|
Rok 2004, roč. 15, č. 3, s. 123-151 Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010
V červenci 2004 přijala vláda „Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010“ (dále jen „Koncepce“). České knihovny tak získaly poprvé ve své historii strategický rozvojový dokument schválený vládou. Koncepce navazuje na materiál „Strategie knihoven 1999-2003“*), který v roce 1998 připravila Ústřední knihovnická rada (dále jen ÚKR), poradní orgán ministra kultury pro oblast knihovnických a informačních služeb, knihovnictví a knihoven. Základní návrh nové Koncepce i v tomto případě připravila ÚKR s tím, že v říjnu 2002 k návrhu proběhla veřejná diskuse. Koncepce se dotýká více než 6000 knihoven, které poskytují veřejné knihovnické a informační služby. Dílčí cíle a postupné kroky k jejich dosažení jsou v Koncepci formulovány na velmi obecné úrovni. Důležitou součástí materiálu je též vyčíslení potřebných finančních nákladů, které by v příštích letech měly být na rozvoj knihoven vynaloženy v rámci speciálních dotačních programů. Koncepce představuje pro knihovny příležitost a výzvu k ovlivnění vlastního budoucího rozvoje. O tom, zda bude stanovených cílů skutečně dosaženo, rozhoduje v první řadě především objem financování knihoven a dotačních programů. Na druhé straně Koncepci nelze naplnit, pokud jednotlivé knihovny nebudou usilovat o realizaci stanovených cílů v kontextu svých služeb uživatelům. Koncepce by se měla v prvé řadě stát podnětem pro vypracování dílčích strategických materiálů na úrovni krajů, specializovaných sítí i jednotlivých knihoven. Dobrým příkladem a nadějí je v tomto smyslu přijetí „Koncepce rozvoje sítě zdravotnických knihoven na léta 2005-2010“**). Vždy v březnu roku 2007 a 2009 bude Ministerstvo kultury předkládat vládě zprávy o plnění Koncepce a není pochyb o tom, že v mnoha ohledech bude záviset na nás, co bude obsahem těchto zpráv. Vít Richter, Národní knihovna ČR * Dostupná na http://knihovnam.nkp.cz/docs/Strategie_2003-5Sec.rtf. Viz též: Richter, Vít. Strategie knihoven ČR 1999–2003. In Knihovny současnosti '99. Brno : Sdružení knihoven, 1999, s. 29-72. ** Dostupná na http://www.mzcr.cz/index.php?clanek=1122&PHPSESSID=f0c21873d5e65f1cd70261364b9ee29e Poznámka redakce: Kromě vlastního textu Koncepce zveřejňujeme i všechny související oficiální dokumenty, tj. usnesení Vlády ČR ze dne 7. 7. 2004 č. 679, kterým byla Koncepce přijata, a předkládací zprávu, kterou připravilo Ministerstvo kultury ČR v souvislosti s projednáváním Koncepce vládou. Usnesení i předkládací zpráva jsou důležitými doprovodnými dokumenty zejména z hlediska praktické aplikace Koncepce. Všechny tři oficiální texty, tj. usnesení, předkládací zpráva i Koncepce, byly ponechány v původní podobě, opraveny byly pouze zjevné překlepy.
I. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010
VLÁDA I. schvaluje Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010, obsaženou v části III materiálu č. j. 882/04 a upřesněnou podle připomínek vlády (dále jen „Koncepce“); II. ukládá
III. doporučuje hejtmanům, primátorům statutárních měst a starostům obcí s pověřenými obecními úřady seznámit se s Koncepcí a využít ji při zpracování dokumentů a naplňování záměrů v péči o rozvoj knihoven v jejich působnosti. Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy Na vědomí: hejtmani primátoři statutárních měst, předsedkyně Akademie věd ČR Předseda vlády PhDr. Vladimír Špidla, v. r. II. Předkládací zprávaNa základě usnesení vlády ČR ze dne 7. ledna 2004 č. 3 o Plánu nelegislativních úkolů vlády na 1. pololetí 2004 a výhledu na 2. pololetí 2004 předkládá Ministerstvo kultury (dále jen MK) vládě ke schválení materiál Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004–2010. MK i ostatní ústřední orgány státní správy a v posledních letech zejména obce a kraje, resp. územní samosprávné celky věnují podpoře knihovnictví poměrně velkou pozornost a vynakládají na ni značné finanční prostředky. Tato finanční podpora z veřejných zdrojů není ovšem vždy dostatečně a efektivně koordinována. Navrhovaná Koncepce si klade za cíl do určité míry tento nedostatek odstranit tím, že předkládá možnost koordinace výdajů veřejných rozpočtů na podporu veřejných knihovnických a informačních služeb (dále jen VKIS) a dosažení synergického efektu prostřednictvím priorit definovaných nejen s ohledem na stávající stav VKIS, ale i na účelné využití fondů EU na podporu těchto veřejných služeb. Po roce 1989 již byla zpracována jedna koncepce rozvoje českého knihovnictví. Pod názvem Strategie knihoven 1999–2003 ji v roce 1998 připravila Ústřední knihovnická rada (dále jen ÚKR), poradní orgán ministra kultury pro oblast knihovnických a informačních služeb, knihovnictví a knihoven. Strategie byla přijata jako koncepční materiál MK. V souvislosti s reformou veřejné správy byly z MK převedeny státní vědecké knihovny (dnes krajské knihovny) do zřizovací pravomoci krajů. Proces existence 1 krajské knihovny v každém kraji byl završen ve 2. etapě reformy povýšením 4 bývalých okresních knihoven (v Havlíčkově Brodě, Pardubicích, Karlových Varech a Zlíně) do funkce krajské knihovny. Tyto nově vzniklé krajské knihovny ovšem logicky nemají stejné prostorové ani personální podmínky jako bývalé státní vědecké knihovny a úroveň poskytovaných VKIS je proto v těchto krajích nižší. MK si tento problém uvědomuje a pro vyrovnání stavu připravilo materiál Státní podpora výstavby a rekonstrukce krajských knihoven. Materiál nebyl vládě předložen vzhledem k zamítavému stanovisku Ministerstva financí (dále jen MF). Cílem Koncepce je podpořit rozvoj knihoven, aby každý obyvatel ČR měl rovné šance v přístupu ke kvalitním VKIS. Materiál shrnuje hlavní problémové okruhy českého knihovnictví, navrhuje způsob jejich řešení a určuje odpovědnosti za plnění stanovených úkolů. V úvodu materiálu je popsán současný stav knihovnictví, knihoven a informačních institucí (včetně základních statistických údajů uvedených v příloze), charakterizovány slabé a silné stránky, rizika a příležitosti. Dále jsou shrnuty a zhodnoceny současné státem vyhlašované a financované dotační