|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2009, číslo 1
Andreas Mittrowann
V zemích s dobře fungujícími veřejnými knihovnami se mnoho institucí zabývá zpracováváním perspektivních řešení jednotlivých otázek moderního řízení knihoven. Intenzívní výměna myšlenek mezi odborníky na mezinárodní úrovni a hlavně využití širokého okruhu praktických zkušeností může poskytnout hodnotné podněty všem partnerům. Z tohoto důvodu Bertelsmannova nadace v Německu (www.bertelsmann-stiftung.de) založila v roce 1996 "nternational Network of Public Libraries". Tomuto projektu se věnovala malá skupinka mezinárodně uznávaných expertů z veřejných knihoven s vysokou motivací a vysokým stupněm praktické orientace, která se snažila vyvinout inovativní řešení a efektivně je šířila. Perspektivní modelová řešení pro oblasti jako je řízení, udržení zájmu uživatelů, technologie nebo strategie spolupráce byla vyvinuta odborníky z praxe pro praktiky v provozu. Cíle budování sítě byly:
Výsledky projektu jsou dostupné na www.public-libraries.net.
Ačkoliv nadace po několika letech financování akce ukončila její sponzorování v roce 2004, skupina odborníků se rozhodla v projektu pokračovat nezávisle pod názvem PLIN (Public Libraries International Network). Ke značným přínosům tohoto mimořádného úsilí patřily mimo jiné i četné mezinárodní konference.
V průběhu přípravy konference ve Finsku nazvané "Spolupráce severských knihoven v evropské a celosvětové perspektivě – řízení a strategie zavádění nových struktur" v Espoo v září 2007 požádala Maija Berndtsonová Bertelsmannovu nadaci, zda by byla ochotna nabídnout určitý pohled zvnějšku na vývoj a rozvoj severských knihoven jako příspěvek na tuto konferenci. Důraz měl být kladen na otázky jako například "Proč Nadace pozvala zástupce severských knihoven k účasti na síti?" Nebo "Které specifické rysy charakterizují sverské knihovny?" Odpovědi měly sloužit jako základna pro budoucí strategické úvahy o budoucnosti skandinávských knihoven.
Ke splnění požadavku bylo nakonec využito SWOT analýzy (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats) a členům PLIN byly pak rozeslány e-mailem dotazníky s otázkami uvedenými níže. Analýza shromážděných odpovědí vytvořila platformu pro přednášku "Potenciál severských veřejných knihoven viděný zvenčí", která se následně uskutečnila v Helsinkách a konala se také na Výroční konferenci vedoucích pracovníků dánských veřejných knihoven ve Vejle v únoru 2008.
Představitelé PLIN byli požádáni o poskytnutí odpovědí na následujících pět otázek:
Odpovědělo celkem 14 ředitelů knihoven z téměř 30 aktivních členských zemí sítě, z toho 6 bylo z Evropy, 4 z Nového Zélandu a Austrálie a zbývající 4 byli ze Severní Ameriky.
Níže jsou uvedeny nejčastější odpovědi na jednotlivé otázky včetně shrnutí a závěrů.
Respondenti uváděli především tato klíčová slova:
Jak je patrné z výše uvedeného pořadí, nejčastěji byla zmiňována inovace s 10 výskyty. Ukázalo se, že po celém světě se severské knihovny stávají synonymem pro inovace v knihovnách a termíny, které se umístily na druhém, třetím a čtvrtém místě mohou být podle autora článku jen potvrzením tohoto faktu a považovány za příklady inovací. Z odpovědí na tuto otázku tedy jasně vyplynulo, že:
Odpovědi na předcházející otázku už naznačují, že severské knihovny se těší převážně pozitivnímu obrazu po celém světě. V komentářích k přednostem knihoven je to zdůrazněno v celé řadě různorodých odpovědí. Pro lepší přehled o těch základních je autor rozdělil do čtyř skupin, v jejichž rámci jsou přednosti heslovitě konstatovány. (Toto členění se objevuje i v odpovědích na další otázky).
Postoj k veřejným knihovnám a jejich poslání
Spolupráce a komunikace
Zdroje a náklady
Využívání a služby
Ukazuje se, že v obecném vnímání je jasná korelace mezi politickým respektováním severských knihoven státem a obcemi a financováním knihoven. A to je také odpověď na otázku možné role modelu nabízeného severskými knihovnami: jen ty knihovny, které jsou integrální součástí státní politiky a politiky komunitní a jejichž práce stejně tak jako důležitost jsou dostatečně uznávány, budou moci působit v dlouhodobé perspektivě. Ukazateli toho jsou národní legislativa a strategické plány. (Jsou nicméně k dispozici také ve Velké Británii, na Novém Zélandu nebo v Singapúru].
Odpovědi na tuto otázku shrnuje autor příspěvku heslovitě takto (někteří respondenti odpověděli otázkou):
Postoj ke knihovnám a jejich poslání
Zdroje a náklady
Komunikace a kooperace
Využívání a služby
Když uvažujeme o slabinách, možný "komunikační problém" v severských knihovnách je evidentní. Vychází najevo, že řada služeb poskytovaných v multikulturálních oblastech je širšímu okruhu expertů v jiných zemích málo známa. Prohlášení typu: "Neseznamují dost hlasitě se svým příběhem okolní svět". "Žádná velká rozmanitost (s výjimkou některých míst v Dánsku)" nebo "Tištěné sbírky by měly reflektovat potřeby přistěhovalecké populace" to dokazují, protože takové služby jako "International Library" (Mezinárodní knihovna) ve Stockholmu nebo multikulturální internetové knihovny v Dánsku a Finsku, jsou příklady srovnatelné s ostatními knihovnami v Evropě. Prohlášení týkající se spolupráce s ostatními odborníky a důležitosti tištěných fondů, která se objevují znovu v kapitole o příležitostech, jsou v tomto kontextu zvláště zajímavá, protože se dají aplikovat na podobnou situaci ve veřejných knihovnách jiných zemí. Na tomto místě je třeba znovu zdůraznit, že jde o individuální hodnocení ředitelů knihoven s mezinárodními zkušenostmi, kteří jsou úspěšní ve svých zemích, ale kteří tu nicméně nevystupují jako představitelé institucí, a kteří tudíž nabízejí vlastní názory, i když jsou vlivnými osobnostmi.
Příležitosti veřejných knihoven vidí ředitelé PLIN perspektivně zejména v:
Odpovědi na tuto otázku jsou relevantní i pro veřejné knihovny v ostatních zemích. Uvedené formulace jako například "Adaptace a rozvoj činnosti a služeb knihoven z hlediska potřeb obyvatel obce" nebo "Rozvoj knihoven jako zařízení umožňujících uživateli využívat programů pro samouky při poskytování rozvinutých specializovaných služeb, kde je to nutné" se týkají knihoven všude na světě. V tomto ohledu by tato kapitola podle AM mohla sloužit jako seznam pracovních úkolů pro každou knihovnu. Zvláště často se vyskytuje slovo "spolupráce". AM v souvislosti s tím poznamenává, že všechny projektové a vývojové práce naznačují, že veškeré úsilí musí být nasměrováno na vzdělání, ale že vzdělávání jednotlivými vzdělávacími institucemi již dnes není dostačující a přinejmenším alespoň jedna pracovní hypotéza pro tuto oblast podle něj zní: "Pouze když budou pracovat společně, budou knihovny a další poskytovatelé vzdělání v městě či regionu dost silné k odolávání vynořující se globální konkurenci.
Pokud jde o hrozby, lze pozorovat, že se respondenti především obávali o osud knihovny jako kulturního centra, možnou izolaci severských knihoven od ostatní Evropy, redukce finančních prostředků a nedostatečné spolupráce. V odpovědích se to projevilo takto:
Postoj k veřejným knihovnám a jejich poslání (viz formulace otázky č. 5)
Zdroje a náklady (viz formulace otázky č. 5)
Spolupráce a komunikace (viz formulace otázky č. 5)
Celkově lze říci, že se objevovaly podobné výroky jako v případě odpovědí na otázku o slabinách. Nejen knihovny v severských, ale i v ostatních zemích se potýkají s tím, aby pro sebe zajistily uznání, že jsou "institucemi s přidanou hodnotou" pro obce. V tomto kontextu je obzvláště důležité věnovat pozornost velmi zajímavým komentářům ke klasické roli knihoven s odpověďmi jako např. "Věnujeme příliš mnoho energie vzrušení novými rolemi a pro to zapomínáme na tu nejdůležitější – knihovny mají být apriori vždycky o knihách" nebo "Nižší finanční zabezpečení začíná vyvolávat veřejnou nespokojenost" spolu s otázkou "Jsou (knihovny) dostatečně silně zaměřeny na hodnotu četby jako takové?", jež identifikovaly problém, který je důležitý v mezinárodním měřítku:
Knihovny musejí zvážit strategické možnosti a činit rozhodnutí vzhledem k jejich konkrétnímu prostředí a po provedení lokální SWOT analýzy. V tomto ohledu tato SWOT analýza, která byla provedena ve velkém měřítku, může být také aplikována v měřítku menším – má smysl ji provádět v každé knihovně a může napomoci procesu rozhodování.
Nejdůležitější názory z průzkumu lze shrnout takto: Severské veřejné knihovny jsou vnímány v zahraničí hlavně jako inovativní, technologicky vyspělé, pokrokové a dobře financované. Jejich vynikající budovy jsou uznávány po celém světě.
Přednosti: Jsou zjevné s ohledem na politickou podporu, finanční stabilitu i profesionální a vzdělanostní úroveň personálu a ředitele, kteří myslí perspektivně.
Slabiny: Silný důraz na rozmanitost a přistěhovalce může být potřebný, ale to je známá tendence i v mnoha dalších evropských zemích. Navíc je na tomto poli velký potenciál pro lepší spolupráci s dalšími partnerskými organizacemi. Lze pozorovat malou ochotu k přijímání myšlenek a podnětů ze zahraničí a omezenou aktivitu v rozšiřování informací o úspěších severských knihoven do dalších zemí.
Příležitosti: Jsou obrovské! Je třeba dodržovat standardy a dále na nich stavět, integrovat politiky a občany. Je třeba usnadňovat služby a rozvíjet nové s partnery z veřejného i soukromého sektoru. Spolupráce v oblasti vzdělávání a kultury zůstává megatrendem.
Hrozby: Je třeba věnovat intenzívní pozornost vývoji autorského práva a očekávání zákazníků. Knihy nemusejí tak rychle zastarávat, jak si možná myslíme. Ignorance spolupráce a sdílení služeb může vyústit ve vážný problém.
Poznámka
Samozřejmě, odpovědi a hodnocení zpracovaná členy sítě mohou také zahrnovat protikladná prohlášení – nicméně, ale je hmatatelné, že využití výsledků by mohlo být jak inspirativní, tak zajímavé pro další rozvoj a vytyčení strategické linie severských knihoven (ale nejen severských).
Autor děkuje členům PLIN za ochotu zúčastnit se průzkumu a Bertelsmannově nadaci a společnosti ekz. Bibliothesservice v Reutlingenu, které umožnily prezentace v Helsinkách a Vejle.
Poznámka překladatele
Je jasné, že problémy knihoven v Evropě mají své podobnosti i odlišnosti. Domnívám se však, že pohledy předních odborníků i metoda SWOT mohou být užitečné i pro středoevropské veřejné knihovny a to jak v národním, tak také regionálním či místním měřítku.
Přednášky a prezentace jsou k dispozici na URL:
www.lib.hel.fi/docs/julkaisut/hanaholmen092007_Andreas_Mittrowann.ppt
http://www.bibliotekslederforeningen.dk/uploads///aarsmode2007/Mittrowann2.pdf
Přeložil a upravil:
PhDr. Miroslav Ressler,
Knihovnický institut Národní knihovny české Republiky
Miroslav.Ressler@nkp.cz
Literatura:
MITTROWANN, Andreas. The potential of Nordic Public Libraries: An outside perspective. [Potenciál skandinávských knihoven : perspektiva zvnějšku]. Scandinavian Public Library Quarterly. 2008, vol. 41, no.4, s. 22-26. ISSN 0036-5602.
CITACE:
Mittrowann, Andreas.
Skandinávské knihovny očima předních knihovnických expertů z Evropy,
USA, Nového Zélandu a Austrálie.
Knihovna plus [online]. 2009, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus91/ressl.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |