Rok 2003, roč. 14, č. 2, s. 106-113

Vyhledávání informací IV.
Vyhledávání speciálních druhů dokumentů - patentových informací a ochranných známek

Linda Lopezová - Richard Papík

Když jsem chtěl něco vynalézat, začal jsem studovat vše, co se v dané otázce udělalo v minulosti.
Thomas Alva Edison (1847-1931),
americký vynálezce a podnikatel

Zdroje patentových informací a zdroje informací o ochranných známkách patří mezi nejdůležitější informační zdroje, které jsou velmi nápomocny vědecké, vývojově-technické, ale i obchodní uživatelské klientele v uspokojování jejích informačních potřeb a požadavků. Jelikož ve využívání těchto druhů informačních dokumentů existují velké bariéry, rozhodli jsme se sepsat tento přehledový článek.

Část informačních zdrojů je přístupna komerčně, zvláště ty, které mají „přidanou hodnotu“ (např. produkty společnosti Derwent, http://www.derwent.co.uk), ale naprostá většina patentových úřadů zpřístupňuje dnes své zdroje v nějaké podobě (např. věstníkové, ale i databázově organizované) volně a zdarma prostřednictvím internetu. Zejména americký Úřad patentů a ochranných známek (http://www.uspto.gov) byl iniciátorem a svým způsobem i stresorem pro ostatní organizace a úřady, aby své informace začaly zpřístupňovat volně a zdarma. Zdůvodnění tohoto jevu je složitější a vyžadovalo by širší analýzu.

Zpřístupnění informačních zdrojů průmyslově-právní ochrany však nemělo za následek zánik komerčních systémů, ale ve značné míře jejich rozvoj a nárůst ve využívání ze strany uživatelů, kteří ocení komplexnost a přidanou hodnotu.

Profesionální komerčně založené systémy umožňují elegantně a pomocí speciálních dotazovacích jazyků a jejich nástrojů například monitorovat:

• vědecké a technologické aktivity

• vývoj technologií a v podstatě tak vývoj trhů

• konkurenční subjekty a jejich potenciální chování (např. lze odvozovat budoucí fúze)

• intelektuální sílu a inovační potenciál firem

• prověřovat důvěryhodnost partnerů na základě „informačních stop“ v oblasti patentů a ochranných známek

• provádět specializované statistické analýzy, které mohou mít charakter „data-mining“-ových technologií

Tyto postupy je nejlépe (či často prakticky) možno provádět jen v databázových zdrojích, které jsou vystaveny v databázovém centru (např. Questel/Orbit, STN International, Dialog Corporation).

Systém Questel/Orbit patří mezi databázová centra pro oblast patentových informací a dalších zdrojů průmyslově-právní zóny

Několik center je zaměřeno zdůrazněně na oblast intelektuálního vlastnictví, např. centrum Questel/Orbit a jeho QPAT (http://www.qpat.com), nebo databázové centrum STN International (http://www.stn-international.de), obsahující celou řadu patentových databází, které je možno efektivně prohledávat speciálními prostředky dotazovacího jazyka Messenger. Centrum Dialog Corporation (http://www.dialog.com) pak obsahuje mimo vlastní patentové báze dat i mnohaletou sbírku (online přístupnou před rozvojem internetu) databází ochranných známek TRADEMARK-SCAN, která je velmi unikátní a umožňuje provádět komplexní rešerše, aniž bychom potřebovali prohledávat desítky databází jednotlivých národních patentových úřadů.

Nicméně je nutno podotknout, že je velmi výhodná symbióza internetu a jeho webových technologií v oblasti databází ochranných známek, neboť v internetových zdrojích je podchycena zejména grafická stránka ochranných známek (viz např. zdroje českého Úřadu průmyslového vlastnictví, http://www.upv.cz, resp. http://wdb.upv.cz/rs/oz.ozfrm, a informace dále v textu).

Druhy patentových rešerší

Průzkumy a rešerše jsou podobné jako v jiných zejména exaktních oborech, přesto však specifické. Pro práci s patentovými databázovými systémy je nezbytné pro účely „úplných“ a „přesně zacílených“ rešerší používat širokou škálu selekčních jazyků. Jde zejména o klasifikační systémy typu Mezinárodního patentového třídění, které se pravidelně doplňuje ve vydáních, třídění patentově velmi aktivních zemí (USA, Japonsko aj.), anebo klasifikace jednoho z neprestižnějších databázových systémů vůbec - Derwent Classification (blíže lze prostudovat na http://www.derwent.com/dwpireference/classification/). V rešeršní strategii je vhodné kombinovat taktiku „volného hledání v textu“ (např. s využitím klíčových slov vztahujících se k zájmovému tématu) a „vyhledávání s pomocí řízených slovníků“ (např. zmíněných klasifikací a kódovníků).

Můžeme si udělat i základní typologii patentových rešerší [PIČMAN, 1998b]:

Průzkumy na stav techniky

Jde o stanovení úrovně určitého oboru, hledání nových výrobních programů, získání přehledu o stávající úrovni v dané zájmové oblasti v celosvětovém kontextu.

Průzkumy novosti (patentovatelnosti)

Zjišťuje se, zda určitý vynález byl či nebyl součástí světového stavu techniky před datem než je datum priority vynálezu.

Průzkumy patentové čistoty (nezávadnosti)

Rozumí se právní vlastnost předmětů techniky, že tyto techniky mohou být volně využívány v příslušném státě bez nebezpečí porušení platných průmyslových práv (práv z patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ostatních nehmotných práv).

Průzkumy právoplatnosti udělení

Jde svým způsobem o zvláštní druh průzkumu novosti. Zkoumá se stav techniky k datu priority patentu za účelem nalezení předuveřejnění technického řešení popsaného v kolizním patentovém dokumentu.

Dělení patentových rešerší může pokračovat dle jiných hledisek, např. zda půjde o rešerši v bázi dat bibliografické nebo plnotextové. Důležité je také vědět. že neexistují jen čisté patentové databáze, ale že řada tematických nebo polytematických databází je obsahuje jako jeden z druhů dokumentů.

Komerčně založené databázové zdroje obsahující patentové dokumenty

Databází orientovaných na patenty je několik desítek. Nejlepší je využívat ty nejrozsáhlejší systémy, které se nacházejí často ve velkých databázových centrech, umožňujících díky vyhledávacím nástrojům provádět i specifické druhy vyhledávání (např. křížová hledání, specifická třídění pro účely statistických výstupů, dokonce tabulkových, apod.). Některé jsou čistě a výhradně zaměřené na patenty a další obsahují patenty jen jako jeden z několika druhů dokumentů, které jsou excerpovány do příslušné báze dat.

Databáze mohou být orientovány oborově a nebýt čistě patentové (chemie - CA - Chemical Abstracts nebo CASREACT, ropná problematika - TULSA nebo ENCOMPPAT, genetika - PCTGEN, potravinářství - FSTA, polymery, plasty - RAPRA, papírenství, polygrafický průmysl - PIRA či PAPERCHEM2, pesticidy - CROPU aj.), mohou být oborově univerzální nebo polytematické a čistě patentové (např. WPI, INPADOC, USPATFULL, citační báze dat firmy Derwent DPCI), ale mohou být i univerzální, ale ne čistě patentové (např. americký NTIS).

Tzv. patentový cluster databáze sítě STN International (http://www.cas.org/ONLINE/CATALOG/CLUSTERS.patents.html) obsahuje 33 BD, které jsou orientovány na patentové databáze oborové nebo univerzální

Bezplatně přístupné databáze průmyslově právních informací na internetu

V 90. letech 20. století, kdy začala databázová centra zpřístupňovat své databáze přes www, vznikaly specializované komerční informační systémy zaměřené na oblast patentů (Patent Explorer, Micropatent) a Úřad pro patenty a ochranné známky USA (USPTO) vystavil zdarma svou patentovou databázi s bibliografickými údaji a abstrakty amerických patentových dokumentů. Později byly přidány plné texty patentových spisů a ještě později faksimile. USPTO brzy následovaly další patentové a známkové úřady - Kanady, Austrálie, Maďarska, Japonska a Evropský patentový úřad. Postupně přibývaly další a další. Databáze zpřístupněné těmito úřady naznačují cestu vývoje v této oblasti, kterou lze shrnout následně: centrálně provozovaná celosvětová báze s dostatečnou retrospektivou podporovaná národními databázemi provozovanými v rámci jednotlivých patentových úřadů [Paulík, 1999, 11].

Přestože internet v současnosti nabízí demokratický přístup k průmyslově právním informacím, což je jeden z hlavních průlomů ve světě technických informací, nenabízí rychlost a objem informací přístupných přes komerční patentové databáze s tzv. přidanou hodnotou (value-added). Průzkum firmy Derwent z roku 1999 [cit. podle článku „Některé názory britských uživatelů patentových informací na …“, 1999, 238], který zjišťoval, co si zákazníci komerčních služeb myslí o bezplatném získávání patentových informací, odhalil, že internet je důležitý zdroj v této oblasti. Síť pro patentové informace využívá 69 % respondentů. Komerční služby však stále zůstávají nejpopulárnějším zdrojem - využívá jich 96 % všech respondentů.

Mezi výhody patří možnost rychlé aktualizace a změny souborů v databázi a rychlé prohledávání obrovského množství dat. Vyhledávání může být prováděno kdekoliv (například doma) a ne jen na vyhrazených počítačích nebo v patento-vých knihovnách. Možná největší výhodou by mohly být teoreticky ušetřené peníze patentových úřadů jako důsledek nepříliš velkého používání jiných médií pro ukládání dat [van Dulken, 1999, 254].

Mnoho problémů vzniká častým mylným předpokladem tvůrců těchto databází, že všichni uživatelé mají stejné znalosti a zkušenosti s vyhledáváním jako oni. Ale uživatelé často neumějí používat booleovské operátory a někdy dokonce nerozumějí ani příliš počítačům. Dalším problémem, byť ne tolik závažným, je malá publicita při uvedení nového bezplatného produktu. Nepříjemný je i fakt, že tyto databáze nemusí být vždy trvalého rázu. Například se mohou změnit z bezplatně přístupných na placené [van Dulken, 1999, 254].

Při samotném využívání těchto produktů je také nevýhodou použití nejnovějšího a specializovaného softwaru, aniž o tom příslušné instituce předem informují uživatele. I nedostatek hypertextových odkazů je často nepříjemným znakem vyhledávacích obrazovek. Chybí například odkazy na třídění (v případě patentových databází na Mezinárodní patentové třídění - MPT), na nápovědy (help) vysvětlující fungování daného systému nebo odkazy na stránky patentových knihoven. Někdy je nevyhovující samotný vyhledávácí formulář - buď je příliš komplikovaný, nebo naopak příliš chudý [van Dulken, 1999, 255].

Nejdůležitější je si uvědomit, jak uvádí D. Pičman [1999, 3], že internet slouží k vyhledávání základních informací o některém technickém řešení či ochranné známce, avšak provést průzkum stavu techniky v patentových informacích více států či firem a jejich následné statistické nebo analytické vyhodnocení si však bude vyžadovat použití jiných nástrojů. Velkým problémem i neznámou je bezpečnost internetových sítí, která je zejména v takové oblasti jako jsou průmyslová práva velmi citlivou otázkou.

Dobrým příkladem bezplatných systémů patentových informací je databáze Patentového úřadu USA, dále systém esp@cenet Evropského patentového úřadu - celoevropský zástupce a alternativa k USPTO - a systém Patentového úřadu Německa DEPATISnet - národní zástupce s celosvětovým záběrem.

Patentový a známkový úřad USA (USPTO)

Základním proklamovaným úkolem USPTO je podpora rozvoje vědy a prospěšné techniky zajištěním časově omezeného výlučného práva vynálezcům k jejich objevům. Je jedním z úřadů amerického Ministerstva obchodu (Department of Commerce) a je úřadem nekomerčním a celostátním. USPTO byl jeden z prvních patentových úřadů, který zpřístupnil široké veřejnosti informace o svých patentových dokumentech prostřednictvím internetu.

Vstupní stránka rešeršního systému USPTO

Na jeho stránkách (http://www.uspto.gov/patft/ index.html) lze zdarma vyhledávat ve dvou oddělených plnotextových databázích - v Issued Patents (Vydané patenty) a v Patent Applications (Patentové přihlášky). Databáze obsahují pouze data z amerických patentů. Aktualizace probíhá jednou týdně. Databáze Issued Patents zahrnuje patentové dokumenty vydávané od roku 1790 do současnosti. V patentech publikovaných od ledna 1976 do současnosti lze vyhledávat v celém textu (to znamená ve všech bibliografických datech, v abstraktu, v celém popisu vynálezu i v patentových nárocích), v dokumentech z let 1790-1975 hledáme pouze podle čísla patentu nebo současného patentového třídění USA. V celé databázi je možné dostat se pomocí odkazu Images na kompletní oskenované spisy.

Příklad (Quick Search):

Term 1: Siemens     Field 1: Assignee Name

        AND

Term 2: mobile phone     Field 2: Title

Select years: 1976 to present [full-text]

Evropský patentový úřad (EPO)

V říjnu 1998 zpřístupnila Evropská patentová organizace svoje data na nově vybudované informační síti s názvem esp@cenet. Přístup je možný jak centrálně prostřednictvím internetových stránek Evropského patentového úřadu, tak prostřednictvím internetových stránek národních patentových úřadů členských států v rámci tak zvaného projektu DIPS (Distributed Internet Patent Services). Tyto stránky mohou být upraveny podle národních požadavků, jako jsou jazyk, helpy apod. [Pičman, 1998a, 266].

Úvodní stránka esp@cenetu

Cílem esp@cenetu (http://ep.espace-net.com) je poskytnout uživatelům snadno dostupný zdroj bezplatných patentových informací. Mimo to také zvyšovat povědomí o veřejném přístupu k tomuto druhu informací na národní a mezinárodní úrovni, zejména mezi malými a středními podnikateli. Na svých stránkách však EPO přímo upozorňuje, že databáze esp@cenet nemůže nahradit profesionální rešeršní systémy, protože informace v ní nejsou úplné, a proto tato služba nemůže být považována za kompletní a oficiální zdroj patentových informací. Databáze obsahuje abstrakta, bibliografická data a plné texty EPO, Francie, Německa, Švýcarska, Velké Británie, USA a WIPO; abstrakta a bibliografická data Číny a Japonska a pouze bibliografická data Argentiny, Austrálie, Belgie, Bulharska, Kanady, Kuby, České republiky, Dánska, Egypta, Finska, Indie, Irska, Mexika, Nového Zélandu a dalších evropských, asijských, afrických a jihoamerických států. Retrospektiva jde v některých případech až do roku 1920.

Příklad (rozšířené vyhledávání):

Title or Abstract: mobile phone?

Applicant: Nokia

Patentový a známkový úřad Německa

DEPATISnet (http://www.depatisnet.de/) je on-line služba (s rozhraním v angličtině od června roku 2001) poskytovaná Patentovým a známkovým úřadem Německa. Databáze DEPATIS tohoto úřadu obsahuje patentové publikace celého světa. Pět různých vyhledávacích masek může působit zmatek, ale vypadá to, že v mnoha ohledech má DEPATISnet lepší rozsah než esp@cenet [van Dulken, 2001, 381].

Příklad (Beginner):

Applicant: IBM

Publication date: 1.3.2001

Systém vyhledávání ve všech třech databázích zmíněných v tomto článku je založen na podobných principech jako všeobecně známé internetové vyhledávače (search engines). To znamená, že používají booleovské operátory, znaky pro časové vymezení, znaky rozšíření, uvozovky pro zadání fráze nebo závorky. Systém DEPATISnet nabízí navíc při vytváření rešeršního dotazu svoje vlastní proximitní operátory interního dotazovacího jazyka IKOFAX. Všechny tři systémy mají k dispozici nápovědu. Dále jsou obvyklé dvě úrovně rešeršních možností (jednoduché a pokročilé vyhledávání), USPTO je rozšířené ještě o masku pro vyhledávání podle čísla patentu, DEPATISnet umožňuje navíc vyhledávání patentových rodin a pro nezkušené uživatele je k dispozici asistované vyhledávání. Většina systémů nabízí možnost zobrazení faksimile dokumentu, pokud je k dispozici, a některé umožňují uživatelům možnosti přednastavení - nastavení struktury a počtu rešeršních výsledků.

Maska vyhledávání DEATISnetu pro začátečníky (Beginner)

DEPATISnet - výsledek rešeršního dotazu

Ještě jednou je nutné zdůraznit, že volně přístupné databáze patentových informací obecně nelze považovat za rovnocennou náhradu za profesionální komerční rešeršní systémy. Získaná data z těchto systémů nemohou být většinou použita jako podklad pro právní úkony. Na druhou stranu jsou tyto bezplatné databáze cenným pomocníkem při přípravě rešerše nebo zdrojem zajímavých a nových vědeckých informací.

Důležitost rešerší na ochranné známky vystupuje do popředí především v souvislosti s přihlašováním ochranných známek, kdy je potřeba ověřit, zda přihlašovaná ochranná známka není pro stejný obor činnosti již registrována. Rešerší na ochrannou známku se můžeme dobrat skutečného majitele ochranné známky a následně pak i ostatních průmyslových práv [Pičman, 1998b, 27-28].

Příkladem informačních zdrojů o ochranných známkách je databáze Madrid Express obsahující mezinárodně zapsané ochranné známky, Kanadská databáze ochranných známek, která byla mezi prvními zpřístupněnými na internetu, a databáze ochranných známek České republiky jako jedna ze tří databází průmyslově právních informací, které zpřístupňuje Úřad průmyslového vlastnictví ČR.

Databáze Madrid Express (WIPO)

Databáze ochranných známek Madrid Express (http://madridexpress.wipo.int) byla zpřístupněna prostřednictvím internetu Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO) v roce 1999. Obsahuje všechny mezinárodně zapsané ochranné známky, které jsou v současné době platné nebo kterým vypršela platnost v minulých šesti měsících. Dále zahrnuje data o mezinárodních přihláškách a pozdějších designacích, které přijal Mezinárodní úřad, ale které nejsou ještě zapsány v mezinárodním rejstříku známek, nebo které jsou zapsány, ale nejsou ještě zveřejněny ve Věstníku WIPO mezinárodních známek. Je aktualizována denně.

Maska Madrid Express pro pokročilé vyhledávání (Structured Search)

Příklad (Structured Search):

Mark: Avon

AND

Goods and Services (English): cosmetics

Databáze ochranných známek Kanadského úřadu duševního vlastnictví (CIPO) obsahuje všechny platné a velké množství již neplatných ochranných známek, dále všechny známky zrušené, vymazané, propadlé nebo zamítnuté po roce 1979 a některé i z doby před rokem 1979. Mimo to jsou do databáze zahrnuty další slova a vyobrazení, které nejsou vymezeny jako ochranné známky, ale jsou chráněny legislativou (například symboly a znaky kanadských skautů nebo označení Kanadské královské legie).

V současné době lze vyhledávat v databázi http://strategis.ic.gc.ca/cgi-bin/sc_consu/trade-marks/search_e.pl) pouze podle klíčových slov v textu, což ovlivňuje hledání známek, které jsou obrazové nebo nějaké vyobrazení obsahují. Je sice vytvářen index obsahující prvky těchto vyobrazení, ale z technických důvodů není v současnosti dostupný při vyhledávání. CIPO však do budoucna zařazení tohoto indexu plánuje.

Rešeršní maska CIPO

Příklad:

Look for: cosmetic in the: Wares (9)

And: avon in the: TM Lookup (search in 6, 7 & 8)

Databáze ochranných známek České republiky

Úřad průmyslového vlastnictví České republiky vystavuje na svých webovských stránkách tři rešeršní bibliografické databáze průmyslově právních informací rozdělené podle jednotlivých institutů. Provoz rešeršní databáze národních ochranných známek byl zahájen 1. 1. 2000. Databáze je aktualizována každých 10 minut, bibliografická data včetně seznamu výrobků a služeb jsou do databáze doplněna většinou již v den podání přihlášky, obrazové prvky jsou zveřejňovány v průběhu tří dnů [Paclík, 2001, 207].

Rešeršní maska databáze OZ ÚPV

Databáze obsahuje národní ochranné známky přihlášené v ČR a platné na území ČR. Tato databáze je v současnosti nejvyužívanější [Božková, 2001, 113]. Mezinárodní ochranné známky přihlášené na základě Madridské dohody nebo Madridského protokolu u WIPO a platné na území ČR nejsou v této databázi obsaženy. Tyto známky lze hledat v Databázi mezinárodních ochranných známek platných v České republice na stránce Úřadu průmyslového vlastnictví, která je ve zkušebním provozu.

Příklad:

Znění ochranné známky: Budvar

Výsledek rešeršního dotazu

Systém vyhledávání u těchto systémů je podobný jako u patentových databází.

Vzhledem k tomu, že řešení, která mají nějakou novou vnější úpravu, je prakticky neomezené množství, protože oblast průmyslových vzorů zasahuje do designérské činnosti, je rešerše na průmyslový vzor značně obtížná vzhledem k tomu, že k jejímu úspěšnému provedení potřebujeme grafickou informaci z hlediska světové novosti [Pičman, 1998b, 29].

Databáze průmyslových vzorů jsou důležité hlavně pro získávání grafických informací o těchto institutech průmyslového vlastnictví. Příkladem těchto informačních zdrojů je databáze Hague Express mezinárodně zapsaných průmyslových vzorů a databáze Designs, která obsahuje průmyslové vzory přihlášené ve Velké Británii.

Databáze Hague Express (WIPO)

Databáze Hague Express (http://madridexpress.wipo.int) obsahuje bibliografická data mezinárodních průmyslových vzorů zapsaných úplně nebo částečně podle Haagské dohody z roku 1960 a mezinárodních průmyslových vzorů, kterým byla prodloužena platnost, byly zapsány do Mezinárodního rejstříku a publikovány v Mezinárodním věstníku průmyslových vzorů od roku 1999.

Maska Hague Express pro jednoduché vyhledávání (Simple Search)

Data uvedená v databázi jsou v souladu se situací Mezinárodního rejstříku průmyslových vzorů, který bere v úvahu poslední vydání Mezinárodního věstníku průmyslových vzorů. Databáze je zpřístupňována stejně jako databáze me-zinárodně zapsaných ochranných známek Madrid Express Světovou organizací duševního vlastnictví.

Příklad (Structured Search):

Locarno Class: 16-01