tituly a programy na podporu rozvoje VKIS. Vlastní koncepce určuje směry vývoje knihovnictví na příštích 5 let a jako hlavní součást popisuje téměř tři desítky dílčích cílů a postupných kroků, jak vytyčených směrů dosáhnout. Nezbytnou součástí je též vyčíslení potřebných finančních nákladů. Materiál byl zpracován v souladu se základními cíli programů Evropské unie (dále jen EU) a UNESCO týkajících se priorit společenství zejména v oblasti rovného přístupu, uchování, ochrany a zpřístupnění kulturního dědictví a rozvoje lidských zdrojů. Při přípravě Koncepce vycházelo MK z podkladů odborné veřejnosti zpracovaných pod vedením ÚKR. Materiál byl předložen do meziresortního připomínkového řízení všem členům vlády, hejtmanům, primátoru hl. města Prahy, primátorům statutárních měst, Svazu měst a obcí, Asociaci krajů, Sdružení knihoven ČR a Svazu knihovníků a informačních pracovníků, jejichž stanoviska s vypořádáním jsou obsahem části IV. [pozn. red.: tato část není v tomto materiálu publikována] Veškeré připomínky byly akceptovány, materiál je tudíž předkládán bez rozporu. III.Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 – 20101 Úloha knihoven v informační společnosti Znalosti představují jeden ze základních předpokladů rozvoje informační společnosti. Zásadní změna způsobu nakládání s informacemi jako důsledek digitální revoluce má stále rostoucí význam pro práci lidí i jejich každodenní život. Informační společnost může občanům nabídnout nové možnosti prosperity a aktivnější úlohu ve společnosti. Schopnost využívat informace a transformovat je ve znalosti se stává důležitým faktorem konkurenceschopnosti jednotlivců, institucí i celých států. Naopak rozšiřující se propast mezi informačním bohatstvím a informační chudobou, respektive omezenost přístupu k informacím pro některé části společnosti, by mohla vyústit v sociální napětí. Knihovny jsou institucemi, které se tradičně po tisíciletí zabývají shromažďováním, zpracováváním, uchováváním, ochranou a zpřístupňováním publikovaných dokumentů v jakékoliv formě. Jejich nepostradatelnou funkcí je mj. uchování historických fondů, jako nedílné součásti kulturního dědictví. Knihovny jsou významným nástrojem praktického uskutečňování základního lidského práva na rovný přístup k informacím (všem bez rozdílu – bohatým a chudým, ženám i mužům, obyvatelům měst a venkova, handicapovaným a zdravým, menšinám i většinové společnosti), na jejich svobodnou výměnu, na získávání znalostí a svobodné utváření názorů. Slouží jako prostředek naplňování ústavně zakotveného práva na informace a jsou tedy jedním z pilířů demokracie. Současný stav podpory knihovní infrastruktury v České republice však nesnese srovnání s rozvinutými demokraciemi (skandinávské země, Velká Británie, apod.). Činnost knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou považovány za instituce veřejného zájmu. Ve svém poslání se podílejí zejména na:
Charakteristickým rysem současného vývoje je stále rostoucí podíl elektronické komunikace a zvyšující se objem digitálních dokumentů vedle neklesajícího objemu klasické tištěné produkce. Rozvoj informačních a komunikačních technologií zásadním způsobem ovlivňuje činnost knihoven, mění tradiční postupy a služby, které musí pohotově reagovat na měnící se požadavky uživatelů knihoven. Přístup k celosvětové informační síti internet a k využívání elektronických dokumentů je možný pouze prostřednictvím informační a komunikační techniky, jejíž efektivní využívání vyžaduje speciální znalosti a dovednosti. Nízká úroveň informační gramotnosti zejména starší části populace a ekonomické a sociální bariéry jsou hlavními příčinami nerovného postavení některých skupin obyvatelstva v přístupu k informačním zdrojům. Knihovny vybavené odpovídající technikou a odborným personálem se výrazně podílejí na řešení tohoto rozporu tím, že široké veřejnosti nabízejí volný přístup nejen ke svým knihovním fondům a službám, ale i ke světové informační síti. Knihovny si i v budoucnu zachovají své tradiční funkce shromažďování, zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování tištěných dokumentů, ale současně začínají vykonávat obdobné funkce pro elektronické zdroje. Mají důležitou, nezastupitelnou a rostoucí úlohu při integraci tištěných a elektronických médií. Měnící se společenské prostředí je determinováno evropskou integrací, otevřenými hranicemi, multikulturními společenstvími, stále větším konkurenčním soutěžením. Knihovnám se nabízí příležitost napomoci procesu demokratizace podporou rozvoje občanské společnosti v místech působení. Na důležitosti nabývá tato oblast právě vstupem do EU. Aby knihovny mohly uskutečňovat své nové poslání a dále naplňovat očekávání svých uživatelů, musejí pokračovat v zásadních změnách své činnosti a rozšířit své služby s využitím informačních a komunikačních technologií. V řadě knihoven byla taková změna již započata a v některých knihovnách bylo dosaženo pokročilého stupně transformace, ale osvojování a aplikace stále se vyvíjejících informačních technologií ve službách uživatelům je nekončící proces, který vyžaduje soustavnou podporu při obnově a rozvoji technické a informační infrastruktury.
2 Analýza současného stavu (veřejných knihovnických a informačních služeb) knihovenDle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), tvoří systém knihoven v ČR:
Národní knihovna ČR NK ČR je centrem systému knihoven. V systému knihoven vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační a metodické a poradenské činnosti. Provozuje rozsáhlé systémy a databáze celostátního významu, například Souborný katalog, Českou národní bibliografii, Jednotnou informační bránu, Digitální knihovnu a plní další ústřední funkce. Odpovídá za trvalé uchování a zpřístupnění dokumentů publikovaných na území České republiky. Rozvoj NK ČR je dlouhodobě limitován charakterem a stavem historického objektu národní kulturní památky Klementinum. Stále odkládaná rekonstrukce sídla NK ČR nebo výstavba nového objektu knihovny zvyšuje nebezpečí havarijních situací a vede k omezování základních i specializovaných služeb pro uživatele i knihovny.
Krajské knihovny Do roku 2001 zřizovalo MK 8 státních vědeckých knihoven, které ke dni 1. 7. 2001 převedlo do pravomoci krajských samospráv. Tímto byl zahájen proces vzniku krajské knihovny v každém kraji, završený dne 1. 5. 2002 zřízením Krajské knihovny v Karlových Varech. Funkcí krajské knihovny v Jihomoravském kraji byla pověřena Moravská zemská knihovna zřizovaná MK, funkci krajské knihovny v hlavním městě Praha plní Městská knihovna v Praze. MK zajistilo vydáním prováděcích vyhlášek k zákonům pro krajské knihovny celostátní povinný výtisk periodické produkce a regionální povinný výtisk neperiodik, jež jsou základem rovnoměrného doplňování knihovního fondu. Krajské knihovny tvoří významný prvek systému knihoven a jsou hlavním garantem dostupnosti VKIS ve svém kraji. V krajských knihovnách je uchováván a veřejnosti zpřístupňován informační fond jinde nedostupný, jako jsou knižní fondy historické a regionální literatury. Knihovní fondy krajských knihoven jsou v univerzitních městech nenahraditelné pro studenty, vysokoškolské pedagogy a pracovníky z oblasti vědy a výzkumu. Činnosti, rozsah knihovních fondů i služeb jednotlivých krajských knihoven jsou značně odlišné a jsou výrazně determinovány jejich vývojem v minulém období. Existují podstatné rozdíly mezi krajskými knihovnami vzniklými z původních státních vědeckých knihoven a krajskými knihovnami, které vznikly v krajských městech nové vzniklých krajů, tj. v Havlíčkově Brodě (kraj Vysočina), Karlových Varech, Pardubicích a Zlíně. Knihovny v nově vzniklých krajích poskytují řadu služeb na srovnatelné úrovni, ale za značně ztížených podmínek. Některé služby těchto knihoven jsou výrazně limitovány prostorovými podmínkami, rozsahem knihovních fondů i personálním zajištěním. Velkým úkolem příštího období je vyrovnání těchto rozdílů. Pro splnění tohoto úkolu připravilo MK již počátkem roku 2004 materiál Státní podpora výstavby a rekonstrukce krajských knihoven. Tento materiál si klade za cíl podpořit ze zdrojů státního rozpočtu výstavbu či rekonstrukci budov pro potřeby krajských knihoven kraje Moravskoslezského, Karlovarského, Zlínského a Vysočina. Vzhledem k situaci státního rozpočtu byl materiál odmítnut MF a tudíž nebyl ani předložen na jednání vlády.
Základní knihovny provozované obcemi Celkový počet veřejných knihoven provozovaných obcemi přesahuje počet 6 000. Tato síť tvoří základní infrastrukturu pro zajištění dostupnosti VKIS všem obyvatelům ČR. V průběhu 90. let minulého století prošla velká část obecních knihoven a všechny okresní knihovny zásadní systémovou změnou. Knihovny financované státem byly převedeny pod zřizovatelskou pravomoc obcí a začaly fungovat v odlišných podmínkách. Po letech stagnace se systém na přelomu tisíciletí postupně stabilizoval. Rozhodující úlohu v tomto procesu sehrál Program podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven1). V rámci tohoto programu vnikla síť 106 knihoven pověřených výkonem regionálních funkcí, která vedle krajských knihoven poskytuje servis a podporu knihovnám v menších obcích. V posledních letech se výrazně zvýšil počet čtenářů a návštěvníků knihoven, podstatný nárůst lze zaznamenat i u počtu výpůjček (bližší údaje – viz tabulka „Vybrané statistické údaje za oblast knihoven“ uvedená v Příloze). Přelom tisíciletí přinesl v oblasti knihoven řadu pozitivních výsledků a změn. Knihovny jsou stále lépe vybavovány výpočetní technikou a napojovány na síť internet. Rychle postupuje automatizace knihovnických procesů a katalogů. Využití informačních a komunikačních technologií v činnosti knihoven je rozhodujícím impulsem pro proměnu jejich společenských funkcí. Vedle tradičního osvětového působení je kladen důraz na informační činnosti. Řada knihoven poskytuje nové typy služeb a vychází vstříc uživatelům, a to i z podnikatelské sféry. Rodí se nové formy vzájemné spolupráce, aniž by tím ztrácely na významu některé funkce tradiční. Nicméně v důsledku společenské a ekonomické transformace došlo k jisté stagnaci knihovnických služeb. V minulých letech bylo z finančních důvodů omezeno doplňování knihovních fondů novými přírůstky, situace se nyní pomalu zlepšuje. Zčásti byla utlumena nebo je ve dlouhodobém skluzu ediční činnost. Knihovny pozastavují odpisy, jen omezeně řeší otázky ochrany fondů, nevybavují odborné provozy v potřebném rozsahu, odkládají stavební úpravy nebo opravy. Problémem je rovněž nízké platové ohodnocení pracovníků knihoven. Mezi důsledky, které se uživatelů a čtenářů přímo dotýkají, patří likvidace některých poboček, zvýšení čtenářských poplatků, omezování provozu a meziknihovní výpůjční služby, snižování počtu zaměstnanců apod. Na druhé straně byl v minulých letech nově postaven či zrekonstruován poměrně velký počet budov knihoven – od roku 1992 více než 90 staveb a další se realizují nebo připravují. Téměř o polovinu pak vzrostl počet studijních míst v knihovnách.
Specializované knihovny a základní knihovny se specializovanými knihovními fondy Významnou součástí systému knihoven jsou specializované knihovny, které vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti pro knihovny v rámci své specializace (např. Státní technická knihovna, Národní lékařská knihovna, Knihovna AV ČR, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Knihovna Národního muzea, Národní pedagogická knihovna Komenského apod.). Specializované knihovny a základní knihovny se specializovanými knihovními fondy, vytvářejí sítě knihoven, které jsou orientovány na zajištění specializovaných informačních potřeb (např. vysokoškolské knihovny, knihovny Akademie věd České republiky, lékařské knihovny, muzejní knihovny) nebo budují kooperační systémy za účelem optimalizace přístupu k informačním zdrojům a vytváření systémů vyspělých informačně knihovnických služeb v celostátním i nadnárodním měřítku. Tyto knihovny mají rozhodující význam pro zajištění přístupu k odborným informacím a tvoří přirozenou infrastrukturu výzkumu a vývoje a odborného, zejména terciárního vzdělávání.
Vysokoškolské knihovny Vysokoškolské knihovny se stále významněji zapojují do VKIS. I přes složitou finanční situaci vysokých škol byly knihovní fondy vysokoškolských knihoven obnovovány a doplňovány, především zahraniční literaturou. V roce 2001 vykazovaly knihovní fondy 50% nárůst oproti roku 1990 a každoroční přírůstky odpovídají tomuto trendu. Vedle tištěných informačních zdrojů, které jsou stále základní složkou informačního zabezpečení pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti školy, má stále větší význam přístup k elektronickým informačním zdrojům. Získávání těchto zdrojů bylo v letech 2000–2004 významně rozšířeno realizací projektů v rámci programu „Informační zdroje pro výzkum a vývoj – LI“, vyhlášeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT). Rozvoj technické a technologické infrastruktury vysokoškolských knihoven byl podpořen grantovými projekty Fondu rozvoje vysokých škol, kde byl pro knihovny vytvořen samostatný tematický okruh. Byly zavedeny nové druhy knihovnicko-informačních služeb využívající moderní technologie, např. zpřístupňování elektronických informačních zdrojů v lokálních sítích i prostřednictvím vzdáleného přístupu nebo elektronické dodávání dokumentů. Vysoké školy projevily snahu o zlepšení prostorové situace knihoven. Bylo postaveno několik nových budov knihoven. Řada knihoven získala nové prostory nebo své současné prostory rekonstruovala a rozšířila. Většina univerzitních a fakultních knihoven tak mohla zpřístupnit významnou část svých fondů ve volném výběru a zvýšit počty studijních míst. Jedním z nejzávažnějších problémů vysokoškolských knihoven zůstává jejich personální poddimenzování, nevyhovující kvalifikační struktura pracovníků a neodpovídající platové ohodnocení. Tato skutečnost je také limitujícím faktorem pro rozšiřování spektra veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami vysokých škol.
Soustava vědeckých informací Akademie věd ČR je tvořena středisky vědeckých informací a knihovnami a Knihovnou AV ČR (dále jen KNAV). Střediska vědeckých informací a knihovny fungují na všech 60 pracovištích Akademie věd ČR (dále jen AV ČR) jako specifické organizační útvary, jejichž úkolem je získávat, zpracovávat a šířit vědecké informace. Celkový rozsah fondů v knihovnách pracovišť AV ČR v roce 2003 přesáhl 3 mil. knihovních jednotek, v současné době je odebíráno 7365 titulů periodik, zpřístupňován je kromě Web of Science velký počet elektronických databází a k dispozici jsou také další elektronické informační zdroje. KNAV koordinuje činnost středisek vědeckých informací a knihoven AV ČR. Podle zřizovací listiny má za úkol provozovat knihovnické, informační a reprografické služby pro ústavy AV ČR, vysoké školy a ostatní uživatele ve sféře vědy a výzkumu, zajišťuje a řeší informační infrastrukturu pro výzkum. Zpracovává historickou retrospektivu vzácných fondů. Knihovna je podle nového knihovního zákona registrovaná v evidenci MK jako specializovaná knihovna. V současné době KNAV poskytuje služby srovnatelné s vědeckými knihovnami v České republice i v zahraničí. Umožňuje přístup do primárních a sekundárních databází AV ČR. Jako největší knihovna v AV ČR je KNAV předurčena k monitorování trendů a nových standardů v knihovnictví a informační vědě a k zajišťování odborné metodiky pro ústavní knihovny AV ČR. Cílem rozvoje knihoven AV ČR pro příští období je:
Vedle sítě knihoven AV ČR působí řada dalších knihoven výzkumných ústavů, které nejsou samostatně statisticky sledovány. Často obsahují vysoce specializované a na území ČR unikátní dokumenty, mají výhodu přesně definované uživatelské obce a bezprostředního kontaktu s ní a jejich fondy.
Veřejné knihovnické a informační služby ve zdravotnictví (lékařské knihovny) V současné době poskytuje knihovnicko-informační služby 149 lékařských knihoven a středisek vědeckých informací ve zdravotnictví. Z toho 43 pracovišť působí v přímo řízených organizacích resortu zdravotnictví, 1 pracoviště – Národní lékařská knihovna (dále jen NLK) je organizační složkou státu v působnosti resortu zdravotnictví a 105 pracovišť je zřízeno v působnosti ostatních resortů. Zdravotnické knihovny jsou zřízeny v různých typech zařízení – fakultní nemocnice a lékařské fakulty (integrovaná pracoviště), fakultní knihovny, odborné léčebné ústavy, vědecko-výzkumná pracoviště, hygienické stanice, léčebné lázně, střední zdravotnické školy a další zařízení. Podle knihovního zákona č. 257/2001 Sb. bylo k 31. 12. 2003 na MK zaevidováno celkem 67 těchto pracovišť. Zdravotnické knihovny spolupracují při poskytování knihovnicko-informačních služeb (národních i mezinárodních) pro odbornou i laickou veřejnost, při akvizici informačních zdrojů – klasických a elektronických, při budování oborových souborných katalogů a národní lékařské bibliografie využívají českou verzi tezauru Medical Subject Headings, realizují vzdělávací aktivity a zabezpečují rozvoj komunikačních a informačních technologií (89 % knihoven je připojeno na internetovou síť). V knihovnách probíhá postupná automatizace knihovnických procesů a jsou implementovány knihovnické a další potřebné standardy. Zdravotnické knihovny jsou řešiteli několika projektů integrovaného výzkumu a vývoje, především s problematikou optimalizace informační infrastruktury a zdrojů pro vědu výzkum a vzdělávání a spolupracují i se zahraničními partnery, např. Evropskou asociací lékařských knihoven. Slabá a riziková místa v poskytování veřejných knihovnicko-informačních služeb ve zdravotnictví jsou:
Ministerstvo zdravotnictví (dále jen MZd) připravuje vlastní koncepci veřejných informačních služeb ve zdravotnictví, která bude obsahovat další informace.
Knihovnické a informační služby v zemědělství a potravinářství V současné době poskytuje zemědělské a potravinářské knihovnické a informační služby 25 knihoven a informačních středisek v resortu zemědělství; buď přímo řízených Ministerstvem zemědělství (dále jen MZe) nebo privátních. Roli specializovaných a potravinářských knihoven plní rovněž knihovny příslušných univerzit. Zemědělské a potravinářské knihovny spolupracují při poskytování knihovnických a informačních služeb a vytvářejí konsorcia pro společné využívání informačních zdrojů. Ústav zemědělských a potravinářských informací se podílí na tvorbě mezinárodního informačního systému AGRIS vytvářeného pod záštitou Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství. Pro efektivní poskytování knihovnických a informačních služeb v zemědělství je potřebné:
Knihovny muzeí, galerií a archivů Nedílnou součást kulturního dědictví tvoří knihovny s historickými knihovními fondy – muzejní a zámecké knihovny. Fondy zámeckých knihoven, spravované Národním památkovým ústavem a Národním muzeem, jsou prohlášeny za národní kulturní památku a vztahuje se na ně režim zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. I tyto knihovny se stále významnějším způsobem zapojují do celostátního systému knihoven a začínají využívat moderních informačních technologií. Muzejní knihovny mají ve srovnání s jinými veřejnými knihovnami v mnoha ohledech horší postavení. Nejsou dostatečně vybavené informačními technologiemi, takže nemohou využívat jejich možností. Bohaté a často unikátní knižní fondy nejsou dostatečně zpracované. Rovněž personální obsazení muzejních knihoven neodpovídá potřebám. V neposlední řadě muzejním knihovnám chybějí i finanční prostředky na nákup literatury. Přesto fondy muzejních knihoven obsahují velké knižní bohatství a ohromný informační potenciál. Významnou složku jejich knižních fondů tvoří regionální literatura, která často není zastoupena v jiné knihovně regionu. Muzejní knihovny shromažďují vedle knih, rukopisů, historických fondů i jiné materiály a dokumenty – fotografie, plakáty, předlohy, výstavní a aukční katalogy a podobně. Obdobný charakter mají i knihovny sítě galerií a archivů.
2.1 Základní vývojové tendence uplynulého období a jejich vyhodnocení2.1.1 Východiska Koncepce Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), po více než čtyřiceti letech nově vymezuje prostor pro poskytování knihovnických a informačních služeb obyvatelům a přizpůsobuje legislativní úpravu oblasti knihovnictví požadavkům současného společenského i technologického vývoje. Zároveň však vychází z historického vývoje českého knihovnictví, determinovaného prostředím a tradicí. Zcela nově je chápána oblast VKIS včetně principu, podle něhož jsou stanoveny služby poskytované bezplatně tak, aby byl zajištěn rovný přístup ke všem informacím zprostředkovaným veřejnými knihovnami a vyloučeny překážky jejich dostupnosti. Zákon formuluje nové zásady organizace knihoven včetně dotační politiky, stanoví způsob evidence knihoven, správy a ochrany knihovních fondů. Zákon je účinný od 1. ledna 2002 a má přímou vazbu na realizaci zákonů souvisejících s reformou veřejné správy. V této souvislosti je vymezena i úloha nově ustavených krajských knihoven včetně výkonu regionálních funkcí. Uvedení knihovního zákona v život, naplnění jeho principů skutečným obsahem kvalitních a pohotových VKIS obyvatelům je a bude dlouhodobým procesem, který si vyžádá aktivní úsilí knihoven, jejich zaměstnanců, provozovatelů knihoven i státní správy. Přijetí knihovního zákona se stalo impulsem pro aktualizaci dokumentu „Strategie knihoven v ČR 1999–2003“, přijatého ÚKR v r. 1999. Předkládaná Koncepce vychází z ustanovení obecně závazných předpisů vztahujících se ke knihovnám a jejich úloze ve společnosti, k nimž kromě již citovaného knihovního zákona. patří:
Dále Koncepce usiluje o naplnění základních tezí politických a dalších odborných dokumentů přijatých vládou ČR, UNESCO, EU a Mezinárodní federací knihovnických asociací (dále jen IFLA). Jsou to zejména:
2.2 Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika v oblasti poskytování VKIS
2.3 Vyhodnocení účinnosti stávajících rozvojových programů, porovnání jejich nákladů s přínosy a dosaženými účinky
2.3.1 Programy MK: 2.3.1.1 Program podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven Program podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 16. 1. 2002 č. 68. Pravidla poskytování dotací z tohoto programu stanoví nařízení vlády ČR č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven. Hlavní cíle programu:
Financování programu (v tis. Kč)
Program byl poprvé realizován v roce 2002. Po dobu svého krátkého působení umožnil výrazně stabilizovat síť knihoven v malých obcích a přispěl k rozvoji rozsahu a kvality VKIS na venkově. Předpokládá se, že od roku 2005 budou finanční prostředky z Programu převedeny do rozpočtu krajů. V této souvislosti se připravuje novela knihovního zákona č. 257/2001 Sb. tak, že nadále budou zajišťovat výkon regionálních funkcí kraje, respektive krajské knihovny, v souladu se stanovenými standardy.
2.3.1.2 Program Veřejné informační služby knihoven (dále jen VISK) Program VISK byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 10. 4. 2000 č. 351 o Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání. Pravidla poskytování dotací z tohoto programu stanoví nařízení vlády ČR č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven. Program VISK byl zahájen v roce 2000 a je realizován v devíti specializovaných podprogramech. Ve všech podprogramech bylo zahájeno řešení dílčích projektů, ale vzhledem k tomu, že došlo k redukci financování programu na 55 % plánované částky, dochází ke zpoždění v naplnění stanovených cílů. Hlavní cíle programu: Základním cílem programu VISK je inovace veřejných informačních služeb knihoven na bázi informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT). Veřejné služby knihoven se orientují zejména na:
Přehled financování programu VISK v letech 2000 až 2003 (v tis. Kč)
Realizace programu VISK v letech 2000 až 2003 a stručné zhodnocení přínosůVISK 1 – Koordinační centrum programu VISKKoordinační centrum programu VISK v NK ČR zajišťuje veškeré odborné, organizační a koordinační činnosti související s realizací programu VISK. VISK 2 – Mimoškolní vzdělávání pracovníků knihovenBylo vybudováno 15 vzdělávacích center ve všech krajských knihovnách a v NK ČR. Centra byla vybavena pro účely výuky v oblasti ICT. Centra vybavená v r. 2000 zahájila výuku od počátku roku 2001, centra vybudovaná v r. 2001 začala vyučovat ve druhé polovině roku 2001. Výuka základů informační gramotnosti v letech 2001–2003 proběhla v 13.932 vyučovacích hodinách, kurzy absolvovalo 10.032 účastníků; specializované kurzy v 879 vyučovacích hodinách absolvovalo 2.310 účastníků. VISK 3 – Informační centra veřejných knihovenPodprogram VISK 3 je určen na připojování knihoven na internet a vybavení výpočetní a komunikační technikou včetně příslušného i specializovaného knihovnického softwaru. Do konce roku 2003 bylo připojeno na internet téměř 1700 knihoven, což je 27 % z celkového množství. Připojením tohoto počtu knihoven bylo dosaženo stavu, kdy celkem 74 % obyvatel České republiky žije v obci, v níž knihovna nabízí veřejnou internetovou stanici s kvalifikovanou asistencí. Počet počítačů určených pro uživatele vzrostl od roku 1999 více než třikrát, pětinásobně se zvýšil počet počítačů napojených na internet. S výjimkou knihoven ve větších městech je však stále běžně používáno připojení pomocí komutované linky a kvalita připojení je proto velmi nízká. V současné době se proces připojování knihoven dostává do obtížné fáze, kdy by mělo být připojeno velké množství knihoven v malých obcích, v nichž je nedostatečná infrastruktura a slabé ekonomické a technické zázemí. V cca 4 500 menších obcí, kde knihovna dosud nenabízí veřejný internet, žije více než 25 % obyvatel ČR. Tato skupina obyvatel je výrazně znevýhodněna oproti obyvatelům větších měst. Rozšíření veřejného internetu do malých obcích by přispělo k odstranění tohoto handicapu a vytvořilo předpoklad pro ekonomický i sociální rozvoj venkova. Proto byla v roce 2003 zahájena spolupráce s Ministerstvem informatiky (dále jen MI), kdy odpovědnost za oblast připojení knihoven byla přenesena na MI (za obsahové spolupráce MK). Velkým přínosem pro knihovny je podíl státu na financování internetové konektivity a úhrada paušálních poplatků spolu se souvisejícími zárukami servisu. VISK 4 – Digitální knihovna a archiv pro informační služby knihoven V rámci programu VISK 4 byl zajištěn provoz a rozvoj Digitální knihovny, která umožňuje zpřístupnění a dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů vzniklých v rámci digitalizačních programů VISK 6 a VISK 7. V roce 2001 bylo zkvalitněno připojení Digitální knihovny k Síti národního výzkumu a vzdělávání rychlostí 155 Mbit/s. Digitální knihovna umožňuje přístup k jednomu milionu stran unikátních historických dokumentů. VISK 5 – Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR – RETROKON Realizace podprogramu RETROKON umožnila zpřístupnit v prostředí internetu řádově statisíce katalogizačních záznamů o fondech velkých knihoven jako jsou NK ČR, Moravská zemská knihovna v Brně, Vědecká knihovna v Olomouci, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Parlamentní knihovna, Ústav zemědělských a potravinářských informací atd. Řada lístkových katalogů knihoven byla naskenována a rovněž zpřístupněna v síti. Do souborného katalogu zahraničních periodik z let 1527–1964 bylo zpracováno celkem 21 286 titulů periodik. S cílem získat komplexní a aktuální informace o postupu a plánech retrospektivní konverze v knihovnách ČR byl vytvořen národní informační systém pro retrospektivní konverzi katalogů.
VISK 6 – Národní program digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů Memoriae Mundi Series Bohemica V rámci podprogramu bylo naskenováno více než 100 000 stran unikátních rukopisů a vzácných tisků z fondů NK ČR, Státní pedagogické knihovny, Vědecké knihovny v Olomouci, Muzea východních Čech, Státního okresního archivu v Jihlavě, Knihovny Národního muzea, Regionálního muzea dr. Hostaše v Klatovech, Zámecké knihovny Kynžvart, Západočeského muzea v Plzni, Strahovské knihovny atd. Naskenované dokumenty jsou ukládány na archivní média a zpřístupňovány v Digitální knihovně.
VISK 7 – Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru – Kramerius V rámci realizace projektů VISK 7
bylo reformátováno 1 315 svazků periodik
VISK 8 – Elektronické informační zdroje V rámci přípravy vstupu České republiky do Evropské unie byl pro knihovny v ČR formou tzv. národní licence zakoupen pro léta 2002/2003 přístup do databáze KnowEurope, která představuje nejobsáhlejší informační zdroj o Evropské unii. Pro přístup bylo zaregistrováno 350 knihoven. Databázi mohli využívat všichni obyvatelé ČR všude tam, kde je knihovna napojena na internet. Byly vytvořeny webové stránky projektu – http://www.knoweurope.cz s uvedením všech důležitých informací. V rámci podprojektu je dále podporováno využívání databází plných textů českých novin a časopisů firmy Anopress a ČTK. Byla zahájena intenzivní propagace databáze, připraven plán školení knihoven. V letech 2002 a 2003 byl realizován program „Jednotná informační brána“, který umožňuje integrovat vyhledávání v katalozích a databázích v desítkách domácích a zahraničních knihoven.
VISK 9 – CASLIN – Souborný katalog ČR a jeho provoz a rozvoj V současné době obsahuje souborný katalog 2,2 mil. katalogizačních záznamů knih, periodik a speciálních dokumentů z 57 největších knihoven v ČR, které jsou prostřednictvím webového rozhraní a protokolu Z39.50 zpřístupněny všem knihovnám i nejširší veřejnosti 24 hodin denně. Probíhá rovněž intenzivní spolupráce knihoven při tvorbě a využívání národních autorit.
2.3.1.3 Program Knihovna 21. století
Vznik programu: v r. 1998 pod názvem Knihy a čtení, od r. 1999 jako Knihovna 21. století Hlavní cíle programu: Neinvestiční program je zaměřen na podporu nadstandardní knihovnické, informační a kulturně vzdělávací činnosti zejména základních knihoven, ale též na podporu dostupnosti informací pro občany se zdravotním postižením. Je určen pro knihovny evidované dle knihovního zákona č. 257/2001 Sb. a občanská sdružení.
Přehled financování programu Knihovna 21. století v letech 2000 až 2003 (v tis. Kč)
Realizace programu Vyhlašované okruhy tohoto programu se každoročně mění v závislosti na aktuálních potřebách oboru. Postupně byly dotovány projekty v těchto oblastech: podpora regionálních funkcí knihoven, podpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro handicapované občany, knihy a čtení, podpora integrace do EU, podpora práce s národnostními menšinami a ochrana knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí.
2.3.1.4 Program Česká knihovna Vznik programu: r. 1999 Hlavní cíle programu: Cílem programu je na jedné straně zajistit dostupnost současné české literární tvorby v síti veřejných profesionálních knihoven a současně podpořit rozsah a stabilitu odbytu původní české tvorby na knižním trhu. Je zaměřen na kvalitní, ale komerčně méně úspěšné tituly. Je určen pro veřejné knihovny a pro nakladatele. Přehled financování (v tis. Kč)
Do programu se každoročně zapojuje přes 600 základních knihoven a knihoven filozofických a pedagogických fakult vysokých škol, které si mohou vybrat z nabídky asi 130 titulů knih v hodnotě cca 3.000,- Kč/knihovnu a kolem 35 nakladatelů vydávajících českou knižní produkci. Projekt je považován za velmi prospěšný jak pro nakladatele, tak i pro knihovny, které mohou obohatit své fondy o hodnotné a spíše výběrové akvizice.
2.3.1.5 Program výzkumu a vývoje Podpora oblasti výzkumu a vývoje z veřejných prostředků probíhá jednak účelově formou programů v rámci veřejné soutěže, jednak institucionálně pro příspěvkové organizace MK na základě schválených výzkumných záměrů. Program Zpřístupňování a ochrana knihovních fondů formou digitalizace s využitím mezinárodní sítě internet v souvislosti s vytvářením informační společnosti vyhlásilo MK na léta 1997–2002. Byl určen pro podporu víceletých projektů vědecko-výzkumného charakteru, zaměřených na postupné zpřístupnění knihovních fondů na bázi moderních informačních technologií, zachování klasických dokumentů budoucím generacím uživatelů a vytvoření komplexní informační společnost. Zmíněné cíle byly naplňovány v těchto podprogramech: Správa a ochrana dat v knihovnách – zpřístupňování knihovních fondů formou digitalizace, převod katalogů do elektronické podoby s využitím internetu a další služby na bázi informačních technologií, Nové postupy ochrany a konzervace knihovních fondů – vývoj a zavádění nových technologií k ochraně knihovních fondů z hlediska mikroklimatu, výzkum materiálů pro restaurování, Knihovny a informační společnost – výzkumy uživatelských potřeb a zpracování nové terminologie oboru s ohledem na vytváření informační společnosti.
Přehled financování (v tis. Kč)
Výše uvedený program MK skončil. V jeho rámci bylo přijato a úspěšně realizováno 40 projektů různých institucí. V současné době pouze dobíhá několik dříve schválených programových projektů a je realizována institucionální podpora výzkumných záměrů. MK připravuje v roce 2005 vyhlášení nového programu pro knihovny na období let 2006–2010.
Oblast výzkumu a vývoje nyní prochází rozsáhlými koncepčními změnami: účinnosti nabyly nové právní předpisy, především zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). V rámci realizace Národního programu výzkumu je zařazen v gesci AV ČR tematický program 2 „Informační společnost“ s dílčím programem II.3 „Komunikační infrastruktura a technologie“ a v gesci MŠMT průřezový program 2 „Integrovaný výzkum“ a v jeho rámci dílčí program VII.2 „Informační infrastruktura výzkumu“. Vzhledem k tomu je nutné, aby se nově vyhlašovaný program MK soustředil na otázky zmíněnými programy nepokryté, ani dosud neřešené v rámci jiných programů MK.
Nový program, nazvaný Zpřístupnění a ochrana kulturních, uměleckých a vědeckých zdrojů, vychází ze zaměření 4. rámcového programu EU. Komplexně řeší problematiku vytváření virtuálního badatelského prostředí (tzv. sémantických gridů) pro kooperaci knihoven, archivů, muzeí, univerzit a akademických pracovišť. Jeho cílem je posilovat sbližování a vzájemnou součinnost všech typů paměťových institucí, podporovat koordinované otevírání jejich zdrojů uživatelům a vytváření konsorcií těchto institucí. Návrh výdajů z veřejných prostředků na jeho uskutečnění předpokládá částku v celkovém objemu cca 200 000 tis. Kč.
2.3.1.6 Licence na půjčování zvukových záznamů Významnou formu podpory VKIS představuje úhrada licenčních poplatků držitelům autorských práv v souvislosti s půjčováním zvukových záznamů v knihovnách. Na základě smlouvy NK ČR s kolektivním správci autorských práv je ochranným autorským organizacím od roku 2004 ze státního rozpočtu ročně hrazena částka 5.000 tis. Kč.
2.3.2 Programy a fondy na podporu knihoven z ostatních resortů
2.3.2.1 Program Informační zdroje pro výzkum a vývoj – LI (MŠMT) Program vyhlásilo jako
poskytovatel MŠMT, v souladu s usnesením vlády ČR ze dne Program byl realizován ve třech podprogramech:
Celkem 62 projektů, s téměř rovnoměrným třetinovým zastoupením jednotlivých podprogramů, bylo dotováno částkou cca 130.000 tis. Kč účelových finančních prostředků ze státního rozpočtu ročně, tj. více než 500.000 tis. Kč za celou dobu řešení. Pokud jde o řešitelská pracoviště, tak z celkového počtu 62 projektů to bylo 26 veřejných vysokých škol, 14 výzkumných ústavů různého typu (mimo AV ČR), 6 pracovišť z AV ČR (z toho dva v rozsahu národních multilicencí), 4 projekty měla NK ČR, po 3 Moravská zemská knihovna v Brně a Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2 Státní technická knihovna, a po 1 Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové, Národní lékařská knihovna a Ústav pro informace ve vzdělávání. Program byl velmi přínosný co do rozsahu i obsahu získaných informačních zdrojů pro potřeby českého výzkumu a vývoje. Velký význam měly ale i jeho další důsledky – schopnost knihoven a informačních pracovišť vzájemně spolupracovat při využívání těchto zdrojů (včetně sdružení typu „konsorcií“), orientovat se v jednání s dodavateli a producenty a získat pro svá pracoviště finanční prostředky na nákup informačních zdrojů. 2.3.2.2 Program Informační infrastruktura výzkumu – 1N (MŠMT) Program vyhlásilo jako poskytovatel MŠMT podle § 17 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje. Ve veřejné soutěži o poskytnutí účelových prostředků jsou hodnoceny programové projekty naplňující tyto cíle programu:
Program je strukturován do tří podprogramů:
Program byl vyhlášen poprvé v polovině r. 2003 na období 2004 – 2008; výsledky byly vyhlášeny v prosinci 2003. V únoru 2004 byl vyhlášen opakovaně, výsledky byly vyhlášeny počátkem června 2004. Výše účelové podpory ze státního rozpočtu se podle návrhu Národního programu výzkumu předpokládala v rozsahu 130 mil Kč pro rok 2004 a 200 mil. Kč ročně letech 2005–2008 . Skutečná výše účelové podpory je v současné době stanovena na 130 mil. Kč ročně po celou dobu trvání programu.
2.3.2.3 Fond rozvoje vysokých škol (MŠMT) Vznik programu Hlavním zdrojem grantové podpory pro vysokoškolské knihovny je Fond rozvoje vysokých škol, který byl zřízen MŠMT v roce 1992. Od roku 1993 je institucí dvou partnerů: MŠMT a Rady vysokých škol; společným vrcholným orgánem Fondu rozvoje vysokých škol se stal Výbor Fondu rozvoje vysokých škol; pro jeho administrování je zřízena Agentura Fondu rozvoje vysokých škol. Projekty se přijímají v několika tematických okruzích, jedním z nich je od roku 1994 tematický okruh E Vysokoškolské knihovny. Zaměření na příslušný rok stanoví výbor Fondu. Projekty podávají jednotlivci – zaměstnanci veřejných vysokých škol, jejich podání schvaluje děkan a rektor příslušné školy, čímž škola současně potvrzuje, že zabezpečí institucionální podporu. Hlavní cíle programu: Pro roky 2001 a 2002: Cílem bylo zvýšení technologické úrovně vysokoškolských knihoven v souladu s vývojovými trendy knihovnicko-informační činnosti ve vyspělých zemích, včetně výchovy uživatelů informačních zdrojů a rozvoj poradenských a informačních center VŠ. Projekty se soustředily na: aktivní elektronické služby knihoven v prostředí služby World Wide Web, včetně podpory služeb typu „electronic document delivery“,
Pro rok 2003: Cílem bylo podpořit budování komplexního knihovnicko-informačního zázemí vysokých škol a umožnit zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do knihovnicko-informačních služeb. Jednalo se o projekty zaměřené na:
Přehled financování programu v letech 2000 až 2003 (v tis. Kč)
Realizace programu v letech 2000 až 2002 a zhodnocení přínosů V roce 2000 bylo realizováno 37 projektů, v roce 2001 35 projektů, v roce 2002 24 projektů. Realizované projekty byly zaměřeny např. na zpřístupnění katalogů a databází v prostředí www, vytváření virtuálních knihoven, podporu virtuálního vzdělávání, vytvoření oborového knihovnického centra, integraci informačních zdrojů, rozšíření přístupu k otevřeným knihovním fondům s elektronickou ochranou, podporu využívání elektronických informačních zdrojů studenty, vybudování multimediálních či digitálních studoven, realizaci služeb typu „document delivery“ aj. Zatímco v prvních
letech Fond rozvoje vysokých škol umožňoval transformaci vysokoškolských
knihoven, zavádění automatizovaných knihovních systémů, univerzitních
2.3.2.4 Účelová dotace MZd pro veřejné informační služby ve zdravotnictví (dále jen VISZ) MZd od roku 1992 spolupracuje v oblasti rozvoje informačních služeb ve zdravotnictví na realizaci úkolu, který přijalo spolu s ostatními ústředními orgány usnesením vlády ČR ze dne 29. 5. 1992 č. 367. Na základě tohoto úkolu byl rozpracován návrh systému účelových dotací pro prioritní projekty služeb informačních pracovišť zdravotnické veřejnosti a získána podpora v programu č. 335140 Pořízení a technická obnova majetku lékařských knihoven na léta 1995–2002. V letech 2003–2004 jsou příslušné dotace poskytovány v rámci programu 235020 Rozvoj a obnova materiálně-technické základy zdravotnického a školského vzdělávání. U zrodu koncepce a za její realizací stála Pracovní skupina pro VISZ při odboru vědy a vzdělávání MZd, složená ze zástupců NLK a předních odborníků z řad vedoucích lékařských knihoven v ČR a zahraničních konzultantů. Díky dotaci MZd, zahrnující investiční i neinvestiční prostředky, došlo k výraznému rozvoji informačních služeb jak v NLK, tak v plošném celorepublikovém efektu v knihovnách fakultních nemocnic, nemocnic s poliklinikou, léčebných a výzkumných ústavů a hygienických stanic. Výrazně byla posílena tzv. regionální střediska, tj. větší a lépe technikou i pracovními silami vybavené knihovny v přímo řízených zdravotnických organizací ve spádových zdravotnických územích. Ty se dobrovolně ujaly tvorby regionálních registrů bibliografických informací, cirkulace lékařských periodik a vzdělávacích aktivit pro knihovníky lékařských knihoven. Jejich prostřednictvím je udržována spolupráce s odbornými lékařskými knihovnami mimo resort zdravotnictví. Výrazně byla také posílena tzv. integrovaná informační pracoviště, společná na všech lékařských fakultách a fakultních nemocnicích v ČR, s výjimkou 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Neinvestiční prostředky a dotace MZd jsou v knihovnách sítě využívány na nákup lékařské literatury, včetně přístupů do fulltextových zahraničních databází, investiční prostředky jsou využívány na nákup knihovnické techniky a technologie. NLK pravidelně shromažďuje a vyhodnocuje statistické údaje o stavu knihoven sítě a vede je v automatizovaných databázích.
Dotace knihovnám organizací MZd (v tis. Kč)
3 Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004–2010
Hlavní cíl Koncepce
4. Dílčí cíle Koncepce
A. Formování knihovního systému
B. Rovný přístup k veřejným knihovnickým a informačním službám
C. Tvorba a zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů
D. Ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví
E. Rozvoj lidských zdrojů
5. Finanční nároky na státní rozpočetZákladním nástrojem realizace Koncepce jsou programy na podporu činnosti knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby, které mohou být orientovány zejména na:
V následujícím období je nezbytné zajistit kontinuitu stávajících programů a současně upravit jejich cíle, nástroje a objem financování tak, aby bylo možno dosáhnout cílů stanovených Koncepcí. Programová podpora bude vázána na uplatnění doporučených standardů VKIS. Finanční nároky na realizaci Koncepce jsou stanoveny na základě dosud vynakládaných prostředků s výhledem do roku 2010. V položce „Státní rozpočet“ je provedeno dělení na investiční a neinvestiční výdaje. U programů, které stanovují spolufinancování projektů z rozpočtu příjemce dotace, je zpracována predikce výdajů z rozpočtu příjemců dotace v rozsahu 30 % a více. Koncepce předpokládá, že knihovny, po vyřešení systémové ochrany historických knihovních fondů, budou moci v budoucnu více využívat pro oblast ochrany a zpřístupnění vzácných knihovních fondů i program Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví (dále jen ISO) v rámci MK. Důležitým prvkem dotační politiky knihoven provozovaných obcemi je zajištění výkonu regionálních funkcí. V případě schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní za výkon regionálních funkcí odpovídá příslušná krajská knihovna a jejich financování zajišťuje od roku 2005 kraj. Jako významný zdroj v procesu implementace Koncepce mohou knihovny využít různé zdroje a programy Evropské unie. Jedná se zejména o Společný regionální operační program (vysokorychlostní internet a veřejná místa přístupu k internetu) a Program rozvoje lidských zdrojů. Důležitou úlohu při přípravě projektů orientovaných na strukturální fondy by měly sehrát krajské knihovny. Pro podporu vybraných aktivit knihoven je možno také využít například programy Culture 2000, eContent, eContent+, Leader a Leader+, Equal, Intereg a v oblasti výzkumu Rámcové programy výzkumu a vývoje a program EUREKA!. MK bude systematicky podporovat přípravu projektů. Finanční nároky na státní rozpočet jsou uváděny v optimální výši. Skutečné náklady se budou odvíjet od možností státního rozpočtu a rozpočtu kapitoly Kultura a podle toho bude realizace úkolů Koncepce průběžně upravována a aktualizována. Náklady (v tis. Kč) jsou rozvedeny v připojených tabulkách (údaje pouze za MK).
Tab. č. 1: Program Veřejné informační služby knihoven (VISK)
Tab. č. 2: Knihovna 21. století
Tab. č. 3: Česká knihovna
Tab. č. 4: Program výzkumu a vývoje (oblast knihovnictví administrována MK)
Pozn.: v letech 2004–2005 není nový program otevřen ani financován
Pozn.: Další finanční prostředky na rozvoj knihoven vynakládají prostřednictvím svých dotačních titulů i jiné resorty (MŠMT, AV ČR, MZd, MZe, MI, Ministerstvo pro místní rozvoj). Částku ovšem nelze přesně vyčíslit, protože podpora knihoven je součástí širších dotačních celků (např. Program Informační infrastruktura výzkumu a vývoje, Fond rozvoje vysokých škol, Program obnovy venkova apod.). Pro účinné naplnění koncepce lze předpokládat, že určité finanční prostředky bude nutno vynaložit i z ostatních veřejných rozpočtů, zejména měst a krajů. Částku ovšem nelze specifikovat, materiál má pro samosprávy charakter doporučení a nezakládá mandatorní výdaje.
Seznam zkratek
Poznámky
1) Program podpory zajištění regionálních funkcí knihoven byl v letech 2002-2004 financován z rozpočtu MK každoročně částkou cca 130.000 tis. Kč. V souvislosti s dokončením reformy veřejné správy (prostřednictvím novely zákona o rozpočtovém určení daní a knihovního zákona) se od r. 2005 počítá s převedením finančních prostředků do rozpočtu krajů a následným financováním a administrováním programu krajskými samosprávami. Novely zmíněných zákonů budou projednány v 2. polovině roku 2004. 2) § 3 odst. 1. zákona 257/2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb 3) Podle statistického výkazu KULT V12-01 nejsou sledovány náklady (výdaje) knihoven malých obcí (tzv. dobrovolných knihoven) Příloha Vybrané statistické údaje za oblast knihoven Knihovny zřízené územně samosprávnými celky a MK ČR
Vysokoškolské knihovny
Knihovny Akademie věd ČR
Lékařské knihovny
Knihovny muzeí a galerií
Vývojové trendy vybraných sítí knihoven
Výdaje veřejných rozpočtů (kap. 700, kap. 380 a kap. 334) vykazované na kulturu – činnost knihovnická (3314 dle vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě) v tis. Kč
Veřejné knihovny podle zřizovatelů (počty poskytovatelů veřejných knihovnických a informačních služeb)
|