 |
 |
|
|
Rok 2002, č. 4, s. 326
Blahoslav Kovář se narodil 13. října 1926 v Praze v rodině profesora. Po ukončení gymnaziální průpravy zvolil vysokoškolské studium oborů filozofie a historie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, které absolvoval v letech 1945-1950. Hlubší zájem ho vedl zejména ke studiu pomocných věd historických, které dobře uplatnil i při studiu knihovnictví. To absolvoval souběžně na dvouletých Kursech pro vzdělávání v knihovnictví administrativním a vědeckém, které založil a vedl doc. Zdeněk Václav Tobolka, přední činitel a představitel československého knihovnictví, autor Knihopisu českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do ukončeného roku 1800. Zde vykonal také obě předepsané zkoušky. Po složení malého i velkého rigoróza a obhajobě rigorózní práce Třídění knih pro systematické katalogy dovršil své vysokoškolské studium roku 1951 získáním doktorátu filozofie na téže fakultě. Po předchozím působení ve funkci vedoucího knihovníka Husovy fakulty nastoupil v roce 1962 do Státní knihovny ČSSR - Národní knihovny, kde pracoval v různých odborných bibliografických i vedoucích funkcích až do roku 1968. Státní knihovna, nynější Národní knihovna ČR, poskytla Kovářovi nové rozsáhlé pole působnosti i první východiska odborné publikační, konferenční a řídicí činnosti, s nimiž vstupoval do práce odborných, poradenských i organizačních úrovní české bibliografie a v širší míře i celého českého knihovnictví. Když se ve svých dvaačtyřiceti letech rozhodl opustit své dosavadní působiště a věnovat se vědecko-pedagogické práci na vysoké škole, měl k působení na tehdejší katedře knihovnictví a vědeckých informací filozofické fakulty UK mimořádné předpoklady v hluboké profesionální kvalifikaci, i vzhledem k rozsáhlým praktickým zkušenostem z předcházejících pracovišť. Na katedru nastoupil jako erudovaný a prakticky fundovaný odborník, který brzo nabyl postavení uznávané vědecké i pedagogické autority. Desítky posluchačů, z nichž mnozí dnes zastávají významná postavení v našem knihovnictví, budou mít doc. Kováře v paměti jako přednášejícího, konzultanta či vedoucího své diplomní či rigorózní práce. I na novém působišti získával také postupně další akademické hodnosti a vědecké kvalifikace. V roce 1976 dosáhl obhajobou kandidátské dizertační práce Problémy teorie procesu věcného pořádání informací a selekčních jazyků hodnosti kandidáta historických věd, roku 1979 se habilitoval prací Současný stav a vývojové tendence věcného pořádání informací a selekčních jazyků a byl jmenován a na filozofické fakultě UK ustanoven docentem svého oboru. Zde také dosáhl vědecké hodnosti doktora věd. Přehlédnout Kovářovo vědecké, pedagogické a organizační působení v oboru je náročné a nepochybně najde svého historika. Účastnil se práce na mnoha aktuálních úkolech české bibliografie spojených s jeho působením v Národní knihovně. S neobyčejnou pílí a svědomitostí působil v široké škále vysokoškolských programů oboru a zanechal rozsáhlou publikační činnost. Jeho stěžejním oborem se stala problematika věcného pořádání informací a selekčních jazyků, v níž se stal přední autoritou československého knihovnictví a vědeckých informací. Až do své smrti byl doc. Kovář odborně aktivně činným. Působil jako předseda vědecké rady Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy a jako odborný poradce knihovny této fakulty. Doc. PhDr. Blahoslav Kovář, DrSc. se dlouhodobě významně podílel na utváření novodobé podoby české, zvláště národní bibliografie a na rozvoji, stabilizaci a autoritě vysokoškolského studia knihovnictví a vědeckých informací. Patří mu za to zasloužený dík.
prof. PhDr. Jiří Kábrt DrSc.
|
Nedlouho po svých šestasedmdesátých
narozeninách zemřel doc. PhDr. Blahoslav Kovář DrSc. Rozloučili jsme se s ním krátce před Vánocemi ve Velké obřadní síni
Olšanských hřbitovů. Čeští knihovníci se s ním však budou nadále setkávat v místech, kde po mnoho předcházejících let
působil a kde zanechal stopy své mnohostranné práce a kultivované osobnosti. Odešel, avšak v paměti svých přátel,
spolupracovníků, žáků a posluchačů bude ještě dlouho žít jeho laskavá povaha, rozlehlé znalosti a osobitý, vždy vyvážený
přístup k řešení tradičních i aktuálních otázek svého oboru.