|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2008, číslo 1-2
Miroslav Ressler
Fáze společenského vývoje, ve které se v současné době nacházíme, je označována některými odborníky (jako např. Peterem Alsbjerem, ředitelem knihovny provincie Őrobrő ve Švédsku) jako "interaktivní společnost". Podle jejich názoru je interaktivní společnost charakterizována touhou po účasti, která zahrnuje na jedné straně řadové občany, pracující, resp. zákazníky, a na druhé straně politiky, exekutivu a podnikatele - bez ohledu na to, zda se vyskytují v soukromém nebo veřejném sektoru.
Mluví se o celé nové vlně technologií, nazývané Web 2.0. Boom v souvislosti s Web 2.0 nastal s rozvojem "Virtual worlds" (virtuální světy), mobilních telefonů, přenosných digitálních zařízení, tagování, sociálních sítí a blogů, které nabízejí přístup do webového prostředí 24 hodin denně sedm dní v týdnu a spojují různé technické možnosti WWW do unikátních kombinací. Jaký je vlastně rozdíl mezi Web 1.0 a Web 2.0 ? Podle koncepce Tima O'Reilly[1] jsou řešení webu 1.0 založena na jednosměrné komunikaci, kde se prezentují veřejnosti dokumenty, u nichž se očekává, že budou akceptovány jako uzavřené a pak využity, aniž by se počítalo s okamžitou interakcí.
Koncepce Web 2.0 je prodchnuta myšlenkou, že jsme jeden druhému učitelem, že znalosti pocházejí ze setkávání, konverzace a dialogu a že i odborníci se mohou v tomto procesu učit. Je to otevřené pozvání, které podporuje aktivní spolupráci a očekává příspěvky od všech účastníků, kteří se setkávají na určité zájmové platformě.
Přední propagátory zavádění nových technologií Web 2.0 v knihovnách nalezneme v Evropě ve skandinávských zemích. Přinášíme přehled příspěvků skandinávských autorů, které vyšly v čísle 2/2008 čtvrtletníku Scandinavian Public Library Quarterly zaměřeném právě na technologie Web 2.0 na severu Evropy. Některé popsané projekty jsou možná v českých podmínkách obtížně aplikovatelné, přesto se domníváme, že je užitečné o nich vědět i u nás.
Vlna webu 2.0 zanechala stopy ve světě dánských knihoven po masivním rozvoji širokopásmové sítě, který začal v roce 2004. "Síťové" chování se od té doby začalo podstatně měnit. Tradiční využívání internetu k vyhledávání informací má v knihovnách stále své místo, ale bylo zastíněno novým využíváním sítě jako komunikační platformy. Během posledních několika let se dánské knihovny radovaly z mnoha úspěšných experimentů se službami založenými na technologii Web 2.0.
Jedním z příkladů jsou hudební blogy. Knihovna v Albertslundu například zavedla blog, na němž knihovník v hudebním oddělení informuje o novinkách ze světa hudby. Uživatelé je mohou komentovat, přičemž jednotlivé blogové záznamy vedou k relevantním materiálům databáze knihovny a také k databázi BibliotekernesNetmusik.dk, z níž dánské knihovny zprostředkovávají a půjčují stažené hudební nahrávky.
Další dánskou iniciativou vytvářenou na základě spolupráce mnoha dánských knihoven je Bibstream.dk. Webová stránka je alternativou k Youtube; můžete na ní najít zajímavosti z Dánska a krátké dokumentární filmy. Podobně jako u Youtube, můžete na webovou stránku přesunout svoje filmy, přidělovat jim hesla pro případnou další selekci, posuzovat a komentovat práce ostatních. Tímto způsobem knihovna pomáhá talentovaným filmařům, aby se vzájemně poznávali a mohli porovnávat své pokusy.
SpørgOlivia.dk (AskOlivia.dk) je dánská online služba, kde se mohou ptát na cokoliv děti a odpovídají jim knihovníci z celé země. Nedávno také rozšířila své aktivity o službu spočívající v tom, že děti mohou odpovídat na otázky svých kamarádů. Zatím je ještě brzy hodnotit přínos této novinky, ale ukazuje se, že je o ni velký zájem.
Tyto tři příklady služeb, které jsou již v rutinním provozu, ukazují, že Web 2.0 má čím přispět k rozvoji služeb knihoven uživatelům. Další dva projekty jsou cenné tím, že přinášejí informace o zkušenostech s přípravou personálu na sociální technologie a dialogem knihovníků s uživateli o knihovně budoucnosti resp. s budoucí realizací Webu 2.0 ve světě knihoven. Jde o projekty nazvané "23 things" (volně přeloženo 23 úloh k řešení) a "Our library" (Naše knihovna):
"23 things" - "23 úloh"
Tři dánské knihovny zpracovaly podle amerického modelu projekt kvalifikačního rozvoje personálu "23 things" (volně přeloženo "23 úloh k řešení"). Prostřednictvím tohoto projektu se personál seznamuje s různými službami Webu 2.0 na internetu. V průběhu 12 týdnů řeší personál 23 různých úloh, jež jsou vesměs zaměřeny na sociální technologie a možnost spolupráce. Všichni pracovníci si musejí vést vlastní blogy, kde shromažďují informace a uvažují o těchto službách z profesionálního hlediska a ve světle své každodenní praxe.
Organizátoři projektu "23 things" usilovali o to, aby celá akce nepostrádala prvek hravosti po celou dobu jeho trvání a aby účastníci překonali "úzkost z techniky", kterou trpělo mnoho zaměstnanců. Ukázalo se, že internet je pro knihovny legitimním zdrojem zprostředkování informací a poznatků. Prvního běhu tohoto kursu se zúčastnilo 600 zájemců ze tří knihoven a nyní probíhá ve více než 30 knihovnách. Celý kurs je publikován na základě licence "Creative Commons", jež umožňuje i využívat a přizpůsobovat "23 úloh" vlastním potřebám té které knihovny. Projekt "23 úloh" je k dispozici zdarma, čehož nepochybně mnoho knihoven využije.
Další fází projektu má být edice, v níž by mohly knihovny nabízet výukové programy uživatelům. Tato edice se právě vyvíjí a hodně se od ní očekává.
"Our library" - "Naše knihovna"
Projekt "Naše knihovna" se realizuje na základě spolupráce knihoven v Roskilde, Gentofte a Gladaxe, které se snaží o podchycení " inovací stimulovaných uživatelem". Inspirací pro webovou stránku projektu byl design a koncepce firmy "Dell’s ideastorm.com", na jejíž webové stránce mohou uživatelé debatovat a navrhovat vývojové změny na počítačích firmy Dell.
Hlavní myšlenkou akce je využít nápadů, myšlenek a tvořivosti uživatelů při vytváření knihovny budoucnosti. Uživatelé po registraci na webové stránce mohou prakticky ihned publikovat své myšlenky o knihovně budoucnosti. Když je nápad vystaven na webové stránce, veřejnost, resp. ostatní uživatelé mají možnost jej komentovat, podporovat a hlasovat pro něj. Tímto způsobem uživatelé určují, které návrhy jsou nejlepší a nejzajímavější a s kterými by se mělo nadále počítat.
Projekt "Naše knihovna" (Our library.dk) se v současné době vyhodnocuje. Ale už teď je možno vyslovit závěr, že uživatelé rádi předkládají své myšlenky a rozvíjejí je. Knihovníci obdrželi mnoho zajímavých návrhů, které stojí za to realizovat a v nichž je sociální technologie rozhodujícím faktorem dalšího vývojového procesu.
