Mládež, veřejné knihovny a internet [June Abbas, Melanie Kimball, Kay Bishop, Georgie D'Elia]

Jak roste míra využití internetu a s ní i dojem, že všechno, co potřebujete, může být vyhledáno online, často si lidé kladou otázky o budoucnosti veřejné knihovny. Internet coby zdroj informací je často vnímán jako konkurent veřejné knihovny. Mnohým z nás se zdá, že internet zruší potřebu veřejných knihoven jako zdrojů přístupu k informacím, když je jich tolik dostupných z osobního počítače, který máme doma. Zatímco zaznívá spousta hlasů, které upozorňují, že knihovny jako instituce ani zdaleka nezastarávají, jsou i hlasy takové, které argumentují tím, že rychlý rozvoj technologií má na veřejné knihovny obrovský vliv.

Koncem devadesátých let jsme byli svědky velké diskuse, která v různých médiích prorokovala veřejné knihovně smrt, nicméně ještě před tím, než začaly Bentonova a Kellogova nadace financovat zpracování studie zkoumající podporu veřejných knihoven v digitálním věku (1996), probíhaly menší empirické výzkumy podobně zaměřené. Bentonova zpráva (jak začal být dokument nazýván) byla kritizována pokud jde o použitou metodologii, ale přinesla některá užitečná data týkající se vnímání veřejných knihoven veřejností. K nejdůležitějším zjištěním studie patřila tato: 1) veřejnost nadšeně podporuje veřejné knihovny a přeje si, aby hrály klíčovou roli v poskytování přístupu k počítačům a digitálním informacím při zachování tradičních služeb, 2) je signifikantní vysoká míra korelace mezi častými uživateli knihoven a těmi, kteří mají přístup k osobním počítačům, a 3) u rodin s dětmi je mnohem větší pravděpodobnost, že mají počítače doma a současně využívají služeb veřejné knihovny. V roce 2000 tým výzkumníků složený z odborníků z univerzity v Buffalu a State University of New York provedl na federální úrovni telefonický výzkum zaměřený na využívání internetu dospělou populací a na zjištění jeho vlivu na využívání veřejných knihoven touto kategorií obyvatelstva. Zjištění průzkumu naznačila, že internet a veřejná knihovna se vzájemně doplňují (jsou v komplementárním vztahu), alespoň u lidí, kteří v minulosti knihovnu navštěvovali.

Jak Bentonova zpráva, tak studie univerzity v Buffalu se však zabývají vnímáním a využíváním knihoven dospělou populací. Děti jako důležitá skupina uživatelů knihovny, a často mnohem obeznámenější s novými technologiemi, nebyly zkoumanou cílovou populací ani jednoho z těchto dokumentů. Ačkoliv existují četné studie o využívání internetu dětmi, (např. kolik domácností, má přístup k internetu) a několik průzkumů zabývajících se informačním chováním dětí v souvislosti s internetem, až dosud nebyl proveden žádný výzkum, který by se zabýval tím, jaký vliv má využívání a přístup k internetu na využívání veřejné knihovny v případě mládeže. Poněvadž se informační potřeby mladých a jejich informační chování významně liší od chování a potřeb dospělých, samostatná studie na toto téma má své oprávnění.

Přehled nejdůležitějších informací o průzkumu vztahu mezi využíváním internetu a služeb veřejné knihovny mládeží

Výzkumníci z Department of Library and Information Studies Univerzity v Bufallo získali grant na provedení průzkumu, jehož účelem bylo získat informace důležité pro porozumění vztahu mezi využíváním internetu a využíváním veřejné knihovny touto skupinou populace a také poskytnout informace praktikům i výzkumníkům ve formě jakéhosi základního souboru dat pro další výzkum. Hlavní otázka, kterou se výzkum zabýval, zněla: "Jaký vliv má přístup mládeže k internetu na její využívání veřejné knihovny?". Autoři právě o tomto průzkumu napsali sérii čtyř článků, které se zabývají vlastním projektem výzkumu, hlavními zjištěními, jež identifikují místa, na kterých mládež využívá internet, frekvenci návštěv veřejných knihoven mladými lidmi a zjevný efekt, který přístup k Internetu má na využívání veřejných knihoven mládeží.

