|
|
1. BARKER, Anne L. - TEDD, Lucy A.
The Ariadne project : an evaluation of a print and Web
magazine for library and information science professionals [Projekt Ariadne :
Zhodnocení tištěného
a webovského časopisu pro specialisty v knihovnictví a
informační vědě] / Anne L. Barker, Lucy
A. Tedd
In: J. Inform. Sci. -
[London]. - 0165-5515. - 25, č.
6 (1999), s. 427-444. Lit. 17.
Ariadne je jedním z projektů rozvíjených a financovaných
v rámci britského programu Elektronická knihovna (e-Lib). V říjnu 1994 byl
předložen návrh na hypertextový systém pro informování knihovníků a
informačních pracovníků o vývoji tohoto projektu. Hypertextový systém měl
být doplněn o tištěný
časopis maximálně o
12 stranách, z nichž dvě
by byly věnovány informacím o e-Lib. K hlavním cílům
projektu patří poskytnutí publikační platformy pro knihovníky a informační
pracovníky, prezentování novinek a zpráv o informačních službách včetně
programu e-Lib, poskytování tipů na použití
internetových zdrojů a služeb, výměna
zkušeností o elektronickém publikování mezi odbornou
veřejností a také podpora používání webovských stránek. Uvádí se zpráva
o hodnocení projektu za léta 1995-1998, které proběhlo
jednak formou analýzy obsahu Ariadne a formou rozhovoru s jeho čtenáři,
jednak formou rozhovoru s redaktory a pracovníky Ariadne. Oproti jiným
elektronickým časopisům je Ariadne specifický tím, že jsou zde webovské
principy aplikovány na webovskou verzi jako pokus o duplikování a rozšíření
obsahu tištěné verze. Přitom
jsou ovšem webovské verze tištěných článků
rozsáhlejší. Čtenáři jsou většinou
s touto úpravou spokojeni a obě verze považují
za navzájem se doplňující.
2. BERKEMEYER, Jörg - WEIß,
Berthold
Sammlung von Online-Dissertationen
an Der Deutschen Bibliothek : Neue Metadatenschnittstelle und neues
Metadatenformat [Fond online disertací v Die Deutsche
Bibliothek : Nové rozhraní metadat a nový formát metadat] / Jörg Berkemeyer,
Berthold Weiß
In: Bibliotheksdienst. - [Berlin]. - 0006-1972. -
33, č. 7 (1999), s. 1092-1097.
Popsán projekt Německé
knihovny ve Frankfurtu (Die Deutsche Bibliothek Frankfurt am Main), který se
zabývá shromažďováním, zpřístupňováním,
ochranou a dlouhodobou archivací disertací a habilitací ve formě online přístupných
elektronických publikací. Autoři upozorňují
na právní aspekty zpřístupňování
digitalizovaných dokumentů a uvádějí,
jak německé univerzitní knihovny na základě dobrovolnosti spolupracují s
Die Deutsche Bibliothek při vytváření této sbírky
online disertací. Velká pozornost je věnována
technické a informačně
technologické stránce projektu, otázkám metadat (formát METADISS). Na URL
http://www.ddb.de a http://deposit.ddb.de je možné se
podrobněji seznámit s podstatou, historií,
cíli, informačně
technologickými aspekty, problematikou dat a metadat tohoto nového projektu. V
poslední části článku jsou v souvislosti s projektem
online disertací nastíněny tendence a
perspektivy v oblasti vytváření německé
národní digitální knihovny.
3. BUČÍKOVÁ,
Anna
Analýza stavu doplňovania
knižničných fondov odbornou literatúrou [Analýza
stavu doplňování knihovních fondů
odbornou literaturou] / Anna Bučíková
In: Kniž. Inform. - [Martin]. - 1210-096X. - 31, č. 10
(1999), s. 361-364.
Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření provedeného
v krajských, státních regionálních a městských
knihovnách Slovenska (zúčastnilo se 58 knihoven) a zaměřeného
na akvizici odborné literatury, její zastoupení ve fondech veřejných
knihoven, dostupnost informací o jejím vydávání, hodnocení domácích
nakladatelů a také na dostupnost zahraniční produkce na knižním trhu.
Zastoupení odborné literatury ve fondech slovenských knihoven představuje většinou
30-40 % (podíl pod 30 % je charakterizován jako nedostatečný). Fond této
literatury je však zastaralý z důvodů dlouhodobě
přetrvávajícího nedostatku financí na doplňování,
zužující se nabídky nakladatelů i pokulhávající
distribuce. Na druhé straně jde o fond, o nějž
se zájem stále zvyšuje (učebnice, skripta...). Podle názoru knihovníků se
nakladatelé málo snaží o propagaci svých titulů, chybí adresáře
nakladatelů. Určité obory jsou předimenzovány (kuchařské knihy, daňové
příručky), na druhé straně
řada úzkých specializací (medicína, technika) nemá
aktuální literaturu, zejména vědeckou.
Komerční orientace nakladatelů a knihkupců je evidentní.
Na trhu je málo zahraniční produkce, převažuje jazyková literatura,
turistické příručky. Chybí prodejny zahraniční odborné literatury (v této
souvislosti je konstatován dostatek české odborné literatury). Objem zahraniční
literatury získávané knihovnami není schopen zprostředkovat informace o
stavu světového poznání pro celou řadu
odvětví - lze hovořit
o informačním embargu. Průzkum byl věnován
i dětské odborné literatuře; bohužel počet naučných
titulů vydávaných speciálně pro děti
rok od roku klesá, stále větší je podíl reedic, snižuje
se odborná úroveň textů
atd.
4. CARBO, Toni
The Librarian within the large family of information
professions : An american perspective [Knihovník v rodině
informačních profesí : Z amerického
pohledu] / Toni Carbo
In: FID Rev. - [Haag]. - 1389-8450. - 1, č. 1 (1999), s.
24-27. Lit. 6.
Článek se zabývá knihovnickou profesí v současné
době. Vznikl jako
referát pro 30. výroční kongres Sdružení odborných
knihovníků Quebecu (Corporation des Bibliothécaires Professionnels du Québec),
který se konal v kanadském Montrealu v květnu
1999. Autorka čerpá ze své pedagogické praxe ve škole
informačních věd (School of Information
Sciences) na Pittsburské univerzitě (University of Pittsburgh). Profese
knihovníků se za dobu autorčiny praxe dramaticky změnila,
a to především v posledním desetiletí. Autorka rozlišuje
deset rolí knihovníka jako moderního informačního pracovníka. Jsou to:
manažer, zprostředkovatel zdrojů, tvůrce (vydavatel, šiřitel) informačních
zdrojů, ochránce kultury, organizátor znalostí, rešeršér, vzdělavatel,
účastník celoživotního vzdělávání,
expert a poradce, obhájce. Tyto role v článku postupně
charakterizuje. Pravděpodobně nejméně jasná z prvního pohledu je poslední
role - obhájce. Jedná se o obhajobu ceny knihovnictví jako oboru a profese.
5. CASEY, Carol
Accessibility in the Virtual
Library : Creating Equal Opportunity Web Sites [Dostupnost ve virtuální
knihovně : Jak vytvořit
webovské stránky odpovídající požadavku rovných příležitostí] / Carol
Casey
In: Inform. Technol. Libr. - [Chicago]. - 0730-9295. - 18,
č. 1 (1999), s. 22-25. Lit. 18.
Článek se zabývá problematikou vytváření podmínek
rovného přístupu do knihovny (zpřístupněním
jejích informačních pramenů) pro handicapované, a to
cestou webovských stránek, virtuální knihovny. V USA je požadavek rovného
přístupu handicapovaných osob stanoven zákonem z roku 1990 (Americans with
Disabilities Act). Internet a nové technologie značně
zlepšují přístup tělesně
a zrakově postižených k informacím a zároveň
paradoxně přinášejí nové problémy (grafické
rozhraní, nutnost uplatnění zraku a pohybu
ruky při ovládání myši apod.). Řešení je i na
straně uživatele, v
technologiích, které má k dispozici, ale i na straně
tvůrců webovských stránek. WAI (Web Accessibility
Initiative), součást konsorcia W3C (World Wide Web Consortium), vypracovala návod
k vytváření webovských stránek, které obstojí i s ohledem na handicapované
uživatele. Hlavní zásady jsou v článku citovány. Uvedeny jsou také URL, s
jejichž pomocí si lze ověřit,
zda vytvářená webovská stránka odpovídá požadavkům na přístup
handicapovaných uživatelů: http://www.cast.org/boby,
http://www.w3.org/TR/WD-WAI-PAGEAUTH
a http://www.webable.com.
6. GOLLOP, Claudia J.
Library and Information Science Education : Preparing
Librarians for a Multicultural Society [Vzdělávání
v knihovnictví a informační vědě
: Příprava knihovníků pro
multikulturní společnost] / Claudia J. Gollop
In: Coll. Res. Libr. - [Chicago]. - 0010-0870. - 60, č. 4
(1999), s. 385-395. Lit. 24.
Autorka se zabývá problémy přípravy knihovníků pro
multikulturní společnost v konkrétních poměrech
USA. Významným rysem multikulturní společnosti je různost,
především rasová a etnická. V oblasti knihovnictví a informační vědy
má tato problematika dvě strany. V první řadě
jde o to, aby skladba pracovníků v oboru (v teorii i
praxi) odpovídala složení společnosti, a dále o to, jak přípravu na práci
v multietnické společnosti začlenit do knihovnického vzdělávání.
První problém autorka rozebírá z historického hlediska i z hlediska současných
statistických údajů. Dokumentuje posun od výchozího stavu, kdy vědecký
pracovník v oboru knihovnictví a informační vědy
byl (jako v jiných oblastech) muž, běloch,
Anglosas a protestant ze středních vrstev, přes pronikání
žen až začleňování dalších
etnik (Indiánů jako původních obyvatel, Afroameričanů jako potomků otroků
a přistěhovalců, pak
především Hispánců). Tento posun je zřetelný, ale statistické údaje
ukazují, že problém není vyřešen tak, jak se například u nás zjednodušeně
soudí. Autorka uvádí příklady, jak budoucí knihovníci
získají zkušenosti s prolínáním kultur, např. účastí na společných
programech se zahraničními studenty a hostujícími vědci,
kteří málo znají jazyk, zvyky a způsob výuky v USA.
Nelze zapomínat ani na vzdělávací
programy pro knihovníky, kteří
již školní výuku absolvovali.
7. HECKART, Ronald J.
Imagining the Digital Library in a Commercialized Internet
[Představy o digitální knihovně
v komercializovaném internetu] / Ronald J. Heckart
In: J. Acad. Librarianship. -
[Stamford]. - 0099-1333. - 25, č.
4 (1999), s. 274-280. Lit. 27.
Při vytváření digitální knihovny je třeba
postihnout trendy, které přinášejí komerční internetové servery. Tlaky
na knihovny, které tato komercializace vyvolává, se projevují v technologické
oblasti i v oblasti marketingu. Po vzoru komerčních serverů je nutné vyhovět
očekávání uživatelů (zákazníků) a zároveň
je ovlivňovat. K tomu existuje i programové vybavení po vzoru komerčního
webu. Příkladem je např. omezování volnosti a standardizace ve vytváření
vyhledávacích systémů, trend soběstačnosti
uživatelů, při němž
se lidský kontakt stává přepychem vyhrazeným určitým kategoriím zákazníků.
V případě knihoven nemusí být toto
hledisko pojato komerčně
(např. speciální skupina začínajících studentů, dětí
apod.). S tím souvisí i služby na míru (personalized
services). Knihovny mohou využít technologie umožňující
třídění zákazníků,
nabídky dalších služeb podle profilů uživatelů. V činnosti knihoven se
nejedná o novinky (kategorizace čtenářů a služeb, SDI apod.), od komerčních
služeb se lze naučit marketingovým strategiím získávání údajů, aniž
by uživatel měl pocit ztráty soukromí.
8. JENIN, S.V.
Sostojanije i perspektivy
razvitija gosudarstvennoj sistemy naučno-techničeskoj
informacii Respubliki Belarus' [Stav a perspektivy rozvoje státního systému vědeckotechnických
informací v Běloruské republice] / S.V. Jenin
In: Nauč.-techn.
Inform. Ser. 1. - [Moskva]. - 0548-0019. - č. 10 (1999), s. 13-19.
Zdůrazněn
úkol znovuvytvoření běloruského
státního systému vědeckých a technických informací (GSNTI) na nových základech
(po rozpadu SSSR). Obecně definovány funkce informačních
orgánů spolupracujících při vytváření GSNTI a plnění
jeho cílů a funkcí, při budování a využívání
informačních zdrojů, prvky procesu vytváření a šíření informačních
produktů a služeb, typy informačních orgánů, součásti informační
infrastruktury, technologické a organizační předpoklady. Připomenuty základní
tendence rozvoje systémů VTI ve světě.
Struktura GSNTI v Běloruské republice: knihovnická infrastruktura, Běloruské
sdružení VTI, oborová střediska a služby VTI na závodech,
systém vydávání a distribuce vědecké a
technické literatury - jednotlivé součásti podrobněji
charakterizovány. Přes řadu problémů (financování)
jsou za základní prvek systému VTI považovány knihovny a jako takové je
nutno je vybavit informačními technologiemi. Střediska VTI pro jednotlivé
segmenty dokumentace (patentové, kartografické, právní atd. informace) se v
samostatné republice začínají teprve formovat (dříve byly využívány výstupy
všesvazových ústředí). Zdůrazněna
nutnost informačního zabezpečení malých a středních
podniků jako nového ekonomického sektoru - uveden příklad Ruska, kde již
vznikla řada regionálních informačně-analytických
center. V Bělorusku je informačně-analytická
činnost na úrovni nejvyšších orgánů státní správy,
orgánů odvětvového řízení
i na nižších článcích veřejné správy teprve v počátcích. K řešení
tohoto problému mají přispět i nové
instituce (např. Běloruský
ústav systémových analýz a informačnícho zajištění
oblasti vědy a techniky - BelISA, který byl vytvořen v
roce 1997 a v němž
působí autor článku).
9. LERINCKX, Dominique
La diversification des accčs ŕ l'information : Enquętes
et études menées dans les bibliothčques de l'Université libre de Bruxelles
[Diverzifikace v přístupu k informacím : Dotazníková šetření a studie
provedené v knihovnách Svobodné univerzity v Bruselu] / Dominique Lerinckx
In: Bull. Bibl. France. - [Paris]. - 0006-2006. - 44, č.
4 (1999), s. 55-61. Lit.
Nové informační technologie vyvolaly organizační změny
v oblasti vydávání a distribuce vědeckých publikací. Rozšíření
elektronických periodik využívaných prostřednictvím internetu způsobilo
diverzifikaci přístupů, kompetencí i zvýšení počtu vzájemně
komunikujících partnerů v řetězci
vydavatel - distributor - uživatel. Knihovny chtějí
garantovat co nejlepší nabídku informačních nástrojů
ve vztahu k potřebám uživatelů, v nové situaci však často dochází k
znepřehlednění - uvedena zkušenost
knihovny Svobodné univerzity v Bruselu (Université libre de Bruxelles, ULB):
producenti se se svojí nabídkou často obracejí rovnou na koncové uživatele
a objednaná periodika jsou pak placena přímo útvarem, v němž
je uživatel administrativně zařazen;
dochází tak k decentralizaci předplatného, přičemž se odčerpává část
rozpočtu knihovny atd. Knihovna ULB provedla několik
dotazníkových šetření mezi vědeckými
a pedagogickými pracovníky s cílem co nejpřesněji
zmapovat jejich potřeby, zkušenosti, potíže a hodnocení
v oblasti přístupu k vědeckým informacím
(zejména elektronickým časopisům), k elektronickému
dodávání dokumentů, prohledávání v online bibliografických databázích.
Souběžně
byla zpracována studie nabídky reprezentativní skupiny 12 nakladatelů
a distributorů vědecké literatury, kteří
jsou partnery ULB. Výsledky provedených šetření ukazují hlavní tendence v
zájmech a potřebách uživatelů: vědečtí
pracovníci potřebují zprostředkovatele, který zjednoduší přístup, vytvoří
nástroj, jenž by pod jedním rozhraním integroval různé informační služby
a zdroje. Je třeba, aby knihovny reagovaly na tuto potřebu. Stejně
tak by měly neustále hledat cesty, jak zjednodušit uživateli
orientaci v bouřlivě se vyvíjejícím
nakladatelském prostředí.
10. LOVÁSOVÁ, A.
Medzinárodné desatinné triedenie - čo bolo, je a
...bude? [Mezinárodní desetinné třídění
- co bylo, je a ...bude?] / A. Lovásová
In: Bull. CVTI SR. -
[Bratislava]. - 1335-2164. - 3, č.
2 (1999), s. 27-31.
Mezinárodní desetinné třídění
(MDT) je jako systematický selekční jazyk často
kritizováno a určitě není dokonalé. Je
to však jediný v praxi použitelný nástroj pro věcné
zpracování i vyhledávání v celosvětovém měřítku:
je univerzální (nezávislý na jazyku a písmu), životaschopný (užívá se
více než 100 let a v mezinárodním měřítku
je vůle k jeho dalšímu rozvíjení), má výhodu hierarchické struktury a
použitelnosti při strojovém zpracování. Článek popisuje vývoj MDT od
jeho vzniku přes světové rozšíření
a organizační zakotvení v Mezinárodní federaci pro informace a dokumentaci
(FID, do roku 1984) po současný stav, kdy zodpovědnost
za další rozvoj MDT převzalo Konsorcium MDT (UDC
Consortium). Připomenut vývoj v bývalém Československu, uvedeny statistické
údaje o využívání MDT na Slovensku. Od roku 1993 je garantem MDT v SR
Slovenská národná knižnica v Martině,
která je držitelem licence vztahující se na práva překladu
tabulek a na využití příslušné databáze - současný stav úkolu je popsán.
V závěru je zajímavá informace o situaci
MDT v současném Německu
a zejména o projektu Univerzitní knihovny v Oldengurgu nazvaném GERHARD (German
Harvest Retrieval and Directory), zaměřeném mj. na využití
MDT v internetovém prostředí (prohledávání německých
i zahraničních databází, následné automatické
indexování - včetně dokumentů
v angličtině a francouzštině
- a jejich uživatelsky přívětivé
zprostředkování). Autorka na základě
vědomí o rozšíření a
tradici používání MDT ve slovanském prostředí vyslovuje myšlenku o možné
spolupráci při vytváření vícejazyčného MDT.
11. MENDELSOHN, Jennifer
Learning Electronic Reference Resources : A Team-Learning
Project for Reference Staff [Referenční elektronické informační zdroje :
Projekt skupinového učení pro pracovníky v referenčních službách] /
Jennifer Mendelsohn
In: Coll. Res. Libr. - [Chicago]. - 0010-0870. - 60, č. 4
(1999), s. 372-383. Lit. 18.
Autorka se zabývá jedním z aspektů vzdělávání
knihovníků, problémem potřeby zvládat práci s
elektronickými informačními prameny. Pracovníci v referenčních službách
čelí nutnosti orientovat se v obrovském množství internetových informačních
pramenů, databází i různých rešeršních systémů. Také obecný přehled,
který vždy patřil ke kvalifikačním požadavkům v oboru, je nutno ještě
prohlubovat. Projekt "ERRG Learn in" vznikl v knihovně Torontské
univerzity (University of Toronto Library) a vycházel z vědomí toho, že
kvalita referenčních služeb je z velké části dána úrovní kvalifikace
pracovníků. Přímo v pracovním procesu se lze naučit mnohé, ale obvykle
není čas na experimenty a cílené učení se, je třeba také respektovat základní
požadavky psychologie vzdělávání dospělých
(např. motivace, dobrovolnost). Účastníci vzdělávání
byli organizováni do skupin nazvaných Electronic Reference Resource Groups (ERRG)
a podrželi si spoluzodpovědnost
za proces učení. Autorka popisuje prosazování, vývoj
a průběh tohoto projektu a ověřování
jeho úspěšnosti.
Uvádí také probíraná témata.
12. MONACHOV, V.N.
Informacija kak predmet informacionnych sporov [Informace
jako předmět informačních
sporů] / V.N. Monachov
In: Nauč. techn. Inform. Ser. 1. - [Moskva]. - 0548-0019.
- č. 9 (1999), s. 1-8. Lit. 4.
Autor se zabývá procedurálními a obsahovými aspekty
informačních sporů. Pojmem informační spor označuje takový spor, jehož
hlavním předmětem
jsou informace. Z textu článku pak vyplývá, že se
jedná především o spory související s působením hromadných sdělovacích
prostředků a spory, které vznikají v souvislosti s
uplatňováním práva jednotlivce na svobodné
vyhledávání a získávání informací z veřejně
přístupných zdrojů a informací o výsledcích činnosti
orgánů veřejné správy a dalších státních orgánů a organizací. Ruská
terminologie užívá pro tuto oblast název veřejnoprávní informační spor.
Autor podtrhuje, že možnost vést takový spor je důležitým prvkem vytváření
otevřené občanské společnosti a právního státu v Rusku. Na druhé straně
není fenomén informačního sporu ruským specifikem -
ke konci 20. století se šíří ve všech rozvinutých zemích, je na něj
pohlíženo jako na nedílnou součást informační
revoluce a procesu vytváření informační společnosti. Adekvátně
tomuto procesu vznikají v řadě
zemí speciální instituce, které mají specifické pravomoci v informačně
právní, resp. informačně
etické oblasti. Autor charakterizuje některé tyto instituce (Press Council a
Broadcasting Standard Council ve Velké Británii, Komise pro záležitosti
tisku v Dánsku, Presserat v Německu atd.).
Dává příklady konkrétních sporů řešených Soudním
dvorem pro informační spory při Úřadu prezidenta Ruské federace, který
vznikl před šesti lety. Při popisu těchto
sporů z oblasti přístupu k informacím a šíření
informací autor uvádí i srovnání se zákony a soudní praxí některých
západních států (Španělsko,
USA, Německo), hovoří o změnách,
k nimž v poslední době
dochází v právu evropských zemí a USA v souvislosti s růstem
počtu informačních sporů.
13. NIETZKE, Rielies
"Bitte bis heute Abend..." : Rationalisierung in
einer One-Person Library ["Do dnešního večera, prosím..." : Racio-nalizace
v OPL - knihovně
jednoho knihovníka] / Rielies Nietzke
In: Bibliotheksdienst. -
[Berlin]. - 0006-1972. - 33, č.
8 (1999), s. 1265-1270.
Autor, pracovník Informačního střediska sociálních věd
v Bonnu (Informationszentrum Sozialwissenschaften Bonn - IZ), seznamuje s počítačovými
programy, které tato významná německá
společenskovědní
instituce připravila pro knihovníky vědeckých
OPL. Mezinárodně užívaná zkratka OPL - One-Person
Library - označuje knihovnu, v níž jediný knihovník zajišťuje veškeré
její služby (knihovna jednoho knihovníka či pracovníka - německy
též "Ein-Mann-Betrieb"). Autor článku
analyzuje různé typy a formy informačních služeb a zdrojů bonnského IZ
(databáze, databanky, rešeršní systémy) především v souvislosti s jejich
významem pro knihovníky vědeckých OPL. K
tomu, aby se práce v těchto knihovnách zjednodušovala
a automatizovala, slouží i finančně výhodný
software - popsán produkt s názvem SCHILDKRÖTE ("želva"),
který byl vytvořen v IZ a jenž zabezpečuje veškerou agendu spojenou se správou
periodik ve vědecké OPL. Autor upozorňuje
na jeho funkce a využití, jednoduchou obsluhu a
ergonomii. V článku je vysoce oceňována náročnost
a různorodost služeb, které knihovníci OPL poskytují svým uživatelům, a
je poukázáno na potřebu další racionalizace v práci OPL. Bližší
informace o činnosti IZ lze nalézt na internetové adrese http://www.bonn.iz-soz.de.
14. RIONDET, Odile
Formation ŕ la recherche d'information : Les contenus et
les méthodes en question [Informační příprava uživatelů : Otázka obsahu
a metod] / Odile Riondet
In: Bull. Bibl. France. - [Paris]. - 0006-2006. - 44, č.
4 (1999), s. 40-46. Lit.
V roce 1994 bylo ve Francii přijato nařízení, které předepisuje
univerzitám zařazovat v prvních ročnících průpravu ke studiu, jejíž součástí
je i úvod do metod vyhledávání informací. Knihovny se podobnou průpravou uživatelů
zabývaly již dříve, přijetí zmíněného
nařízení však vyvolalo výrazné zvýšení aktivity
na tomto poli a je proto na místě podrobit
ji analýze. Autorka popisuje výsledky takové analýzy, která byla provedena
na základě dvou skupin dokumentů: odborných prací (včetně
diplomových) frekventantů postgraduálního knihovnického
studia (ENSSIB, Villeurbanne) a vzorku vzdělávacích
programů realizovaných univerzitními knihovnami. V první
skupině si všímá výroků,
které vyjadřují význam a smysl informační přípravy začínajících
studentů (usnadňuje přechod
z lycea na vysokou školu, napomáhá dosažení soběstačnosti
při studiu, podporuje vytváření správných návyků intelektuální činnosti).
Analýza obsahů samotných univerzitních programů pak ukazuje velkou různorodost
přístupů, hodinových dotací, použitých metod, prostředků i hodnocení.
Kladem je, že řada institucí se nespokojuje pouze se seznámením s knihovnou
a s výukou instrumentálních dovedností (metody vyhledávání informací a
zvládnutí příslušných nástrojů) a zařazuje témata související s
technikou duševní práce vůbec. Bylo zjištěno
rostoucí zapojení pedagogů, kteří mají certifikát v
oblasti dokumentace, celkově je však
vazba na pedagogiku problematická. Velký rozptyl realizovaných metod a témat
svědčí o chybějící
koncepci, která by určila role a odpovědnosti.
Autorka činí závěr,
že tento stav souvisí mj. s celkově
vlažným přístupem k rozvíjení vysokoškolské
pedagogiky jako takové, s chybějící
reflexí o způsobech "produkování vědění",
s nepropracovaností metodologie atd.
15. ROBERTS, D. Hywel E. - EVERITT,
Jean
A study of information and
communications technologies in museums with particular reference to Wales
[Studie o informačních a komunikačních
technologiích v muzeích se zvláštním zřetelem k Walesu] / D. Hywel E.
Roberts, Jean Everitt
In: Program : Electronic. Libr. inform. Syst. - [London].
- 0033-0337. - 33, č. 4 (1999), s. 291-301. Lit. 10.
Cílem studie bylo identifikovat potřebu informačních a
komunikačních technologií (IKT) v muzeích ve Walesu v roce 2000 a v letech následujících
tak, aby bylo možno provést ohodnocení zdrojů a dalších prvků a pomoci při
strategii rozhodování a financování. Studie vznikla v březnu 1998 na objednávku
Muzejní rady Walesu a její realizací byla pověřena
katedra informačních a knihovnických studií Univerzity ve Walesu (Aberystwyth).
Studie obsahuje též přehled současných trendů v používání IKT v
muzejnictví ve světě, uvádí důležité
projekty, které se právě realizují ve
Spojeném království, a způsob jejich financování. Je
hodnocena současná praxe budování a údržby databází o muzejních předmětech,
popsáno získávání informací o klíčových iniciativách
v této sféře a dáno hodnocení těchto
iniciativ z hlediska welšských potřeb. Zdůrazněna
potřeba pořádání rekvalifikačních kurzů ke zvládnutí
problémů souvisejících se zaváděním
IKT.
16. STURGES, Paul
Freedom of expression and
public access to networks : The Council of Europe study and Draft Charter
[Svoboda projevu a veřejný přístup
k počítačovým sítím : Studie a návrh Charty Rady Evropy] / Paul Sturges
In: FID Rev. - [Haag]. - 1389-8450. - 1, č. 1 (1999), s.
42-48. Lit.
Veřejnost má obavy z toho, že prostřednictvím
internetu je dostupná pornografie, navádění
k násilí a informace škodlivého obsahu (např. návody
na výrobu drog a výbušnin). Internet umožňuje
tok těchto informací bez ohledu na hranice států a na
zákonodárství, které v nich platí (a které někdy
považuje přístup k těmto
informacím za trestný). Diskuse o "škodlivém"
obsahu internetu vedly k návrhu nové legislativy. Proti tomu ale byli informační
specialisté. Všechno to jsou pro Radu Evropy, jakožto organizaci pečující
o podporu svobody projevu, velmi důležité otázky. Její Evropskou konvenci o
lidských právech (která zahrnuje právo na svobodu projevu) podepsalo 40 zemí
(36 ji již ratifikovalo). Nyní Rada Evropy připravuje Chartu, která by vyjádřila
obecně přijatý
postoj k veřejně přístupným
informacím šířeným počítačovými sítěmi.
Základem pro zpracování Charty bude studie, o níž se
v článku hovoří. Studie zkoumala různé možné odezvy zavedení Charty.
Rada Evropy zastává názor, že veřejné komunikační sítě
jako internet jsou zde proto, aby umožnily volný přístup
k informacím stejným způsobem, jako to činí svobodný tisk a rozhlas nebo
knihovny a informační střediska. Tyto zásady platí i v elektronickém prostředí.
Příspěvek je doplněn odkazy na literaturu
a výběrem internetových stránek, které se zabývají uvedenými problémy.
17. TRGIŇA,
Tibor
"Univerzitka" má 80 rokov ["Univerzitce"
je 80 let] / Tibor Trgiňa
In: Kniž.
Inform. - [Martin]. - 1210-096X. - 31, č. 10 (1999), s. 376-384.
Univerzitná knižnica v Bratislavě
(UKB) oslavila v říjnu 1999 osmdesáté výročí svého
vzniku. Autor, současný ředitel knihovny, se zabývá vývojem, aktuálními
funkcemi, činnostmi i plány této nejnavštěvovanější
slovenské univerzální vědecké knihovny.
UKB plnila po několik desetiletí funkce slovenské národní knihovny. Od svého
vzniku v roce 1919 jako první a dlouho jediná slovenská knihovna měla právo
povinného výtisku, v letech 1923-1936 zpracovávala souborný katalog slovenských
knihoven, do roku 1954 souběžnou národní bibliografii
atd. I po přenesení funkcí národní knihovny do Matice slovenské plnila UKB
některé ústřední
funkce, dodnes je depozitní knihovnou OSN a UNESCO, centrem mezinárodní výměny
publikací, MMVS, buduje souborný katalog zahraničních
publikací atd. V posledních letech byly úkoly knihovny nově
formulovány. Podle zřizovací listiny ze srpna 1999 je
UKB univerzální státní vědeckou
knihovnou s celoslovenskou působností, která realizuje
koordinační, statistické, vzdělávací,
odborně poradenské a metodické úkoly pro knihovny Slovenské republiky.
Organizační změny
vyplývající ze statutu však připadly na období rozpočtových
restrikcí vyplývajících z opatření vlády SR ke snížení počtu pracovníků
státní správy - rozpočet knihovny je charakterizován jako krizový, současná
etapa jejího vývoje jako stagnace. Článek je doplněn
přehledem základních statistických ukazatelů. UKB je
zapojena do česko-slovenského projektu CASLIN - hlavní výsledky a záměry
v této oblasti jsou uvedeny.
18. VALKENBORGH, Fernand
Vingt ans de formation
professionnelle continuée : Les bibliothécaires en Communauté française de
Belgique [Dvacet let permanentního odborného vzdělávání : Knihovníci ve
Francouzském společenství Belgie] /
Fernand Valkenborgh
In: Bul. Bibl. France. - [Paris]. - 0006-2006. - 44, č. 4
(1999), s. 84-90.
Autor, pracovník Knihovnického střediska Francouzského
společenství Belgie (Centre de lecture publique de la Communauté française
de Belgique, CLPCF), které je řízeno Ministerstvem Francouzského společenství,
hovoří o úloze tohoto centra při organizování permanentního vzdělávání
knihovníků veřejných knihoven a uvádí i jeho konkrétní
vzdělávací program. Popisuje také, jak se
v Belgii vyvíjely názory na odborné vzdělávání knihovníků
vůbec a jak se toto vzdělávání organizačně
konstituovalo od různých kurzů, jejichž hodinová
dotace se postupně zvyšovala,
až po univerzitní vzdělání, kde se však
samostatná specializace "informační a dokumentační vědy"
konstituovala až počátkem 90. let. Je vyložen také vývoj
knihovnické legislativy (první knihovnický zákon byl přijat v roce 1921, v
roce 1978 byl nahrazen dekretem o veřejných knihovnických službách) a
legislativy týkající se dalšího odborného vzdělávání.
Další vzdělávání
knihovníků bylo právně
upraveno v roce 1995 prováděcím nařízením k dekretu
z roku 1978. Stanovuje nezbytnost zvyšování odborné způsobilosti knihovníků
vzhledem k vývoji oboru, určuje, že pracovníci veřejných knihoven
Francouzského společenství Belgie musí věnovat
během každých tří let minimálně
60 hodin vzdělávání v souladu se svou funkcí (nařízení
dále upravuje způsob financování podle různých hledisek včetně
určitého kvalitativního
hodnocení působení knihovny atd.).
19. VESELAGO, V.G.
Sistema rasprostranenija bibliografičeskoj informacii po
elektronnym setjam (služba INFOMAG) [Systém šíření bibliografických
informací v elektronických sítích (služba INFOMAG)] / V.G. Veselago
In: Nauč. Techn. Bibl. - [Moskva]. - 0130-9765. - č. 2
(1999), s. 68-73.
Autor, pracovník Moskevského fyzikálně
technického ústavu, představuje informační produkt
nabízený tímto ústavem a podporovaný mj. Ministerstvem vědy
Ruské federace. Jde o INFOMAG - službu current contents
zpřístupňující bezplatně obsahy ruských
i zahraničních vědeckých
časopisů především z oblasti přírodních věd
a techniky a další vědecké
informace prostřednictvím elektronických sítí. V době
zveřejnění článku
služba fungovala již pět let a zpřístupňovala
obsahy 150 časopisů, několik
plnotextových vědeckých bulletinů, seznamy přírůstků
různých knihoven a další materiály získávané přímo v redakcích časopisů,
ve VINITI, Ruské akademii věd a také z
internetu. Vzhledem k tomu, že v Rusku je velký podíl uživatelů,
kteří disponují jen elektronickou poštou, umožňuje
systém dodávání informací a objednávání materiálů
i cestou e-mailu. INFOMAG je zatím jedinou službou v Rusku, která zpřístupňuje
relativně významný počet titulů (i když se nemůže
rovnat rozsahu služeb takových institucí jako jsou Elsevier nebo Springer
Verlag). Počet uživatelů INFOMAG v Rusku i v zahraničí velmi rychle narůstá,
což svědčí o potřebnosti
této služby. Vzhledem k požadavkům uživatelů se připravuje dodávání
dokumentů (elektronicky nebo ve formě papírových
kopií), bylo zahájeno experimentální zpřístupnění
elektronické verze časopisu
"Fizika i chimija obrabotki materialov" atd. Adresa služby je
http://www.ripn.net/infomag a http://infomag.mipt.rssi.ru.
