|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2007, číslo 1-2
Ladislav Michael Wallis
Západočeská univerzita v Plzni
archandel-michael@seznam.cz
Národní knihovna České republiky (dále též jen "Národní knihovna" nebo "NK") spolu s Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé K. E. Macana a Moravskou zemskou knihovnou v Brně stojí na vrcholné příčce českého systému knihoven. NK (stejně jako ostatní uvedené knihovny) byla zřízena Ministerstvem kultury, takže patří mezi menšinu národních knihoven, resp. knihoven s podobným postavením, na světě, které nebyly zřízeny samostatným zákonem, jenž by tak dal jejímu poslání náležitou formu.
NK stojí v centru systému knihoven[1] a zákon jí proto svěřuje významné úkoly – vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti.
Dále Národní knihovna
- zpracovává souborný katalog, tj. evidenci knihovních dokumentů v knihovních fondech českých knihoven, kterou těmto zpřístupňuje
- zpracovává národní bibliografii a koordinuje národní bibliografický systém
- vykonává funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin
- vykonává funkci národního centra meziknihovních služeb
- vykonává funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací[2]
- zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv v záležitosti úhrady odměn za užití autorských děl
- zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění[3]
Národní knihovna má univerzální knihovní fond[4] doplněný fondy specializovanými[5] a trvale uchovává historický fond[6] a konzervační fond. Tento posledně jmenovaný – zvláštní – fond je tvořen knihovními dokumenty,[7] které knihovna získala jako příjemce povinných výtisků.[8]
Také Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a Moravská zemská knihovna v Brně mají univerzální knihovní fond a trvale uchovávají konzervační fond a historický fond, přičemž ona posléze uvedená má univerzální fond případně doplněný fondy specializovanými a pro Jihomoravský kraj vykonává funkci krajské knihovny.
Konzervační fond Národní knihovny je tvořen archivními exempláři bohemikálních dokumentů jako dokladů národního písemnictví, není běžně přístupný a podléhá badatelskému režimu.
Podrobnosti k vedení evidence knihovního fondu, tj. včetně fondu konzervačního, a náležitostem zápisu o výsledku jeho revize stanoví vyhláška Ministerstva kultury č. 88/2002 Sb., k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Pro tyto účely vede provozovatel knihovny[9] přírůstkový seznam, do něhož se zapisují všechny knihovní dokumenty získané pro knihovní fondy dotčené knihovny, a dále vede seznam úbytků, v němž se evidují všechny úbytky knihovních dokumentů ze všech knihovních fondů. Oba seznamy mohou mít formu několika seznamů dílčích.
O nově přijatém povinném výtisku se do přírůstkového seznamu zapíší tyto údaje:
- datum zápisu
- přírůstkové číslo
- způsob získání
- autor, název, místo a rok vydání, vč. případného omezení doby platnosti tohoto knihovního dokumentu nebo jiných údajů, jež zaručí jeho nezaměnitelnost
Do tohoto seznamu se knihovní dokumenty zaznamenávají jednotlivě, s výjimkou těch materiálů, které se zpracovávají skupinově, tj. takových, jak vyplývá z jejich charakteru a způsobu jejich odborného knihovnického zpracování. V případě periodického tisku se jako knihovní dokument zaznamenává ukončený ročník nebo svazek.
Za zmínku stojí, že ust. § 37 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. opravňuje knihovny ke zhotovení jedné rozmnoženiny díla pro své archivní a konzervační účely, přirozeně, aniž tím zasahují do práva autorského.
Pro úplnost dodávám, že u knihoven přijímajících od povinných subjektů povinné výtisky se jedná o příjem osvobozený od daně z příjmů v souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. zc) zákona č. 586/1992 Sb., podle něhož jsou od daně osvobozeny příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu, tj. zákona č. 37/1995 Sb. a č. 46/2000 Sb., a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským.
Vyřazovat dokumenty z konzervačního fondu[10] lze jen se souhlasem MK.[11] Je-li souhlas udělen, zapíší se o dotčeném knihovním dokumentu do seznamu úbytků tyto údaje:
- datum zápisu
- pořadové číslo
- přírůstkové číslo a příp. i signatura
- autor, název, místo a rok vydání, popř. jiné údaje, jež zaručí jeho nezaměnitelnost
- důvod odpisu nebo vyřazení s odvoláním na příslušný schvalovací doklad
Vyřazují-li se knihovní dokumenty hromadně a tyto jsou zapsané ve zvláštním seznamu, jenž obsahuje údaje o přírůstkovém čísle, příp. i signatuře, dále o autorovi, názvu, místu a roce vydání, popř. jiné údaje, jež zaručí jejich nezaměnitelnost, lze záznam v seznamu úbytků provést odkazem na tento seznam.
Vyřazují-li se knihovní dokumenty s omezenou dobou platnosti, do seznamu úbytků se nezaznamenávají.[12]
Provozovatel knihovny je povinen vést evidenci knihovního fondu, a to tak, aby umožňovala kontrolu jednotlivých záznamů a zaručovala jejich nezaměnitelnost. Soulad této evidence se skutečností musí zjišťovat formou revize[13] knihovního fondu; v případě NK (jejíž fond přesahuje počet 3.000.000 knihovních dokumentů,[14] včetně dokumentů fondu konzervačního) v rozsahu stanoveném plánem revizí, nejméně však v počtu 200.000 dokumentů ročně. Plán revizí schvaluje zřizovatel, v tomto případě MK. O výsledku revize sepíše provozovatel zápis. Legální text tento požadavek formuluje tak, že "provozovatel … je povinen zajistit sepsání zápisu …". Z takto formulovaného textu se dá dovodit, že jej nemusí sepsat sám, ale že tím může pověřit třetí osobu. Nedomnívám se však, že tuto alternativu měl zákonodárce na mysli.
Zápis o výsledku revize obsahuje následující údaje:
- rozsah revize, vč. úseku revidovaného fondu
- počet revidovaných dokumentů
- datum zahájení a ukončení revize
- údaje o podkladech při revizi použitých
- jména a příjmení revidentů, jejich funkce, příp. pracovní zařazení
- nález revize
- seznam příp. zjištěných rozdílů
Provozovatel knihovny je povinen knihovní fond umístit ve vhodných podmínkách, aby knihovna mohla plnit svoje poslání, tedy poskytovat veřejné knihovnické a informační služby, ochraňovat jej před odcizením a poškozením, zvláště pokud jde o nepříznivé vlivy prostředí, a restaurovat knihovní dokumenty, popř. je převádět na jiný druh nosiče, je-li to třeba k jejich trvalému uchování.[15] Zvýšenou měrou to pak platí o fondu konzervačním, jenž má pro budoucí generace trvale uchovávat výsledky vědeckého poznání a "plody literatury a umění".[16]
Jestliže MK zjistí, že provozovatel knihovny nevede evidenci knihovního fondu způsobem výše řečeným, neprovádí jeho revize nebo neplní povinnosti, jak vyplývají z předchozího odstavce, uloží mu, aby ve stanovené přiměřené lhůtě tyto nedostatky odstranil. Pokud tak neučiní, uloží mu MK pokutu v rozsahu od 5.000,-- Kč do 200.000,-- Kč. V případě, že provozovatel porušil výše uvedené povinnosti spojené s vyřazováním dokumentů z konzervačního nebo historického fondu nebo v souvislosti s rušením knihovny, činí rozpětí pokuty 25.000,-- Kč až 500.000,-- Kč. Při stanovení konkrétní výše pokuty se přihlédne k rozsahu a závažnosti protiprávního jednání, jakož i k jeho následkům.
Řízení o uložení těchto pokut lze zahájit nejpozději v subjektivní lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se MK o porušení povinnosti dozvědělo, nejpozději však v objektivní lhůtě tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Spočívalo-li protiprávní jednání v pokračujícím porušování téže povinnosti, pak nejpozději do tří let od doby, kdy toto porušování ještě trvalo. Pokutu lze uložit ve lhůtě pěti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo nebo kdy pokračující porušování jedné a téže povinnosti skončilo, tj. řízení musí v této lhůtě skončit pravomocným rozhodnutím. I za situace, kdy by k zahájení řízení došlo v poslední den objektivní lhůty, přirozeně se zachováním lhůty subjektivní, má MK celé dva roky (sic!) na to, aby řízení dovedlo do úspěšného konce.
Pokuta je splatná ve lhůtě 30 dní ode, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabude právní moci. Pokuty vybírá, resp. vymáhá, MK, a to v souladu se zákonem č. 337/1992 Sb.; pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.
Proti rozhodnutí o uložení pokuty je přípustný opravný prostředek podaný k příslušnému soudu.
