 |
 |
|
Rok 2003, roč. 13, č. 1, s. 71
V řadě sborníků, které vyšly ve Státním ústředním archivu v Praze k významným životním výročím jeho zaměstnanců, došla řada i na historika našeho archivnictví PhDr. Josefa Kollmanna (80 let), který se dlouhou dobu soustavně rovněž zabývá dějinami raného novověku. Z profesionálního zaměření oslavence vyplývalo i zaměření příspěvků sborníku. Část jeho autorů se tedy zabývala zejména obdobím kolem třicetileté války a druhá skupina připomněla některé problémy naší historiografie a vývoje archivnictví 1. poloviny 20. století. Svazek je pochopitelně doplněn i podrobnou bibliografií jubilanta, kterou zpracovaly knihovnice SÚA I. Elstnerová a A. Vindušková. Přesto, že je sborník zaměřen na archivní problematiku, nachází se zde jeden zajímavý příspěvek, který se týká historie naší nejznámější knihovní budovy. Proto je vhodné na něj upozornit i širší odbornou knihovnickou veřejnost, která často projevuje zájem o malby v chodbě 1. patra Klementina a jeho vnitřní uměleckou barokní výzdobu ze 17. a 18. století vůbec. Jedná se o stať mladé pracovnice 1. oddělení SÚA Petry Nevímové „Cyklus nástěnných maleb na chodbách pražského Klementina“ (str. 214-228). Po všeobecném popisu klementinské barokní výzdoby, která se týká i štuk a soch, se autorka věnuje nejvíce dvěma známým cyklům z klementinských chodeb do Křižovnické ulice v přízemí a v 1. patře. V přízemí se nachází dnes velmi poškozený cyklus maleb výjevů ze života sv. Ignáce z Loyoly a v 1. patře cyklus z působení dalšího protagonisty jezuitského řádu sv. Františka Xaverského. Oba cykly pravděpodobně namaloval jezuitský malíř bratr laik Herman Schmidt z Výmaru (1610-1678), jehož životopis stejně jako seznam všech maleb s tematikou ze života obou jezuitských světců (u sv. Františka Xaverského se k tomu vztahují ještě nápisy) uvedla autorka článku, který zařazuje Schmidtovo dílo do širšího kontextu, v příloze této zajímavé práce. Václav Bartůšek
|
