 |
 |
|
|
Rok 2002, č. 4, s. 317–322
Geografické selekční prvky Za geografické selekční prvky se považují vlastní geografická jména a geografické názvy různého typu. Toto širší pojetí geografické autority je podmíněno potřebou unifikovat geografické selekční prvky, které se používají nejenom v identifikačních údajích, tj. údajích jmenného popisu, ale i v údajích obsahových, tj. údajích věcného popisu dokumentů. Podle zásad katalogizační politiky NK ČR musejí být selekční prvky, které se používají ve jmenném i věcném popisu dokumentů, shodné, utvářené podle týchž pravidel. Unifikované, standardizované názvy správních (jurisdikčních) celků jsou potřebné pro tvorbu identifikačních údajů, zatímco pro tvorbu věcných selekčních údajů jsou potřebné vedle standardizovaných forem geografických názvů správních celků i unifikované formy geografických názvů “nesprávních” celků, např. názvy geomorfologických a umělých útvarů. Podle zásad katalogizační politiky Library of Congress, od nichž se odvíjejí principy katalogizační politiky NK ČR v oblasti věcného zpracování dokumentů, se za geografickou entitu považují i názvy přírodních památek, turistických tras, názvy ulic, mostů atp.1)
Typologie geografických názvů Geografické názvy spadají do tří kategorií:
Forma geografických názvů Česká forma jména Je-li běžně používána, zvolí se česká forma geografického názvu. Forma se stanoví na základě příručkových pramenů, preferuje se konvenční forma jména. Neexistuje-li česká forma jména, použije se forma jména v úředním jazyce země. Používá-li se v dané zemi více úředních jazyků, zvolí se forma jména nejčastěji se vyskytující v příručkových pramenech. Konvenční forma jména V záhlaví geografické autority se používá konvenční jméno státního/správního celku, není-li obecně používáno jeho jméno oficiální; oficiální jméno se odkáže, např. Francie odkaz od Francouzská republika Česko odkaz od Česká republika Slovosled Geografické názvy se uvádějí v přirozeném slovosledu, např. Německá demokratická republika Spojené státy americké - respektuje se obvyklý slovosled. V invertovaném tvaru se zapisují pouze geografické názvy, které nepředstavují vlastní geografické jméno, např. Itálie severní Doplňky u geografických názvů Napomáhají k jednoznačné identifikaci selekčního termínu zapsaného v záhlaví. V geografických názvech se vyskytují doplňky: • geografický • obecný • kombinace obou
Geografický doplněk
Obecný doplněk
Kombinace geografického a obecného doplňku
Zápis geografického a obecného doplňku Zápis doplňků nutných k identifikaci se řídí pravidly AACR2R a Subject Cataloguing Manual: Subject Headings2). Při zápisu geografického a obecného doplňku vztahujících se k jednomu záhlaví mohou nastat tyto varianty:
Aplikace doplňků - identifikace specifických geografických názvů Lokality ve federativních státech, spolkových zemích - Austrálii, Kanadě, Malajsii, Spojených státech amerických, Jugoslávii a na území Velké Británie:
Lokalita nacházející se na území dvou a více států Nachází-li se lokalita, útvar na území dvou států, kvalifikuje se názvy obou států, názvy se uvádějí v abecedním pořadí v závorce, jsou propojeny spojkou “a ”, např. Krkonoše (Česko a Polsko) Výjimku tvoří názvy řek protékajících územím dvou států: jako první se uvádí země, ve které řeka pramení, např. Hornád (Slovensko a Maďarsko) Nachází-li se útvar na území více států, nekvalifikuje se, např. Alpy, Dunaj, Karpaty Oceány, moře se nekvalifikují. Obecný kvalifikátor, který je nutný pro jednoznačnou identifikaci, se však uvádí, např. Morava, řeka Jantarová stezka (cykloturistická trasa) Rozlišení mezi dvěma stejnými místními jmény • entity téhož typu, např. názvy dvou měst Pokud je doplněk, tj. název rozsáhlejšího územního celku nedostačující k rozlišení dvou nebo více míst, uvádí se slovo nebo fráze běžně používaná k jejich rozlišení, např. Nové Město pod Smrkem (Česko), Nové Město na Moravě (Česko) Neexistuje-li takové slovo nebo fráze, uvede se jméno vhodného menšího místa před jménem rozsáhlejšího územního celku3), např. Friedberg (Bavorsko, Německo), Friedberg (Hesensko, Německo), Lhota (Vsetín, Česko), Lhota (Hradec Králové, Česko) • entity různého typu, např. město a větší správní celek téhož jména, město a geografický útvar U názvů měst a obcí se obecný kvalifikátor “město”, “obec” neuvádí, vhodný m obecným kvalifikátorem se v případě potřeby odliší další entita, kterou může být: - jurisdikce Vsetín (Česko), tj. město Vsetín Vsetín (Česko : okres) - jiná entita Sázava (Česko) Sázava, řeka-oblast (Česko) Sázava, řeka-povodí (Česko)
Identifikace jednotlivých specifických útvarů • v rámci měst a obcí Jednotlivé lokality, útvary se identifikují uvedením názvu města před jméno rozsáhlejšího územního celku, např. Břevnov (Praha, Česko), Na Pískách (Hostivice, Česko), Na Pískách (Praha, Česko), Karlův most (Praha, Česko) • mimo území měst, obcí Jednotlivé lokality, útvary se identifikují uvedením vhodného jména před jméno rozsáhlejšího územního celku, např. Lysá hora (Beskydy, Česko), Mount Everest (Himálaj, Čína a Nepál) Změna jména Při změně geografického názvu se v identifikačním popisu dokumentů v záhlaví použije forma původní i forma nově zavedená podle situace: obě korporativní záhlaví se propojí odkazem typu “viz též” (přidružovacím). Ve věcném popisu dokumentů se používá poslední forma jména. Soubor geografických autorit Soubor geografických autorit představuje soubor ověřených a unifikovaných geografických selekčních údajů, určených pro zpracování a vyhledávání dokumentů a informací, s nezbytným odkazovým a poznámkovým aparátem. Součástí autoritního záznamu je notační znak systematického selekčního jazyka související s autoritním záhlavím. Autoritní záznam Základním prvkem souboru je záznam geografické autority. Rozsah záznamu odpovídá potřebám institucí podílejících se na kooperativní tvorbě, případně potřebám katalogizační agentury, která je za tvorbu autoritních záznamů odpovědná.
Typologie autoritních záznamů vyskytujících se v souboru geografických autorit NK ČR Podobně jako v souboru tematických autorit se i souboru geografických autorit mohou vyskytovat: • minimální autoritní záznam obsahující nejnutnější údaje a sloužící k částečné identifikaci selekčního prvku uvedeného v záhlaví; tyto údaje se zaznamenávají v polích: 001 - identifikátor záznamu 100 - vš eobecná data zpracování (některé datové prvky) 215 - geografické záhlaví 801 - zdroj původní katalogizace V systému věcných autorit NK ČR se tyto záznamy vyskytují dočasně, jako pozůstatek dávkového importu dat do autoritní báze a pouze jako podklad pro další zpracování.
blok 0 - blok identifikačních údajů blok 1 - blok kódovaných informací blok 2 - blok záhlaví blok 3 - blok informační poznámky blok 4 - blok směrování odkazu “viz” blok 5 - blok směrování odkazu “viz též” blok 6 - blok klasifikačního znaku blok 8 - blok informací o zdroji blok 9 - blok pro národní použití V bloku pro národní použití se používá:
Pro úplnost uvádíme i poslední typ autoritního záznamu, tzv. • úplný autoritní záznam, ve kterém se k těmto údajům řadí i blok 7, tj. blok propojovacího záhlaví; úplný autoritní záznam se navíc od záznamu středního r ozsahu odlišuje i úplností a bohatostí informací uvedených v poznámkovém bloku.
Příklad záznamu
Přehled a stručná charakteristika nejdůležitějších polí v záznamu geografické autority 215 - záhlaví: geografický název Pole obsahuje geografický název (jméno geografické entity) jako záhlaví, např. 215##$aSomálsko 215##$aNěmecká demokratická republika 215##$aHesensko 215##$aItálie severní 215##$aLiberecký kraj (Česko) 215##$aVsetín (Česko : okres) 215##$aJobova Lhota (Česko) 215##$aMalá Strana (Praha, Česko) 215##$aStředozemní moře 215##$aDunaj 215##$aMáchovo jezero (Česko) 215##$aPraha (Brdy, Česko) 215##$aŘíp (Česko) 215##$aPetřín (Praha, Česko) 215##$aDivoká Šárka (Praha, Česko)
330 - informační poznámka Pole se používá k objasnění vztahu mezi záhlavím v poli 215 a jinými entitami a k informaci o historii záhlaví.
415 - odkaz typu “viz” - geografické jméno V tomto poli se uvádějí ekvivalenty geografických termínů uvedených v záhlaví (pole obsahuje směrování pro formu geografického jména, z níž se provádí odkaz). Za variantní názvy, tedy odkazy typu “viz” se považují i německé názvy měst, obcí a geografických útvarů v bývalých Sudetech a anglické varianty názvů státních útvarů. 215##$aČesko 415##$aČeská republika 415##$aCzech Republic 215##$aSpojené státy americké 415##$aUSA 415##$aSpojené státy 415##$aUnited States of America 215##$aPlzeň (Česko) 415##$aPilsen (Česko) 515 - odkaz typu “viz též” - geografické jméno Toto pole je z hlediska tvorby věcných autorit velmi významné. Ukládají se v něm vedle vlastních asociovaných termínů i termíny podřazené a nadřazené. Záznamy jsou reciproční, zápis jednotlivých typů odkazů se odlišuje specifickými hodnotami v řídicím podpoli 5 a indikátory: - vlastní asociovaný termín se zapisuje bez indikátoru, hodnota v podpoli $5 je “z” asociovaný termín: 515#$5z - u podřazeného termínu se uvádí indikátor 1, v podpoli $5 se uvádí hodnota “h” podřazený termín: 5151$5h - u nadřazeného termínu se uvádí indikátor 9, v podpoli $5 se zapíše hodnota “g” nadřazený termín: 5159$5g 215##$aSrí Lanka 515##$aCejlon$5z 215##$aCejlon 515##$aSrí Lanka$5z
215##$aČesko 515##$aČeskoslovensko$5z 515##$aProtektorát Čechy a Morava$5z
215##$aBřevnov (Praha, Česko) 515##$aPraha 6 (Česko)$5g 215##$aPraha 6 (Česko) 515##$aBřevnov (Praha, Česko)$5h
675 - Mezinárodní desetinné třídění Pole obsahuje klasifikační znak systému MDT, který věcně koresponduje se záhlavím záznamu hesla v poli 215. Znak MDT může být doplněn slovním vyjádřením, které jej identifikuje (podpole $c), např. 675##$a(234.58)$cfyzickogeografická charakteristika 675##$a (437.31-191.2)$cmístní určení Role systematického selekčního jazyka MDT v záznamu věcné autority Klasifikační znak plní v souboru věcných a tedy i geografických autorit významnou úlohu. Soubor geografických autorit představuje integrovaný nástroj sloužící ke standardizaci všech selekčních údajů, tedy i věcných. Notace MDT, která se výraznou měrou podílí na zpřístupnění dokumentů a informací v nich obsažených, je součástí minimálního záznamu pro souborný katalog (Vybrané znaky) a představuje důležitý nástroj sloužící k vyhledávání dokumentů s regionální tematikou. Systém MDT prochází v současné době velkými změnami, standardizace používaných znaků MDT je tedy podmínkou pro tvorbu jednotného přístupu k dokumentům prostřednictvím těchto selekčních údajů. Ve vícejazyčných autoritních systémech je klasifikační znak používán jako propojovací článek umožňující provázat verbální termíny ve všech participujících jazycích. I v geografickém autoritním záznamu notační znak MDT věcně koresponduje se záhlavím autoritního hesla uvedeného v poli 215: klasifikační znak zde slouží k lokalizaci dané entity. Notace MDT (1/9) poskytující informace o místě, tj. pomocné znaky místa, jsou všeobecné povahy, mohou být použity jako jediné ke klasifikaci a mohou stát samy o sobě. Všeobecné pomocné znaky místa mohou být kombinovány se specifickými pomocnými znaky místa (-0/-9), které slouží k označení částí nebo aspektů určitých oblastí. Fyzickogeografická charakteristika geomorfologických útvarů bývá vyjádřena pomocí notací (2…), např. Krkonoše (Česko a Polsko) (234.572). V záznamu geografické autority se vyskytují notace MDT:
Geografickým entitám nacházejícím se na území cizích států připojujeme notaci pro daný stát, např. Paříž (Francie) (44), Burgundsko (Francie) (44) V případě federativních a spolkových států připojujeme notaci jednotlivých spolkových zemí, např. Bavorsko (Německo) (430.129), Korutansko (Rakousko) (436.5) Závěr Soubor geografických autorit představuje nástroj pro unifikaci a standardizaci geografických selekčních prvků všech typů: názvů správních i nesprávních celků, které se vyskytují v identifikačním a věcném popisu dokumentů. Autoritní záznamy správních celků obsahují specifický údaj v poli 950, jsou tedy snadno odlišitelné od ostatních záznamů nejurisdikční povahy. Další informace a příklady na adrese <http://www.nkp.cz/standard/geogr_autor.htm.>. Marie Balíková
Poznámky:
1) V poli 151 v systému Kongresové knihovny se zapisují tyto útvary:
2) AACR2R: 23.4B1 3) V roli kvalifikátoru se u stejnojmenných obcí nadále používá název původního okresního města jako rozlišující, identifikační prvek, který se vkládá mezi název konkrétního místa a název vyššího správního celku. 4) Diskuse k názvu Česko na adrese <http://www.nkp.cz/standard/disk.htm>. Kódované údaje a notace MDT vztahující se ke geografickým názvům nacházejícím se na území Česka:
Literatura:
UNIMARC/Autority : univerzální formát pro autority / International Federation of Library Associations and Institutions, IFLA Universal Bibliographic Control and International MARC Programme, Deutsche Bibliothek; překlad NK ČR. 1. čes. vyd. Praha : Národní knihovna ČR, 1995. 80 s. Subject cataloging manual: subject headings / Library of Congress. 4th ed. Washigton, D.C. : Library of Congress, 1991. Library of Congress subject headings : principles and application / Lois Mai Chan. Englewood : Libraries Unlimited, 1995. Using subject headings for online retrievel : theory, practice, and potential / Karen Markey Drabenstott, Diane Vizine-Goetz. San Diego : Academic Press, 1994. Alternatives to subject strings in the Library of Congress subject headings systems : with disccussion / Lois Mai Chan. In Subject subdivision conference (1991 : Airlie, Va.) : the future of subdivisions in the Library of Congress subject headings system, s. 46-56. Introduction to subdivision practice in the Library of Congress subject headings system / Lynn M. El-Hoshy. In Subject subdivision conference (1991 : Airlie, Va.) : the future of subdivisions in the Library of Congress subject headings system, s. 117-129. The Universal Decimal Classification : a guide to its use / McIlwaine, I. C. The Hague : UDC Consortium, 2000.
|
