|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2009, číslo 2
Ve dnech 7. a 8. září 2009 se uskutečnil již pátý ročník semináře s názvem Knihovna a architektura. Konference se pravidelně koná každé dva roky, pořádá jej Knihovna univerzity Palackého v Olomouci, je jedním z mála evropských fór, která se architekturou zabývá a vytkla si za cíl zlepšit komunikaci mezi knihovníky a architekty. Tento výroční ročník byl pojat jako bilance uplynulých seminářů, a tak se dalo očekávat shrnutí současné situace realizovaných a připravovaných staveb. Vzhledem k jubileu se seminář konal v prostorách nové budovy Národní technické knihovny (dále NTK) v Praze.
Po slavnostním zahájení a uvítání Mgr. Helenou Sedláčkovou, která moderovala první téma "Deset uplynulých let", se slova ujali PhDr. Ladislav Kurka a Ing. Martin Svoboda, kteří shrnuli současnou situaci realizovaných/připravovaných staveb. Z vysokého počtu odborných činností se PhDr. Kurka zabývá např. problematikou architektury, výstavby a zařízení knihoven (o této problematice přednáší i na vysokých školách), je spoluorganizátorem konference Knihovna a architektura, rozsáhlá je i jeho publikační činnost (působil jako redaktor prvního Bulletinu Svazu knihovníků a informačních pracovníků, znovuobnoveného Bulletinu SKIP). Za své zásluhy získal řadu vyznamenání (v r. 2006 např. Cenu Pražský knihovník). Ing. Svoboda, absolvent ČVUT v oboru automatizace/počítače, od r. 1997 působí jako ředitel Státní technické knihovny (dnes ředitel NTK), přednáší na tuzemských i zahraničních konferencích. Tito přednášející ve svém bloku připomněli počátky fóra, a to seminář SKIP – Knihovny příštího tisíciletí, který se konal v listopadu 1997. Společně definovali problémy stavební činnosti v českém prostředí, kde realizování projektů brání nedostatek finančních prostředků a rozvoj informačních technologií přináší potřebu zásahů do funkcí a interiéru knihovny už po krátkém provozu (úpravy přicházejí zhruba do deseti let a týkají se zejména akustiky, osvětlení, vzduchotechniky). Stanovili tak pět podmínek, kterými by se architekti ve spolupráci s knihovníky měli řídit: pozemek, peníze, partnerství, perspektiva (projektovat pro budoucnost), pružnost. Z jejich rozboru vyplynula i dvě témata pro příští konferenci – inteligentní budova a budova knihovny v procesu trvale udržitelného rozvoje (nízkoenergetická budova, udržitelná řešení, inteligentní dům apod.).
Prostor druhého bloku týkajícího se rekapitulace patřil Ing. Janu Žemličkovi a jeho přednášce Kolik architektury a kolik techniky potřebuje knihovna?, v níž připomenul stále stejné problémy, které se objevují při projektování a výstavbě, a to "boj" mezi architekty a investorem, generálním projektantem a generálním dodavatelem apod., kdy každý zastává pouze své zájmy, společná komunikace se vytrácí a nastávají tak problémy s úspěšným kvalitním dokončením stavby. Jak Ing. Žemlička sám poznamenal: "Knihovna se staví za peníze daňových poplatníků pro veřejnost, a ne jako pomník architektury. Má být plně funkční, s minimálními provozními náklady. Má tvořit nenápadnou schránku v pozadí, která neobtěžuje a na kterou si člověk nemusí zvykat, kde se od počátku cítí dobře a má potřebu se vracet i bez konkrétního zájmu."
Druhé téma, Představení nových knihoven, moderoval PhDr. Ladislav Kurka, bylo určeno zahraničním hostům, vystoupil Dr. Milan Bulaty a Mag. Gerald Leitner. Prvně jmenovaný, ředitel Univerzitní knihovny Humboldtovy univerzity Berlín Dr. Bulaty, zaměřil svoji přednášku Stavba nové knihovny: Co je důležité a proč? na příklad nové budovy berlínské knihovny Jacob a Wilhelm Grimm Zentrum. Jako ředitel této knihovny si kladl otázky, a směroval je i na české knihovníky, týkající se stavby a přestavby budovy i jednotlivých částí – jak upřesnit svá očekávání na funkčnost budovy; jaká kritéria zvolit; jak vybírat a realizovat architektonické návrhy apod. Gerald Leitner, prezident EBLIDA a jednatel svazu veřejných knihoven Rakouska, představil dvě rakouské městské knihovny ve svém bloku Architektura duše: Nové budovy knihoven v Rakousku. Svou přednáškou upozornil na fakt boomu výstavby knihoven, na proměnu pojetí funkce knihoven – moderní knihovny již nejsou pouhou úschovnou tištěných médií a půjčovnou knih, stalo se z nich i místo setkávání, pobývání, vytvořil se v nich prostor pro komunikaci a trávení volného času. V roce 2003 byla otevřena Ústřední knihovna města Vídně, která se ihned stala lákadlem pro veřejnost, vzbudila obrovský zájem médií a nyní je jedním ze symbolů Vídně. Její plocha zasahuje na šest tisíc metrů čtverečních a poskytuje 330 tisíc médií. Tato moderní knihovna (jak samotná budova, tak i její nové pojetí) rozpoutala výstavbu dalších nových knihoven v Rakousku; v zemských hlavních městech Linz, Graz a Salzburg byly v návaznosti vystavěny nové knihovny, které již samotnou architekturou předčily očekávání. Městská knihovna Linz do své konstrukce zahrnula vysokoškolskou knihovnu společně s institutem pro vzdělávání dospělých (knihovna je umístěna v prvních třech patrech, v dalších sedmnácti jsou umístěny studovny), návštěvníkům stačí jeden průkaz pro knihovnu i nabídku kurzů. V Salzburgu je městská knihovna přestavěna z bývalého fotbalového stadionu (dříve knihovna působila v prostorách zámku Mirabel).
8. září Mgr. Jarmila Potomková, vedoucí knihovny LF Univerzity Palackého v Olomouci, uvedla panelovou diskusi na téma Národní knihovna – Klementinum nebo nová budova, nebo oboje?, kterou moderovala JUDr. Daniela Drtinová, PhD., moderátorka ČT. Odborné diskuse se zúčastnil Ing. akad. arch. Václav Králíček, Prof. Ing. akad. arch. Emil Přikryl, PhDr. Vojtěch Balík, Ing. arch. Jan Kasl, Josef Štulc, Ing. Martin Vácha. Diskuse nastínila pohledy architektů na knihovnu jako symbol vzdělanosti a kultury, úvahy o jejím poslání a perspektivách rozvoje. PhDr. Balík Národní knihovnu (dále NK) vnímá z pohledu dědictví univerzitní knihovny, z jejíhož poslání (shromažďovat produkci a zpřístupňovat národní bibliografii) by se měly odvíjet další postupy (i úvahy o fyzické podobě, jejím umístění apod.). Naopak Ing. arch. Jan Kasl NK považuje za centrum vzdělanosti (ne úložiště knih). Prosazuje návrh stavby nové budovy, jako centra vědění 21. století a citlivou úpravu Klementina. Prof. Přikryl podal poněkud kontroverzní návrh – knihovna v budově Klementina funguje přes 400 let, má tedy potenciál a dle jeho výzkumů tato budova pojme fondy a není důvod stavět novou budovu. Na otázku prostoru se vyjádřil Ing. Vácha, který připomněl existenci depozitáře Hostivař, zdůraznil i pracovní zázemí zaměstnanců. Otázkou tedy zůstává, zda adaptovat/rekonstruovat bývalou budovu STK (a sem přesunout část fondů) a jak využít budovu v Hostivaři. Otázky nebyly definitivně zodpovězeny, stále zůstávají nedořešené, diskuse ale architektům nastínila pohledy a názory knihovníků, které by neměly být opomenuty při řešení prostorů Klementina či výstavě nové budovy. Samotný fakt o rozpoutání diskuse (i na veřejnosti, a mediích) přispívá k řešení celkové situace a zároveň prohlubuje širší povědomí o činnosti NK a celkovém pojetí "národní knihovny” 21. století.
Konferenci završila přednáška Ing. arch. Jana Bendy, PhD. Příběh architektury digitálního věku. Již v diskusi nastínil vizi NK jako "evropské knihovny”, skrze NK zviditelnit Prahu v rámci Evropy (Čechy a Praha by dostaly identitu). Jeho výklad o proměnách a vývojových tendencí architektury byl poněkud netradiční. Ing. Benda ve svém výkladu zdůraznil podnět architektury, který tkví ve vývoji technologií (nejrazantněji díky počítačové technologii, na které závisí vývoj projektování). Architektura digitálního věku souvisí s digitální dobou a digitálním prostředím (nové obrazy doby, nová estetika a tvary) a také se změnou ve společenském myšlení (změna architektonického prostoru souvisí s hodnotovým pohledem společnosti a jejím názorem na svět) – ocitáme se tak ve čtvrté dimenzi prostoru. Digitální technologie umožňují architektům více věcí, více možností (žádná omezení, 3D prostor). Ing. Benda, jehož působištěm je již několik let Šanghaj, sleduje otazníky kolem výstavby nové budovy NK. Soutěž o novou budovu vnímá pozitivně, jelikož se spousta nových architektonických trendů dostala k nejširší veřejnosti. Problém NK je problémem veřejnosti, problémem české identity (jak česká společnost vnímá sama sebe v souvislostech Evropy nebo světa). Ing. Benda chce prostřednictví reprezentativní budovy NK dát důvod Evropanům k návštěvě Prahy, vytvořit evropské fórum – vize Prahy 21. století souvisí s otázkou národní knihovny (příp. evropské knihovny). Přednášející se zastal návrhu Kaplického knihovny, jako odrazu současného proudu architektury – architektura má pravdivě interpretovat svoji současnou dobu, odmítání moderních trendů je tedy zpětným chodem ve vyjadřování a vnímání současnosti i společnosti.
Dne 9. 9. 2009 se Národní technická knihovna dočkala svého slavnostního otevření. Stavba této knihovny byla projektem ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zastavěna byla plocha 5 000 m2, a s více než jedním a půl milionem svazků je NTK nejobsáhlejším pramenem technické literatury v našich zemích – skýtá kompletní fond Státní technické knihovny, valnou část fondů Ústřední knihovny Českého vysokého učení technického a (prozatím) vázaná periodika Ústřední knihovny Vysoké školy chemicko-technologické (nejžádanější tituly budou přístupné v tzv. volném výběru s kapacitou pět set tisíc svazků). NTK dále nabízí ojedinělý komfort – individuální i kolektivní studovny, 1 300 studijních míst, 500 relaxačních míst, samoobslužné vypůjčování i vracení knih, pokrytí WIFI signálem v celém areálu, noční studovnu, konferenční sál, 300 parkovacích míst v podzemních garážích, 200 stání pro kola a další novinky. Zajišťuje provoz 24 hodin 7 dní v týdnu. V budově NTK návštěvník dále nalezne pobočku Městské knihovny Praha, kavárnu, výstavní galerii, univerzitní prodejnu odborné literatury a prodejnu PC vybavení. Budova NTK reflektuje požadavky uživatelů a nabízí služby a prostor odpovídající 21. století. Stala se tak prostorem jak pro vypůjčení knih, tak pro studium, místem setkávání i trávení volného času. Více informací, katalogy a databáze nebo např. uživatelské konto naleznete na www.techlib.cz.
Alena Kubátová
Knihovnický institut Národní knihovny ČR
Alena.Kubatova@nkp.cz
CITACE:
Kubátová, Alena. Seminář
Architektura a knihovna a otevření Národní technické knihovny.
Knihovna plus [online]. 2009, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus92/kubat1.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |