Ochrana průmyslových vzorů z pohledu Kanady a Velké Británie

Ze semináře Ochrana průmyslových vzorů z pohledu zahraničních partnerů a v další perspektivě

Linda Skolková / linda.skolkova@ff.cuni.cz
Ústav informačních studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze /http://uisk.ff.cuni.cz/

Úvodem

Ve dnech 9.-11. března 2009 se v prostorách Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též ÚPV) v Praze uskutečnilo setkání pilotní skupiny Ad hoc skupiny Locarnské unie (více viz http://www.wipo.int/meetings/en/details.jsp?meeting_id=18042). Locarnská unie sdružuje státy využívající Mezinárodní třídění průmyslových vzorů, které je stručně označováno jako Locarnské třídění (více viz http://www.wipo.int/classifications/locarno/en/). Zmíněná pilotní skupina si klade za cíl připravit a realizovat revizi tohoto třídění, mj. zavedením principu fasetizace do třídění. Práce v pilotní skupině se účastní zástupci řady zemí, za Českou republiku pak zástupci Úřadu průmyslového vlastnictví. Právě s Úřadem průmyslového vlastnictví spolupracuje především formou konzultací týkajících se návrhů na úpravy třídění i Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Vlastní setkání pilotní skupiny se v Praze uskutečnilo ve dnech 9. a 11. března 2009 – tyto dva jednací dny byly 10. března 2009 „proloženy“ seminářem Ochrana průmyslových vzorů z pohledu zahraničních partnerů a v další perspektivě, který byl určen široké odborné veřejnosti. Pozvánka na seminář je k dispozici na webu ÚPV (http://www.upv.cz/cs/upv/aktuality/arch2009/akt0209.html).

Účastníky semináře nejprve přivítala Mgr. Ludmila Čelišová z ÚPV, následovalo úvodní slovo předsedy ÚPV Ing. Karla Čady, prom. práv. K. Čada uvítal zvláště zahraniční řečníky a upozornil, že ÚPV velmi podporuje práci skupiny zabývající se tříděním průmyslových vzorů. Podotkl, že seminář navazuje na řadu dalších akcí zaměřených na problematiku průmyslových vzorů, které se na ÚPV v posledních letech uskutečnily. Předseda ÚPV rovněž formuloval tři klíčové předpoklady nutné pro fungování systému ochrany průmyslových vzorů – jsou jimi jednoduchá a jednotná procedura k zajištění právní ochrany, dále rychlá, správná a úplná informace o těchto právech a v neposlední řadě také dobrá prosaditelnost získaných práv. Konstatoval, že zatím žádný z těchto předpokladů není optimálně naplněn. Řada evropských států například provádí průzkum na novost a realizuje další aktivity, jiné státy se tím nezabývají nebo provádějí tyto aktivity pouze částečně. Obtížně se také získávají informace o poplatcích spojených s registrací průmyslových vzorů. Některé dostupné obrázky průmyslových vzorů jsou velmi špatné kvality. Navíc je v Evropě registrováno několik set tisíc vzorů, jejich třídění je však zastaralé a v důsledku těchto skutečností jsou v některých třídách umístěny desetitisíce záznamů. K. Čada v této souvislosti poděkoval pracovní skupině za její práci na zlepšení situace v této oblasti. Následně ještě zdůraznil, že kromě obrázků průmyslových vzorů jsou potřebné zejména aktuální informace o právním stavu vzorů a o jejich vlastnících či majitelích – velmi vítanou pomůckou pro zlepšení celého systému ochrany průmyslových vzorů by byla kupříkladu databáze rozhodnutí o výmazech (o zrušení práv). Předseda ÚPV uzavřel své vystoupení pozitivním sdělením, že řada zmíněných otázek se začíná již řešit, a doplnil, že např. právě ÚPV zpřístupňuje na internetu podrobné metodické pokyny správních řízení týkajících se průmyslových vzorů a dále databázi zapsaných a zveřejněných průmyslových vzorů.

Ochrana průmyslových vzorů z pohledu Kanady

Na K. Čadu navázala Francine Bouthillierová z Kanadského úřadu duševního vlastnictví (Canadian Intellectual Property Office, CIPO, http://www.cipo.ic.gc.ca/). Tento úřad je v Kanadě zodpovědný za administraci a zpracování větší části duševního vlastnictví v této zemi. Konkrétně se zabývá průmyslovými vzory, patenty, ochrannými známkami, copyrightem a topografiemi integrovaných obvodů. Přednášející upozornila, že v případě průmyslových vzorů se jedná o ochranu vizuálních rysů (vizuálního vzhledu) aplikovaných na již hotový výrobek. Podrobnější definice je uvedena v Zákonu o průmyslových vzorech (Industrial Design Act, jehož úplné znění je k dispozici na adrese http://laws.justice.gc.ca/en/I-9/index.html). Tato definice říká, že průmyslový vzor znamená vlastnosti tvaru, uspořádání, vzoru nebo výzdoby a jakoukoliv kombinaci těchto vlastností tak, jak ji lze na hotovém výrobku posoudit výhradně očima. V Kanadě se ochrana průmyslových vzorů nevztahuje na jejich barvu, nelze registrovat například ani materiály použité při výrobě. Jako příklady toho, co naopak může být registrováno, F. Bouthillierová uvedla např. opakovaný vzor aplikovaný na tapetu, tvar lahvičky s parfémem, výzdobu trička či vizuální rysy běžeckých bot.

Průmyslový vzor se vždy vztahuje na hotový výrobek, který je vyroben, prodáván a dodáván samostatně. Může se jednat i o výrobky, jež nejsou obvykle používány samostatně, např. sedadlo na kole. Registrovány rovněž mohou být jak jednotlivé výrobky, tak jejich sady, a to včetně kombinovaných (i multifunkčních) výrobků. Jako průmyslový vzor lze v Kanadě rovněž chránit vzory elektronických ikon (na základě rozhodnutí z roku 1999), jež jsou součástí hotového výrobku, a také hotové výrobky složené z dílčích částí, přenositelné budovy a konstrukce (tedy např. altánky či telefonní budky) a výrobky bez předem omezené délky (např. látky a tapety).

Registrační systém průmyslových vzorů je v Kanadě založen na základě priority, tj. žadatel musí být prvním, kdo o ochranu příslušného průmyslového vzoru žádá. Ochrana se vztahuje pouze na území Kanady – má-li tedy žadatel zájem o ochranu i v jiných zemích, musí si v nich daný průmyslový vzor registrovat zvlášť. Analogicky se pak v Kanadě ochrana nevztahuje na průmyslové vzory registrované v jiných zemích. Délka ochrany průmyslového vzoru je deset let od registrace, přičemž udržovací poplatek ve výši 350 kanadských dolarů je splatný po pátém roce.

Samotné zpracování přihlášky průmyslového vzoru probíhá v několika krocích či fázích. Nejprve je realizován první průzkum přihlášky, je jí přiděleno číslo, a pokud jsou splněny všechny požadavky pro registraci, je zaznamenáno datum přihlášky a je vydán certifikát stvrzující úspěšné podání přihlášky.

Následuje fáze zatřídění, kdy je průmyslový vzor zatříděn v souladu s Kanadskou normou pro třídění průmyslových vzorů (Canadian Industrial Design Classification Standard), která je složena z přibližně padesáti hlavních tříd a více než pěti set podtříd (přednášející v tomto směru upozornila, že Kanada tedy nepoužívá Locarnské třídění, ale v současné době uvažuje buď o zlepšení vlastního třídění, nebo o přechodu na revidované Locarnské třídění). Poté je na řadě předběžný průzkum (pre-examinace) – v tomto kroku mohou nastat dva případy – je-li zřejmé, co má být předmětem ochrany, přechází se k vlastnímu průzkumu; není-li to zřejmé nebo je-li v přihlášce zahrnuto více vzorů, je vydána zpráva s žádostí o vysvětlení nebo o vytvoření dodatku k přihlášce, v němž je následně upřesněno, který ze vzorů je předmětem přihlášky. Ve fázi předběžného průzkumu jsou rovněž vznášeny případné námitky k registraci vzoru.

Z hlediska našeho oboru je zajímavá zejména fáze průzkumu či vyhledávání, kdy je prováděno vyhledávání mezi dalšími přihlášenými vzory, dále mezi registrovanými vzory a obecně mezi zveřejněnými vzory. Další fází je examinace, kdy je zkoumána původnost přihlášeného vzoru. Žádný stejný nebo velmi podobný vzor totiž nesmí být již v Kanadě registrován, rovněž stejný vzor nesmí být publikován kdekoliv na světě.

Pokud jsou úspěšně završeny všechny předchozí fáze, následuje samotná registrace. Klient obdrží registrační certifikát, kopii přihlášky, list se shrnutím informací týkajících se vzoru a upozornění vysvětlující požadavky pro udržení registrace. Po registraci je vzor zpřístupněn veřejnosti.

Kanadské průmyslové vzory jsou konkrétně k dispozici v databázi dostupné prostřednictvím webového rozhraní na adrese http://www.cipo.gc.ca/iddatabase. V databázi, která je aktualizována s týdenní periodicitou, jsou k dispozici všechny průmyslové vzory registrované v Kanadě od roku 1861 do dnešních dnů (záznamy vzorů pocházejících z období před rokem 2002 jsou v databázi uloženy v podobě obrázků). V databázi lze vyhledávat na základě různých kritérií, např. podle názvu, současného vlastníka, zainteresovaných stran, registračního čísla či zatřídění (podle notace nebo podle textového vyjádření obsahu třídy).

V diskusi F. Bouthillierová zmínila některé zdroje, které používají v CIPO při průzkumu – zdůraznila zejména službu DesignFinder, kterou využívají prostřednictvím firmy Questel (http://www.questel.com/en/Prodsandservices/designfinder.htm). Uvedla také, že ročně v CIPO zpracovávají přibližně přes pět tisíc přihlášek (cca jedno procento z nich není registrováno z důvodu námitek při examinaci) a že některé společnosti využívají pro stejné položky ochrany více právy zároveň (např. copyright a některé z dalších práv). Zájem vzbudila informace o skutečnosti, že v Kanadě u průmyslových vzorů není registrován barevný vzhled výrobků – přednášející však uvedla, že úřad v tomto směru dosud neobdržel žádné stížnosti od klientů.

Ochrana průmyslových vzorů z pohledu Velké Británie

Na přednášku F. Bouthillierové navázal Mike Foley z Úřadu duševního vlastnictví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (Intellectual Property Office, IPO, http://www.ipo.gov.uk/). Ve svém vystoupení se zaměřil zejména na legislativní aspekty ochrany průmyslových vzorů. Zmínil dohodu TRIPS z 15. dubna 1994 (http://www.wto.org/english/tratop_e/trips_e/t_agm0_e.htm) a dále směrnici 98/71/EC ze 13. října 1998, která se týká právní ochrany průmyslových vzorů (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31998L0071:EN:NOT). V uvedené směrnici je za průmyslový vzor pokládán vzhled celku nebo části výrobku, který spočívá zejména ve znacích linií, kontur, barev, tvaru, textury a/nebo materiálů výrobku a/nebo jeho výzdoby. Směrnice je ve Spojeném království implementována do zákona o registrovaných vzorech (jeho konsolidované znění najdete na adrese http://www.ipo.gov.uk/regdesignactchanges.pdf). Je v něm uplatněna definice průmyslového vzoru vycházející ze směrnice, pouze místo variantních spojek a/nebo jsou uvedeny pouze spojky nebo.

M. Foley dále zmínil registrovaný komunitní vzor, který existuje od 1. dubna 2003 (více viz http://oami.europa.eu/ows/rw/pages/RCD/communityDesign.en.do). Jedná se o výhradní právo na užívání vzoru pro obchodní účely a možnost právního řízení proti porušovatelům ze všech zemí, které jsou členy Evropské unie. Tento způsob ochrany průmyslového vzoru se začal hojně využívat – svědčí o tom mj. pokles počtu přihlášek průmyslových vzorů platných pouze na území Spojeného království.

Přednášející dále přiblížil modernizaci legislativy týkající se ochranných vzorů ve Spojeném království. Zmínil změnu pravidel registrace, která vešla v účinnost 1. října 2006 (http://www.ipo.gov.uk/press-release-20061001.htm). Celý proces registrace byl zjednodušen. Nově není například prováděna examinace nových přihlášek, pokud se týká novosti a individuálního charakteru. Na druhou stranu je však žadatelům, kteří si nejsou jisti novostí vzhledu svých výrobků, nabízena možnost provedení rešerše. Její výsledky nejsou definitivní, avšak naznačují, zda existují nějaké vzory, s nimiž by mohl nově přihlašovaný vzor být v konfliktu. Pokud se týká námitek, jsou uplatňovány jenom skutečně závažné námitky, např. pokud vzor nesplňuje definici vzoru. Není již také omezen počet vzorů, které může obsahovat jedna přihláška, navíc bylo zrušeno omezení příslušnosti přihlašovaných vzorů v přihlášce pouze k jedné třídě Locarnského třídění. Registrované vzory jsou pak zpřístupňovány tak, aby mohly být podrobeny kontrole ze strany veřejnosti. Je také zjednodušen a zlevněn proces obnovení ochrany registrovaných vzorů. Rovněž pokud jsou v přihlášce vzoru drobné chyby, opravují je přímo examinátoři, po přihlašovateli není požadováno vyhotovení dodatku k přihlášce. Díky tomu došlo ke zrychlení činnosti úřadu – např. všechny případy mohou projít examinací do tří měsíců.

Právo na ochranu nezapsaným průmyslovým vzorem trvá patnáct let od konce kalendářního roku, v němž byl vytvořen daný vzor nebo vyroben výrobek s tímto vzorem (výjimku však tvoří případ, kdy je výrobek zpřístupněn pro prodej či pronájem během pěti let z této doby, pak právo vyprší po deseti letech). V posledních pěti letech ochrany pak musí vlastník práva ke vzoru, je-li o to požádán, poskytnout licenci komukoliv, kdo o ni požádá – pokud se obě strany nedohodnou, spor řeší IPO.

V poslední části své prezentace se M. Foley zabýval budoucností ochrany průmyslových vzorů. Zmínil mj. záměr Evropské komise publikovat v roce 2009 novou politiku týkající se průmyslových vzorů (viz http://www.designluxembourg.lu/) a také stručně shrnul nejdůležitější výsledky průzkumu informovanosti o duševním vlastnictví ve Spojeném království, který byl realizován v roce 2006. V průzkumu bylo mj. zjištěno, že více respondentů pokládalo průmyslové vzory za důležitější než patenty. Podrobná zpráva s výsledky průzkumu je k dispozici ke stažení na adrese http://www.ipo.gov.uk/ipsurvey.pdf.

Přednášející se rovněž stručně vyjádřil ke vztahu mezi registrovanými a neregistrovanými průmyslovými vzory a zdůraznil potřebu vytvoření centrálního portálu, jehož prostřednictvím by bylo možné vyhledávat v jednotlivých registrech vzorů, a revize Locarnského třídění s větším zaměřením na vzhled vzoru než na typ výrobku.

Závěrem

Přednášky F. Bouthillierové i M. Foleyho názorně přiblížily aktuální situaci v oblasti průmyslových vzorů ve dvou zemích – v Kanadě a ve Velké Británii. Z jejich vystoupení bylo zřejmé, že oblast průmyslového vlastnictví, konkrétně průmyslových vzorů, představuje z informačního hlediska významnou výzvu. Naplnění tří základních předpokladů fungování systému ochrany průmyslových vzorů, jak je formuloval K. Čada, nebude sice jednoduchou záležitostí, ale je více než zřejmé, že pokusy o naplnění těchto předpokladů hrají velmi důležitou roli pro udržitelnost a funkčnost celého systému do budoucna.

CITACE:
Skolková, Linda. Ochrana průmyslových vzorů z pohledu Kanady a Velké Británie. Knihovna plus [online]. 2009, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus92/skolk.htm>. ISSN 1801-5948.