Knihovna plus

2009, číslo 2

Knihovny a celoživotní vzdělávání v rámci iniciativ a projektů EU

V příspěvku přináším krátký přehled iniciativ a projektů Evropské unie zaměřených na celoživotní vzdělávání v knihovnách. Současným projektem, který se zabývá otázkou celoživotního vzdělávání, je projekt ENTITLE. Projekt je zaměřen na vytvoření neformálních pokynů a příruček pro oblast celoživotního vzdělávání v knihovnách. Cílem projektu je rovněž odstraňování digitální negramotnosti a sociální exkluze a zvláštní pozornost bude věnována aplikacím informačních a komunikačních technologií.

Úvod

Je zřejmé, že vzdělávání není omezeno jen na formální instituce, jako jsou školy všech stupňů a univerzity, ale důležitou roli mají rovněž knihovny a komunitní a kulturní instituce.

Veřejné knihovny mají v oblasti celoživotního vzdělávání řadu přirozených výhod, včetně: silného zakořenění v místní komunitě, tradice partnerství se školami a služeb orientovaných na vzdělávání nejrůznějšího druhu pro děti; a stále významnější role coby součásti "prostředí" celoživotního vzdělávání.

Existuje silné politické přesvědčení jak implicitní, tak explicitní, že neformální vzdělávací organizace, jako jsou knihovny, sehrají důležitou úlohu při podpoře vzdělávacích potřeb jednotlivců tím, že jim poskytnou výběr a flexibilitu, budou pomáhat lidem pokračovat ve vzdělávání a vracet se k němu, umožní dospělým získat práci, kvalifikaci nebo dovednost.

Knihovny by měly ve větším rozsahu zahrnout vzdělávací programy do svých strategií a musí najít způsoby, jak měřit a prokazovat svůj vliv na vzdělávání lidí. K těmto snahám by mohl napomoci program EU ENTITLE.

Přehled politických a strategických iniciativ a programů EU zaměřených na oblast celoživotního vzdělávání

Politické a strategické iniciativy – i2010

Jeden z hlavních pilířů evropské iniciativy i2010 volá po "začlenění, lepších službách pro občany a lepší kvalitě života" a zdůrazňuje vylepšené využívání informačních a komunikačních technologií k celoživotnímu vzdělávání a sociálnímu začlenění. Pilotní iniciativa je zaměřena na oblast "digitálních knihoven", hlavně k využití technologií k digitalizaci kulturního dědictví Evropy.

E-learningové iniciativy EU rovněž propagují digitální gramotnost jako jednu ze základních dovedností všech Evropanů, stejně jako obecný přínos ICT pro vzdělávání, hlavně u těch, kteří vzhledem ke svému místu bydliště, socioekonomické situaci nebo speciálním potřebám nemají snadný přístup k tradičnímu vzdělávání a odborné přípravě.

2006 Sdělení EU Vzdělávání dospělých: na učení není nikdy pozdě

Země mají propagovat vzdělávání dospělých v Evropě a zapojit je přímo do politické agendy.
Zvýšit hladinu dovedností.
Snížit sociální vyloučení.
Propagovat aktivní občanství.
Podpořit zaměstnatelnost a mobilitu na trhu práce.
Hlavní výzva: odstranit překážky účasti ve všech skupinách, obzvláště u starší populace a u migrantů.
Evropský kvalifikační rámec (EQF).

Akční plán (2007) Na učení je čas vždy – klíčová poselství

http://ec.europa.eu/education/policies/adult/com558_en.pdf

Akční plán: některé cíle

Komplexnost sektoru.
Snížení nedostatku pracovních sil vinou demografických změn.
Soustředění na problém předčasných odchodů ze škol (v EU téměř 7 milionů v roce 2006):
- Nabídka druhé šance.
Zvýšení integrace migrantů do společnosti a na pracovní trh.
Zvýšení účasti v celoživotním vzdělávání.

Akční plán: některé speciální cíle

Zlepšit možnost dospělých postoupit "o stupeň výš":
- Dosáhnout kvalifikace nejméně o stupeň vyšší než předtím.
Zrychlit stanovení dovedností a sociálních kompetencí:
- Provést jejich validaci a poznání z hlediska učebních výsledků.
Zlepšit dohled nad sektorem vzdělávání dospělých.
Členské státy vytvářející Národní kvalifikační rámec ve spojení s Evropským kvalifikačním rámcem:
- Jak hodnotit, postupovat.
- 2008 bude zadána analýza důsledků vnitrostátních reforem pro odvětví vzdělávání dospělých. Součástí této analýzy bude analýza nákladů a přínosů uvedených reforem, aby bylo možno skutečně posoudit osvědčené postupy. V případě potřeby bude realizována doplňková studie.
- 2009 o výsledcích analýzy bude podána zpráva, která popíše směr vývoje, úspěchy a nedostatky na evropské i vnitrostátních úrovních. Bude využita pro rozvoj programu celoživotního učení a ostatních souvisejících iniciativ EU.
- V roce 2010 a následně každé dva roky Komise podá zprávu o vývoji v oblasti vzdělávání.

Zlepšit kvalitu poskytování služeb v sektoru celoživotního vzdělávání

Klíčovým faktorem je kvalita osob podílejících se na poskytování služeb.
Odborné přípravě (počáteční i rozvíjející) se věnovalo málo pozornosti, měla nízký statut:
- Zásadní je motivace dospělých k účasti na vzdělávání.
2008 – budou publikovány výsledky studie Profese vzdělávání dospělých:
- Uveřejnění současných úspěšných příkladů v členských zemích a formulace doporučení.
2009 – rozvoj standardů pro profesionály vzdělávající dospělé, včetně poradenských služeb založených na existujících úspěšných příkladech.
2010 – další výzkum rozvoje standardů kvality a akreditace poskytovatelů vzdělávacích služeb.

Urychlit hodnocení a uznávání neformálního vzdělávání znevýhodněných skupin

Uznání a validace neformálního vzdělávání:
- Mnoho členských států má právní rámec a pilotní programy.
Hodnocení a uznání dovedností a sociálních kompetencí bez ohledu na to, kde a kdy:
- Obzvlášť důležité pro ty, kteří nemají základní kvalifikaci.
Pozitivní přístup k uznání neformálního vzdělávání.
2008 – identifikace úspěšných příkladů při uznávání/validaci neformálního vzdělávání:
- zvláštní zřetel na sociální kompetence získané mimo formální vzdělávání.
2009 – učební aktivity na evropské úrovni:
- výměna úspěšných příkladů, přeshraniční výměny, placené programy celoživotního vzdělávání.
2010 – prezentace první zprávy o výsledcích a diskuse nad ní.

Neformální vzdělávání, technologie.

Vzdělávání neomezené na formální instituce, jako jsou školy všech stupňů a univerzity.
Vzdělávání se stále více objevuje mezi volnočasovými aktivitami, které zprostředkovávají digitální technologie.
Součást sociálního a kulturního života lidí:
- Hraní počítačových her; chatování; mobilní zařízení; využívání digitálních médií (fotoaparátů); digitální televize atd.
- Mladí lidé jsou ponořeni do činností vztahujících se k ICT.
Koncept širší "ekologie" vzdělávání:
- Vzdělávací instituce, domovy, rodiny a přátelé, zaměstnání, hovory s lidmi, volnočasové aktivity atd.
- Součinnost s knihovnami a dalšími komunitními a kulturními institucemi.

Veřejné knihovny a vzdělávací agenda

Veřejné knihovny v Evropě využívá množství lidí:
- (180 milionů "čtenářů").
Zvýšená schopnost rozšířit různé vzdělávací zkušenosti mezi návštěvníky ze všech věkových a sociálních skupin společnosti.
Hodně lidí volá po větší spolupráci mezi knihovnami, školami a sektorem vzdělávání dospělých:
- Často se tak děje na místní úrovni i tam, kde existuje široký rámec národní politiky.
Zájem o neformální vzdělávání je spíše tradičním politickým tématem:
- Nejsou vyčleněny dostatečné zdroje a činnost není ani koordinována, aby se maximalizoval účinek.
Spousta projektů, programů na rozvoj/propagaci role knihoven:
- Digitální gramotnost, rozvoj ICT dovedností, poskytování digitálního obsahu e-learningu.
- Jak velký je dopad?
Veřejné knihovny musejí nabízet nové a inovativní služby a činnosti.

Dřívější projekty týkající se vzdělávání v knihovnách

Výzkumné programy IST FP4-6 (1998-2005):
- PubliCA, PULMAN a CALIMERA http://www.calimera.org.
- Manifest Oeiras sestavený v rámci programu PULMAN.
- Manifest Oeiras (2003): 4 prvky:
- Demokracie a občanství.
- Ekonomický a sociální rozvoj.
- Kulturní rozmanitost.
- Celoživotní vzdělávání.

Směrnice o službách veřejných knihoven (včetně vzdělávání) byly přeloženy do 30 jazyků.

Přehled evropských politických dokumentů, týkajících se celoživotního vzdělávání

Lisbon Agenda/e-Europe

http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/archive/eeurope/index_en.htm

European Commission Memorandum on Lifelong Learning 2000

http://www.bologna-berlin2003.de/pdf/MemorandumEng.pdf

European Commission. Making a European Area of Lifelong Learning a Reality, 2001

http://www.eaea.org/news.php?k=2322&aid=2322

Council of Ministers. Resolution on Lifelong Learning, 2002

http://register.consilium.eu.int/pdf/en/02/st08/08854en2.pdf

European Union. An integrated action programme in Lifelong Learning, 2004

http://www.euractiv.com/en/education/lifelong-learning/article-117516

The Learning Citizen

http://www.learningcitizen.net/

A Programme for the Effective Integration of Information and Communication Technologies (ICT) in Education and Training Systems in Europe (2004–2006)

http://elearningeuropa.info/doc.php?lng=l&id=4552&doclng=1

Education and training 2010: diverse systems, shared goals

http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/doc28_en.htm

The European e-Skills Forum: e-Skills for Europe: towards 2010 and beyond. Synthesis Report, September 2004

http://ec.europa.eu/enterprise/ict/policy/doc/e-skills-forum-2004-09-fsr.pdf

EU communication. Adult learning: It is never too late to learn

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0614:FIN:EN:PDF

Adult Education trends and issues. EAEA, 2006

http://www.eaea.org/index.php?k=10263

Making citizenship Work: fostering European culture and diversity through programmes for Youth, Culture, Audiovisual and Civic Participation

http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/citizenship_of_the_union/l29013_en.htm

Citizenship programme 2007–2013

http://eacea.ec.europa.eu/citizenship/index_en.php

Community Action Programme to Combat Social Exclusion, 2002-2006

http://ec.europa.eu/employment_social/soc-prot/soc-incl/ex_prog_en.htm

National Action Plans on Social Inclusion 2004

http://ec.europa.eu/employment_social/news/2001/jun/napsincl2001_en.html

ICT for an inclusive Society. Riga, Latvia. 11-13 June 2006

http://ec.europa.eu/information_society/activities/einclusion/docs/brochures/riga_dec.pdf

http://ec.europa.eu/information_society/activities/einclusion/index_en.htm

European Disability Forum

http://www.edf-feph.org/

Papers from European Museum Forum

http://www.europeanmuseumforum.org

Florida, Richard and Tinagli, Irene: Europe in the Creative Age. Demos, 2004

http://www.scenta.co.uk/home/search/cit/4177/europe-in-the-creative-age-by-richard-florida-and-irene-tinagli.htm

Reding pledges "innovation, inclusion and creativity" in information society

http://www.euractiv.com/Article?tcmuri=tcm:29-130372-16&type=News

Activities of the European Union: Culture

http://europa.eu/pol/cult/index_en.htm

Council of Europe: Cultural policy and action

http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/Resources/Texts/Culture_en.asp

Europe and Culture portal

http://ec.europa.eu/culture/portal/index_en.htm

Compendium of Cultural Policies and Trends in Europe

http://www.culturalpolicies.net/web/index.php

CALIMERA Policy Toolkit

http://www.calimera.org/tool-kit/default.htm

The role of culture in preventing and reducing poverty and social exclusion

http://ec.europa.eu/employment_social/social_inclusion/docs/studyculture_leaflet_en.pdf

Raising educational standards in schools and beyond: the contribution from cultural services. Local Government Association, November 2003

http://www.renewal.net/Documents/RNET/Research/Raisingeducationalstandards.pdf

Postavení mezinárodních asociací knihoven

IFLA:
- Role knihoven v celoživotním vzdělávání – závěrečná zpráva o projektu pod Sekcí veřejných knihoven, 2004 http://www.ifla.org/VII/s8/proj/Lifelong-LearningReport.pdf.
- Doporučení o knihovní a vzdělávací politice, spolupráce, potřeba změny ve veřejných knihovnách (pracovní metody, nové odborné profily).
EBLIDA:
- Prohlášení k Memorandu EK o celoživotním vzdělávání (červen 2001) Role knihoven v celoživotním vzdělávání:
  - Knihovny musí hrát základní roli při rozvoji strategií.
  - Je smutné, že knihovny jsou zmíněny pouze zároveň s nákupními středisky a autobusovými nádražími.
  - Přehlíží se klíčová funkce knihoven: aktivní partner nabízející přístup, odborné vedení a odbornou přípravu s globálními zdroji v místním rozsahu.
  - Aktivně povzbuzovat děti k nezávislému využívání a hodnocení informací.
Celoživotní vzdělávání je jedna z pěti aktuálně vyhlášených priorit programu EBLIDA.

Projekt ENTITLE

http://www.entitlelll.eu/

Mnohostranný projekt celoživotního vzdělávání KA (Klíčová aktivita) 4 Rozšiřování a využívání výsledků.
Podpora a rozšíření výsledků dosaženého evropskými veřejnými knihovnami při podpoře vzdělávání:
- Ve všech věkových skupinách a součástech společnosti.
- "Transverzální", tzn. napříč vzdělávacími "sektory": základní školy, střední školy, učiliště.
Rozšiřování, konsolidace, zlepšování práce stávajících klíčových sítí, projektů a iniciativ.
Pokus o rozšíření způsobů měření dosahu vzdělávání pomocí (veřejných) knihoven.
Důraz na přínos pro celoživotní vzdělávání, který se děje prostřednictvím neformálních vzdělávacích míst (knihoven):
- Kombinace digitální negramotnosti a sociálního vyloučení.
- Zvláštní pozornost úloze ICT.

Základní předpoklady

Organizace neformálního vzdělávání.
Knihovny by se měly zaměřit na:
- Podporu potřeb jednotlivých vzdělávajících se osob.
- Poskytovat jim výběr a flexibilitu.
- Pomáhat lidem pokračovat ve vzdělávání a vracet se k němu.
- Umožnit dospělým získat práci, kvalifikaci nebo dovednost.
- Pomáhat dětem ve vzdělávání.
- Podporovat školy v diverzifikaci dětských zážitků.
Specifické případy investičních potřeb je nutné lépe a měřitelněji představit politikům a poskytovatelům financí.
Zapojení a zahrnutí inovativních činností a služeb zůstává v rámci zemí EU nejednotné:
- V některých zemích chybí efektivní koordinace.

ENTITLE: Dva hlavní cíle

Nacházet a rozšiřovat úspěšné příklady:
- Zvláštní služby, nástroje a přístupy využívané při vzdělávání v podmínkách veřejných knihoven.
- Pokračovat v činnostech provedených v rámci různých programů celoživotního vzdělávání.
- Podporovat rozšiřování a zapojování.
- Umožnit plnější porozumění přínosům vzdělávací agendy, maximalizovat konsenzus.
- Doporučení členským zemím/EU k podpoře a rozšíření příspěvků k strategii a akcím celoživotního vzdělávání.
Poskytnout na základě důkazů rámec metod, který bude sloužit ke srovnání výsledků mezi zeměmi a jejich využití:
- Dopad na vzdělávající se osoby.
- Potenciál k budoucímu využití srovnávacích výzkumných studií.

"Významný a pokračující dopad"

Tvorba a zhodnocení nových vzdělávacích služeb poskytovaných veřejnými knihovnami.
Tvorba prospěšných vztahů s partnerskými vzdělávacími organizacemi.
"Vlnový efekt" jak na politické, tak na odborné rovině.
Prospěch konečným uživatelům:
- Mezi školami, vzdělávajícími se dospělými a osobami zaměřenými na získání odborného vzdělání.
- Přístup k neformálnímu vzdělávání a zkušenost s ním.
- Přístup k neformálním příležitostem vzdělávání.
Udržovat celoevropskou komunitu sdílející zkušenosti:
- Poprojektové dohody o společné webové prezentaci alespoň dva roky po projektu.

Měření výsledku: kvantitativní indikátory

Služby veřejných knihoven ve 12 členských zemích:
- Zahrnují zhruba 30 % z celkového počtu zhruba 96 000 veřejných knihoven v Evropě.
- Cca 50 000 pracovníků.
- 180 milionů občanů EU v současnosti využívá veřejných knihoven.
Předpoklad: asi 15 % pracovníků má explicitní odpovědnost za poskytování vzdělávacích služeb.
Do konce procesu iniciovaného projektem se 40 % z nich (3 000) dozví o výsledcích projektu.
Rámec hodnocení dopadu bude posouzen menším množstvím specializovaných pracovníků:
- Vedení a osoby s rozhodující pravomocí.
- Odhadem 50 % (1 500) z výše uvedeného množství.
Rozšíření výsledků projektu do dalších členských zemí prostřednictvím webu a závěrečné konference.

Můžeme definovat a změřit výsledky vzdělávání?

Jakým způsobem služby veřejných knihoven přispívají k platným vzdělávacím výstupům (znalosti, osobní rozvoj, dovednosti, začlenění atd.):
- Podpora základních dovedností a schopností (čtení, počítání, ICT).
- Výuka jazyků.
- Digitální gramotnost, kreativita a tvorba obsahu.
- Posílení přístupu k dalším fázím vzdělávání a zaměstnání.
- Doplnění a obohacení formálního vzdělávání (odborné a obchodní vzdělávání, domácí práce, kursy, podpora výzkumu a projektů, mimoškolní, prázdninové aktivity).

Veřejné knihovny mají přirozené výhody včetně:

silného zakořenění v místní komunitě,
tradice partnerství se školami a služeb orientovaných na vzdělávání nejrůznějšího druhu pro děti,
stále významnější role coby součásti prostředí celoživotního vzdělávání.

Knihovny by měly zahrnout vzdělávací aktivity do svých strategických plánů.

Najít cesty měření/prokazování jejich vlivu na vzdělávání lidí.

Rozšiřovat povědomí o výsledcích úspěšných iniciativ po celé Evropě.

Přesvědčovat tvůrce výchovných a kulturních strategií, že mají klíčovou roli v poskytování vzdělávání.

Vypracovat, kde v nových vzdělávacích úkolech spočívá jejich hlavní význam.

Projekt se zaměří na přínos pro celoživotní vzdělávání prostřednictvím neformálního vzdělávacího prostředí v knihovnách, v boji proti digitální negramotnosti a sociálnímu vyloučení, se zvláštním ohledem na pozitiva dosažená díky využití informačních a komunikačních technologií.

Jeden z hlavních pilířů evropské iniciativy i2010 zdůrazňuje kvalitnější využívání ICT k celoživotnímu vzdělávání a sociálnímu začlenění. Pilotní iniciativa vyzývá k zaměření na oblast "digitálních knihoven", hlavně k využití technologií k digitalizaci sbírek kulturního dědictví Evropy.

E-learningové iniciativy EU také propagují digitální gramotnost coby jednu ze základních dovedností všech Evropanů, stejně jako obecný přínos ICT pro vzdělávání, hlavně u těch, kteří vzhledem ke svému místu bydliště, socioekonomické situaci nebo speciálním potřebám nemají snadný přístup k tradičnímu vzdělávání a odborné přípravě.

Výsledky projektu ENTITLE

Hlavní výsledky programu ENTITLE budou zahrnovat: vytvoření směrnic a doporučení; vytvoření vhodného webového prostředí pro šíření směrnic, doporučení a případových studií; konzultace a propagace inovací prostřednictvím série národních workshopů; vytvoření struktury hodnotící dopady, která bude přispívat k porozumění tomu, jaký specifický příspěvek celému vzdělávacímu sektoru knihovny poskytují a jaký mohou poskytovat; a vytvoření základu pro budoucí srovnání, sdílení informací a hodnocení pokroku. Tyto výsledky budou ohodnoceny a schváleny prostřednictvím závěrečné konference tvůrců strategií.

Je zřejmé, že tradiční spojení "knihovna – vzdělávající se osoba" může být nadále rozvinuto a posíleno využitím ICT, e-learningu a aktivit souvisejících s digitální gramotností, které veřejné knihovny již celkem často umožňují a které zahrnují:

Podporu veřejného přístupu k počítačovému vybavení ICT a k pracovním stanicím pro e‑mail, internet a přístup k informacím pro neformální vzdělávání, při hledání zaměstnání atd.

"Vzdělávací portály" a další online služby, které poskytují přístup k materiálům e‑learningu, distanční vzdělávací kursy, digitální zdroje pro domácí práci, mimoškolní kursy a vzdělávání dospělých.

Pomoc občanům při řešení "životních situací" s využitím internetu.

Poskytování strukturovaného školení v ICT, které povede k "akreditované" kvalifikaci, (European Computer Driving Licence – ECDL).

Vzdělávací přístup založený na tvorbě činností a místního obsahu, často připravovaný ve spolupráci se školami a dalšími vzdělávacími institucemi.

Propagace čtení prostřednictvím webu; digitální školení poskytující školení v oblasti řízení znalostí atd. pro malé firmy, dobrovolné organizace, charitu atd.

Ačkoliv o školení za účelem získání kvalifikace, jako je například ECDL, je prostřednictvím knihoven zájem, jen relativně málo knihoven poskytuje strukturované nebo akreditované vzdělávání, tedy vzdělávání, které vyžaduje pedagogické nebo instruktážní vedení: akreditace knihoven coby poskytovatelů vzdělávání je třeba vzít vážněji, což musí udělat jak zaměstnanci knihoven v podpoře vzdělávání, tak vzdělávající se uživatelé.

Zaměření na tvorbu směrnic, doporučení a na vytvoření struktury pro hodnocení dopadu bude muset být dostatečně flexibilní, aby mohlo odrážet skutečnou situaci tak, jak nastane, ale dá se očekávat, že se bude týkat dále následujících oblastí.

Management vzdělávání

Kompetence pracovníků a rozvoj pracovních sil (včetně podpory vzdělávaných osob, školení a využití CT).

Financování rozvoje vzdělávacích služeb.

Zlepšování rozmanitosti poskytování služeb: typy vzdělávacích služeb založené hlavně na ICT.

Partnerství se školami, poskytovateli vzdělávání dospělých a zaměstnavateli; úspěšné příklady.

Zvyšující se zapojení vzdělávaných osob (zapojování dospělých vzdělávaných osob, včetně okrajových skupin, rodinné a mezigenerační vzdělávání).

Podpůrné vzdělávací metody.

Akreditace: možnost certifikace vzdělávání a poptávka po ní (včetně služeb, které jsou již poskytovány, například ECDL).

Rozvoj organizačního vzdělávání a hodnocení kultury a postupů veřejných knihoven.

ICT

Tvorba síťového prostředí pro e-learning.

Personalizace vzdělávání.

Nové nástroje (mobilní vzdělávání, interaktivní televize, Web 2.0, vzdělávání založené na počítačových hrách, atd.).

Tvorba inspirujícího, bezpečného a dostupného vzdělávacího prostoru a virtuálního prostředí.

Výsledky vzdělávání

Měření dopadu: jak služby veřejných knihoven přispívají k platným vzdělávacím výsledkům (znalosti, osobní rozvoj, dovednosti, začlenění, atd.).

Podpora základních dovedností a schopností (čtení, počítání, ICT).

Výuka jazyků.

Doplnění a obohacení formálního vzdělávání (odborné a obchodní vzdělávání, domácí práce, kursy, podpora výzkumu a projektů, mimoškolní, prázdninové aktivity).

Digitální gramotnost, kreativita a tvorba obsahu.

Posílení přístupu k dalším fázím vzdělávání a zaměstnání.

Doplnění a obohacení formálního vzdělávání (odborné a obchodní vzdělávání, domácí práce, kursy, podpora výzkumu a projektů, mimoškolní, prázdninové aktivity).

Shrnutí, závěr

Organizace jako IFLA, EBLIDA a EAEA (European Association for the Education of Adults) pomohly formulovat odbornou a politickou diskusi o vztahu mezi veřejnými knihovnami a celoživotním vzděláváním a jako výsledek programově zaměřených iniciativ Evropské komise se objevilo množství sdělení, například PubliCA (Kodaňská deklarace, 1999), PULMAN (Manifest Oeiras, 2003) a CALIMERA, pod následnými rámcovými programy informační a komunikační technologie. Projekty v rámci programů zaměřených na celoživotní učení, například PULLS (Public Libraries in the Learning Society/veřejné knihovny ve vzdělávající se společnosti), DILMULLI, PULIMA (Public Library Management and New Information Technologies/vedení veřejných knihoven a nové informační technologie); SLAM (School Libraries As Multimedia centres/školní knihovny coby multimediální střediska); ISTRA (Improving STudent´s Reading Abilities/zlepšování čtenářských schopností studentů, hlavně prostřednictvím školních/veřejných knihoven a ICT) začaly vytvářet povědomí o rozvíjení zjištění a výsledků, zatímco projekty jako AITMES přispěly inovativním prostředím k použití nových technologií, jako je vzdělávání založené na hře, využívání veřejných knihoven.

Nyní existuje potřeba posunout tuto agendu dále ve smyslu mnohem většího rozšíření, využití a přijetí inovativních výsledků po celé Evropě, hlavně co se týče nejnovějšího rozvoje využití informačních a komunikačních technologií a vytvoření využitelných nástrojů k srovnávacímu hodnocení jejich všeobecného dopadu a potenciálu mezi různými členskými státy. To je hlavním cílem projektu ENTITLE.

Objevuje se celá řada vztahů mezi objekty, vzdělávajícími se lidmi a digitální technologií, v nichž kulturní instituce souží jako místa objevování, nalézání a interpretování. Knihovny mají potenciál k velkému posílení své role coby středisek kreativity a vzdělávání zapojením nových technologií, jako jsou mobilní zařízení, Web 2.0 (podcast, webcast, blogy, osobní "prostor" na webu), vytváření mutlimediálního obsahu (např. mashupy), herní technologie, technologie geograficky založené (GPS a digitální mapy) atd.

Některé z klíčových technických projektů, které pravděpodobně ovlivní tento kontext a na něž se musí knihovny adaptovat při poskytování vývojových služeb, jsou:

Personalizace, umožnění využití technologií každým jednotlivcem k vyzkoušení výběru a k převzetí odpovědnosti za své vlastní vzdělávání.

Nové způsoby dodání, jako je mobilní vzdělávání, blogování, podcast a hry – všechny tyto oblasti začínají ukazovat signály, že se pomalu přesouvají z rané fáze adaptace do hlavního proudu e-learningu.

Zapojení stále více použitelnějších uživatelských technologií vytvářejících animace, hudbu, video, grafiku a webový design.

Knihovny, především široká síť evropských veřejných knihoven, které mají zhruba 180 milionů registrovaných čtenářů, jsou stále více schopny rozšířit mnohé vzdělávací zkušenosti mezi návštěvníky všech věkových a sociálních skupin společnosti. Existuje spousta výzev k lepší spolupráci mezi knihovnami, školami a sektorem vzdělávání dospělých v kontextu celoživotního vzdělávání. Avšak tato spolupráce existuje nejčastěji jen na místní úrovni, přestože existují široké národní rámcové strategie spolupráce.

Zájem o neformální vzdělávání se nyní stal mnohem více tradičním politickým tématem na evropské úrovni i v jednotlivých členských státech, ačkoli dosud pro něj nebyly vytvořeny dostatečné zdroje ani koordinace tak, aby se dosáhlo maximálního účinku.

Existuje široká škála projektů pod mnoha různými programy na evropské úrovni i v jednotlivých státech, které jsou vytvořeny k rozvoji a propagaci úlohy knihoven v digitální gramotnosti, rozvoji ICT (informačních a komunikačních technologií) dovedností, poskytování digitálního obsahu pro vzdělávání a e-learning obecně, například v rámci následujících iniciativ:

Grundtvig, Minerva a Leonardo da Vinci.

Výzkumný program IST (aplikace kulturního dědictví a technologická podpora vzdělávání).

eContent a eContentplus.

EQUAL.

Interreg.

Národní strukturální fondy.

Výsledky těchto iniciativ jsou roztříštěny a vyžadují další rozšíření, koordinaci a využití. Projekt ENTITLE přispěje k širšímu porozumění roli a výsledkům hlavních přístupů po celé Evropě, k rozšíření konsenzu a k přijetí mezi komunitami profesionálních uživatelů, kteří jsou do problematiky zapojeni.

Literatura:

Nepublikované dokumenty "Libraries and lifelong learning" poradenské firmy Cross Czech, a.s.

CITACE:
Marvanová, Eva. Knihovny a celoživotní vzdělávání v rámci iniciativ a projektů EU. Knihovna plus [online]. 2009, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus92/marvan.htm>. ISSN 1801-5948.