Zkoumaná populace sestávala ze školní mládeže v regionu Buffalo Niagara na západě státu New York. Průzkum byl prováděn na školách tak, aby mohl být získán průřezový obraz o vlivu internetu na využívání služeb veřejných knihoven bez ohledu na to, zda jde o uživatele nebo neuživatele služeb veřejných knihoven. Účastníky průzkumu byli frekventanti 18 základních a středních škol včetně čtyř soukromých základních škol, čtyř soukromých vyšších škol a střední a vyšší školy v každém z pěti školních obvodů, které se průzkumu zúčastnily. Jednalo se o jeden městský obvod, dva předměstské a dva venkovské obvody. Vzhledem k věku účastníků organizátoři průzkumu získali povolení jak od rodičů, tak od studentů ještě před předáním dotazníku respondentům. Před započetím průzkumu byl dotazník zaslán rodičům, aby se zjistilo, zda je možný přístup k internetu z domova, zda student má povolen přístup k internetu a zda student během školního roku navštěvoval veřejnou knihovnu. Zjištění těchto informací předem umožnilo, že dotazníky mohly být distribuovány podle předem stanovených kategorií a "šity na míru" pro každou z nich. Byly stanoveny tyto čtyři kategorie:

Demografické údaje byly také zjišťovány jak od rodičů, tak od studentů: pohlaví studenta, všeobecná úroveň posledního klasifikačního období, měl-li student hispánské předky, rasa studenta, nejvyšší dosažené vzdělání rodičů a hlavní jazyk, kterým se doma mluví. Rovněž byl zjišťován stupeň školního vzdělávání, kterého se respondent právě účastní (druhý stupeň základní školy, střední škola), kde se ho účastní (venkov, předměstí, město), a také typ školy (veřejná nebo soukromá). Na žádost školních obvodů nebyly zjišťovány informace o rodinných příjmech.

Data byla zjišťována v roce 2003 prostřednictvím dotazníku sestaveného jako autoreferát, který byl distribuován učiteli ve třídách. Původní vzorek zahrnoval 11 200 respondentů, od nichž se podařilo získat 4270 vyplněných dotazníků. 33 dotazníků bylo vyřazeno pro rozporuplné odpovědi. Konečný vzorek obsahoval odpovědi 4237 respondentů, což představovalo 37,8 % původního vzorku. Data byla analyzována s využitím SPSS Windows a bylo posuzováno, zda souhlasí se současnými národními odhady procent studentů přihlášených ve veřejných i soukromých školách. Nicméně (vzhledem k tomu, že se průzkum uskutečnil ve specifickém regionu země) by mělo být postupováno opatrně při zobecňování výsledků studie.

Zjištění

Zdroje přístupu mládeže k internetu

Průzkum shromáždil data o tom, zda respondenti měli přístup k internetu, kde jej měli a jak často se k internetu připojovali alespoň v jednom z míst, které v dotazníku uvedli. Odpovědi ukázaly, že 100 % respondentů mělo přístup k internetu alespoň na jednom z míst. Několik respondentů (1,8 %) uvedlo, že ačkoliv měli přístup k internetu, nevyužívali jej, a pár dalších uvedlo, že jim to rodiče nedovolili. Respondenti uvedli, že alespoň 1x v minulém roce využili přístupu k internetu v následujících lokalitách:

Data tedy ukazují, že většina zkoumané populace mládeže využívala internet doma, v bytě přátel nebo příbuzných nebo ve škole (ať už ve třídě či v počítačovém nebo mediálním centru). Ve srovnání s těmito lokalitami byla veřejná knihovna jedním z nejméně využívaných míst přístupu k internetu.

Respondenti byli také tázáni, kolika různých lokalit k přístupu k internetu využívali; nicméně tyto otázky nebyly položeny 0,8 % zkoumané populace, kterému rodiče zakázali internet používat. Výsledky ukázaly, že:

100 % respondentů tedy uvedlo, že mělo přístup k internetu a 90,3 %, že se k internetu připojovalo na mnoha místech.

Frekvence využití internetu z každého místa

Studenti byli dotazováni, jak často využívají přístupu k internetu z každé lokality, a pro odpověď měli k dispozici čtyřbodovou škálu:

Lokality přístupu k internetu, které byly využívány častěji (resp. ty, které byly využívány 2x týdně nebo více), byly:

Jak tato data naznačují, místem, kde byl internet nejčastěji využíván, byl domov, zatímco lokalitou, která byla nejméně využívána k přístupu na internet, je knihovna. Veřejná knihovna jako zdroj přístupu tudíž nepatří mezi ty lokality, které jsou mládeží často využívány.

U těch mladých lidí, kteří neměli možnost přístupu k internetu z domova (429 respondentů), výsledky průzkumu naznačily, že se připojují k internetu na mnoha místech mimo domov. Výsledky vyjadřující procentuálně počet těchto respondentů z celkového počtu zkoumaných mladých lidí můžeme interpretovat takto:

Výsledky ukazují, že dokonce mezi mladými, kteří nemají přístup k internetu z domova, veřejná knihovna není využívána k přístupu na internet tak často jako ostatní zdroje (jako např. škola nebo byty přátel nebo příbuzných). Avšak neměli bychom zapomínat, že mladí bez přístupu k internetu z domova tvoří jen velmi malou skupinu celkové populace mládeže sledované v této studii.

Veřejná knihovna jako zdroj přístupu k internetu

Role veřejné knihovny jako zdroje přístupu mládeže k internetu může být shrnuta takto:

24,7 % mladých lidí připojujících se k internetu z veřejné knihovny představuje nejnižší procento ze všech zdrojů s výjimkou skupiny uživatelů, kteří využívají přístupu "někde jinde";

3,9 % mladých lidí se připojovalo k internetu ve veřejné knihovně, když nemělo možnost se připojit k internetu z domova. To byl nejméně využívaný zdroj kromě přístupu k Internetu "někde jinde"

Z výsledků výzkumu vyplývá, že veřejná knihovna je pouze jedním z mnoha míst, kde mládež může získat k internetu přístup a že je jedním (pokud jde o internet) z nejméně navštěvovaných míst.

Využívání služeb veřejné knihovny mládeží

Pokud jde o využívání veřejné knihovny respondenty, průzkum se zaměřil na dva aspekty:

Odpovědi na první otázku vytvořily základní bázi pro určení počtu respondentů, kteří byli či nebyli uživateli služeb knihovny a když ano, jak často knihovnu navštěvovali.

Odpovědi na první otázku: Navštěvovali jste knihovnu během toho školního roku? ukázaly následující:

69,5 % respondentů navštěvovalo knihovnu a 30,5 % nikoliv (0,6 % na otázku neodpovědělo). Ze studentů, kteří knihovnu navštěvovali, 18,7 % navštívilo knihovnu 1x týdně nebo vícekrát, 26,3 % ji navštívilo 1x měsíčně a 55 % uvedlo, že navštívilo knihovnu 2x v roce.

Zřejmě by bylo užitečné srovnat procento mladých navštěvujících knihovnu před rozšířením internetu a nyní, kdy je internet mezi mladými lidmi všeobecně rozšířen. Nicméně to není možné, protože žádná "předinternetová", studie, s níž by bylo možno srovnat odhad této studie, neexistuje. Jediné studie, které byly zpracovány, odhadovaly podíl mladých lidí pouze ze všech uživatelů veřejných knihoven, ne procento z celkového počtu mladé populace, která využívala služeb veřejné knihovny. Data poskytnutá touto studií vytvoří základnu, z níž budoucí studie budou moci odvozovat rozvíjející se vliv používání internetu na využívání služeb veřejné knihovny.

Vliv možnosti přístupu k internetu z domova na využívání služeb veřejné knihovny

Pracovníci, kteří prováděli průzkum, srovnávali přístup k internetu a využívání internetu doma s využíváním a nevyužíváním veřejné knihovny a zjistili, že 68 % mladých lidí, kteří neměli přístup k internetu z domova, uvedlo, že využívá internetu ve veřejné knihovně a 70,4 % respondentů, kteří měli přístup z domova (a využívali ho), uvedlo, že také navštěvuje veřejnou knihovnu. Tato data naznačují, že možnost přístupu k internetu z domova a jeho využívání doma nemá na využívání či nevyužívání služeb veřejné knihovny během školního roku negativní vliv.

Nicméně byl také srovnáván přístup k internetu a jeho využívání v domácím prostředí s frekvencí návštěv knihovny a bylo zjištěno, že 31,7 % respondentů nemajících přístup z domova bylo častými návštěvníky knihovny (to znamená, že navštívili knihovnu 1x měsíčně nebo vícekrát za měsíc), zatímco jen 17 % respondentů s domácím přístupem k internetu, kteří jej využívali, bylo rovněž častými návštěvníky. To ovšem naznačuje, že možnost přístupu z domova má negativní vliv na frekvenci návštěv knihovny mladými lidmi. Bohužel, vzhledem k tomu, že o populaci mladých lidí neexistují žádná srovnatelná data z doby před internetem, která by vypovídala o frekvenci jejich návštěv veřejné knihovny, nemůžeme zjistit, zda přístup k internetu z domova má za následek snížení frekvence návštěv knihovny nebo zda se absence počítačů v domácnostech projevuje na zvýšení frekvence návštěv knihovny.

II. Názory mládeže na služby internetu a veřejných knihoven

Aby mohli pracovníci provádějící průzkum zkoumat názory mládeže na využívání internetu a na veřejné knihovny a rozhodnout, zda využívání internetu může mít vliv na využívání služeb veřejné knihovny mládeží, bylo respondentům předloženo 13 tvrzení popisujících parametry služeb internetu a stejný počet srovnatelných tvrzení popisujících parametry služeb knihovny. Respondenti byli požádáni, aby vyjádřili souhlas či nesouhlas s těmito výroky v rámci čtyřbodové škály (1 – rozhodně nesouhlasím, 2 – nesouhlasím, 3 – souhlasím, 4 – rozhodně souhlasím). Názory mladých lidí na charakteristické aspekty služeb internetu a veřejné knihovny jsou prezentovány v následující tabulce:

Procentuální vyjádření názorů mladých lidí na specifické rysy služeb internetu a knihoven: srovnání

Služby internetu	%	Služby knihovny	%
K internetu se lehce připojím	85	Do knihovny se snadno dostanu	69
Internet je dostupný vždycky, když potřebuji	71,7	Knihovna je otevřena vždycky, když potřebuji	43,1
Využívání internetu je snadné	86,5	Využívání služeb knihovny je snadné	72,4
Informace online (na internetu) dostatečně uspokojují mé potřeby	73,9	Informace získané v knihovně dostatečně uspokojují mé potřeby	64,0
Když pracuji na internetu, očekávám, že najdu to, co hledám	82,8	Když jdu do knihovny, očekávám, že najdu to, co hledám	71,9
Líbí se mi, že se mohu dostat k digitálnímu zdroji na internetu nebo si stáhnout to, co potřebuji, online	79,2	Líbí se mi, že mohu v knihovně dostat knihu, kterou potřebuji	79,0
Věřím, že informace vyhledané online jsou spolehlivé	73,5	Věřím, že informace nalezené v knihovně jsou spolehlivé	82,1
Věřím, že informace vyhledané online jsou aktuální	76,0	Věřím, že informace vyhledané v knihovně jsou aktuální	63,7
Pracovat na internetu je zábavné	86,8	Využívat služeb knihovny je zábavné	52,3
Online najdu sám všechno, co potřebuji	83,2	V knihovně najdu sám všechno, co potřebuji	61,8
Navigace v prostředí online je vstřícná	67,9	Knihovníci v knihovně jsou úslužní	76, 0
Rád surfuji po internetu	82,4	Rád listuji v knihách v knihovně	51,6
Zdá se mi, že mé soukromí je na internetu dostatečně chráněno	62, 4	Zdá se mi, že mé soukromí je dostatečně chráněno při využívání služeb knihovny	71,8

Jak je zřejmé z tabulky, respondenti uvedli více pozitivních názorů na internet než na veřejné knihovny; avšak ty rysy služeb veřejných knihoven, které jsou hodnoceny výše, svědčí o tom, že mládež považuje knihovny za instituce, které jsou lepší, pokud jde o poskytování přesných a spolehlivých informací, pomoc odborných pracovníků a také prostředí, v němž cítí ochranu svého soukromí.

Přestože analýza názorů mladých na služby internetu a knihoven naznačuje pozitivnější názory na internet, výsledky korelační analýzy frekvence návštěv knihovny a názorů na uvedených třináct charakteristických rysů obou zdrojů informací ukázaly, že žádná z korelací mezi frekvencí návštěv knihovny mladými lidmi a jejich názory na charakteristické rysy internetu nebyla statisticky významná. Pozitivnější názory respondentů na internet neměly žádný vliv na využívání služeb veřejné knihovny.

Studenti obdrželi v rámci průzkumu seznam 13 různých aktivit, jimž by se mohli věnovat během návštěvy veřejné knihovny. Seznam obsahoval tyto možnosti:

Respondenti byli požádáni, aby seznam přečetli a odhadli, jak často se každé z uvedených aktivit při návštěvě knihovny věnují. Měli k dispozici čtyřbodovou škálu:

Výsledky naznačily, že aktivity, kterým se studenti věnují nejčastěji, jsou:

Aby došlo ke zjednodušení, pokud jde o interpretaci údajů a snadnější srovnávání všech třinácti aktivit, byly počty bodů podrobeny faktorové analýze. Faktorová analýza je statistická metoda, která identifikuje z řady proměnných určité modely vztahů, které mohou existovat. Jsou-li tyto modely nalezeny, tyto řady příbuzných proměnných mohou být považovány za základní pojmy zvané faktory. Faktorová analýza je užitečná pro redukci dlouhé řady proměnných na menší soubor, který zjednodušuje analýzy dat, a pro identifikaci obecných témat mezi soubory příbuzných proměnných, která rozšiřuje naše porozumění tomu, o čem tyto proměnné vlastně vypovídají.

Zmíněná faktorová analýza odhalila tři faktory, které shrnují aktivity, jimž se mladí lidé věnují při svých návštěvách knihovny:

První faktor zahrnuje okruh aktivit, jež se vztahují k vyhledávání informací pro osobní potřebu jako jsou například informace týkající se nákupu zboží, zdraví, sportu, současných politických událostí a koníčků.

Druhý faktor shrnuje aktivity vztahující se ke školním povinnostem, studiu, domácím úkolům (při nichž studenti využívají referenčních publikací) a k vyhledávání informací, resp. k provádění informačních průzkumů k projektům, na kterých ve škole pracují.

Třetí faktor je zaměřen na aktivity, jež se týkají potěšení a zábavy, a představuje např. půjčování videozáznamů, knih pro pobavení, relaxace a čtení. Autorky tento třetí faktor charakterizují jako "rekreační aktivity v knihovně".

Po provedené kalkulaci bodů vztahujících se ke každému faktoru došly autorky k následujícím výsledkům:

37 % respondentů se často angažuje v aktivitách, jež se vztahují ke škole,

9,0 % pak okruhu aktivit, jež se vztahují k vyhledávání informací pro osobní potřebu (nakupování, sport, koníčky).

Na základě faktorové analýzy se ukazuje, že se aktivity, kterým se mládež v knihovně věnuje nejvíce, vztahují ke škole a školním povinnostem, následují pak činnosti, jež se vztahují k zábavě a teprve pak se mládež zajímá o informace pro osobní potřebu.

Vliv možnosti využívání internetu doma na aktivity, jimž se mládež věnuje v knihovně

Aby bylo možno zhodnotit vliv domácího přístupu k internetu na aktivity, kterým se mladí věnují v knihovně, byl vzorek rozdělen do dvou skupin. První skupinu tvořili ti, kteří mají přístup k internetu z domova, do druhé skupiny pak byli zařazeni ti, kteří přístup z domova nemají.

Pro každou z těchto skupin byly potom kalkulovány počty v rámci výše uvedené třífaktorové škály. Srovnání obou skupin s využitím analýzy rozptylu ukázalo následující:

Analýzy naznačily, že ti studenti, kteří mají přístup k internetu z domova a využívají jej, mají, zdá se, menší potřebu využívat knihovny pro vyhledávání informací pro osobní potřebu a činí tak pravděpodobně doma. Domácí využívání internetu také (jak se zdá) nemá vliv na aktivity mládeže v knihovně zaměřené na školní povinnosti. Využívání internetu z domova a využívání služeb veřejné knihovny se pravděpodobně vzájemně doplňují. A nakonec – využívání internetu z domova nemá, zdá se, žádný vliv na rekreační aktivity, kterým se mladí v knihovně věnují.

Vztah frekvence návštěv knihovny a aktivit, kterým se mládež věnuje při využívání služeb knihovny

K identifikaci aktivit , které jsou nejtěsněji spojeny s frekvencí návštěv mladých ve veřejné knihovně provedli organizátoři průzkumu korelační analýzu frekvence návštěv knihovny s frekvencí, s níž se respondenti věnují v knihovně určitým činnostem.

Výsledky ukázaly, že u mládeže, která má možnost přístupu k internetu z domova a využívá jej, jsou aktivitami, které jsou významně spojeny s frekvencí návštěv knihovny, zejména tyto:

Aktivita	Korelační koeficient
Půjčování knih k četbě pro zábavu	.39
Půjčování videa, CD, magnetofonových pásků	.36
Návštěva programů knihoven a výstav	.26
Relaxace, sezení a čtení	.25
Získávání informací o koníčcích	.22
Využívání referenčních dokumentů jako např. slovníků nebo encyklopedií	.21

U respondentů, kteří nemají možnost přístupu k internetu z domova (nebo pokud tento přístup mají, nevyužívají jej), jsou aktivitami, které jsou významně spojeny s frekvencí návštěv knihovny, zejména tyto:

Při analýze aktivit u obou skupin, které se nejtěsněji vztahovaly k frekvenci návštěv knihovny, převažovaly ty aktivity, jež se týkaly půjčování různých dokumentů.

Americká mládež má nyní univerzální přístup k internetu a většina mladých lidí se připojuje z mnoha míst včetně školy, domova, bytů přátel a příbuzných a veřejné knihovny. Nicméně veřejná knihovna je jedním z míst mladými lidmi k tomuto účelu nejméně využívaných. Podstatná většina mladých lidí, kteří se zapojili do průzkumu (69,5 %) uvedla, že navštívila veřejnou knihovnu v minulém školním roce alespoň 1x nebo vícekrát. Analýza možnosti přístupu k internetu z domova (a jeho využívání) neprokázala negativní vliv na návštěvnost knihovny studenty. Ze studentů, kteří mají přístup k internetu z domova, navštěvuje knihovnu 70,4 % respondentů a z těch, kteří tento přístup nemají, 68,3 %. Možnost přístupu k internetu z domova může však mít určitý vliv na frekvenci návštěv; kolem 32 % (přesně 31,7 %) studentů bez přístupu k internetu z domova navštěvuje knihovnu častěji ve srovnání se 17 % těch, kteří tento přístup mají. Na základě těchto údajů došli organizátoři průzkumu k závěru, že v současné době patří využívání služeb veřejných knihoven a internetu k doplňkovým aktivitám mládeže. To se může v budoucnosti změnit a proto je nutno ve zkoumání vztahu mezi využíváním internetu a služeb veřejné knihovny dále pokračovat.

Výsledky analýz vedly pracovníky provádějící průzkum k závěru, že pouze jediný charakteristický rys služeb veřejné knihovny nebyl většinou mladých lidí, kteří se průzkumu zúčastnili, hodnocen pozitivně: "Knihovna je otevřena vždycky když potřebuji" – pouze 43,1 % respondentů s tímto tvrzením souhlasilo. Ostatní aspekty služeb veřejné knihovny byly většinou mladých hodnoceny pozitivně. Když byly charakteristické aspekty služeb internetu a veřejné knihovny srovnány, internet obdržel vyšší hodnocení všech aspektů s výjimkou spolehlivosti a přesnosti informací, úslužnosti knihovníků a ochrany soukromí.

Avšak pozitivní názory mládeže se nevztahovaly (nepřímo či jinak) k frekvenci návštěv veřejné knihovny mladými lidmi. Pouze dva pozitivní názory respondentů na různé aspekty služeb veřejné knihovny vzdáleně souvisely s frekvencí návštěv veřejné knihovny. Tyto výsledky naznačily, že i když mají mladí lidé všeobecně pozitivnější názory na určité aspekty služeb na internetu než na aspekty služeb v knihovně, tato skutečnost nemá žádný vliv na frekvenci návštěv knihovny u mladých lidí. Lze z toho také odvodit, že mládež využívá služeb veřejných knihoven bez ohledu na to, že její hodnocení internetu je v mnoha případech vyšší.

V současné době se ukazuje, že knihovna je hlavně využívána k uspokojení informačních potřeb studentů souvisejících s jejich prací ve škole, resp. školními povinnostmi. Avšak 1/4 těch respondentů, kteří uvedli, že využívají služeb veřejné knihovny, dodala, že jich často využívá k rekreačním aktivitám, jako je např. půjčování knih pro zábavu. Zda budou mladí lidé v tomto trendu využívání služeb knihoven pokračovat v budoucnosti, se uvidí.

CITACE:
Abbas, June, Kimball, Melanie, Bishop, Kay, D'Elia, Georgie. Mládež, veřejné knihovny a internet. Knihovna plus [online]. 2008, č. 1-2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus81/intermladez.htm>. ISSN 1801-5948.

Mládež, veřejné knihovny a internet

Úvod

Přehled nejdůležitějších informací o průzkumu vztahu mezi využíváním internetu a služeb veřejné knihovny mládeží

Zjištění

Zdroje přístupu mládeže k internetu

Frekvence využití internetu z každého místa

Veřejná knihovna jako zdroj přístupu k internetu

Využívání služeb veřejné knihovny mládeží

Vliv možnosti přístupu k internetu z domova na využívání služeb veřejné knihovny

II. Názory mládeže na služby internetu a veřejných knihoven

III. Čemu se mládež věnuje během návštěvy veřejné knihovny

Které činnosti mládež v knihovně vykonává?

Vliv možnosti využívání internetu doma na aktivity, jimž se mládež věnuje v knihovně

Vztah frekvence návštěv knihovny a aktivit, kterým se mládež věnuje při využívání služeb knihovny