|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2009, číslo 2
Recenze knihy: TAYLOR, Arlene G. (ed.). Understanding FRBR : what it is and how it will affect our retrieval tools. Westport, Conn. : Libraries Unlimited, 2007. ISBN 978-1-59158-509-1.
Barbora Drobíková /barbora@etf.cuni.cz
Arlene G. Taylor, emeritní profesorka knihovní a informační vědy Univerzity v Pittsburghu, shromáždila celkem 13 studií od různých autorů zabývajících se konceptuálním modelem a stejnojmennou studií FRBR z různých úhlů pohledu. FRBR – funkční požadavky na bibliografické záznamy (Functional Requirements for Bibliographic Records) – studie a z ní vyplývající konceptuální model byla vydána roku 1998 a do českého jazyka přeložena Mgr. Ludmilou Celbovou v roce 2002. Pro bližší seznámení se samotnou studií a modelem doporučuji níže uvedené zdroje v českém jazyce.
IFLA. Study Group on the Functional Requirements for Bibliographic Records. Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. Praha : NK ČR, 2002. ISBN 80-7050-400-5. Dostupné též na WWW: <http://www.webarchiv.cz/files/dokumenty/reference/frbr.pdf> [cit. 2009-03-10].
DROBÍKOVÁ, Barbora. Vývoj, směřování a trendy katalogizace za poslední čtyři roky : od FRBR až po revizi AACR2R v roce 2002. Národní knihovna : knihovnická revue. 2002, č. 3, s. 153-167. Dostupné též na WWW: <http://full.nkp.cz/NKKR/Nkkr0203/0203153.html> [cit. 2009-03-10].
LICHTENBERGOVÁ, Edita. Funkční požadavky na bibliografické záznamy (FRBR) v praxi. In Knihovny současnosti 2007. Brno : Sdružení knihoven, 2007, s. 355-367. Dostupné též na WWW: <http://www.sdruk.cz/sec/2007/sbornik/3-05.pdf> [cit. 2009-03-10].
První kapitolu napsala samotná editorka sborníku Arlene G. Taylor. Katalogizátoři ji mohou znát jako autorku učebnic, příruček i velmi specializovaných monografií, článků a studií z oboru katalogizace, klasifikace, organizace informací apod. Mezi nejdůležitější její publikace jistě patří: Introduction to cataloging and classification (celkem 10 vydání, poslední z roku 2006, někdy vycházelo též pod názvem Wynar's introduction to...), The organization of information (3. poslední vydání z roku 2008). V úvodní kapitole nás autorka seznamuje se samotnou studií FRBR a konceptuálním modelem entit. Postupně rozebírá jednotlivé entity, jejich atributy i vazby pomocí praktických příkladů.
Vedle modelu FRBR je vyvíjen též model FRAD – Functional Requirements for Authority Data, jehož definitivní verze by měla vyjít v rámci řady "IFLA Series on Bibliographic Control" snad ještě v tomto pololetí. Definitivní verze byla odsouhlasena v březnu 2009 [IFLA, 2009]. Vedle modelu FRBR i model FRAD a v současnosti vyvíjený model FRSAR – Functional Requirements for Subject Authority Records jsou podstatnými konceptuálními modely, které nadále budou ovlivňovat celý katalogizační proces. Jak FRBR, tak i FRAD stojí na pozadí nově budovaných katalogizačních pravidel RDA – Resource Description and Access. Proto Glenn Patton (předsedající pracovní skupiny FRANAR – Functional Requirements and Numbering of Authority Records – v rámci divize bibliografické kontroly asociace IFLA) ve dvou kapitolách vysvětluje model FRAD a jeho vztahy s modelem FRBR. Jistě je to důležitý úvod k tomuto novému modelu pro všechny, kteří se s ním ještě nesetkali.
V další kapitole se seznámíme se stručným vývojem katalogizační teorie až po FRBR z pera Williama Dentona, která se zastavuje u předních osobností oboru: Antonio Panizzi, Charles Ami Cutter, Shiyali Ramamrita Ranganathan, Seymour Lubetzky atd. Nevynechává otázku pojetí "díla" v katalogizační teorii a praxi a nástup právě studie FRBR. Je to učebnicový text pro všechny, kterým se nechce číst delší pojednání o tomto tématu. Nutno však podotknout, že nepřináší nic nového, spíše tvoří dobové pozadí ostatním kapitolám. Sám autor William Denton je správcem blogu www.frbr.org, který přináší mnoho zajímavostí ze světa FRBR, jeho aplikací, zkušeností, teorie i praxe. Blog je výborně udržován a aktualizován.
V souboru studií nechybí příspěvek o výzkumu, který vyplývá z vydání studie FRBR a který vedl k jejímu vytvoření. Napsal jej Edward T. O'Neill, který působí ve výzkumném týmu organizace OCLC a sám se podílel na některých experimentech s modelem FRBR. V kapitole je rozebrána práce revizní skupiny pro FRBR "FRBR Review Group" [IFLA, 2009], která byla založena roku 2002 v rámci katalogizační sekce IFLA. Jejími úkoly jsou zejména:
- revidovat a i nadále vyvíjet model FRBR, v případě potřeb jej aktualizovat na základě revizí jak ve formě entity-vazby (E-R forma – FRBRer), tak i v objektově orientované formě (tzv. FRBRoo),
- vyvíjet a zpřístupňovat pokyny a vysvětlující dokumenty k aplikaci FRBR,
- propagovat model a povzbuzovat knihovnickou veřejnost k jeho využití a udržovat vztahy se všemi relevantními pracovními skupinami jak v rámci organizace IFLA, tak i s dalšími komunitami.
Revizní skupina shromáždila a na webu zpřístupňuje rozsáhlou bibliografii děl o FRBR z celého světa. Na základě této bibliografie O'Neill také hodnotí stávající výzkum. V současnosti je bibliografie přístupná ve verzi 13.3 z 15. 11. 2008 (rtf verze). Z praktických aplikací modelu FRBR O'Neill vyjmenovává australský portál AustLit Gateway, možnosti knihovnického systému Virtua od korporace VTLS a mnoho dalších. Zejména pak popisuje nasazení algoritmu vyvinutého na půdě OCLC – "FRBR Work-Set Algorithm" na identifikaci všech provedení díla, která existují v určité bibliografické databázi. V rámci databáze WorldCat je známý experiment identifikace všech provedení díla "Výprava Humfrida Clinkera" od Tobiase Smolletta, na němž se podílel právě i Edward T. O'Neill.
Tato kapitola je velmi cennou pomůckou v orientaci právě probíhajícího výzkumu modelu FRBR. Může sloužit též jako vhodný návod k dalším experimentům na tomto poli.
Barbara Ann Barnett Tillett, Richard P. Smiraglia, Martha M. Yee a Sherry Lynn Vellucci se podrobně zabývali bibliografickými vazbami, bibliografickými rodinami, vztahy mezi dílem a exemplářem ve fonotékách a fondech hudebního materiálu (Vellucci) a fondech audio-vizuálních dokumentů (Yee). Na svých průzkumech a studiích pak také postavili jednotlivě vlastní dizertační práce. Jejich výzkumy probíhaly v době před vytvořením studie FRBR a mnohé jejich zkušenosti přispěly k vytvoření modelu a studie FRBR. Je dobře, že i s jejich postoji se v knize Arlene G. Taylor setkáme.
Richard P. Smiraglia v šesté kapitole rozebírá koncept bibliografických rodin a superdíla. Průzkum tzv. bibliografických rodin podnikl v akademické knihovně Georgetown University (1992) a také v katalogu OCLC WorldCat (1999), a tím zkoumal vazby mezi záznamy, zejména tzv. vazby derivátní. Bibliografickou rodinu definuje jako skupinu bibliografických děl, která jsou nějak odvozena od původního progenitoru (od prvního vydání díla, vyskytující se v katalogu). Superdílo (superwork) je abstraktní intelektuální koncept určitého díla, který je v principu uzlem, kolem nějž se shromažďují všechny verze (vydání, iterace) tohoto díla. Každá bibliografická rodina by pak měla mít teoreticky své superdílo, od něhož je odvozena. Na základě těchto svých konceptů pak posuzuje model FRBR a jeho přínosy v pozitivním duchu.
Barbara B. Tillett hodnotí přínos FRBR pro nově vznikající pravidla RDA Je nutné konstatovat, že RDA jsou jistě nejrozsáhlejší dosavadní aplikací modelu FRBR. RDA zatím nebyla vydána v konečné verzi, jejich draft verze je přístupná na Internetu od prosince 2008. Měla by být (dle slov Tillett) "sadou instrukcí pro obsahová i popisná metadata, ať už formulována jako bibliografický záznam, nebo autoritní záznam či v jiné struktuře. Budou standardem pro webové prostředí. Jsou vytvářena pro popis jak analogových, tak i digitálních objektů, jsou zamýšlena tak, aby mohla být využita k přístupu ke zdrojům přes webové prostředí a sama pravidla by měla být nástrojem založeným na webových technologiích (současné plány předpokládají též vydání v tištěné formě)".
Pravidla jsou skutečně postavena na základních funkčních požadavcích studie FRBR, které jsou definovány ve vztahu k uživatelským potřebám:
- vyhledat entitu,
- určit entitu,
- vybrat entitu,
- získat přístup k entitě.
Dále terminologicky se pravidla RDA zcela opírají o jednotlivé entity, jejich atributy a vazby definované ve FRBR a FRAD. Jednotlivé kapitoly pravidel jsou rozděleny do větších celků následovně:
- sekce 1: identifikace atributů provedení a jednotky,
- sekce 2: identifikace atributů díla a vyjádření,
- sekce 3: identifikace atributů osob, rodin a korporací,
- sekce 4: identifikace atributů pojmu, objektu, akce a místa,
- sekce 5: identifikace primárních vazeb mezi dílem, vyjádřením, provedením a jednotkou,
- sekce 6: identifikace vazeb k osobám, rodinám a korporacím asociovaným se zdrojem,
- sekce 7: identifikace předmětových vazeb,
- sekce 8: identifikace vazeb na nižší úrovni mezi díly, vyjádřeními, provedeními a jednotkami,
- sekce 9: identifikace vazeb mezi osobami, rodinami a korporacemi,
- sekce 10: identifikace vazeb mezi pojmy, objekty, akcemi a místy,
- rozsáhlá přílohová část a slovník pojmů.
Barbara B. Tillett hodnotí nově vznikající katalogizační pravidla RDA zcela pozitivně oproti např. Marthe M. Yee, jak uvidíme níže. Předpokládá, že RDA byla vytvořena naprosto v duchu původní studie a modelu FRBR.
V méně nadšeném duchu se pak nesou kapitoly zabývající se modelem FRBR ve vztahu k archivním dokumentům, kartografickým dokumentům, uměleckým dílům a audio-vizuálním dokumentům.
Alexander C. Thurman je katalogizátorem v knihovně kolumbijské univerzity. Je autorem kapitoly Metadata standards for archival control : an introduction to EAD and EAC v knize Metadata : a cataloger's primer, 2005. Snad právě proto mu byla svěřena role pokusit se o vymezení možností aplikace modelu FRBR u archivních materiálů. Katalogizace (lze-li to takto pojmenovat) je v archivech zaměřena zejména na popis sbírek dokumentů pomocí tzv. archivních pomůcek. Takové sbírky obsahují většinou jedinečné, nepublikované výstupy každodenní aktivity organizací, rodin či jednotlivých osob. Pokud vůbec, pak archivní sbírka většinou obsahuje rukopis dokumentu, tedy první vyjádření později případně publikovaného díla. Co se týče opravdu publikovaných děl, pak tvoří jen omezenou podmnožinu archivních dokumentů, které ve své podstatě za archivní považovat nelze. Může se např. stát, že v rámci sbírky dokumentů významné osobnosti (např. vědce) lze najít též jeho publikovaná díla. Relevance modelu FRBR je tedy omezena jen na tuto svébytnou podmnožinu děl. Thurman polemizuje též s Barbarou Tillett, která popisuje FRBR jako konceptuální model bibliografického univerza a archivy chápe jako další znalostní a informační poskytovatele. Archivy, jak už je výše uvedeno, však pracují spíše s tzv. sbírkami a taková entita v modelu FRBR vůbec definována není. FRBR nerozumí podstatě takové sbírky, jejímu obsahu a snaží se v kapitole 3.3 vpasovat archivy mezi souborné entity podobné antologiím textů či edicím. Ale to není jistě správně. Trochu dále než FRBR jde model FRAD, který modeluje vazby entit na úrovni osob, rodin či korporací. Autoři FRAD přihlédli též k archivářskému standardu pro autoritní záznamy ISAAR(CPF). Ještě v draftové verzi FRAD však bylo na závěr konstatováno, že sdílení autoritních záznamů mezi archivy, muzei či knihovnami je problematické. Vzpomeňme např. sporný koncept bibliografických identit, který umožňuje, že jedna skutečná osoba může mít více bibliografických identit. To není v archivních sbírkách možné. Stejně tak definice entity dílo je naprosto odlišná od chápání díla v organizacích spravujících autorská práva, kde je dílo chápáno jako právně definovaná entita asociovaná s autorským právem.
Thurman na konci kapitoly zmiňuje konceptuální model CRM (CIDOC Conceptual Reference Model), který byl vyvinut Mezinárodní radou muzeí a jako ISO 21127:2006 norma schválen. Předpokládá, že na poli harmonizace modelu CRM a FRBR by se mohlo dosáhnout bližší spolupráce různých paměťových institucí, zejména muzeí a knihoven.
Recenzovaná kniha byla vydána roku 2007. Od té doby bylo podniknuto opravdu mnoho kroků ke sblížení těchto dvou modelů. Model CRM je objektově orientovaným modelem vztahů mezi pojmy (formální ontologie) [Lenhart, 2006]. Poskytuje definice a formální strukturu pro popis implicitních a explicitních konceptů a vazeb užívaných v dokumentaci kulturního dědictví. Aby bylo možné vůbec tyto dva modely harmonizovat, vyvinula Revizní skupina FRBR (FRBR Review Group) za spolupráce s Mezinárodní radou muzeí [Bekiari, 2008] objektově orientovaný model FRBR – tzv. FRBRoo. V současnosti bychom tedy v podstatě měli vždy rozlišovat model FRBR na základě entit a vazeb – FRBRer a FRBRoo – model objektově orientovaný. Poslední draft verze FRBRoo byla vydána v lednu 2008 a přijata revizní skupinou v srpnu na konferenci IFLA v Quebecu. Nyní se očekává konečný výnos této skupiny.
FRBRoo je naprosto harmonizován s modelem CRM, je zasazen do jeho rámce. CRM je mnohem širší než FRBRoo. Rozlišuje 81 tříd, které označuje písmenem "E" a vlastnosti těchto tříd, které jsou označeny písmenem "P". Celkem popisuje 132 vlastností. Vysvětluje logiku toho, co muzea skutečně běžně dokumentují a tím umožňuje automatizovanou výměnu a sdílení obsahu [Lenhart, 2006].
FRBRoo toto přebírá. Již nepracuje s entitami, atributy a vazbami, nýbrž "jen" s třídami a vlastnostmi. FRBRoo je formální ontologií zaměřenou na zachycení a reprezentaci základní sémantiky bibliografických informací a umožňující integraci, zprostředkování a výměnu bibliografických a muzeologických informací. Třídy jsou označeny písmenem "F" a vlastnosti písmenem "R". Celkem je definováno 33 tříd a 37 vlastností. Nutno podotknout, že díky harmonizaci FRBRoo a CRM se dospělo i k aktualizaci a doplnění modelu CRM, i když již byl dříve schválen jako ISO norma [Riva, 2008].
V tomto směru lze konstatovat, že FRBR skutečně přispělo k lepší komunikaci s dalšími paměťovými institucemi a transformace FRBRer na FRBRoo z něj učinila určitý interinstitucionální konceptuální model.
V navazující kapitole FRBR a umělecká díla, architektura a materiální kultura Murtha Baca a Sherman Clarke (oba v profesním životě pracují s uměleckými sbírkami) rozebírají povahu kulturních objektů a jejich způsob katalogizace. Na pomoc si berou porovnání standardu Katalogizace kulturních objektů (Cataloging Cultural Objects – CCO) a jeho definic entit a vazeb. Nezmiňují konceptuální model CRM, který by jistě v kontextu těchto kulturních objektů byl užitečným nástrojem. Pracují pouze s možnostmi, které nabízí FRBRer pro tato díla. Jak již je patrné z výše uvedeného, FRBRer je konceptuálním modelem vhodným pro bibliografické univerzum (potažmo univerzum dokumentů) zpracovávaným běžnými knihovnami. Kulturní objekty přesahující rámec běžných knihovních sbírek FRBRer postihnout při nejlepší vůli neumí. FRBRoo tuto situaci však razantně změnilo. FRBRer dle slov autorů pasuje jen na některé typy uměleckých děl, např. díla vizuální – představení, hry.
8 FRBR a kartografické dokumenty
Velmi zajímavým příspěvkem je vhled Mary Lynette Larsgaard do povahy kartografických dokumentů a jejich vztahu k FRBR. Mary Lynette Larsgaard je ředitelkou kartografické knihovny v Davidsonově knihovně Univerzity v Kalifornii. U kartografických dokumentů jsou nejobtížněji představitelné entity dílo a vyjádření. Mapa je vždy nějakým způsobem spojena se škálou, rozlišením, barevností apod. Jsou to spíše grafické dokumenty, často bez textu. Tvorba unifikovaných názvů, které jsou dle AACR2 identifikátory entity dílo, se u kartografických materiálů téměř nepoužívají. Pozitivně vidí M. L. Larsgaard možnost budoucího designu systému dle modelu FRBR, který by umožnil i pro kartografické dokumenty sofistikovanější a uživatelsky přívětivější zobrazení různých verzí (tištěných, digitálních) map.
Martha M. Yee, velmi zkušená katalogizátorka audiovizuálních děl, autorka mnoha teoretických studií o této problematice, přináší pohled na FRBR právě ve vztahu k audiovizuálním dokumentům. Ve své kritice se zaměřuje zejména na nová pravidla RDA, od nichž očekávala lepší oporu pro model FRBR. Píše, že jedním z důvodů, proč knihovnický svět přijal změnu katalogizačních pravidel z AACR na RDA, byl příslib inkorporace definic FRBR tak, aby nová pravidla poskytla jasnější logický rámec pro budování katalogu. V minulosti jsme museli vždy nový katalogizační záznam vytvářet i v případě bezvýznamných změn nosiče bez zásadní změny intelektuálního obsahu. Předpokladem přijetí nových pravidel byla i ta skutečnost, že RDA změní tyto zastaralé postupy. Nestalo se tak, alespoň dle draftové verze z roku 2007 (autorka recenze B. Drobíková nedokáže v tuto chvíli vzhledem k rozsáhlosti nových pravidel a vzhledem k stále probíhajícím debatám všechny kritiky posoudit). Stejně tak Martha M. Yee kritizuje i další skutečnosti v pravidlech RDA.
Sherry L. Vellucci, vyučuje kurzy organizace informací, katalogizace a klasifikace a metadat. Publikovala mnoho děl z oblasti bibliografických vazeb, autoritní kontroly apod. V příspěvku o FRBR a hudbě podrobně rozebírá povahu entit dílo a vyjádření tak, jak jsou přítomny v bibliografickém univerzu hudebních děl. Rozebírá i atributy těchto entit. Připomíná problematiku vícevrstevnosti entity vyjádření vzhledem k hudebním dílům (hudební dílo prezentované formou not je až posléze hudebně vyjádřené, cítíme určitou hierarchizaci těchto úrovní) a otevírá věčnou diskuzi nad tématem, co je to dílo. Zabývá se též praktickými záležitostmi kolem konverzí dat z marcovských formátů do víceúrovňových záznamů dle modelu FRBR. Zde je však nutno připomenout, že FRBR je konceptuální model a je nezávislý na katalogizačních instrukcích. Proto jakékoliv praktické propojení modelu a současné běžné katalogizační praxe je při nejmenším polemický. Existují nástroje, které umožňují FRBRizovat knihovní katalog (bibliografické záznamy), vše je to však spíše otázka experimentů. Praktického využití modelu v katalogizační praxi se dočkáme, doufejme, s příchodem nových katalogizačních pravidel RDA. Sherry L. Vellucci si na modelu FRBR cení nejvíce důrazu na bibliografické rodiny a bibliografické vazby v katalogu. Přestože FRBR neřeší všechny problémy asociované s katalogizací hudebních děl, představuje dle jejího názoru zatím nejlogičtější přístup k tomuto problému.
Konečně poslední kapitolou je poměrně obsáhlý příspěvek Stevena C. Shadle o FRBR a seriálech. Steven C. Shadle se dlouhodobě ve svém profesním životě zabývá katalogizací seriálů.
Je možné vůbec model FRBR aplikovat též na seriály? Většinou si dokážeme představit model FRBR ve vztahu k monografickým publikacím. Seriály představují zcela jiné aplikační prostředí. Autor předpokládá, že FRBR určitý potenciál směrem k seriálům má. Postupně ve svém příspěvku podněcuje k přemýšlení nad různými spornými situacemi. Složitost modelování univerza seriálů dle FRBR spočívá v mnohosti různých vazeb typu celek/část. Dokážeme si představit vazbu seriálu jako celku k jeho jednotlivým publikovaným číslům, vazbu seriálu k jednotlivým publikovaným článkům, článků k jednotlivým číslům atp. FRBR pracuje s tzv. závislými a nezávislými částmi. Předpokládá, že jednotlivá čísla (sešity) časopisů jsou částmi závislými, protože nemají své specifické (distinktivní) názvy, oproti tomu články jsou částmi nezávislými. Z praxe však víme, že často se mezi nepojmenovanými čísly seriálu objeví jedno pojmenované, vydané např. k nějaké příležitosti, na nějaké konkrétní téma. Můžeme modelovat velmi komplikované vazby a do toho nám díky FRBR ještě vstupují vazby abstraktní mezi dílem, vyjádřením, provedením a jednotkou. Vše dohromady působí značně nepřehledně až chaoticky. Stejně obtížné je shodnout se na tom, co je vlastně entita dílo v kontextu seriálových publikací. Je to seriál jako celek? Co se stane, pokud změní název? Je to tzv. nové dílo? (Někteří teoretikové zde navrhují aplikaci konceptu superdíla.) Lze za dílo (vyjádření, provedení, jednotku) považovat též jednotlivá čísla seriálu? FRBR na úrovni provedení předpokládá díky změně nakladatele vznik nového provedení – to si u seriálu neumíme představit, v běžné katalogizaci je změna nakladatele chápána jako změna "malá", tudíž se netvoří nový bibliografický záznam.
Představme si též následující situace:
Modelování takových vazeb je jistě náročné a často sporné.
Další otázky vznikají při aplikaci modelu FRBR a integračních zdrojů, které vykazují prvky seriálovosti. Jak lze model FRBR aplikovat např. u každoročně aktualizovaného telefonního seznamu?
Autor příspěvku konstatuje, že vzhledem k předloženým sporným otázkám je asi správné v případě seriálových katalogizátorů vyčkat na nová pravidla RDA a jejich aplikaci FRBR. Je asi jistější setrvat na konzervativních (osvědčených) přístupech katalogizace seriálů formou zřetězování záznamů na základě tzv. velkých změn.
Od roku 2005 pracuje v rámci Revizní skupiny FRBR pracovní skupina souborných entit (Working Group on Aggregates), jejímž cílem je vypracovat praktická řešení problémů vzniklých při modelování sbírek, antologií, edic, seriálů, vícedílných monografií a dalších, které jsou zahrnuty ve FRBR pod názvem souborné entity. Tato skupina se bude jistě zabývat též všemi výše uvedenými otázkami a je nutné vyčkat na předložená řešení.
Publikace Understanding FRBR je poměrně zdařilým počinem, který předkládá model a studii FRBR nejen v pozitivním světle, ale snaží se též nastínit nemalé obtíže s jejich aplikací u různých typů informačních zdrojů a objektů. Přináší mnoho otázek nad dalším směřováním vývoje tohoto modelu. Knihovnická veřejnost často chápe model FRBR jako nezávislý koncept aplikovatelný v praxi různých paměťových institucí. Viděli jsme však, že tomu mnohdy dnes takto není. V oblasti muzeí a uměleckých sbírek se snaží etablovat zcela jiný a mnohem širší konceptuální model CRM, k němuž se FRBR přiblížilo až po svém přepracovaní na model FRBRoo.
Kniha také přináší jasnou informaci o tom, že FRBR (ať už FRBRer nebo FRBRoo) stojí a bude nadále stát v centru zájmu katalogizátorů po celém světě i přes všechny své nedostatky, na jejichž odstranění postupně pracují pracovní skupiny zřizované Revizní skupinou FRBR. Doporučuji proto tuto knihu každému, kdo si chce udržet aktuální informace o dění v našem oboru a neztratit nit s rychle se rozvíjejícím konceptem.
Použité zdroje
BEKIARI, Chryssoula; DOERR, Martin; Le BOEUF, Patrick (ed.). 2008. FRBR : object-oriented definition and mapping to FRBRer [online]. Version 0.9 draft. International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation, January 2008 [cit. 2009-03-27]. Dostupné na WWW: <http://cidoc.ics.forth.gr/docs/frbr_oo/frbr_docs/FRBR_oo_V0.9.pdf>.
DROBÍKOVÁ, Barbora. Vývoj, směřování a trendy katalogizace za poslední čtyři roky : od FRBR až po revizi AACR2R v roce 2002. Národní knihovna : knihovnická revue. 2002, č. 3, s. 153-167. Dostupné též na WWW: <http://full.nkp.cz/NKKR/Nkkr0203/0203153.html> [cit. 2009-03-10].
International Council of Museums. Working Group of CIDOC. The CIDOC Conceptual Reference Model [online]. International Council of Museums, Working Group of CIDOC, last updated 2006-12-15 [cit. 2009-03-26]. Dostupné na WWW: <http://cidoc.ics.forth.gr/index.html>.
LENHART, Zdeněk. CIDOC CRM : (Conceptual Reference Model). In Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2005 [online]. Praha : Národní technické muzeum, 2006, s. 89-94. Dostupné na WWW: <http://skip.nkp.cz/KeStazeni/Archivy05/Sbornik_2005.pdf>. Dostupné též v tištěné podobě ISBN 80-7037-149-8.
LICHTENBERGOVÁ, Edita. Funkční požadavky na bibliografické záznamy (FRBR) v praxi. In Knihovny současnosti 2007. Brno : Sdružení knihoven, 2007, s. 355-367. Dostupné též na WWW: <http://www.sdruk.cz/sec/2007/sbornik/3-05.pdf> [cit. 2009-03-10].
Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí. FRBR Review Group. IFLA, 2009. FRBR Review Group [online]. IFLA, latest revision 2008-11-15 [cit. 2009-03-26]. Dostupné na WWW: <http://www.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/>.
Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí. Study Group on the Functional Requirements for Bibliographic Records. Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. Praha : NK ČR, 2002. ISBN 80-7050-400-5. Dostupné též na WWW: <http://www.webarchiv.cz/files/dokumenty/reference/frbr.pdf> [cit. 2009-03-10].
Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí. Working Group on FRANAR. IFLA, 2009. Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR) [online]. IFLA, latest revision 2009-03-13 [cit. 2009-03-26]. Dostupné na WWW: <http://www.ifla.org/VII/d4/wg-franar.htm>.
RIVA, Pat; DOERR, Martin; ŽUMER, Maja. 2008. FRBRoo : enabling a common view of information from memory institutions. In World Library and Information Congress: 74th IFLA General Conference and Council [online]. Québec : IFLA, 2008 [cit. 2009-03-27]. Dostupné na WWW: <http://www.ifla.org/IV/ifla74/papers/156-Riva_Doerr_Zumer-en.pdf>.
CITACE:
Drobíková, Barbora.
Naučme se rozumět FRBR.
Knihovna plus [online]. 2009, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus92/drobik.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |