Národní knihovna. Knihovnická revue - obrázek

 

Rok 2001, č. 4, s. 270–272

TE©UP - MEMORANDUM O SHODĚ 2001

Vydáno za podpory Komise Evropské unie, generálního ředitelství XIII, v rámci projektu “Zkušební zavádění rámce vytvořeného Evropskou platformou uživatelů autorského práva” (TECUP) © SUB Göttingen 2001

Úvod

Výzkum a vysokoškolské vzdělání neoddělitelně závisejí na komunikaci. Ve světě tisku publikační řetězec zahrnuje autory (jako ty, kdo produkují), nakladatele (jako ty, kdo rozšiřují) a knihovny (jako ty, kdo shromažďují materiál z různých zdrojů, dlouhodobě jej uchovávají a poskytují služby uživatelům). Knihkupci, předplatitelští agenti a ochranné autorské organizace hrají podpůrné úlohy. Tyto úlohy nejsou nezbytně shodné v elektronickém prostředí.

Jedním z hlavních cílů projektu TECUP bylo svést dohromady všechny hlavní aktéry již zmíněného řetězce. Řešitelé projektu a členové poradních skupin zastupovali knihovny, nakladatele, distributorské agentury a ochranné autorské organizace z celé Evropy. Poradní skupiny byly tři - pro právní, technické a strategické záležitosti.

Projekt byl zahájen v prosinci 1998 s předpokládaným ukončením v únoru 2001. Jako metaprojekt, jenž se odvinul z ECUP (the European Copyright User Platform - Evropské platformy uživatelů autorského práva), shromažďoval informace o užívání digitálních technologií, analyzoval a vyhodnocoval různé projekty, jež se týkaly této otázky.

Ve svém prvním kroku TECUP analyzoval typy vydavatelské činnosti a obchodních modelů v elektronickém věku. Analyzované modely zahrnovaly: vlastní vydávání autory a elektronické publikování komerčními nakladateli nebo učenými společnostmi; předplatné oproti modelu platby za zobrazení; stálý přístup poskytovaný nakladatelem nebo knihovním archivem (srovnej dokumenty workshopu Providing and controlling access to digital documents - examples of good practice and future perspectives (Poskytování a správa přístupu k digitálním dokumentům - příklady poctivých zvyklostí a budoucí perspektivy) - viz dokumenty na URL <http://www.sub.uni-goettingen.de/gdz/tecup/>.

Towards consensus on the electronic use of publications in libraries - strategy issues and recommendations (K otázkám dosažení shody názorů o používání publikací v elektronickém prostředí v knihovnách : problémy strategie a doporučení) - viz dokumenty projektu na URL http://www.sub.uni-goettingen.de/gdz/tecup/ - od Thomase Dreiera podává celkovou analýzu právní situace. Při posuzování současného vývoje v oblasti uzavírání licencí je možné již nalézt příklady poctivých zvyklostí pro často používaný materiál. Přístup k méně používanému materiálu musí být zlepšen. Skutečnost, že neexistují dostatečně standardizovaná technická řešení a systémy správy oprávnění, představuje stále překážku pro plné využití výhod elektronického vydávání. Dalšími nevyřešenými problémy jsou trvalý přístup a dlouhodobé uchovávání.

Výzkumná a vzdělávací obec a další aktéři společně usilují o nalezení nejschůdnější cesty od tradice tisku k hybridnímu vydavatelskému světu budoucnosti, v němž elektronická a tištěná verze budou existovat společně. Memorandum of understanding (Memorandum o shodě) popisuje ty oblasti, ve kterých již bylo dosaženo názorové shody, a vytyčuje hlavní cíle budoucí spolupráce účastníků. Ti, kdo se na projektu podíleli, si přejí pokračovat v procesu otevřené diskuse, který byl zahájen projektem TECUP, a to činností European Consensus Forum for Academic Information (Evropského fóra k dosažení konsensu v oblasti akademických informací).

Jako koordinátor projektu bych chtěl poděkovat všem členům poradních skupin za jejich cenný přínos. Jsme také velmi zavázáni Evropské komisi a jmenovitě Patricii Manson z generálního ředitelství XIII za vítanou podporu a velkorysý grant pro tento projekt.

Elmar Mittler

 

Memorandum o shodě

Cílem Memoranda je posílit spolupráci mezi autory, nakladateli, ochrannými autorskými organizacemi, dalšími zprostředkovateli, knihovnami a konečnými uživateli zejména na poli vědeckého, výzkumného a vysokoškolského materiálu, aby se

- usnadnil přístup k obsahu v elektronickém prostředí;

- podpořilo efektivní používání zdrojů ve vztahu k ná-kladům povzbuzováním jednoduchých a funkčních řešení.

Spolupráce a společné standardy mezi různými aktéry v informačním řetězci budou hrát stále důležitější úlohu v produkci, šíření, zpřístupňování a zachování materiálu. Navíc v budoucnu vstoupí na pole další aktéři.

Obecné zásady

• Budoucí rozdělení úloh při produkci, šíření a zachování materiálu má být takové, že i nadále bude zachována dostupnost kvalitních prací.

• Primární úloha - vytvořit autorská díla - zůstává na autorech; je úkolem nakladatelů získat práva, redakčně zpracovat, vyrobit, distribuovat a tak přidat hodnotu k těmto dílům. Knihovny mají rovněž důležitou funkci sdružovat poptávku a finanční zdroje od takových subjektů, jako jsou univerzity, výzkumné organizace atd. Agregují zdroje a knihovní fondy, které udržují na aktuální úrovni a dávají k dispozici veřejnosti. Navíc knihovny uchovávají materiál, který nakladatel již nemá na skladě.

• Na využívání materiálu v elektronickém prostředí mají držitelé práv nebo zprostředkovatelé poskytovat licence knihovnám - s náležitým ohledem na autorský zákon a další příslušné zákony -, aby se udržela a posílila stávající úroveň přístupu k informacím.

• Integrita a autenticita díla musejí být zachovány.

• Anonymita jednotlivých uživatelů a důvěrnost jejich vyhledávání musejí být chráněny.

Současná praxe v oblasti licencí

Během posledních pěti let došlo na poli elektronického publikování a poskytování licencí k obrovskému rozvoji. Následující prvky se staly součástí obecně přijaté praxe v licenčních dohodách v Evropě.

V typické licenční dohodě je přístup poskytován

• oprávněným uživatelům bez ohledu na to, kde se právě nacházejí;

• externím uživatelům na specifikovaném místě.

(Pozn. překl.: Párový pojem “oprávněný - externí uživatel” (v anglickém originále “authorised - walk-in user”) vychází z převládající praxe udělování licencí knihovnám institucí. Řešení autorskoprávních otázek ve vztahu ke knihovnám ve vyspělých zemích důsledně diferencuje mezi účely užití, resp. mezi knihovnami vzdělávacích a vědeckých institucí, veřejnými knihovnami a knihovnami (informačními útvary) velkých komerčních subjektů.)

Vedle toho licence často povolují

• používání všech informací pro nekomerční, vzdělávací, vyučovací a vědecké účely oprávněnými uživateli, včetně neomezeného sledování na obrazovce, ukládání na vlastní nosič a vytištění;

• knihovnám, aby zhotovovaly tiskové nebo faxové rozmnoženiny vytvořené z dat dodaných nakladateli pro účely nekomerčního, meziknihovního dodávání dokumentů.

Doporučení

• Obsah, na nějž se vztahuje licence, má být nezávislý na platformě a být v souladu se všeobecně přijatými standardy.

• Nakladatel má k obsahu dodat standardizovaná metadata.

• V rámci bezpečné sítě má být zajištěn plynulý přístup. Přístupu s použitím individuálního hesla je podle možností třeba se vyhnout.

• Je velmi žádoucí zajistit pokračující přístup k materiálu, na nějž se vztahuje licence.

• Pro často používaný materiál má být v licenci zpravidla použit subskripční model, zatímco model sazby za jednotlivé transakce má být k dispozici pro nahodile či málo používaný materiál.

• Modularita nabídky má být na úrovni nejmenší jednotky, již lze koupit, aby se umožnily různé úrovně používání.

• Licenční dohody mají obsahovat dostatečné náhrady škod a záruky proti porušování autorského práva.

• Licence mají uvádět zemi, jejímž právem se řídí a jurisdikci jejíchž soudů podléhají.

Zvláštní otázky

• Digitalizace tištěného materiálu bude zvláštní oblastí spolupráce mezi zúčastněnými aktéry, včetně zejména organizací z oblasti reprodukčních práv.

• Pociťuje se potřeba přiměřených obchodních modelů během období přechodu od tištěného k digitálnímu materiálu.

Otázky, jež zůstávají pro budoucí spolupráci

• Elektronické meziknihovní dodávání dokumentů.

• Křížové vyhledávání z dokumentů dodaných různými dodavateli a křížové propojení.

• Systémy pro správu práv.

• Pokračující přístup k digitálnímu materiálu.

• Dlouhodobé archivování.

• Vytváření nových obchodních modelů.

• Zdanění elektronických informací.

Krátce o TECUP

Projekt byl zahájen v prosinci 1998 a ukončen v únoru 2001. Na jeho práci se podílely tři poradní skupiny. K jejich členům náležel významný počet organizací, jež nebyly účastníky projektu (viz seznam na následujících stránkách).

Poradní skupina k právním otázkám (LAG) zasedala 20. září 1999 a 3. února 2000.

Poradní skupina k technickým otázkám (TAG) zasedala 28. října 1999 a 29. února 2000.

Poradní skupina k otázkám strategie (SAG) zasedala 30.-31. května 2000, 19. září 2000, 3. listopadu 2000 a 1. února 2001.

Řešitelé projektu a členové poradních skupin se rozhodli pokračovat ve své práci jako European Consensus Forum for Academic Information - ECFAI (Evropské fórum k dosažení konsensu v oblasti akademických informací).

Výsledky projektu jsou dokumentovány v řadě materiálů, všechny jsou k dispozici na domovské stránce TECUP: <http://www.sub.uni-goettingen.de/gdz/tecup/>.

Tři publikace zasluhují zvláštní zmínku:

- TE©UP Workshop : providing and controlling access to digital documents - examples of good practice and future perspectives / prepared by Paul Greenwood and Martina Lange-Rein. - Göttingen, 2000. - 53 p. (Workshop TE©UP : poskytování a správa přístupu k digitálním dokumentům - příklady poctivých zvyklostí a budoucí perspektivy.)

- Towards consensus on the electronic use of publications in libraries - strategy issues and recommendations / by Thomas Dreier. - Göttingen, 2001. - 120 p. - (Göttinger Bibliotheksschriften ; 14). - ISBN 3-930457-16-4 (K otázkám dosažení shody názorů o používání publikací v elektronickém prostředí v knihovnách : problémy strategie a doporučení.)

- Memorandum of understanding. - Göttingen, 2001. (Memorandum o shodě.). Dostupné na WWW: <http://gdz.sub.uni-goettingen.de/tecup/mou/pdf>, český překlad na adrese: <http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Tecup.htm>.



Seznam řešitelů projektu a členů poradních skupin

Kristine Abelsnes (Den norske stats oljeselskap AS) - řešitelka projektu

Francis André (INIST Diffusion) - řešitel projektu

Toby Bainton (Standing Conference of National and University Libraries) - LAG

Hans Peter Bleuel (European Writers Congress) - SAG

Robert Campbell (Blackwell Publishers) - SAG

Thomas Dreier (Universität Karlsruhe) - expert pro otázky strategie

Reinhard Ecker (ABC Datenservice) - řešitel projektu

Markus Enders (Niedersächsische Staats- und Universitätsbibliothek, Göttingen / projekt DIEPER) - TAG

Hans Geleijnse (knihovna univerzity Tilburg) - řešitel projektu

Emanuella Giavarra (Chambers of Mark Watson-Gandy) - právní expertka

Pieter Giespen (Brill publishers) - sponzor

Paul Greenwood (Verwertungsgesellschaft Wort) - řešitel projektu

Teresa Hackett (European Bureau of Library and Information and Documentation Associations) - řešitelka projektu

Britt-Marie Häggström (European Bureau of Library and Information and Documentation Associations) - řešitelka projektu

Dieter Hogrefe (Hogrefe Verlag) - sponzor

Keather Kirby (Croydon Public Library) - řešitel projektu

Walter Koch (Angewandte Informationstechnik GmbH, Graz / projekty ONE, IMDAS, MOSAIC) - TAG

Marco Köttstorfer (Universität Linz / projekt DIEPER) - TAG

Tarja Koskinen-Olsson (International Federation of Right Reproductions Organisations, European Group) - SAG

Detlev Kröger (Universität Osnabrück) - LAG

Martina Lange-Rein (Niedersächsische Staats- und Universitätsbibliothek, Göttingen) - vedoucí projektu

Lex Lefebvre (International Association of Scientific, Technical and Medical Publishers) - SAG

Maurice Long (British Medical Association) - SAG

Patricia Manson (European Commission) - úřednice pro projekt

Ingrid Mauritzen (Norway International Library / projekt LAURIN) - TAG

Ferdinand Melichar (Verwertungsgesellschaft Wort) - řešitel projektu

Elmar Mittler (Niedersächsische Staats- und Universitätsbibliothek, Göttingen) - koordinátor projektu

Sally Morris (Association of Learned and Professional Society Publishers) - SAG

Günter Mühlberger (Universität Innsbruck / projekt LAURIN) - TAG

Marit Olander (Helsinská univerzitní knihovna) - řešitelka projektu

George Pitcher (Napier University Edinburgh / projekt HERON) - TAG

Thomas Rakow (Springer Verlag) - řešitel projektu

Peter Reineker (Deutsche Physikalische Gesellschaft / New Journal of Physics) - SAG

Inkeri Salonharju (Helsinská univerzitní knihovna) - řešitelka projektu

Klaus G. Saur (K. G. Saur Verlag) - sponzor

Barbara Schleihagen (European Bureau of Library and Information and Documentation Associations) - řešitelka projektu

Lore Schultz-Wild (European Writers Congress) - LAG

Ute Schwens (Die Deutsche Bibliothek, Frankfurt a. M.) - SAG

Elspeth Scott (Glaxo Wellcome) - SAG

Mark Seeley (Elsevier Reed) - LAG

Miriam Sort (Universitat Pompeu Fabra) - LAG

Jukka-Pekka Timonen (Kopiosto RY) - řešitelka projektu

Rollo Turner (Association of Subscription Agencies) - SAG

Victoria Wicks (Springer Verlag) - řešitelka projektu

Matthias Willdal (Bonuspresskopia) - LAG

Georgette Zoller-Philipps (Die Deutsche Bibliothek, Frankfurt a. M.) - LAG

 

http://www.sub.uni-goettingen.de/gdz/tecup/

tecup@sub.uni-goettingen.de

Přeložil Zdeněk Matušík
Národní knihovna ČR