 |
|
|
Rok 2004, roč. 15, č. 3, s. 120-207 Databáze Vědecká obec v českých zemích 1882–2000ÚVOD Databáze Vědecká obec v českých zemích 1882–2000 vzniká v nedávno zřízeném Výzkumném centrum pro dějiny vědy (VCDV). VCDV je společným pracovištěm Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze, založené 1. července 2000 jako jedno z 20 výzkumných center podporovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu výzkumu a vývoje.1 ) Centrum se zaměřuje na organizování výzkumu v domácím i mezinárodním měřítku, a to se zvláštním zřetelem na interdisciplinární spolupráci.2 ) Jedním z úkolů VCDV je vytvoření databáze Vědecká obec v českých zemích 1882–2000. Smyslem a konečným cílem databáze je evidence, zpracování, analýza a komparace činnosti všech členů vědecké obce českých zemí v letech 1882 až 2000, a to jak jednotlivých životopisů, klasických biografií a biogramů, tak prozopografie, tzn. kolektivního životopisu celého souboru.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O DATABÁZI Do databáze jsou zpracovávány údaje o všech vědcích působících na území dnešní České republiky, a to bez rozdílu původu, národnosti, konfese, politického přesvědčení atd. Jde navíc o výzkum, jenž by měl evidovat i zahraniční badatele, kteří se věnovali či věnují českým zemím. Zahrnuje období od rozdělení pražské univerzity na českou a německou univerzitu (1882) do současnosti (2000) s tím, že ani tato data nejsou nepřekročitelnými mezníky. Předmětem našeho výzkumu je vědec, jehož životní dráha začala před rokem 1882, stejně jako ten, jenž bude pokračovat ve vědecké kariéře po roce 2000. Největší problém nastává, pokusíme-li se definovat či vymezit samotný pojem „vědec“. Do tohoto výměru patří všichni vědecky činní bez rozdílu profesního zaměření, tedy nejen z oborů humanitních, přírodovědných, exaktních, ale také technických, uměleckých, vojenských věd, habilitovaní učitelé českých vysokých škol, tedy profesoři a docenti, dále vysokoškolští asistenti, nositelé vědeckých titulů, vědečtí a odborní pracovníci výzkumných ústavů, badatelé publikující odborné stati ve vědeckých časopisech, autoři odborných monografií a vynálezci. Do databáze by tak měli být zahrnuti i pracovníci aplikovaného výzkumu, volontéři vysokoškolských a akademických pracovišť, středoškolští profesoři minulého období publikující odborné práce či autoři vysokoškolských disertací. Má-li databáze sloužit prozopografickým účelům, musí být od počátku naplňována daty pro vymezené, jasně ohraničené skupiny osob. V první fázi evidujeme přednostně tzv. povinná data, tj. jméno, příjmení, datum a místo narození a úmrtí, základní charakteristiku vědeckého působení (např. historik, chemik apod.), vědeckou titulaturu a údaje o vědeckém či pedagogickém působení, abychom rychle dosáhli základní evidence, která bude následně doplňována. Současně využíváme stávajících soupisových prací a standardních badatelsky ověřených příruček (encyklopedií a biografických slovníků a lexikonů). Druhou fází přípravy obsahu databáze je původní pramenný výzkum vymezených okruhů osob či témat (např. čeští historici, věda a Podkarpatská Rus), jenž by měl být vykonán postupně pro celý soubor osob. I když nechceme od samého začátku vytvářet umělé časové mezníky, fakticky však musíme nejdříve výzkum orientovat na období do roku 1945, pro nějž je už dostatek archivního materiálů a předběžných studií, a teprve poté zpracovávat osobní data současných vědeckých generací. Databáze je od samého počátku zpřístupněna interně pracovníkům a spolupracovníkům VCDV a je založena na týmové práci pod vedením “garantů” pro jednotlivé obory a spolupráci všech interních a externích pracovníků na zpracování dat. Publikování dílčích výsledků (soupisy, biografie jednotlivců, prozopografické výzkumy) se předpokládá paralelně formou studií a monografií. Konečným cílem je ovšem zpřístupnění databáze na internetu tak, aby byla otevřená nejširšímu badatelskému využití. Databázová struktura i výsledná počítačová aplikace získaly mnohé podněty z velmi důležité veřejné diskuse, která provázela vznik databáze. Inspirativní byla i příprava kódovníků, z nichž některé byly zpracovány v takovém rozsahu a s takovou precizností, že mají úroveň badatelské práce, jejíž výsledky by zasluhovaly samostatné studie (např. kódovník veřejných institucí, středních a vysokých škol a další). Pro zajištění bezproblémové spolupráce se všemi spolupracovníky (vyplňovateli) byla důležitá i pečlivá příprava uživatelského manuálu a proškolení uživatelů.
STRUKTURA DATABÁZE Tabulky Databázová struktura se skládá z tabulek pro zaznamenávané údaje, dále z tabulek kódovníků a několika tabulek využívaných obslužným programem pro správu databáze. Celkem obsahuje databáze více než 240 tabulek a přes 400 vzájemných relací.3 ) Řídící tabulkou databáze je tabulka OSOBY, která obsahuje základní životní data vědecké osobnosti (jméno, příjmení, data a místa narození, úmrtí, sociální původ, údaje o nepřirozené smrti a místě posledního odpočinku). Kromě toho jsou v tabulce i pole obsahující stručný slovní popis osobnosti (charakteristika) a její názorovou orientaci. Pro potřeby dodatečného třídění byla do tabulky zařazena i tři volná pole, do kterých bude v budoucnu možné vkládat hodnotící nebo třídící kriteria.
Obr. č. 1 Databáze Vědecká obec v českých zemích 1882–2000 – tabulka OSOBY
Další informace o vědeckých osobnostech byly rozděleny do sedmi tematických oddílů: vzdělání, působení, veřejná angažovanost (členství v politických stranách a dalších organizacích), členství ve vědeckých společnostech, ceny a vyznamenání, osobní zájmy a zájmová umělecká činnost, prameny a literatura. Pro zaznamenání údajů o vzdělání slouží tabulky STŘEDNÍ ŠKOLY, VYSOKÉ ŠKOLY, VĚDECKÉ TITULY, STIPENDIA a STÁŽE, které zaznamenávají všechny podrobnosti ke studiím na středních a vysokých školách, získaným vědeckým titulům a hodnostem, uděleným stipendiím a absolvovaným stážím a studijním pobytům.
Obr. č. 2a Databáze Vědecká obec v českých zemích 1882–2000 – tabulka STŘEDNÍ ŠKOLY
Obr. č. 2b Databáze Vědecká obec v českých zemích 1882–2000 – tabulka VYSOKÉ ŠKOLY
Obr. č. 2c Databáze Vědecká obec v českých zemích 1882–2000 – tabulka VĚDECKÉ TITULY
Profesní kariéra osobnosti byla rozdělena do několika částí, pro něž byly určeny samostatné tabulky: působení na univerzitách, působení ve vědeckých institucích, působení v institucích veřejné správy, působení na středních školách, v redakcích odborných a společenských časopisů a působení v církvi. Tabulka OSTATNÍ Působení slouží pro zapisování údajů o všech dalších působení, které nespadají ani do jedné z výše zmíněných kategorií, včetně např. vynuceného vykonávání dělnických profesí v období tzv. normalizace. V části působení najdeme ještě tabulky OBJEVY a VYNÁLEZY určené pro zaznamenání okolností významných objevů a vynálezů, případně údaje o jejich patentování.
Obr. č. 3 Databáze Vědecká obec v českých zemích 1882–2000 – tabulka VĚDECKÉ PŮSOBENÍ
Zvláštní význam pro zamýšlený prozopografický výzkum má tabulka VĚDECKÉ SPOLEČNOSTI, která obsahuje data spojená s členstvím vědce v hlavních národních vědeckých společnostech (vstup do společnosti, typy členství, vykonávané funkce, odchod, popř. vyloučení ze společnosti atd.).
Obr. č. 4 Databáze Vědecká obec v českých zemích 1882–2000 – tabulka VĚDECKÉ SPOLEČNOSTI
Samostatné tabulky jsou věnovány členství v politických stranách a dalších organizacích a zájmových spolcích. Veřejné působení neinstitucionální povahy, jako např. veřejně prospěšná, charitativní a osvětová činnost nebo politická činnost mimo rámec veřejných institucí a politických stran (odboj, petice, občanská neposlušnost) je zahrnuta v tabulce JINÁ ANGAŽOVANOST. Vlastní tabulku mají i získané ceny a vyznamenání. Pro záznam ocenění formou veřejného uznání, jako jsou sochy, pomníky, pojmenování po osobě, zpodobnění na bankovkách, mincích, známkách atd., je určena tabulka OCENĚNÍ. Osobní zájmy a amatérská umělecká činnost a podrobnosti k těmto činnostem patří do tabulek UMĚNÍ a ZÁJMY. Prameny a literatura jsou zaznamenávány ve stejnojmenných tabulkách včetně údajů o stupni použití konkrétního zdroje pro vyplňování databáze.
Obr. č. 5a Databáze Vědecká obec v českých zemích 1882–2000 – Prameny
Obr. č. 5b Databáze Vědecká obec v českých zemích 1882–2000 – Literatura
Všechny tabulky s údaji vztahujícími se k vědecké osobnosti jsou prostřednictvím identifikačního čísla osoby provázány se základní tabulkou OSOBY. Pro vyplňování databáze byl vytvořen systém propojených formulářů umožňujících přístup k jednotlivým tematickým celkům. Jeho vyjádřením je formulář HLAVNÍ NABÍDKA, který se objeví na obrazovce po spuštění databáze a obsahuje tlačítka pro otvírání jednotlivých dílčích formulářů. Formuláře zajišťují správné ukládání vkládaných dat do tabulek a jejich kontrolu. Jejich součástí jsou mimo jiné i ovládací tlačítka obslužného programu a pole s rozbalovacími nabídkami, která umožňují komunikaci s kódovníky. Každý formulář obsahuje povinná pole, bez jejichž vyplnění není možno nový záznam uložit. Součástí formulářů jsou i nápovědy pro vyplňování jednotlivých polí. Obr. č. 6 Databáze Vědecká obec v českých zemích 1882–2000 – Hlavní nabídka
Kódovníky
Databáze byla vytvářena se snahou o co nejpřesnější kontrolu vkládaných dat a zajištění co největší jednoty údajů zadávaných různými uživateli. Řešením těchto požadavků je propracovaný systém 136 kódovníků, které jsou rozděleny do dvou skupin. První z nich jsou kódovníky uzavřené, tj. kódovníky, které mohou opravovat nebo měnit jen určení správci kódovníků. Jedná se zejména o ty kódovníky, u nichž byly předem známy všechny potřebné hodnoty (národnost, svěcení, vyznání), nebo bylo tyto hodnoty nutno předem přesně definovat (např. vědecké obory, typy středních škol). Naproti tomu otevřené kódovníky mohou být pomocí speciálního aktualizačního formuláře průběžně doplňovány uživateli. Tyto kódovníky mají především zajistit jednotu vyplňování v polích, kde nebylo možné kódovník sestavit předem, nebo mohl být sestaven jen z určitého počtu vzorových hodnot. Názorným příkladem jsou kódovníky institucí, vysokých škol, vědeckých ústavů, archivů a mnohé další.4 ) Aby při přidávání údajů do kódovníků nedocházelo k nepřesnostem, jsou doplněná data podrobována dvojí kontrole. Při ukládání nového záznamu do kódovníkové tabulky počítač automaticky zjišťuje přítomnost shodných záznamů a nedovolí přidání další totožné položky. Kromě toho podléhají nově uložené položky dohledu pověřených správců kódovníků. Uložení nových záznamů do zvláštní tabulky umožňuje správcům kontrolu a definitivní schválení nově zadaných hodnot.
ZÁSADY NAPLŇOVÁNÍ DATABÁZE Při zpracování dat a tvorbě záznamů je práce rozdělena do čtyř úrovní podle množství zjištěných informací a prostudovaných pramenů:
Na začátku práce s konkrétními daty osobnosti zadá vyplňovatel úroveň zpracování záznamu. Přidávání záznamů nových osobností do databáze se děje pomocí zvláštního formuláře, do kterého mají přístup jen pověření uživatelé. Databáze pracuje s dvěma navzájem nezávislými soubory dat o osobách. Prvním je vlastní seznam vědeckých osobností, druhým souborem jsou údaje o skupině osob pracovně nazývaných „jiné osobnosti“. Do této skupiny jsou zařazeny všechny osoby, které nelze zařadit do kategorie vědec, které však mají k evidovaným osobnostem nějaký vztah, jenž považujeme za důležitý pro další prozopografický výzkum (např. rodiče, příbuzní, významní kulturní či političtí činitelé, pokud se např. s vědci přátelili, ale nebyli sami vědecky činní atd.). Pro vyplňování časových údajů byl v databázi zvolen systém číselných intervalů. Ke každému časovému údaji ukládanému v textové podobě je přiřazen odpovídající datový interval. Např. rok 1950 má datový interval od 1.1.1950 do 31.12.1950, měsíc březen stejného roku má interval 1.3.1950–31.3.1950, analogicky pak 12.2.1950 má datový interval od 12.2.1950 do 12.2.1950. Podobným způsobem je možné zadat jakýkoli časový interval. Kromě toho pracuje databáze i se systémem předložek typu po, před, mezi, asi atd. Bylo nutné vyřešit také systém vyplňování lokalit. Databáze obsahuje doplňovatelný kódovník současných lokalit s údaji o názvu lokality, příslušnosti k současnému státu, popř. okresu a zeměpisnými souřadnicemi, které by měly v budoucnu umožnit propojení databáze s mapou a vytvoření geografického informačního systému. Do zvláštní provázané tabulky je možno ke každé lokalitě doplnit libovolný počet variant názvu s přesným určením typu varianty (překlad do češtiny, překlad do jiných jazyků, dřívější název, textová varianta atd.). Při vyplňování názvů států pracuje databáze jednak s kategorií „obecných států“ odpovídajících v podstatě dnešnímu státoprávnímu uspořádání (např. Česká republika, Slovensko, Maďarsko) a dále pak se státy „historickými“, např. Rakousko-Uhersko, Protektorát Čechy a Morava. Zároveň je definována vazba mezi „obecnými“ a „historickými“ státy. Česká republika tak v sobě zahrnuje odkaz na Rakousko-Uhersko, první republiku, druhou republiku, Protektorát Čechy a Morava atd., naopak Rakousko-Uhersko v sobě zahrnuje vazbu na všechny své nástupnické státy. K ukládání všech zpřesňujících informací, pro které nebylo vyhrazeno žádné pole, slouží poznámky. V databázi se rozlišují dva typy poznámek. Poznámka k jednotlivému záznamu (samostatné pole v každém formuláři) slouží pro zapisování podrobností k údajům obsaženým v aktuálním záznamu formuláře, např. k jednomu konkrétnímu působení, studiu atd. Poznámka ke skupině záznamů (tematickému celku) se vyplňuje prostřednictvím samostatného formuláře do zvláštní tabulky POZNÁMKY. Vyjadřuje podrobnosti vztahující se ke skupině záznamů, např. obecná poznámka k průběhu studií či působení. Pomocí formuláře a tabulky VZTAHY je v databázi možné definovat vzájemné vztahy vědců nebo vztahy vědců s dalšími osobnostmi. Jednotlivé typy vztahů (rodinný příslušník, spolužák, spolupracovník) mohou být doplněny i slovním popisem kvality nebo průběhu vztahu.
TECHNICKÉ ŘEŠENÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ DATABÁZE V návrzích počítačové části projektu Česká vědecká obec 1882–2000 a návrzích databázových struktur bylo vzhledem k rozsahu projektu a množství předpokládaných spolupracovníků nutno věnovat zvýšenou pozornost především důsledné kontrole vkládaných dat (automatické kontroly časových údajů, téměř všechna pole kódovaná otevřenými nebo uzavřenými kódovníky) a zajištění bezpečnosti databáze (omezení přístupu, uživatelská práva, zálohování databáze). Vlastní databáze je umístěna na linuxovém SQL serveru PostgreSQL, uživatelské rozhraní bylo vytvořeno pomocí aplikace Microsoft Access 2000.5 ) Do databáze mají přístup všichni registrovaní uživatelé počítačové sítě (tj. všichni pracovníci VCDV). Podmínkou užívání databáze ostatními zájemci je jejich registrace do této sítě, kterou je možno sjednat se správcem sítě. Kromě toho je zajištěn i online přístup uživatelů z dalších spolupracujících institucí. S databází může pracovat současně libovolný počet uživatelů, zároveň je však zabezpečen výhradní přístup jednoho uživatele k aktuálnímu záznamu, se kterým právě pracuje. Všechny změny prováděné v databázi uživateli se ukládají do samostatné tabulky A_ZMENY, včetně přihlašovacího jména uživatele. Je tedy možné zpětně zjistit, jaké změny uživatel v databázi provedl. Celá databáze se denně zálohuje v rámci zálohovacího systému počítačové sítě na pracovišti VCDV.
DOSAVADNÍ PRŮBĚH PROJEKTU Společným úsilím pracovníků VCDV a externích spolupracovníků z řad studentů a dalších najatých pracovních sil byly do současné chvíle do databáze Vědecká obec v českých zemích 1882–2000 vloženy základní údaje o cca 10 000 vědeckých osobnostech. Dokončena byla tzv. evidenční fáze, tj. přepis základních údajů (jméno, životní data a charakteristika činnosti). Vyplňování nyní pokračuje slovníkovou fází zaměřenou na doplňování údajů z encyklopedických pomůcek a příruček. Paralelně probíhá získávání potřebných dat z dostupných materiálů z fondů Archivu Univerzity Karlovy (seznamy akademických funkcionářů, soupisy disertací atd.). Kromě toho se již do hloubky zpracovává několik tematicky vymezených souborů (archiváři, egyptologové, akademičtí funkcionáři Univerzity Karlovy). Jejich vyplnění a vyhodnocení by mělo být dokončeno do konce roku 2004 a posloužit zároveň jako vzor pro další pokračování projektu. Poznámky: 1) O projektu výzkumných center více na: http://www.msmt.cz/files/VedaAVyzkum/ProgramyVaV31/LN/programLN.htm. 2) Další informace o VCDV jsou dostupné na adrese http://www.vcdv.cas.cz. 3) Podrobněji viz Česká vědecká obec 1882–2000. Návod k obsluze a vyplňování [interní tisk]. Praha : VCDV, 2000. Databáze „Vědecká obec v českých zemích 1882–2000“ : Technická zpráva [interní tisk]. Praha : KAP s.r.o.; VCDV, 2001. 4) Česká vědecká obec 1882–2000. Příloha 1-5: Sestavy kódovníků [interní tisk]. Praha : VCDV, 2001. 5) Aplikace byla naprogramována v prostředí MS Visual Basic for Applications, podrobnosti viz NOUZA, J. Databáze „Vědecká obec v českých zemích 1882–2000“ : technická zpráva [interní tisk]. Praha : KAP s.r.o. ; VCDV, 2001. PŘÍLOHA Knihovníci a informační pracovníci v databázi Vědecká obec v českých zemích 1882–2000
Pozn.: Vzhledem k tomu, že oblast zatím nebyla systematicky zpracována, jedná se pouze o informativní výpis, který má ilustrovat skladbu konkrétní skupiny vědců. Protože databáze v současnosti systematicky pokrývá téměř výhradně pouze období do roku 1945, seznam zachycuje především jména osobností, které působily v této době nebo dříve.
Jana Borovičková
Michal Svatoš
|
|
|
