), rozpracována je pozůstalost muzikologa Miroslava Nového (1924-2005), dlouhá léta čeká na zpracování pozůstalost muzikologa a teatrologa Jaromíra Paclta (1927-1994). Knihovna se zejména v poslední době snaží tento problém řešit ve spolupráci s jinými institucemi - např. s Nadací pro dějiny kultury ve střední Evropě, která financuje zpracování pozůstalosti M. Nového, nebo s Nadací Českého hudebního fondu, která nadačním příspěvkem v r. 2007 umožnila zpracování části pozůstalosti J. Paclta. Již v tomto časném stádiu zpracování pozůstalostí jsou podchyceny zajímavé tematické celky (např. literatura vztahující se k A. Dvořákovi a jeho skladatelské tvorbě nebo početná kolekce operních libret), které se v budoucnu stanou velmi užitečnou součástí fondu knihovny.
Během své existence byla knihovna několikrát přestěhována, a to aniž by byl zásadně inovován její skladištní mobiliář. Prostor dnešního umístění (pět místností v přízemí domu na Puškinově náměstí 9 v Praze 6) vzhledem ke stále narůstajícímu fondu vyžaduje rekonstrukci. Ta by měla jednak zajistit modernizaci skladišť, jednak pro účely uskladnění fondu zprovoznit další, dosud takto nepoužívané prostory. V neposlední řadě je třeba rozšířit studovnu. Ta by pak mohla lépe vyhovět požadavkům badatelů, jejichž počet bude zřejmě narůstat v souvislosti s dostupností informací o fondu knihovny. Kromě toho se počítá s využitím studovny pro pořádání menších konferencí.
Knihovnu tedy čekají náročné časy, a také nezanedbatelný kvalitativní posun. Při zachování plného rozsahu všech tradičních knihovnických činností a funkcí bude muset řešit mnohé praktické problémy související s rekonstrukcí a v budoucnu je skloubit s dalšími druhy činností (např. s pořádáním konferencí). Jsou to úkoly, jejichž řešení nebude snadné. Nicméně Knihovna kabinetu hudební historie, ať už s ohledem na stávající fond, nebo jako východisko k získávání nových informací z oblasti muzikologie, si péči a úsilí vynaložené na její inovaci jistě zaslouží.
CITACE:
Vozková, Jana. Knihovna
Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu Akademie věd České
republiky.
Knihovna plus [online]. 2007, č. 1-2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus71/vozkova.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |