|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2009, číslo 1
Lenka Němečková
lenka.nemeckova@gmail.com
Řada webovských aplikací s přívlastkem "web 2.0" poskytuje uživatelům možnost aktivně se podílet a kooperovat na procesu tvorby, pořádání a rozšiřování primárních i sekundárních informací. Pro jejich práci to znamená personifikovat uživatelské rozhraní, strukturu i obsah těchto aplikací a tak si je maximálně přizpůsobit svým vlastním potřebám. V rámci možnosti nastavení sdílení s jinými uživateli lze tímto způsobem také pomoci uživatelům s obdobnými zájmy nalézt relevantní informace. Tento trend tvorby uživatelských rozhraní přináší tři podstatné výhody:
Vedle široké škály ryze populárních aplikací vznikají na tomto principu mnohé zajímavé a především volně dostupné nástroje knihovnicko-informačního charakteru. Nejzajímavější z nich jsou popsány dále v textu.
Základní funkcí těchto aplikací je uživatelské tagování – tj. vlastní označování a organizace obsahu pomocí vlastních (uživatelem vytvářených) klíčových slov (tagů) a jejich sdílení. Tagováním si uživatel daný obsah označí vlastním způsobem (jazykem) a pro vlastní potřebu snadného zpětného vyhledání. Neocenitelné jsou zejména v situaci, kdy v daném systému chybí či jsou nesprávně zvolena popisná metadata, výrazy z použitého řízeného slovníku zastarávají, popřípadě v situaci, kdy si uživatel potřebuje k danému objektu (záznamu) definovat osobní úhel pohledu nebo kontext. Individuální tagování je založeno na vlastním výběru co nejrelevantnějších a nejpřesnějších výrazů pro věcný popis objektu.
Tagování je velmi užitečným nástrojem nejen pro správu vlastních záznamů, ale také pro tvorbu sociálních sítí. Sociální síť je společenská struktura, vytvořená volným propojením jednotlivců na základě jejich různorodých vzájemných vztahů, od společenských zájmů, rodinných, přátelských či pracovních vztahů, po čistě pragmatické, nezávislé vztahy plynoucí z obdobných zájmů a činností. V jejich rámci lze velice jednoduchým způsobem objevovat příbuzné objekty, které byly uloženy a obdobně otagovány jinými uživateli a vytvářet tak vzájemné vazby nejen mezi těmito objekty či tagy, ale i mezi uživateli samotnými a oboustranně si tak obohacovat soubory vlastních zajímavých a užitečných objektů.
Jistou formou vizualizace tematického záběru určitého souboru záznamů v systému jsou tzv. "Tag clouds" (tag cloudy, shluky tagů), neboli vizuální zobrazení počtu použití jednotlivých tagů. Toto zobrazení názorně prezentuje jednak tematické zaměření systému (nejvíce zastoupené obory a témata), stav aktuální uživatelské terminologie k dané problematice, tak i do jisté míry trend vývoje, zájmů a zaměření společnosti, respektive uživatelů daného systému. Běžné tag cloudy zvýrazňují frekvenci využití tagů pomocí různé velikosti a typu písma.
Tagování lze označit za jeden z nejjednodušších prostředků pro zajištění interaktivity jakýchkoli informačních systémů. Pomocí tagování je možné velmi snadno a rychle upoutat pozornost uživatele do takové míry, aby se k užívání systému sám často vracel, zřídil si vlastní uživatelské konto a aktivně jej využíval.
V prostředí internetu se systémy kooperativní tvorby obsahu velmi rychle rozšířily. Zejména se jedná o systémy pro vytváření sociálních sítí (např. Facebook), weblogy, systémy kolektivního vytváření obsahu (wiki), či kolektivního sdílení vlastních URL odkazů (např. Delicious). I v knihovnicko-informační oblasti velmi rychle narůstá počet, rozsah a četnost využívání obdobných systémů po celém světě. Jsou založené na jednoduché a vysoce účinné koncepci neformální komunikace a sdílení informací na principu kolektivní znalosti, kontrolované pouze samoopravnými mechanismy sociální sítě, které při dostatečném počtu uživatelů eliminují pochybení či odchylky jednotlivce. Většina těchto systémů sice vzniká na půdě anglosaské (zejména v USA), ovšem jsou velmi rovnoměrně využívané uživateli z celého světa. Díky své nenáročnosti a rostoucí využívanosti se také postupně rozvíjejí i lokální mutace geografické, institucionální či oborové.
Jedná se o aplikace pro vytváření osobní kartotéky referencí odborných i populárních publikací. Tyto aplikace umožňují vytváření personální databáze záznamů, jejich označování (tagování), komentování a sdílení s ostatními uživateli. Obvykle podporují větší množství komunikačních formátů a bývají propojeny na řadu odborných zdrojů, ze kterých lze záznamy importovat (popřípadě exportovat) z/do jiných aplikací. Ve většině případů bývá podporováno i manuální vkládání vlastních záznamů či dokonce plných textů.
CiteULike ( http://www.citeulike.org ) je systém provozovaný londýnskou společností Oversity Limited, od srpna 2008 sponzorovaný vydavatelstvím Springer . Obsahuje již přes 2 miliony záznamů, a přes 2,5 tisíc jich je přidáváno každý den.
V rámci zdarma vytvořeného uživatelského profilu umožňuje ukládat a sdílet citace článků z různých oborů z celkového počtu přes 60 podporovaných odborných zdrojů (databází, digitálních knihoven a elektronických časopisů), popřípadě i vlastních manuálně vložených odkazů z jiných zdrojů, včetně plných textů. Ovšem z důvodu zachování akademické úrovně systému je umožněno sdílení pouze záznamů z těchto "podporovaných zdrojů". Manuálně vložené záznamy lze uchovávat jen pro vlastní potřebu v rámci vlastního uživatelského profilu. Dalším specifikem přejímání záznamů z preferovaných zdrojů je skutečnost, že systém umí automaticky přebírat záznamy z původního zdroje. Uživatel jen připojí vlastní tagy, popřípadě rating a rozhodne o jejich sdílení se všemi uživateli, s dílčími komunitami či jejich uchování jen pro vlastní potřebu. Lze jej využívat jak standardním způsobem přes webovské rozhraní, tak i jako plugin do webovského prohlížeče. To pak velmi zjednodušuje proces uložení záložky aktuálně otevřeného dokumentu. Uživatel má ve svém prohlížeči standardně k dispozici jediné tlačítko pro vytvoření a exportování záznamu do systému CiteULike. Pouze na něj klikne, pokud se záznam nevygeneruje automaticky (automatické vygenerování záznamu se předpokládá u uvedených podporovaných zdrojů, u dokumentu z nepodporovaných zdrojů bude muset uživatel zadat všechny údaje manuálně) bude vyzván k doplnění základních údajů a záznam bude vytvořen.
Obrázek 1: Základní rozhraní systému CiteULike
Uživatelské rozhraní osobního účtu poskytuje funkce pro ukládání, spravování a sdílení citací článků včetně jejich plných textů, umožňuje import a export záznamů z /do jiných (i desktopových) aplikací. K uloženým záznamům uživatel může připojit vlastní tagy, recenze, popřípadě rating a rozhodne o jejich sdílení se všemi uživateli, s dílčími komunitami či o jejich uchování jen pro vlastní potřebu. Zaregistrovaný uživatel může též manuálně vkládat a uchovávat plné texty ve formátu PDF, ovšem z důvodu, že nelze ověřit jejich původ a odbornost, je není možné sdílet s ostatními uživateli. Uchovávají se pouze pro vlastní potřebu.
Obrázek 2 : Uživatelský prostor systému CiteULike
Vyhledávat v celé databázi záznamů lze jednak prohlížením jednotlivých tagů, tak i vyhledáváním v samostatných polích pomocí booleovských operátorů. Jejich syntaxe se však od běžně používané konvence (AND OR NOT) odlišuje. Podrobný popis syntaxe je k dispozici opět v nápovědě. Pole, která je možné samostatně prohledávat, jsou tato: název, název časopisu, abstrakt, jméno uživatele, tag, ISSN, ISBN, název vydavatele. Dále může zaregistrovaný uživatel prohledávat vlastní knihovnu – své vlastní poznámky a uložené PDF soubory. Funkce vyhledávání v samostatných polích nebyla dlouhou dobu v systému k dispozici. Její zavedení, byť v trochu jiné podobě než je běžné, uživatelskou přívětivost systému velmi výrazně zvýšilo.
Obrázek 3: Vyhledávání v jednotlivých polích je velmi užitečnou funkcí systému
Seznam podporovaných recenzovaných časopisů i elektronických zdrojů, ze kterých je možné záznamy přímo exportovat, je zveřejněný a průběžně aktualizovaný v nápovědě systému.
Obrázek 4: Výběr režimu vkládání nového záznamu v systému CiteULike
Connotea ( http://www.connotea.org ) je obdobou systému CiteULike pro přírodní vědy a klinické a medicínské obory. Disponuje stejnými funkcemi, pravidly i praktikami jako tato výše uvedená služba.
Je provozována společností Nature Publishing Group, její zaměření je dle tvůrců multioborové, dle skutečnosti jej spíše využívají uživatelé právě z oblasti přírodních věd a medicínských oborů. Ačkoli disponuje stejnými funkcemi, pravidly i praktikami jako výše zmíněný systém CiteULike, její rozhraní je mnohem jednoduší, počet aktivních polí pro prohledávání je také užší. Tuto skutečnost lze též deklarovat následujícím obrázkem, který ukazuje rozhraní pro manuální vkládání záznamu. Z tohoto formuláře je patrné, že záznam obsahuje základní údaje o lokaci objektu, jeho název, tagy, popis. Dále umožňuje uživateli označit případně autorství a rozhodnout o režimu sdílení se všemi uživateli či ponechání si záznamu jen pro vlastní potřebu.
Obrázek 5: Přidávání záznamu v systému Connotea
Bibsonomy ( http://www.bibsonomy.org ) je systém vyvinutý v akademickém prostředí a pro tuto cílovou uživatelskou skupinu je také primárně určen. Byl vytvořen a je provozován na Universität Kassel v Německu ( http://cms.uni-kassel.de ). Analogicky všem výše uvedeným systémům je i tento k dispozici po registraci zdarma.
Bibsonomy je multioborovým a univerzálním systémem, má však oproti jiným řadu specifik. Předně je zaměřený především na studenty, vyučující a podporu výuky. Disponuje funkcemi pro vytváření seznamů doporučené literatury, propojení s e-learningovými systémy (např. Moodle), či s knihovními OPAC (např. v rámci univerzity).
Druhým specifikem je jistá multifunkčnost tohoto systému. Jeho rozhraní poskytuje paralelně služby pro ukládání záložek webových stránek i citací (záznamů) odborných publikací, včetně vkládání a uchovávání plného textu (obě skupiny jsou v rámci systému přehledně odděleny). Analogicky již zmíněným systémům i Bibsonomy umožňuje uživatelům nainstalovat plugin do svého webovského prohlížeče pro snadnější a rychlejší vkládání záznamů obou kategorií.
Obrázek 6: Základní uživatelské rozhraní systému Bibsonomy
Velmi hezky jsou též zpracované jednotlivé vizualizace. Pod záložkou "tags" je ukrytý klasický tag cloud, tedy shluk všech použitých tagů. Dále pod záložkou "relations" jsou znázorněné nejčastěji se vyskytující souvislosti pro jednotlivá hesla (tagy) tak, jak byly definované všemi uživateli (viz obrázek).
Obrázek 7: Tag cloud systému Bibsonomy
Obrázek 8: Nejčastěji se vyskytující souvislosti jednotlivých výrazů
Systém Bibsonomy má dále velmi hezky řešené vyhledávání. Z titulní stránky lze buď přímo prohlížet jednotlivé tagy, nebo vyhledávat v jednotlivých polích (viz obrázek)
Obrázek 9: Vyhledávání v systému Bibsonomy
Výsledky jsou opět řazené do dvou základních kategorií (záložky a záznamy publikací). Dále je velmi zajímavá možnost filtrovat výsledky pomocí souvisejících tagů, zobrazených u výsledků vyhledávání.
Obrázek 10 : Výsledky vyhledávání systému Bibsonomy
Jednotlivé záznamy je též možné exportovat v různých formátech. Primárně jsou uloženy ve formátu URL (záložky) nebo BibTeX (pro publikace), ovšem pro jejich plnou kompatibilitu s jakýmikoli jinými systémy (např. citačními manažery) je lze exportovat ve formátu XML, resp. RDF, a dalších.
Na rozdíl od ostatních aplikací, které představují rozhraní pro přístup k elektronickým dokumentům, je systém "LibraryThing" ryze virtuální knihovní katalog pro vytváření a sdílení individuálních uživatelských záznamů knižních dokumentů (převážně populární literatury a beletrie) a prostřednictvím jejich kolektivního sdílení je typickým příkladem sociálních sítí.
Obrázek 11: Titulní stránka systému LibraryThing
Jedná se o systém pro vytváření a sdílení individuální virtuální knihovny. Je založen na uživatelském vkládání záznamů vlastní oblíbené literatury, popřípadě jejich přejímání z katalogů největších světových knihoven (Kongresová knihovna USA, apod.) či z již zmíněného internetového obchodu Amazon. Vedle uživatelských tagů, komentářů, hodnocení a recenzí jednotlivých dokumentů, poskytuje (částečně i na jejich základě) jednak vlastní doporučení příbuzných dokumentů, dále možnosti seskupování dokumentů dle veškerých základních selekčních údajů (autor, název, tagy) s vazbami na příbuzné dokumenty, tagy a záznamy, popřípadě seskupování stejných titulů, uvedených pod různými formami stejného jména autora či názvu (bez jakékoli řízené autoritní kontroly – autoritní údaj je definován pouze na základě komunitního konsenzu).