Ve výše uvedených věcech rozhoduje MK podle zákona č. 500/2004 Sb.
V rámci každoročního zpracování výkazů pro sběr statistických dat NK zpracovává "roční výkaz o neperiodických publikacích" a "roční výkaz o periodickém tisku", a to pro potřeby MK, Českého statistického úřadu a mezinárodních organizací.
Krajské knihovny jsou podle cit. zákona součástí systému knihoven a jako příspěvkové organizace je zřizují jednotlivé kraje, jež na základě usnesení zastupitelstva příslušného kraje vydávají jejich zřizovací listiny. Krajské knihovny mají právní subjektivitu, jejich provozovateli jsou samy tyto příspěvkové organizace.
Krajské knihovny plní koordinační, odborné a další úkoly, jak jsou zmíněné v předchozí kapitole v případě Národní knihovny.
Dále tyto knihovny:
- spolupracují s NK při zpracování národní bibliografie a souborného katalogu
- zpracovávají a zpřístupňují regionální informační databáze a zabezpečují koordinaci krajských bibliografických systémů
- jsou krajskými centry meziknihovních služeb
- spolupracují s knihovnami v kraji při zavádění nových technologií v oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb
- plní a koordinují plnění regionálních funkcí vybraných základních knihoven v kraji
Krajské knihovny vytvářejí univerzální knihovní fondy, příp. doplněné fondy specializovanými. Dále trvale uchovávají konzervační fond a historický fond.
O proceduře přijímání povinných výtisků do konzervačního fondu, jejich evidenci, revizi a vyřazování platí, co bylo uvedeno v předchozí kapitole. Totéž platí i pro osvobození od daně z příjmů.
V konkrétních podmínkách Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje probíhá proces takto – po doručení p. v. se překontroluje jeho bezvadný stav, přidělí se mu přírůstkové číslo, signatura, opatří se otiskem úředního razítka knihovny, nalepí se na něj štítek s čárovým kódem a jiný se signaturou a vytvoří se záznamy pro katalogy. Poté se nový knihovní dokument zařadí do fondu – umístí na regál, čímž se stává zpřístupněným čtenářům. Knihovní dokumenty získané prostřednictvím práva povinného výtisku se půjčují jen prezenčně, ostatní i absenčně.
Ročně knihovna na přijatých regionálních povinných výtiscích obdrží cca 250 neperiodických publikací, nákupem jich získá cca 8 tisíc. Ovšem před ztrátou práva povinného výtisku v celostátním rozsahu činil roční přírůstek těchto publikací cca 16 tisíc. Zúžení šíře práva povinného výtisku jen na regionální rozsah bylo knihovně kompenzováno částkou cca 1,5 mil. Kč z celkových 3 mil. Kč[17] (z rozpočtu Plzeňského kraje) určených na nákup nových knihovních dokumentů. Porovnáním čísla 16 tisíc přírůstků za účinnosti předchozí právní úpravy s 8 tisíci za aktuálního stavu snadno zjistíme, jak je uvedená částka nedostačující; navíc nerespektuje zvyšující se ceny neperiodických publikací.
Pokud jde o české normy (ČSN), činil jejich roční přírůstek dříve cca 1.600 přijatých, dnes 1.600 – 1.900 nakoupených (sic!). Nárůst tohoto čísla je zapříčiněn zvýšenou harmonizací českých norem s normami Evropské unie.
Povinným subjektům, které jsou v prodlení s plněním svých povinností, zasílá knihovna upomínky, příp. podává podnět k zahájení správního řízení z moci úřední o uložení pokuty, ale s velkými úspěchy se toto počínání nesetkává. Vybrané pokuty se ani nestávají příjmem knihovny, ale Plzeňského kraje.
Tato knihovna k 31. prosinci 2004 měla 1.716.224 knihovních dokumentů,[18] proto je dle cit. zákona povinna provádět revizi svého knihovního fondu postupně, minimálně v rozsahu 5 % jeho objemu za rok.
Provozovatelé ostatních krajských knihoven provádějí revize knihovních fondů v závislosti na jejich objemu takto:
- do 100.000 knihovních dokumentů 1 x za 5 let
- od 100.001 do 200.000 knihovních dokumentů 1 x za 10 let
- od 200.001 do 1.000.000 knihovních dokumentů 1 x za 15 let
- od 1.000.001 do 3.000.000 knihovních dokumentů postupně, minimálně v rozsahu 5 % za rok
- od 3.000.001 knihovních dokumentů dle plánu revizí schváleného zřizovatelem, minimálně v rozsahu 200.000 knihovních dokumentů za rok
O způsobu umístění knihovního fondu, pravomocích ministerstva a řízení při jejich uplatnění platí, co bylo uvedeno v předchozí kapitole.
Oslovil jsem jedenáct krajských knihoven s dotazy na jejich zkušenosti s odevzdáváním povinných výtisků, plněním nabídkové povinnosti a záležitostmi souvisejícími.
Z obdržených odpovědí vyplynulo, že "kamenní" vydavatelé své povinnosti plní v podstatě k úplné spokojenosti příjemců.
Horší je situace v případě menších vydavatelů, z nichž někteří patrně o dotčených povinnostech ani netuší. Zde pak knihovny svá práva upomínají písemně, elektronickou poštou i osobními návštěvami a pokud vydavatelé dále vzdorují, zašlou jim text zákona se zvýrazněnými příslušnými pasážemi. Tento "nátlak" je velmi často úspěšný a i když se knihovny snaží o nekonfliktní přístup, zvlášť zatvrzelým vydavatelům dokonce zasílají "výhružnou" informaci o možnosti podat podnět k zahájení správního řízení z moci úřední o uložení pokuty,[19] a teprve tehdy se knihovny zpravidla domůžou svých práv.
Pokud ne a správní řízení je zahájeno, je v něm vydavateli udělena pokuta, přičemž jejím udělením, resp. zaplacením, povinnost odevzdat povinný výtisk, resp. splnit nabídkovou povinnost, nezaniká. To však ještě nic neříká o tom, zda vydavatel své povinnosti opravdu dostojí. Ovšem správní řízení a v jeho důsledku udělená pokuta jsou dostatečným varováním, že knihovna uplatnění svých práv myslí váženě, takže správní orgán zpravidla již není nucen přistoupit ke kroku poslednímu a nejúčinnějšímu – z moci úřední nařídit exekuci odebráním věci movité (povinného výtisku příslušné periodické publikace nebo neperiodického tisku), resp. nařídit exekuci ukládáním donucovacích pokut (v případě nesplnění nabídkové povinnosti).
Svou roli při rozhodování, zda řízení vůbec zahájit, také hraje přínos publikace, resp. periodického tisku, pro knihovnu, přičemž někdy je zdaleka nejvýhodnější povinný výtisk rovnou koupit. I když řízení po tak dlouhé době skončí vítězstvím knihovny, může se stát, že vydavatel nemůže p. v. odevzdat, neboť onu publikaci, resp. periodický tisk, již nemá k dispozici.
Někdy nastane situace i zcela opačná – knihovny obdrží "povinné výtisky" dokumentů, které tomuto režimu nepodléhají, nebo obdrží "povinné výtisky" od vydavatelů regionálně nepříslušných. V těchto neobvyklých situacích se tedy jedná nikoli o odevzdání povinného výtisku, ale o dar vydavatele knihovně.
Pokud jde o získání vědomosti o tom, že nějaká publikace, resp. periodický tisk, vyšla, když p. v. od ní nebyl knihovně odevzdán (a vydavatel nesplnil ani nabídkovou povinnost), je knihovna odkázána na Českou národní bibliografii, Knižní novinky, Nové knihy, ediční plány a nabídkové katalogy vydavatelství, veletrhy, distribuční společnosti, knihkupectví, antikvariáty atp.
K nabídkové povinnosti – někteří vydavatelé ji považují za splněnou odkazem na své webové stránky obsahující nabídkový katalog nebo zasláním edičního plánu. To sice nelze považovat za vyhovění dikci zákona, ale knihovny tak přinejmenším získají informace, se kterými lze dále pracovat.
Pokud vydavatel povinný výtisk neodevzdá a knihovna se o příslušné publikaci, resp. periodickém tisku, ani nedozví, aby jej mohla upomínat nebo koupit, je pro ni ztracen.
Poznámky
[1] Pro účely tohoto zákona se knihovnou rozumí zařízení, které způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytuje veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto, tedy knihovním, zákonem, a které je zapsáno v evidenci knihoven (§ 2 písm. a).
[2] Blíže viz vyhlášku ministra zahraničních věcí č. 12/1965 Sb., o Úmluvě o výměně oficiálních publikací a vládních dokumentů mezi státy a Úmluvě o mezinárodní výměně publikací.
[3] Doplněno novelou provedenou zákonem č. 1/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
[4] Knihovní fond – obecně – je organizovaný, soustavně doplňovaný, zpracovávaný, ochraňovaný a uchovávaný soubor knihovních dokumentů (§ 2 písm. c). Nejde-li o fond specializovaný, nazývá se fondem univerzálním.
[5] Specializovaný fond je zvláštní knihovní fond tvořený knihovními dokumenty určitého, zpravidla oborového zaměření (§ 2 písm. g).
[6] Historický fond je zvláštní knihovní fond tvořený knihovními dokumenty, které vznikly do r. 1860 nebo mají v daném oboru pro svoji jedinečnost historickou hodnotu, popř. jiný knihovní fond, jenž má zvláštní historickou a kulturní hodnotu, byl-li takto ve statutu dotčené knihovny nebo v právním předpisu vymezen (§ 2 písm. e). Zákonodárce zde výslovně uvádí "… nebo v jiném právním předpisu …" (podtrhl autor), z čehož by se důsledným jazykovým výkladem dalo dovodit, že i statut oné knihovny je právním předpisem, což přirozeně není.
[7] Knihovní dokument je informační pramen evidovaný jako samostatná jednotka knihovního fondu (§ 2 písm. b).
[8] V důvodové zprávě k návrhu zákona č. 257/2001 Sb. se uvádí, že "tento fond primárně slouží jako přehled o knižní a periodické produkci ČR…". In: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna: Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 257/2001 Sb., ASPI.
[9] Provozovatel knihovny je právnická nebo fyzická osoba poskytující v této knihovně svým jménem veřejné knihovnické a informační služby (§ 2 písm. i).
[10] Jakož i z fondu historického.
[11] Provozovatel knihovny je povinen dokumenty vyřazované z těchto fondů nabídnout NK ke koupi, v případě jejího nezájmu pak třetí osobě. Pokud ani ta zájem nemá, lze je darovat nebo zlikvidovat.
[12] Podle toho, co bylo řečeno o vyřazování knihovních dokumentů, se nepostupuje, jsou-li tyto chráněny podle zvláštního právního předpisu, tj. např. zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, a zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Při rušení knihovny je její provozovatel povinen postupovat jako při vyřazování knihovních dokumentů, přičemž i v tomto případě platí to, co je řečeno v první větě této poznámky.
[13] Na revizní proces se zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nepoužije.
[14] K 31. prosinci 2004 knihovní fond obsahoval celkem 6.120.834 jednotek. Za rok 2004 činil přírůstek tvořený povinnými výtisky neperiodických publikací 42.199 jednotek. Údaje získány z: Národní knihovna České republiky. Výroční zpráva 2004. Ed.: ŠTANSKÁ, Eva, Národní knihovna České republiky, Praha, 2005, s. 26, resp. 36, ISBN 80-7050-462-5.
[15] Zákon také pamatuje na materiální stránku uvedených povinností a stanovil, že provozovatel knihovny může získat /podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)/ z peněžních prostředků státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu účelově určenou dotaci na zavádění nových technologií, zpracování informačních pramenů do elektronické podoby a jejich zpřístupnění, doplnění knihovního fondu, vybavení zabezpečovacími a protipožárními systémy, ochranu před nepříznivými vlivy prostředí, výstavbu a rekonstrukci knihovny etc. Nařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven, stanoví bližší podmínky.
[16] Ust. § 4 zákona č. 6/1862 ř. z.
[17] Údaj za rok 2004.
[18] Údaje získány z: Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. Výroční zpráva za rok 2004. Ed.: VYČICHLO, Jaroslav, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň, 2005, s. 12., 9 nečísl. příloh, ISBN neuv.
[19] Za účinnosti zákona č. 71/1967 Sb., tj. do 31. prosince 2005, trvalo zhruba rok. S rychlostí příslušného řízení v režimu zákona č. 500/2004 Sb., tj. od 1. ledna 2006, dosud nejsou relevantní zkušenosti.
CITACE:
Wallis, Ladislav
Michael. Vývoj institutu právo povinného výtisku 8 : Právo povinného výtisku ve světle zákona č. 257/2001 Sb.,
o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a
informačních služeb (knihovní zákon), se zvláštním zřetelem
ke zpracování povinných výtisků v Národní knihovně České republiky.
Knihovna plus [online]. 2007, č. 1-2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus71/wallis8.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |