Středisko handicapovaných studentů na VŠE v Praze

Martin Ctibor
Ředitel Střediska handicapovaných studentů při VŠE
ctiborm@vse.cz

Integrace zdravotně handicapovaných spoluobčanů do běžného života se stala během posledních 17 let jeho každodenní součástí. Je jen málo sfér všedního dne, kde se nesetkáváme s ohledem na specifické požadavky handicapovaných. Zohledňování a změna přístupu se nevyhnula ani českému školství. Většinou se ale jednalo o školy základní a střední. Se zpožděním podávají pomocnou ruku nějak znevýhodněným studentům také školy vysoké. Dnes již existují několikaleté zkušenosti nejen na úrovni asistenčních služeb, ale i v rovině skutečně odborného přístupu k handicapovaným studentům a jejich zapojení do vysokého školství se nyní již pokládá za samozřejmé.

Od roku 2007 pomáhá se studiem na Vysoké škole ekonomické v Praze studentům se zdravotním postižením Středisko handicapovaných studentů (SHS). Klienty SHS jsou studenti a uchazeči o studium s těžkým zdravotním postižením sluchu, zraku a s omezenou schopností pohybu. V současné době je takto handicapovaných studentů (HS) na VŠE sedmnáct.

SHS vzniklo jako odezva na potřeby již studujících handicapovaných, a zároveň jako odpověď na zájem mezi zdravotně postiženými o studium. Již před rokem 2007 vznikaly s ohledem na studující HS samostatné aktivity – většinou jednotlivých zaměstnanců školy, kteří s handicapovanými přišli do styku a pokusili se jim pomáhat nad rámec svých povinností. Byla takto například zakoupena kompenzační technika pro zrakově postižené a zpracována studie bezbariérovosti školy jak architektonické, tak studijní.

I přes snahu jednotlivců HS ve studiu pomoci byly takové aktivity ojedinělé, nekoordinované a většinou končily se splněním studijních povinností u ochotného přednášejícího. Tím pádem bylo na samotných HS, aby si potřebnou míru modifikace studijních nároků, která zohlední jejich stupeň a druh postižení, zajistili sami. To samozřejmě kladlo na studenty větší, především časové nároky než na jejich zdravé kolegy. Mnohdy vedly potíže spojené se zdravotním handicapem i k předčasnému ukončení studia.

V Nové Budově na Žižkově je HS k dispozici bezbariérová studovna, kterou studenti často navštěvují jak k používání kompenzačních pomůcek, tak pro přívětivé prostředí, které jim umožňuje trávit zde i volný čas. Studovna SHS je využívána přednášejícími i v případě, že studenti nemohou z nějakého důvodu absolvovat test či přezkoušení s ostatními spolužáky, případně i s použitím kompenzačních pomůcek. Ještě jedno pracovní místo pro HS bylo zřízeno ve spolupráci s knihovnou v areálu na Jižním Městě, kde ve spojení především s velmi dobře vybavenou jazykovou studovnou mohou aktivně trávit volný čas mezi výukou. Ve studovně jsou k dispozici PC se speciálním software pro zrakově postižené s přístupem na internet, stejně vybavené notebooky k zapůjčení po dobu studia a záznamníky pro nahrávání přednášek v situaci, kdy HS nezvládá kvůli svému zdravotnímu postižení zaznamenávat předávané informace rukou.

Studentům je věnována individuální péče dle druhu, vážnosti postižení a míry potřebné péče podle samostatnosti, kterou jim jejich handicap dovoluje. Je kladen důraz na zvyšování míry samostatnosti, jako schopnosti obstát i po vystudování VŠ. Hlavním cílem při otevírání studijních možností pro zdravotně handicapované je na VŠE integrace mezi ostatní studenty, kterou dochází k oboustrannému obohacení a pro HS obzvlášť, protože jsou vytrženi mnohdy z rodinného či ústavního prostředí, kde se nejvíce doposud pohybovali a získávají nové zkušenosti, studijní a především sociální, které jim pomáhají vést co nejsamostatnější život a zároveň zlepší vlastní sebereflexi.

Studenti s postižením pohybového aparátu a kombinovaným postižením

Při revizi architektonické bezbariérovosti budov VŠE byl přizván vozíčkář, který během několika hodin absolvoval vzorový studentský den a prakticky zjistil nedostatky bezbariérovosti budov, které ovšem nebyly takového rázu, aby znepřístupnily nějaké důležité místo. HS tudíž nemuseli ani před vznikem SHS bojovat s architektonickými bariérami. Nyní na VŠE studuje pět studentů s trvalým poškozením pohybového aparátu s různým stupněm zdravotního postižení. SHS nabízí všem asistentské služby, které prozatím zastanou dva osobní asistenti na plný pracovní úvazek. U studentů s vadou pohybového aparátu je nejčastějším problémem tvorba rozvrhu, kde musí být kladen ohled na přejíždění mezi jednotlivými budovami VŠE v Praze. V případě kombinovaných postižení se nelze někdy vyhnout zajištění individuální výuky.

Studenti s vadou zraku

S handicapem zraku je nyní studentů na VŠE šest . Mezi studenty se do roku 2007 našli nevidomí, kteří během celého studia neabsolvovali jedinou zkoušku písemnou formou. Důvody, proč zejména zcela nevidomí studenti skládali písemné zkoušky ústně, jsou různé – nepřipravenost pracovišť nebo předpokládaná neschopnost studenta pracovat s písemným materiálem.

Písemná zkouška však zjišťuje jiné dovednosti než zkoušení ústní. Student si při ústním zkoušení nemůže samostatně určovat pořadí zodpovídaných otázek a diktovat si vlastní tempo. Je na něm vidět, kdy odpověď ví a kdy pouze hádá. I vypracování písemné zkoušky doma je málo přijatelná varianta. Odpouštět zrakově postiženým písemnou zkoušku není nutné, ba naopak škodlivé. Písemný test se s pomocí SHS převádí do digitální, nebo jiné (braillovo písmo) podoby, se kterou může student pracovat. Časový limit pro vypracování takové zkoušky je potřeba stanovit individuálně, většinou na dvojnásobek standardní časové dotace.

Zrakově handicapovaní studenti mají k dispozici ve studovně SHS PC s kompenzačním software i možnost vypůjčení notebooků stejně vybavených, čehož je hojně využíváno a každoročně jsme nuceni dokupovat další notebooky, abychom uspokojili poptávku studentů. Studovnu SHS využívají studenti s vadami zraku i pro psaní školních prací, protože jim je zde poskytována technická podpora, kterou doma nemají.

Studenti s handicapem sluchu

Neslyšící a nedoslýchaví studenti nebyli původně vybranou cílovou skupinou při vzniku SHS pro obtížnost modifikace vzdělávání neslyšících, kvůli němuž se takto postižení většinou vzdělávají ve specializovaných kurzech, kde je více frekventantů a výuka je jim uzpůsobena, narazili na nejvíce komplikací při studiu a musejí téměř každý rok přistoupit k omluvení několika předmětů, které následně studují s přihlédnutím k minulým zkušenostem nějakou modifikovanou formou, která co nejvíce zohledňuje jejich zdravotní postižení a jejich výsledky jsou průběžně kontrolovány, aby nemohlo dojít k nahromadění potíží do té míry, že je nebude možné včas řešit.

Postižení s vadou sluchu jsou speciální skupinou invalidů, které lze rozdělit do tří skupin; a to na ty, kteří rozumí mluvené češtině (buď pomocí technických pomůcek nebo odezíráním), dále ty, kdo ohluchli po osvojení mluvené řeči a posledně ty, kteří za svůj primární jazyk považují český znakový jazyk.

K první skupině lze přistupovat jako ke studentům bez vady sluchu. Jejich handicap je překonán některou z technických pomůcek a mluvené češtině rozumějí bez větších potíží.

Do druhé skupiny jsou zařazeni ohluchlí po osvojení mluvené řeči. Ti již potřebují speciální přístup, jako je maximální vizualizace veškerých přednášek – jak technickými prostředky, tak přednášející musí artikulovat nanejvýš zřetelně a především čelem k posluchačům. K dobré komunikaci studenta s přednášejícím je důležitý tlumočník, či alespoň zapisovatel, což při rozptýlení neslyšících studentů do jednotlivých studijních oborů je značně nákladné a při větším počtu takových studentů téměř neproveditelné.

Třetí skupinou jsou neslyšící, kteří se narodili s vadou sluchu, či ohluchli před osvojením si mluvené řeči a komunikují pouze jazykem znakovým. Někteří odborníci tvrdí, že znakový jazyk nelze použít k akademickým účelům pro jeho neustálenou slovní zásobu, nebo nedostatečnou výstižnost v odborných záležitostech. Ale to lze dostatečnou přípravou přednášejícího, respektive tlumočníka, odstranit a dosáhnout odpovídající úrovně předávaných informací. Je jen důležité podrobně se na přístup k neslyšícím připravit.

Pracovní uplatnění handicapovaných studentů

Kromě studijní podpory, kterou SHS během roku handicapovaným studentům nabízí, dochází i ke kontaktům se zaměstnavateli, kteří mají o zaměstnávání lidí se zdravotním postižením zájem a průběžně jsou studentům nabízeny různé pozice a samozřejmě poradenství v oblasti práv a povinností zaměstnavatelů při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Získání vyhovujícího pracovního místa i s uplatněním získaných dovedností při studiu vysoké školy je pro handicapované velmi obtížné. Přestože existuje mnoho podpůrných aktivit ze strany státu v zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, jsou často neefektivní, nenabízejí dostatečnou škálu pracovních míst a úřady práce je často ani neumějí využívat. Jedná se většinou o špatně honorovanou práci manuálního charakteru. Navázání kontaktu mezi zaměstnavateli a HS může mít v případě, že budou obě strany s prací spokojeny, pokračování v prodloužení pracovního poměru i po skončení studia. Zároveň si student osvojuje pracovní návyky, které bývají u handicapovaných mnohdy pokřivené dlouhodobým pracovním nevytížením a těžko se obnovují.

Sport pro handicapované

Jako zpestření studia na VŠE se podařilo zatím jednou, ale úspěšně společně s CTVS a podporou rektorátu během června roku 2008 zorganizovat sportovní kurz pro zdravotně postižené studenty, respektive začlenit je do jednoho kurzu pro ostatní studenty VŠE. Jednak mělo dojít k praktickému vyzkoušení areálu v Dobronicích u Bechyně k možnému využití pro kurz výhradně pro zdravotně postižené, jednak k navázání lepších sociálních vazeb s ostatními studenty a v neposlední řadě ke sportovnímu vyžití handicapovaných studentů, jehož nabídka je omezená.

Kurzu se zúčastnili 3 zrakově postižení. Během kurzu byly navázány kontakty mezi studenty, které zůstaly udržovány dodnes. Handicapovaní studenti byli postupně čím dál více integrováni a při některých sportovních aktivitách byli dokonce ostatním přínosem (noční orientační běh). Všichni tři studenti během týdne v Dobronicích zkusili sportovní aktivity, které jim doposud byly z různých důvodů nepřístupné.

Digitalizace tištěných, elektronických textů a jejich úprava

Především pro studenty s handicapem zraku převádí SHS do digitální elektronické podoby tištěnou studijní literaturu. SHS se intenzivně snaží získávat nové publikace a skripta již v elektronické formě. V současné době se nám podařilo navázat spolupráci a získávat tak nové knihy ekonomického a právního zaměření od školního nakladatelství Oeconomica VŠE v Praze a tří komerčních nakladatelů C. H. Beck Praha, Grada Publishing a. s. Praha a Computer Press a. s. Brno. SHS by jim touto cestou chtělo poděkovat za ochotu pomoci. V případě zájmu by SHS rádo navázalo další spolupráci s ostatními komerčními a školními nakladateli vydávajícími ekonomickou, právní a jazykovou, odbornou, studijní literaturu, ale bohužel legislativně není v autorském zákoně (zák. č. 121/2000 Sb., v platném znění) poskytování elektronických verzí publikací zakotveno. Vždy je to pouze na ochotě pomoci. V případě nutnosti jsou oslovováni přímo autoři či autorský kolektiv jednotlivých knih, ale šance získat tímto způsobem studijní literaturu je velmi malá.

Tištěnou publikaci nejprve musí běžný scanner převést do elektronické podoby. Jakmile je celá kniha naskenovaná, tak ji musí rozpoznat některý z OCR software (optical character recognition), který obrázek, jenž vznikne při skenování jednotlivých stran publikace, rozpozná a převede do některých z textových editorů – nejčastěji Microsoft Word, notepad (poznámkový blok), wordpad apod. SHS pro rozpoznávání textu používá program ruské společnosti ABBYY, FineReader, který pro rozpoznávání textu využívá slovník. Programu nečiní problém rozpoznat text ve světových jazycích např. angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, italštině apod. Při tomto způsobu digitalizace dochází k velkému množství chyb, které vznikají při skenování a je nutná korektura elektronického textu podle tištěné předlohy.

Pokud SHS získá elektronickou publikaci od nakladatele popř. autora či autorského kolektivu, tak s přípravou úpravy pro potřeby zrakově postižených studentů je práce téměř minimální. Nakladatel nám většinou poskytne literaturu již v tiskařském formátu, ze kterého se musí převedením či konverzí získat prostý text, kde je následně opět provedena korektura dle tištěné publikace.

Korektura elektronického textu se provádí v programu Microsoft Office Word 2003/XP při normálním zobrazení , písmu Times New Roman, velikosti 10. Nejprve je opraven běžný text, který se při tomto způsobu opravování formátuje. Poznámky pod čarou jsou převedeny do dalšího prázdného souboru Microsoft Office Word. Oba dva soubory jsou součástí jedné složky, zpravidla nazvané titulem publikace. Jednotlivé poznámky jsou chronologicky označené a v textu knihy stejným číslem označeny následující bezprostředně za vysvětlujícím či odkazujícím výrazem. Uživatel si při vysvětlení pojmu otevře druhý soubor a nemusí složitě v textu hledat vysvětlující poznámku v textu a následné navrácení do textu. Při opravování se do textu vkládají tzv. navigační symboly např. # apod., který slouží pro nevidomé k lepší orientaci v textu. Po provedení korektury běžného textu jsou do souboru doplněny grafy, tabulky, vzorce atd., které opravující do textu vkládá ručně po naskenování nebo vpisuje standardním způsobem. Grafické zobrazení slouží především pro studenty slabozraké, kteří si text, graf atd. zvětšují dle potřeby na monitoru počítače. Pro nevidomého musí být graf, vzorec označen, aby věděl kde se v textu nachází a musí mu být vysvětleno, kde grafické zobrazení v reliéfu nebo vzorec v brailleově písmu najde. Braillská příloha pro nevidomé je studentu zapůjčena při poskytnutí elektronické publikace.

SHS na VŠE v Praze také poskytuje studentům knihu ve formátu MP3 a zrakově postižený student není vázán na přítomnost počítače. K převodu publikace do zvukové stopy jsou využívány hlasové syntézy. Kniha ve zvukové stopě vyžaduje naprosto odlišný způsob od elektronické verze publikace nebo skripta, kterou provádějí pracovníci SHS. Samozřejmě není možné převést do zvukového formátu publikace, které jsou z větší části exaktně zaměřeny např. matematické, statistické knihy atd.

Studijní literatura v digitální nebo zvukové podobě je těžce zrakově handicapovaným posluchačům Vysoké školy ekonomické v Praze poskytována bezplatně na dnes běžně používaných médiích např. CD, DVD, paměťových kartách či vlastním flash disku nebo harddisku. Pokud student chce studijní literaturu získat, musí být našim klientem, osobně nás navštívit a podepsat tzv. čestné prohlášení, ze kterého mu plynou práva a povinnosti nakládání s elektronickým textem nebo zvukovou stopou a sankce při jeho porušení. Nakladatele, pokud nám poskytl elektronickou verzi publikace či skripta, zpětně informujeme, komu byla studijní literatura poskytnuta.

V současné době náš elektronický fond ekonomické, právní a jazykové studijní literatury skýtá cca 200 titulů. Seznam literatury je uveřejněn na internetových stránkách Střediska handicapovaných studentů VŠE v Praze (http://shs.vse.cz).

SHS VŠE v Praze usiluje o založení a sdílení elektronických knihoven jednotlivých center pomoci handicapovaným na vysokých školách, ale každé centrum dnes neupravuje digitální podobu studijní literatury jednotným způsobem, který by pro sdílení odborných knih byl prvotním, nezbytným, předpokladem. Dnes SHS spolupracuje a sdílí elektronickou studijní knihovnu s centrem Slunečnice na Ekonomické fakultě Vysoké školy Báňské - Technické Univerzity v Ostravě.

CITACE:
Ctibor, Martin. Středisko handicapovaných studentů na VŠE v Praze. Knihovna plus [online]. 2009, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus91/handicap.htm>. ISSN 1801-5948.