Obrázek 12: Souhrnný přehled a seskupení objektů v systému LibraryThing
Dále identifikuje uživatele, kteří se zajímají o stejné tituly a umožňuje jejich seskupování do dílčích komunit, a v neposlední řadě poskytuje odkazy na příslušné dokumenty v externích zdrojích – www, katalogy největších světových knihoven, bibliografické databáze, internetové obchody, apod. Z použitých tagů lze vypozorovat značnou jazykovou různorodost všech uživatelů. Z tohoto důvodu začínají v poslední době vedle původní (mezinárodní) anglické verze, vznikat i verze v národních jazycích, ovšem alespoň česká verze je stále ještě rozvinuta minimálně.
Jak již bylo zmíněno, nástrojů pro sdílenou organizaci obsahu internetu či jednotlivých dokumentů je mnoho. Od ryze populárních aplikací pro ukládání a sdílení záložek webovských stránek (nejznámější je např. Delicious) až po licencované citační manažery (systémy pro správu citací) určené pro uživatele z oblasti vědy a výzkumu. Zde uvedené aplikace jsou čistě univerzálního charakteru. Jsou cílené nejen pro odborné uživatele jako alternativa či doplněk právě k licencovaným manažerům pro správu citací, které oproti těmto volně dostupným systémům poskytují ještě další rozšířenější a sofistikovanější služby uspokojující specifické potřeby publikační činnosti ve vědě a výzkumu. Díky své univerzálnosti jsou vhodné zejména pro běžné uživatele, kteří nemají přístup nebo potřebu využívat sofistikovanější (často licencované) systémy. Jejich nespornou výhodou je volná dostupnost a nezávislost na jedné konkrétní platformě. Uživatel má tak možnost kdykoli a odkudkoli přistupovat ke stejným, vlastním způsobem přizpůsobeným informacím a zcela nezávisle na lokalitě postupně tyto systémy dále rozvíjet a využívat.
Použité zdroje:
NEAL, Diane. Folksonomies and Image Tagging : Seeing the Future?. Bulletin of the American Society for Information Science and Technology. October/November 2007, vol. 34, no. 1, s. 7-11. ISSN 1550-8366.
NĚMEČKOVÁ, Lenka. Možnosti aplikace folksonomií v uživatelském rozhraní odborných knihovnicko-informačních systémů na příkladu Jednotné informační brány [ The implementation of folksonomy into user interfaces of information and library systems, presented upon an example of the project of Uniform Information Gateway of the Czech Republic ]. Praha, 2007. ii, 77 s., Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2007. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jan Pokorný.
NĚMEČKOVÁ, Lenka; PAVLÁSKOVÁ, Eliška. Aplikace folksonomií v uživatelském rozhraní Jednotné informační brány. In TKAČÍKOVÁ, Daniela; RAMAJZLOVÁ, Barbora (ed.). Automatizace knihovnických procesů – 11. : sborník z 11. ročníku semináře pořádaného ve dnech 16.-17.května 2007 v Liberci. Praha : ČVUT v Praze – Výpočetní a informační centrum, 2007, s. 31-39. Dostupný také z WWW: < http://www.akvs.cz/akp-2007/05-nemeckova-pavlaskova.pdf >. ISBN 978-80-01-03691-4.
NĚMEČKOVÁ, Lenka; PAVLÁSKOVÁ, Eliška. Kooperativní systémy pro vědu a výzkum. In Sborník prezentací a příspěvků z konference IKI 2008 – Informace, konkurenceschopnost, inovace [online]. Praha : Česká informační společnost, 20. 1. 2009 [cit. 2009-02-20]. Formáty PDF, PPT a PPS. Dostupné z WWW: <http://www.cisvts.cz/default.asp?ch=500&typ=1&val=87692&ids=3444>.
PAVLÁSKOVÁ, Eliška. Folksonomie a možnosti jejich využití s přihlédnutím k potřebám akademického prostředí [ Folksonomies and possibilities of their usage with regard to needs of academic ]. Praha, 2008. 75 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2008. Vedoucí diplomové práce Mgr. Josef Schwarz.
WHITE, Bebo. The Promise of Rich User Interfaces in Web 2.0. Lisbon, Portugal, 2007. 59 s. IHCI 2007. PDF. Nepublikováno.
CITACE:
Němečková, Lenka.
Vytvořte si zdarma online osobní virtuální knihovnu.
Knihovna plus [online]. 2009, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus91/nemec.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |