Mladí surfují, blogují a chatují … jenže čtou? (Několik výsledků slovenských výzkumů) [Pavol Rankov]

Pavol Rankov
Filozofická fakulta UK, Gondova 2, 818 01 Bratislava, SR
rankov@fphil.uniba.sk

Od roku 2003 Literární informační centrum v Bratislavě ve spolupráci s Kabinetem výzkumu kultury Národního osvětového centra uskutečňuje reprezentativní výzkumy čtení ¹. Kvantitativní metodou sběru dat výzkumy systematicky sledují čtenářskou kulturu slovenské populace – čtení knih a periodického tisku, čtenářské preference a zájmy, "čtení" v internetu i některé související aktivity, kupříkladu sledování televize nebo rozhlasu. Autor tohoto příspěvku se výzkumů účastnil ve fázi stanovovaní témat, formulace otázek i interpretace získaných dat.

Výzkumy ukazují, že z hlediska informačního chování ² se na Slovensku prohlubuje propast mezi generacemi. Polarizace na digitální domorodce a digitální přistěhovalce ³ platí téměř bez výhrad. Mladí užívají informačních technologii vždycky, když mohou, zatímco starší generace je užívá zejména tehdy, když musí. Proto v některých ukazatelích mezigenerační rozdíly nemusí být dramatické.

Za pětileté období 2003 – 2008 stoupl v dospělé populaci Slovenska počet těch, kteří denně užívají a získávají odborné informace z internetu za účelem zaměstnání nebo studia, z 5,8 % na 11,3 %. V nejmladší zkoumané skupině 15 – 17 let získává informace z internetu za účelem studia (nebo zaměstnání) denně 10,1 % a v nejstarší ekonomicky aktivní skupině 45 – 59 let získává denně z internetu informace za účelem zaměstnání (případně studia) 9,1 %. Nejaktivnější jsou 18 – 29-letí. Denně získává z internetu odborné informace pro studium nebo zaměstnání 18,4 %. Přesný obraz o pětiletém nárůstu těch, kteří každý den získávají z internetu odborné informace pro svou práci nebo studium, ukazuje tabulka č. 1.

Odborné informace pro své zaměstnání nebo studium získává z internetu každý den
	15 – 17 let	18 – 29 let	30 – 44 let	45 – 59 let	nad 60 let
2003	2,3 %	8,5 %	8,3 %	5,0 %	1,1 %
2008	10,1 %	18,4 %	13,6 %	9,1 %	1,8 %

Relativně nejmenší nárůst každodenních uživatelů odborných informací z internetu byl mezi vysokoškolsky vzdělanými. Za pětileté období stoupl jejich počet jen o polovinu – z 23,6 % na 33,1 %.

I na Slovensku online verze tradičních masmédií reálně přebírají publikum svých tradičních předchůdců. Tištěné noviny (deníky) v současné době čte denně 27,8 % a vícekrát týdně 24,8 %. Zájem o online noviny (deníky) a online verze novin je už téměř poloviční. Denně je čte 14,3 % a vícekrát týdně 12,7 %. Paradigmaticky novou komunikační situací jsou online diskuse k příspěvkům. Z těch, kteří čtou online noviny, 15,1 % často čte diskuse k článkům, ale nepřispívá do nich. Až 39,6 % občas čte diskuse k článkům, ale nepřispívá do nich. Do diskusí k článkům přispívají často 3 % a občas 10,8 %. To znamená, že téměř sedmina čtenářů diskusí k online deníkům se stává diskutujícími. Těch, kteří vůbec nesledují diskuse (sociální potenciál média ignorují), je 31,6 %.

Vzhledem k formální a obsahové úrovni diskusí k článkům v online novinách bylo překvapující zjištění, že mládež ve věku 15 – 17 let nepředstavuje dominantní složku těch, kteří do těchto diskusí přispívají často (viz tabulku č. 2). Noviny (třeba i v online formátu) nejsou pro mladou generaci zajímavé medium.

Účast v online diskusích k elektronickým deníkům(z těch, kteří čtou online noviny)
	15 – 17 let	18 – 29 let	30 – 44 let	45 – 59 let	nad 60 let
často čtu diskuse k článkům, ale nepřispívám do nich	8,3 %	13,4 %	17,4 %	18,4 %	11,1 %
občas čtu diskuse k článkům, ale nepřispívám do nich	35,4 %	39,8 %	38,4 %	39,8 %	51,9 %
do diskusí k článkům i často přispívám	0,0 %	4,3 %	3,5 %	1,9 %	0,0 %
do diskusí k článkům i občas přispívám	8,3 %	12,4 %	10,5 %	10,7 %	7,4 %
diskuse nečtu	47,9 %	30,1 %	30,2 %	29,1 %	29,6 %

Elektronickou poštu v současné době užívá pravidelně 38,5 % a občas 10,4 % dospělé populace Slovenska. Těch, kteří e-mail neužívají, ale v minulosti jej užívali pravidelně, je jenom 1,6 % (a 1,1 % užívalo e-mail v minulosti občas). Těch, kteří užívají internet, avšak neužívají e-mail, je 4,8 %.

Také frekvence mailovaní souvisí s věkem. Nejvíce e-mail užívá skupina ve věku18 – 29 let: pravidelně mailuje 57,8 %, občas 11,2 %. Následují 15 až 17-letí: pravidelně 48,9 %, občas 31,1 %. Přitom je však zajímavé, že kategorie těch, kteří mailují méně než v minulosti je nejpočetnější právě v této nejmladší skupině. Až 5,6 % se přiklonilo k odpovědi v minulosti pravidelně. V ostatních věkových skupinách se početnost této odpovědi pohybovala v rozmezí od 0,7 % do 2,2 %. Přesné získané data ukazuje tabulka č. 3.

Užívání elektronické pošty
	15 – 17 let	18 – 29 let	30 – 44 let	45 – 59 let	nad 60 let
v současnosti pravidelně	48,9 %	57,8 %	45,7 %	30,5 %	8,5 %
v minulosti pravidelně	5,6 %	2,2 %	1,0 %	1,2 %	0,7 %
v minulosti občas	1,1 %	2,0 %	0,8 %	0,9 %	0,4 %
v současnosti občas	31,1 %	11,2 %	10,7 %	10,1 %	2,2 %
internet užívá, ne však e-mail	7,8 %	5,3 %	5,2 %	5,8 %	1,1 %
internet neužívá	6,6 %	21,5 %	36,6 %	51,5 %	87,0 %

Stejně zajímavé je však sledovat i ty respondenty, kteří užívají internet, avšak neužívají elektronickou poštu. Nejvíce, až 7,8 %, jich je právě ve věkové skupině 15 až 17 let. Předpokládáme, že tito mladí lidé užívají jiných, dynamičtějších forem elektronické mezilidské komunikace, zejména chat. Mail v porovnání s chatem neumožňuje přímou reakci v reálném čase, princip odesílání a přijímání e-mailových zpráv vždy způsobuje zdržení. Mail také nedává informaci o aktuálně připojených partnerech (jako u instant messagingu), což zejména u nejmladší generace může být problém.

Chat je způsob komunikace, který nemá žádnou analogii mezi komunikačními médii minulých epoch. V současnosti na Slovensku pravidelně komunikuje prostřednictvím chatu 16,5 % dospělé populace a občas takto komunikuje 20,9 %. Respondentům bylo při téhle otázce upřesněno, že chat znamená kupříkladu internetovou "seznamku" nebo "pokec". Zájem o chat jednoznačně souvisí s věkem. Ve skupině 15 až 17 let chatuje v současnosti pravidelně 56,7 % a občas 24,4 %. Více než čtyři pětiny mládeže v tomto věku komunikují přes chat. Ve skupině 18 až 29 let se už chatu užívá mnohem méně: pravidelně 34 % a občas 16,7 %. A pak, s narůstajícím věkem, je potenciál této nové technologie užíván méně a méně, jak ukazuje i tabulka č. 4. K odpovědi "v minulosti pravidelně" se hlásí ve skupině 15 až 17 let 5,6 % a ve skupině 18 až 29 let 7 %. Pro tyto mladé lidi (jinak využívajících internetu) chatování již přestalo být zajímavé.

užívání chatu
	15 – 17 let	18 – 29 let	30 – 44 let	45 – 59 let	nad 60 let
v současnosti pravidelně	56,7 %	34,0 %	10,7 %	5,5 %	1,1 %
v minulosti pravidelně	5,6 %	7,0 %	2,9 %	1,8 %	0,7 %
v minulosti občas	0,0 %	7,5 %	5,7 %	3,4 %	1,1 %
v současnosti občas	24,4 %	16,7 %	11,5 %	4,9 %	3,0 %
internet užívá, ne však e-mail	7,8 %	13,1 %	31,9 %	31,5 %	6,7 %
internet neužívá	5,6 %	21,7 %	37,3 %	52,9 %	87,4 %

Podobně jako některé jiné technologie (počítačové a síťové hry, blogy) i chat paradigmaticky rozděluje populaci na základě věku na dvě nekompatibilní množiny. Ve skupině 15 až 17 let je poměr mezi těmi, kteří mají nějakou chatovou zkušenost, a těmi, kteří chat nikdy nezkoušeli, téměř 6,5 : 1 (přesně 86,7 % : 13,4 %). Ve skupině 18 až 29 let je tento poměr stále ještě ve prospěch zkušenosti s chatem – 2 : 1 (65,2 % : 34,8 %). Ve skupině 30 až 44 let lidi bez zkušenosti s chatem převládají, poměr je asi 1 : 2 (30,8 % : 69,2 %). Ve skupině 45 až 59 let je zkušenost s chatem výjimečná a poměr je 1 : 6 (15,6 % : 84,4 %). Ve skupině nad 60 let je častá sociální izolace, samota a absence mezilidských kontaktů, takže právě chat má potenciál řešit tyto problémy. Médium však přišlo pro nejstarší slovenskou generaci pozdě: poměr mezi těmi, kteří zkušenost s chatováním mají, a těmi, kteří takovou zkušenost nemají vůbec je 1 : 16 (5,9 % : 94:1 %).

Jinou, zcela novou komunikační technologií, která má jenom několikaletou historii, je blog. Blog svému autorovi umožňuje zveřejnění příspěvků, a to víceméně s libovolnou periodicitou, formátem (text, obraz, zvuk) i rozsahem. Důležitým aspektem blogů jsou reakce čtenářů. Tyto diskuse vytvářejí pro každý blog svébytné sociálně komunikační okolí – blogosféru. Podle očekávání významné rozdíly v čtení blogů jsou podmíněné zejména věkem. V nejmladší zkoumané věkové kategorii 15 až 17 let čte blogy 6,7 % pravidelně a 30,3 % občas. V kategorii 18 až 29 let čte blogy 5,6 % pravidelně a 31,3 % občas. Pak početnost čtenářů blogů dramaticky klesá, jak to dokládá i tabulka č. 5. Blog zjevně nemá potenciál stát se univerzálním médiem. I v nejmladší kategorii 15 až 17 let je více těch, kteří jej nečtou (i když vědí, co blog je), nežli těch, kteří ho čtou.

čtení blogů
	15 – 17 let	18 – 29 let	30 – 44 let	45 – 59 let	nad 60 let
čte pravidelně	6,7 %	5,6 %	1,8 %	1,2 %	0,0 %
čte občas	30,3 %	31,3 %	20,1 %	12,8 %	4,0 %
nečte	41,6 %	29,1 %	30,5 %	26,1 %	6,6 %
internet užívá, nečte však blogy	14,6 %	12,3 %	12,8 %	10,0 %	3,7 %
internet neužívá	6,7 %	21,8 %	34,9 %	49,8 %	85,7 %

Blog každému uživateli webu potenciálně umožňuje veřejné publikování. V komunikačních kanálech minulých dob (kupříkladu rukopisných, tiskových, audiovizuálních) něco takového nebylo technicky možné. V současnosti každý může do internetu velice snadno vkládat text, obraz, zvuk, animaci či jiné komunikáty. Hranice tvůrce – publikum se rozptyluje.

Ve výzkumu jsme se respondentů ptali, jestli na různé stránky v internetu vkládají nějaký obsah, kupříkladu "fotografie, videa, hudbu, rozsáhlejší články a podobně". Pravidelně vkládá do internetu obsah 6,9 % dospělé populace SR, zřídka či výjimečně 13,5 %. Tedy asi pětina (20,4 %) lidí starších 15 let do internetu obsah vkládá či alespoň vložila v minulosti. A znovu se ukázaly výrazné věkové rozdíly. V nejmladší zkoumané kategorii 15 až 17 let až 21,1 % vkládá obsah do internetu pravidelně a dalších 32,2 % zřídka. Ve skupině 18 až 29 let vkládá obsah pravidelně 14,8 % a zřídka 24 %. Pak frekvence vkládání obsahu na různé stránky v internetu prudce klesá (viz tabulka č. 6). Toto zjištění je vcelku překvapující. Očekávali jsme, že lidé v produktivním věku budou vkládat obsah do internetu mnohem častěji, a to především v souvislosti se svou prací a zaměstnáním. Alespoň deklarovaný přechod slovenské ekonomiky do znalostní fáze by indikoval vysoký pohyb na firemních, odborných a profesionálních stránkách. Vzniká paradoxní situace, kdy starší generace nadává na nízkou úroveň většiny internetu, jenomže informace do internetu nevkládá, zatímco mladá generace aktivně vkládá informace přiměřeně úrovni svého vzdělání a zkušeností.

Vkládání obsahu do internetu
	15 – 17 let	18 – 29 let	30 – 44 let	45 – 59 let	nad 60 let
vkládá pravidelně	21,1 %	14,8 %	5,5 %	1,8 %	0,0 %
vkládá zřídka, výjimečně	32,2 %	24,0 %	12,8 %	7,6 %	1,8 %
internet užívá, ale obsah nevkládá	38,9 %	39,3 %	44,8 %	38,0 %	12,8 %
internet neužívá	7,8 %	22,0 %	37,0 %	52,6 %	85,3 %

Výzkumy Literárního informačního centra jsou v první řade výzkumy čtení. Hlavní důraz se v nich klade na analýzu vztahu ke knize a literatuře. Pokud jsme v předchozích částech našeho příspěvku ukázali, že nejmladší slovenská generace je v mnoha ohledech komunikačně výrazně aktivní, je nutné doplnit tento obraz ještě o vztah ke čtení, zejména ke čtení krásné literatury.

K dispozici máme čtyři výzkumy, které stejnou otázku o čtení krásné literatury (s upřesněním, že krásná literatura jsou "romány, povídky, pohádky, básně") položili v letech 2003, 2004, 2006 a 2008 reprezentativnímu vzorku dospělé populace. Frekvence čtení krásné literatury na Slovensku klesá. Každým rokem bylo nutné optimistické zjištění z prvního výzkumu korigovat. V roce 2003 bylo v celé populaci 8,9 % čtenářů, kteří četli každý nebo téměř každý den. O pět let později klesl jejich počet na 5,5 %. Viditelný nárůst se však neprojevil ani ve skupinách, které čtou několikrát týdně nebo přibližně jednou týdně (viz tabulka č. 7).

Frekvence čtení krásné literatury
	2003	2004	2006	2008
každý aneb téměř každý den	8,9 %	7,9 %	7,3 %	5,5 %
víckrát týdně	10,5 %	10,0 %	12,8 %	11,7 %
asi jednou týdně	7,7 %	7,9 %	9,9 %	9,6 %
asi jednou měsíčně	10,5 %	11,7 %	12,3 %	11,0 %
asi jednou za čtvrtrok	8,7 %	8,4 %	9,6 %	7,2 %
asi jednou za půlrok	9,8 %	9,5 %	7,8 %	8,5 %
asi jednou ročně	9,3 %	12,4 %	10,4 %	9,6 %
vůbec aneb téměř vůbec	34,6 %	32,3 %	29,9 %	37,0 %

Právě proto, že pokles čtenářů krásné literatury se jeví jako kulturně-komunikační trend, je důležité vědět, které skupiny populace trend určují a vytvářejí. Data za nejmladší skupinu 15 – 17-letých se rok od roku lišila snad právě proto, že v tak úzce definované mikrogeneraci dochází k výrazným obměnám, ale v roce 2008 se vůbec poprvé stalo, že počet každodenních čtenářů dosáhl hodnoty 0,0 %. S jistým sarkasmem můžeme konstatovat, že situace se už nebude zhoršovat. V předchozích létech jsme konstatovali, že počet nečtenářů krásné literatury je v nejmladší generaci vždy výrazně nižší, než v celé populaci. Připisovali jsme to vlivu školní literární výchovy a povinné četby, která přece jenom nutí mladé lidi číst. Ale v roce 2008 i tento ukazatel dramaticky stoupl. Kolísající úroveň frekvence čtení krásné literatury mezi mládeží ve věku 15 – 17 let ukazuje tabulka č. 8.

Frekvence čtení krásné literatury – 15 až 17-letí
	2003	2004	2006	2008
každý aneb téměř každý den	2,3 %	8,0 %	5,6 %	0,0 %
víckrát týdně	9,1 %	6,8 %	11,2 %	7,0 %
asi jednou týdně	9,1 %	4,5 %	12,4 %	8,1 %
asi jednou měsíčně	17,0 %	22,7 %	21,3 %	16,3 %
asi jednou za čtvrtrok	14,8 %	10,2 %	13,5 %	12,8 %
asi jednou za půlrok	6,8 %	14,8 %	10,1 %	14,0 %
asi jednou ročně	12,5 %	14,8 %	7,9 %	9,3 %
vůbec aneb téměř vůbec	28,4 %	18,2 %	18,0 %	32,6 %

Jak jsme již naznačili, informační chování nejmladší generace vykazuje několik znaků výrazně odlišných od generací starších. Hypoteticky by takovou odlišností mohl být i způsob čtení krásné literatury. Bylo by třeba možné, že mladí lidé čtou jenom jednou týdně, jenomže v tomto jediném dnu třeba stráví s knihou i několik hodin. Žel, není to pravda. Výsledky našeho výzkumu z roku 2006 ukázaly, že mladí čtou nejen zřídka, ale i krátce. Respondentům, kteří čtou alespoň jednou měsíčně nebo častěji, jsme položili otázku, jaký je obvyklý čas věnovaný "jednotlivému" čtení. Zatímco v celé populaci tvrdí až 15,9 %, že když knihu vezmou do ruky, čtou více než dvě hodiny, v nejmladší generaci 15 – 17 let je takových extenzivních čtenářů jenom 8,9 %. Klišé o čtenáři, který ulehne, vezme do ruky knížku a v sekundě usne, sice neplatí ani u nejmladší generace, nicméně těch, kteří čtou méně než půl hodiny, je mezi staršími čtenáři přibližně tolik, kolik je těch, kteří čtou více než dvě hodiny, v generaci 15 – 17 let je těch, kteří čtou méně než půl hodiny až třikrát tolik co těch, kteří čtou dvě hodiny a více. Exaktní data o délce jednotlivého "aktu čtení" ve věkových kategoriích ukazuje tabulka č. 9.

Obvyklý čas věnovaný čtení krásné literatury (z těch, kteří čtou nejméně jednou měsíčně)
	15 – 17 let	18 – 29 let	30 – 44 let	45 – 59 let	nad 60 let
do 10 min.	2,2 %	2,0 %	2,2 %	0,7 %	0,0 %
10 – 30 min.	26,7 %	12,2 %	14,5 %	13,7 %	13,7 %
30 – 60 min.	33,3 %	30,4 %	38,2 %	36,8 %	36,8 %
1 – 2 hod.	28,9 %	36,5 %	32,8 %	31,6 %	31,6 %
více než 2 hod.	8,9 %	18,9 %	12,4 %	17,9 %	17,9 %

Není jisté, že elektronická komunikace je hlavní nebo nejdůležitější důvod, proč mladí lidé (a nejen mladí) čtou méně krásné literatury, je však zcela evidentní, že tyto dva jevy přicházejí ve stejné době. Pokles čtenářství beletrie však může mít i hlubší kulturní důsledky. Náš výzkum ukázal, že čtení této literatury je úzce spjato i s jinými aktivitami. Čím více lidé čtou krásnou literaturu, tím častěji chodí do divadla, galerie a na koncerty. Tabulka č. 10 ukazuje zastoupení lidí, kteří vůbec nenavštěvují vybrané kulturní instituce ve skupině, která čte krásnou literaturu denně, a ve skupině, která krásnou literaturu nečte.

Procento lidí, kteří vůbec nechodí do vybraných kulturních institucí
	činohra	opera, balet	muzikál	galerie	koncert vážné hudby	koncert popu, džezu	kino	disko, taneční zábava
krásnou literaturu čte (téměř) denně	32,0 %	61,3 %	42,7 %	38,7 %	58,7 %	42,7 %	29,3 %	48,0 %
krásnou literaturu nečte (téměř) vůbec	81,2 %	95,9 %	88,2 %	87,2 %	94,3 %	61,7 %	50,9 %	50,3 %

Ukazuje se, že i tak "masové" aktivity, jako jsou koncerty populární hudby nebo kino, výrazně více navštěvují čtenáři krásné literatury, a naopak, nečtenáři krásné literatury divadlo, operu, muzikál, galerii či koncert většinou nenavštěvují. Pokud se smíříme s tím, že lidé čtou krásnou literaturu rok od roku méně, pravděpodobně se budeme muset smířit i s tím, že lidé budou méně kulturní v nejširším smyslu tohoto slova. A to není radostná perspektiva. Komunikační hyperaktivita mladé generace je za kulturnost jenom slabá náhražka.

Příspěvek byl zpracován jako součást grantové výzkumní úlohy VEGA 1/0222/09.

¹ Autor tohoto příspěvku se výzkumů účastnil ve fázi stanovovaní témat, formulace otázek i interpretace získaných dat. Výzkumné zprávy byly publikovány.

² Informační chování chápeme v nejširším smyslu. Podle J. Steinerové je informační chování součástí sociální komunikace, je interakcí lidí s informačními systémy a zdroji v sociálních situacích.

³ Metaforu digital natives a digital immigrants pro odlišení generace přirozeně vyrůstající s komunikačními technologiemi a starší generace, která pouze přejímá tyto technologie, zavedl M. Prensky.

RANKOV, P.; VALČEK, P. Čítanie 2003. Výskum súčasného stavu a úrovne čítania v SR. Bratislava : Bratislava : Literárne informačné centrum, 2003. 82 s.

VALČEK, P.; RANKOV, P. Čítanie 2004. Výskum súčasného stavu a úrovne čítania v SR. Bratislava : Bratislava : Literárne informačné centrum, 2004. 69 s.

RANKOV, P.; VALČEK, P. Čítanie 2005. Kultúrny profil detského čitateľa. Bratislava : Literárne informačné centrum, 2005. 84 s.

RANKOV, P.; VALČEK, P. Čítanie 2006. Výskum súčasného stavu a úrovne čítania v SR. Bratislava : Literárne informačné centrum, 2006. 84 s.

VALČEK, P. Čítanie 2007. Výskum súčasného stavu a úrovne čítania v SR. Bratislava : Literárne informačné centrum, 2007. 133 s.

RANKOV, P.; VALČEK, P. Čítanie 2008. Výskum súčasného stavu a úrovne čítania v SR. Bratislava : Literárne informačné centrum, 2008. 80 s.

STEINEROVÁ, J. Informačné správanie človeka – prejav informačného procesu. In Knižničná a informačná veda XX. Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského. Bratislava : Univerzita Komenského, 2004, s. 17 – 18.

CITACE:
Rankov, Pavol. Mladí surfují, blogují a chatují … jenže čtou? (Několik výsledků slovenských výzkumů). Knihovna plus [online]. 2009, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus91/rankov.htm>. ISSN 1801-5948.