Výrazná většina nápadů a myšlenek by mohla být lehce uvedena do praxe, nedotýkají se základní koncepce knihovny. Radikálnějších myšlenek byla menšina.
Více se můžete o obou projektech dovědět na URL 23ting.blogspot.com a na www.ideastorm.com
Výzvy
Obecně řečeno, dánské knihovny uvítaly Web 2.0 a na mnoha úrovních jsou služby založené na principech sociálního Internetu rozvíjeny. Je pozoruhodné, že sociální média radikálně mění profesionální myšlení knihovníků. Kultura "remixu"[2], která je základem Webu 2.0, znamená, že je třeba se otevřít jiným systémům, aby bylo možno sdílet data a zapojit se do nich. To je poněkud cizí knihovnám, zvyklým na přísnou kontrolu dat i systémů.
Naše referenční (bibliograficko-informační) praxe byla tradičně omezena na fyzické sbírky a dnes na statické (ukončené) dokumenty na síti. Nevyvinuli jsme nástroje k tomu, jak zacházet s obsahem, který je stále diskutován a v sociálním, digitálním světě se mění.
Třetí výzva souvisí s tím, že nepracujeme v tak úzkém kontaktu s uživateli, abychom mohli uplatňovat jejich přímý vliv na naše data a pracovní procesy. Uživatelé byli ti, kterým jsme pomáhali a nikdy naopak, ale teď je objem informací vytvářených uživateli natolik obrovský, že jej nikdo nemůže ignorovat.
Pokud jde o Web 2.0 ve finských knihovnách, jsou mu ve výše zmíněném periodiku věnovány především články Seppa Verha, šéfredaktora finského knihovnického časopisu Kirjasto-lehti a Inkeri Jurvanenové, zastupující ředitelky městské knihovny v Hämeenlinně. První z nich referuje o aktivitách v rámci projektu PARTECO a o zkušenostech knihovny v Espoo, zatímco druhý přináší velmi zevrubnou informaci o budování Komunální internetové knihovny v Hämeenlinně. Autoři zdůrazňují sice nutnost technologických a technických inovací, ale také dodávají, že se musí změnit způsob myšlení knihovníků a postoj k uživatelům.
Aktivity v rámci projektu PARTECO
V rámci projektu PARTECO (společný projekt Střediska výzkumu a rozvoje žurnalistiky a Laboratoře hypermédií Univerzity v Tampere, který je financován Finskou agenturou pro technologie [TEKES] a několika finskými podniky) byly vytvořeny tři scénáře či iniciativy zaměřené na činnosti v oblasti budování sítí a sociálních médií. Tyto scénáře obsahují také body, které se týkají knihoven.
Základním stavebním kamenem prvního scénáře je společný server, jehož mohou všechny zainteresované strany využít. Knihovny ve Finsku například vytvořily regionální konsorcia pro společný nákup knihovního systému, který jim umožňuje využívat jednu společnou databázi.
Ve druhém scénáři sami uživatelé vytvářejí obsah databáze, který může být každým využíván. Služby Knihovny 2.0 nabízejí uživatelům příležitost indexovat, hodnotit a popisovat dokumenty ve fondu. Informace od uživatelů jsou důležité, ačkoliv nemusejí korespondovat s názory odborníků, pokud jde o kvalitu.
Knihovna 2.0 také nabízí uživatelům příležitost k vytváření komunit a skupin členů, které vytvářejí obsah databáze a sdílejí jej mezi sebou. Jsou-li ustaveny v rámci knihovny, mohou také využívat výhod služeb knihovny. S využitím mashup technologie (mashup je webová aplikace, která kombinuje data z více zdrojů do jednoho integrovaného nástroje) mohou být služby knihoven – např. v oblasti klasifikace – připojeny k externím službám.
Podle třetího scénáře budují účastníci bázi pro asistenty, kteří jsou schopni vytvářet zdroje pro určitý druh služeb. Asistenti vytvářejí komunitu, v níž jeden člen podporuje druhého. Produkty komunity se hodnotí a nejlepší jsou uváděny do praxe. Četní odborníci z knihoven vytvářejí společně tématické průvodce založené na tomto principu.
Zkušenosti knihovny v Espoo
Knihovna provozuje blog vyhrazený kontaktům s uživateli knihovny, především s mladými lidmi. Svůj vlastní blog má také informační specialista knihovny; je zaměřen na styk s odborníky. Využívá jej pro sdílení zkušeností týkajících se např. sociálních médií. Kromě toho vytvořil také prostor pro "Second life virtual "(Druhý život). Představuje trojrozměrnou virtuální knihovnu a také konferenční a výstavní možnosti. Je to však zatím jen experiment, jehož budoucnost závisí na tom, zda uživatelé najdou cestu k technologii "Second life".
Několik týmů složených z pracovníků knihovny využívalo jako báze pro svou činnost také platformy Facebook. Knihovna má k dispozici videokameru, která může být využita pro převod (uploading) záznamů akcí na počítače těch, kteří nemohli určitou akci navštívit. Informační specialista využíval i služeb You Tube a Flicker hlavně jako míst k přenášení obrázků a videa, protože nabízejí vhodné nástroje pro pořádání dat.
Blog Ústřední knihovny v Espoo je k dispozici na http://wanhakesdari.blogspot.com, blog informačního specialisty Jaako Sannemanna na http://jaakokeskarinpalsta.blogspot.com/
Komunální internetová knihovna v Hämeenlinně – virtuální verze kamenné knihovny
Knihovna tohoto typu musí být podle autorky článku Inkeri Jurvanenové na internetu viditelná a vyhledatelná. Komunální internetové služby mají podle ní svůj význam, který vychází z přirozených modelů chování lidí. Pro knihovny je to výzva, aby se změnily ze správců informací v jejich distributory. K vytvoření virtuální verze kamenné knihovny autorka článku uvádí:
"Rozhodli jsme se přijmout výzvu doby a vytvořit virtuální verzi naší fyzické knihovny s možnostmi skutečné účasti veřejnosti, společenských aktivit a bezproblémového informačního vyhledávání prostředky, jež poskytuje co nejjednodušší a nejpřehlednější rozhraní, které umožňuje plynulé propojení s aktivitami uživatelů.
Zamýšleli jsme zkombinovat existující internetové služby s internetovou knihovnou za účelem podpory komunity čtenářů knihovny a poskytnutí služeb co nejširší bázi klientů.
Záměr byl integrovat webovou stránku do celonárodních internetových služeb co možná nejpružněji. Snadné informační průzkumy (rešerše) vyžadují alespoň konverzační kontakt mezi stávajícími informačními systémy, možná i národní souborný katalog. Technologické struktury, které umožní využití integrovaných informací, čekají na celonárodní centralizované řešení."
Knihovna 2.0 (resp. virtuální verze kamenné knihovny v Hämeenlinně) je rozdělena do následujících sekcí podle zaměření činnosti:
Uživatel knihovny může komentovat a vytvářet obsah ve všech těchto sekcích. Základem služby je Internetová knihovna, k níž je uživatel navigován různými způsoby.
Internetová knihovna, informace o knihovně stejně tak jako virtuální výstavy, doporučující seznamy, skupiny a blogy vedené knihovnou představují prostor provozovaný a udržovaný knihovnou. Některé ze služeb jsou vytvářeny ručně, některé jsou získávány ze systému automaticky. Nejzajímavější novou službou je ta, která zpracovává doporučení uživatelům vycházející z předchozích výpůjček.
Moje knihovna
Uživatelé se mohou přihlásit ke svému vlastnímu zákaznickému (čtenářskému) kontu a upravovat jej v rámci svého čtenářského profilu. Mohou spravovat vlastní informace, ukládat rešerše, zpracovávat seznamy oblíbených knih, resp. informačních zdrojů a vlastních okruhů svých čtenářských zájmů. Mohou také hodnotit dokumenty, přidávat selekční termíny a komentovat je. Mohou objednávat informace o nových přírůstcích či diskusních aktivitách. Současně mají i příležitost k vytváření nových společenských kontaktů s těmi uživateli, kteří mají podobné zájmy.
Uživatelé knihovny se setkávají ve "zpravodajském středisku". Tato oblast spolu s "tržištěm" a "bulletinem" tvoří virtuální prostor časopisů, kde mohou uživatelé knihovny číst internetové časopisy a získat informace typu RSS[3] o zajímavých tématech. Mohou také komentovat téma nebo článek týdne. Na "tržišti" si mohou vyměňovat knihy, které už četli, nebo CD a kupovat knihy se slevou. Na panelu bulletinu mohou umisťovat pozvání na večírky pořádané jejich zájmovými kluby.
Informace místního významu na WWW – Häme-Wiki
Häme-Wiki, moderní místní databáze, je vytvářena kolektivně. Klade jasně důraz na kulturu a obsahuje informace o tradicích a historii lokality, stejně tak jako nové informace v různých formách: obrazy, rozhovory a videa. V Häme-Wiki mají tvůrci kulturních hodnot příležitost zveřejňovat své práce. S touto databází velmi úzce souvisejí článková referenční databáze Arvi a webová strana Lydia obsahující digitalizované materiály místního charakteru.
"Pikantní novinky"
Uživatelé spojení s databází "pikantní novinky" se velmi úzce angažují také při distribuci. Knihovna se pokouší vytvořit solidní komunitu, jejíž členové budou charakterizováni určitou podobností myšlení a uvažování. Strana je doplněna určitým prostorem pro hlasování, seznamy oblíbených dokumentů, komentáři a blogy.
E-fórum moderní knihovny pro občany
K funkci moderní knihovny jako e-fóra autorka mimo jiné poznamenává:
"V současné době hovoříme o občanství na síti (e-citizenship) v režimu 24 hodin po 7 dní v týdnu. Stále více a více se občané cítí také tvůrci médií. Proč jim tedy neumožnit, aby se angažovali i jako tvůrci elektronické knihovny?
Knihovna musí definovat své místo a roli v moderním světě internetu a nalézt je. Jakou formu bude internetová knihovna mít? Jak budeme integrovat místní a globální a společenské a soukromé do téhož formátu? Jak může být tento formát [zároveň] otevřený a uzavřený, svobodný a kontrolovaný?"
Nejdůležitější a nejproblematičtější je však podle Jurvanenové zahájení nové služby uživatelům. "Internetová služba může být vynikajícím způsobem vybudována, personál odborně vyškolen a aktivní, ale to všechno nestačí. Služba společnosti, aby skutečně sloužila lidem, vyžaduje: čilou spolkovou činnost, aktivní občany, nadšence různého druhu a odborníky různých odvětví, aby společně sdíleli zásobu informací. Marketingem ve školách, místních sdruženích a spolcích a mezi čtenáři knihovny může knihovna docílit toho, aby se uživatelé stali tvůrci obsahu e-fóra a měli o něj stále zájem. Důležitou součástí tohoto marketingu je nepřetržité vzdělávání a školení jak personálu, tak uživatelů zaměřené na využívání společenských médií.
Naším cílem je formování funkční knihovnické internetové komunity pro region Hämeenlinna, která bude součástí interakce a informačního fóra všech finských knihoven. Jestliže na tuto výzvu zareagujeme úspěšně, knihovna bude žít navždycky."
Autor příspěvku o situaci ve Švédsku Peter Alsbjer zdůrazňuje, že pro knihovny je teď nejdůležitější stanovení "silových polí" ve vztahu k funkcím webové technologie 2.0, které mohou přispět k dalšímu rozvoji. Akcentuje vztah k potřebám knihovny a očekáváním vzhledem ke službám knihoven a porozumění tomu, co je možné s novou technologií podniknout.
O postojích švédských knihoven k Web 2.0 mino jiné říká:
"Před rokem vznikla online komunita pro personál knihoven v provincii Örebro, v níž je 250 zaměstnanců knihoven a zhruba 70 se jich zapojilo do činnosti komunity. Jako komunikační nástroj byl použit Ning, který funguje jako multikomunikační pomůcka, jejímž prostřednictvím si účastníci mohou vyměňovat informace jinak než formou e-mailu nebo statických webových stránek. Byla zde také vytvořena platforma pro knihovníky středních škol."
Nejzajímavější jsou ovšem webové strany vytvářené knihovnami pro uživatele. V současné době si zaslouží větší pozornost webová stránka Umeå Regional Library (minabibliotek.se) a Stockholm City Library [biblioteket.se].
Webová stránka Umeå (minabibliotek.se) je výsledkem dlouhodobé spolupráce mezi knihovnami šesti městských obvodů obklopujících střed města Umeå na severu Švédska. Projekt obdržel European Public Sector Award a má naději získat United Nations Public Service Award 2008.
Při jediném přihlášení do minabibliotek mají uživatelé přímý přístup k většině databází knihovny, mohou přidělovat body, přiřazovat hesla (i navrhovat klíčová slova) ke katalogizovaným dokumentům, zařídit si výpůjčku, diskutovat a komentovat otázky spojené s chodem knihovny, vzájemně si radit a doporučovat nové přírůstky či přímo autory atd.
Pro webovou stránku Stockholm City Library [biblioteket.se) je rovněž důležitá interakce mezi uživateli a knihovnou, i když její úroveň je dána škálou zdrojů a aktivit, kterým se knihovna věnuje.
Obě webové tribuny jsou tedy charakterizovány dialogem mezi uživateli a knihovnou, kde je hlavní důraz kladen na potřeby uživatelů. Jsou zde funkce věnované resp.zaměřené na " My pages" (Mé stránky) a diskusní fóra umožňující uživatelům se setkávat digitálně.
Příspěvek z Norska se zabývá zajímavým projektem Laboratoře knihoven, který vznikl v roce 2007 jako výsledek spolupráce Norského úřadu pro archivy, knihovny a muzea a Fakulty knihovnických a informačních studií Univerzity v Oslo. Původní myšlenka přišla od nadšeného knihovníka s odborným zájmem o technologii Web 2.0, který navrhl vybudování sítě a prostředí k diskusi o různých otázkách týkajících se Web 2.0 a knihoven. Tento návrh byl výše uvedeným úřadem projednán a byla vytvořena pracovní skupina knihovníků se zvláštním zájmem o uplatnění této technologie v knihovnách a knihovnictví. Byl také jmenován vedoucí skupiny, aby dohlédl na technické a praktické otázky postupu projektu.
Webová stránka
Pracovní skupina rozhodla, že ústřední pracovní základnou projektu bude webová stránka, která byla zřízena na http://www.biblioteklaboratoriet.no. Poněvadž bylo zásadně důležité zapojit všechny ty, kteří se zajímají o knihovny a technologie, rozhodlo se také, že stránka bude mít tzv. komunitní portál, kde každý bude moci prezentovat své myšlenky týkající se nových řešení. Bylo využito wikitechnologie, aby každý zájemce mohl přispět svými návrhy a názory. Navíc je standardní webová stránka vybavena blogovacím zařízením, které může být využíváno všemi členy pracovní skupiny.
V době publikování článku měl tento komunitní portál čtyři hlavní kategorie: V kategorii "Jak" může každý popisovat své osobní zkušenosti se zaváděním a využíváním technologií, kategorie "Co" poskytuje seznam technologických termínů relevantních pro knihovny; kategorie "Služby" nabízí průzkum relevantních služeb, zatímco oddíl "Lidé" obsahuje seznam odborníků, kteří přispívají do "Laboratoře pro knihovny". Dosud bylo vystaveno kolem 100 článků a statistika ukazuje, že webová stránka má 150 – 200 pravidelných uživatelů.
Ačkoliv sociální technologie poskytly základní impuls ke zřízení laboratoře, pracovní skupina se ve vlastním zájmu věnuje i technickými otázkám. I když je zde zřejmá snaha přistupovat ke stránce jako k "webovému hřišti", chce si pracovní skupina uchovat víru, že je důležité diskutovat a pokusit se identifikovat, jak by současný systém knihoven mohl být zlepšen i v rámci starší reality Web 1.0.
Soutěže a workshop
Během podzimu roku 2007 uspořádala pracovní skupina tři konkurzy. Dva z nich byly zaměřeny na "všehochuť údajů týkajících se knihoven" a na realizaci nebo zpracování návrhů nových myšlenek a nápadů za účelem propojení dat vyhledávaných v systému knihovny s metadaty jiných systémů. Třetí konkurz byl zaměřen na těsnější propojení s uživateli a jejich potřebami a víceméně je žádal, aby poskytli odpovědi na otázku: "Jak by měla knihovna vypadat na internetu?"
V návaznosti na tyto konkurzy byl pak zorganizován dvoudenní seminář v Bergenu za účelem poskytnout partnerům účastnícím se projektu možnost setkat se osobně a rozvinout myšlenky týkající se knihovních systémů v budoucnosti. Každý den začínal přednáškami a panelovými diskusemi zaměřenými na standardy nutné pro rozhraní a funkčnost nových OPAC, na technologie získávání dat a jejich simultánní vyhledávání. Součástí semináře byl také praktický úvod do instalace vyhledávacích strojů. Úvodní přednášky byly prezentovány představiteli knihovních systémů BIBSYS a Bibliofil.
Vývoj prototypu
Jedním z cílů pracovní skupiny "Laboratoře pro knihovny" bylo navrhnout služby a řešení na úrovni prototypu s perspektivou dalšího rozvoje. Vítězné řešení konkurzu zaměřeného na "všehochuť", resp. na široký okruh otázek spojených s činnostmi knihoven v prostředí Web 2.0, obdrželo grant od NALMA (Norský úřad pro archivy, knihovny a muzea) za účelem splnění tohoto cíle, resp. ověření navrhovaného řešení v praxi. Prototyp byl sice navržen Deichmannovou knihovnou v Oslo (která vycházela z podmínek, jež má k dispozici), ale záměrem je vývoj systémově nezávislého řešení.
Dalším cílem je, aby vyvinutý modul byl dostupný prostředky "open source code" (volně šiřitelný a distribuovatelný software) ostatním osobám, které mají zájem přispět k jeho dalšímu vývoji. Při ověřování navrženého prototypu využije Deichmannova knihovna také portálu Laboratoře pro knihovny jako startovního bodu ve svém úsilí přilákat přispěvovatele nejen z oblasti knihoven, ale také mimo ni.
Koncepce "prototypu" zahrnuje integraci bibliografických metadat, hudebnin a filmu. Záměrem je zkoumání možnosti kombinace informací na pracovní úrovni, resp. zda například publikace může být propojena nejen s tištěnými verzemi určitého dokumentu (což se částečně děje v katalozích dnešních knihoven), ale také s audio verzemi nebo filmy natočenými podle určité literární předlohy.
Laboratoř pro knihovny dostala nedávno znovu grant NALMA k pokrytí činnosti v příštím roce. Očekává se, že to povede k rozšíření zájmu a následnému posílení sítě. Všichni, kdo chtějí přispět, jsou vítání na http://www.biblioteklaboratoriet.no.
Pokud jde o prognózy vývoje Web 2.0, autoři příspěvků upozorňují zejména na tyto skutečnosti:
Poznámky
[1] Tim O'Reilly je zakladatelem a výkonným ředitelem Reilly Media Inc. Je mnoha odborníky považován za nejlepšího nakladatele knih vydávaných v elektronické podobě a aktivistu v oblasti otevřených standardů. Společnost O'Reilly Media také prostřednictvím O'Reilly Network hostí konference o technologických otázkách. Další informace o této osobnosti můžete zjistit na tim.oreilly.com.
[2] Doslova je remix alternativní verze písně, která se liší od originálu. Ten, kdo provádí remix, mixuje zvuk, aby složil alternativní nahrávku písně, přidáváním nebo ubíráním určitých prvků nebo měněním rovnováhy, dynamiky, ladění, tempa, času nebo téměř každé jiné složky různých hudebních komponent.
[3] RSS [Rich Site Summary] je zóna XML formátů určených pro čtení novinek na webových stránkách a obecněji syndikaci obsahu. Technologie RSS umožňuje uživatelům Internetu přihlásit se k odběru novinek z webu, který nabízí RSS zdroj - RSS feed, též RSS kanál, RSS channel. Tento zdroj se většinou vyskytuje na stránkách, kde se obsah mění a přidává velmi často (například zpravodajské servery). RSS formát poskytuje obsah celého článku, příp. jeho část, odkaz na původní článek a také jiná metadata. Tyto informace jsou posílány jako XML soubor nazývaný RSS zdroj, webový zdroj, RSS stream, RSS feed nebo RSS kanál.
Literatura:
ALSBJER, Peter. Interaction : Anything goes 2.0 [Interakce : to je web 2.0]. Scandinavian Public Library Quarterly. 2008, vol. 41, no. 2, s. 6-9. ISSN 0036-5602. Electronic ISSN 1604-4843.
BUUR, Thor Dekov; LARSEN, Stine Staunsager. Ready for 2.0? Social technologies in Danish libraries [Jsme připraveni na web 2.0? Sociální technologie v dánských knihovnách]. Scandinavian Public Library Quarterly. 2008, vol. 41, no. 2, s. 4-5. ISSN 0036-5602. Electronic ISSN 1604-4843.
EISENBERG, Mike. A Library WOT and SWOT: What’s Out There and what it might mean in terms of Strengths, Weaknesses, Opportunities, and Threats to, for, and by Libraries.
JURVANEN, Inkeri. Hämeenlinna Library 2.0 - Your library [Knihovna 2.0 v Hämeenlinně – Vaše knihovna]. Scandinavian Public Library Quarterly. 2008, vol. 41, no. 2, s. 16-17. ISSN 0036-5602. Electronic ISSN 1604-4843.
PHARO, Nils. The Library Laboratory [Laboratoř knihoven]. Scandinavian Public Library Quarterly. 2008, vol. 41, no. 2, s. 20-21. ISSN 0036-5602. Electronic ISSN 1604-4843.
University of Washington, May 2007. In Metropolitan Libraries Section conference [online]. Seattle : The Seattle Public Library & Foundation, 11 May 2007 [ cit. 2009-01-20]. Audio nahrávka dostupná z WWW: <http://www.spl.org/Audio/IFLA/Mike.Eisenberg.mp3> . Podklady pro prezentaci dostupné z WWW: <http://projects.ischool.washington.edu/mbe/presentations/A Library WOT and SWOT handout.doc>.
VERHO, Seppo. In search of a social library [Hledání sociální knihovny]. Scandinavian Public Library Quarterly. 2008, vol. 41, no. 2, s. 22-23. ISSN 0036-5602. Electronic ISSN 1604-4843.
CITACE:
Ressler, Miroslav. Web
2.0 ve skandinávských knihovnách.
Knihovna plus [online]. 2007, č. 1-2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus81/ressler.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |