Rok 2003, roč. 14, č. 4, s. 287-295 Novinky zahraniční knihovnické literatury
57. ADLER, Elhanan
Multilingual and Multiscript Subject Access : the Case of Israel [Izrael : předmětový přístup v
různých jazycích a způsobech zápisu] / Elhanan Adler
In: Intern. Cat. Bibliogr. Control. - [Frankfurt a. M.]. -
1011-8829. - 30, č. 2 (2001), s. 32-33.
V příspěvku, který byl prezentován na 66. Generální konferenci IFLA v
Jeruzalémě, Elhanan Adler hovoří o Izraeli jako o územním celku, v němž se užívá nejen několika jazyků, ale v
souvislosti s nimi též různých druhů písma. Oficiálními jazyky jsou zde hebrejština a arabština, přičemž třetím,
běžně užívaným, ale neoficiálním jazykem je angličtina. Veřejné knihovny však upřednostňují spíše jazyk hebrejský.
Jen několik knihoven nabízí možnost přístupu k dokumentům v různých jazycích (vícejazyčný přístup) a písmech (multiscriptový
přístup). Současným trendem v akademických knihovnách je využívání anglického jazyka pro tvorbu
autoritního záhlaví a pro vyhledávání dle klíčových slov.
58. ANTONOV, A. V.
Problema vyjavlenija znanij v presyščennom informaciej mire [Problém získávání znalostí ve světě
přeplněném informacemi] / A. V. Antonov
In: Nauč. Techn. Inform. Ser. 1. - [Moskva]. - 0548-0019. - Č. 10 (2002),
s. 15-19. Pozn. 8, tab. 3.
Autor se zabývá problémem dobývání znalostí
(možnostmi převodu skrytých znalostí do zjevné podoby). Představuje jednu z možných technologií získávání znalostí z
dokumentů (text mining), a sice automatizovaný systém vyhledávání a
analytického zpracování informací BIO-ZOOM vytvořený ruskou
korporací Galaktika v roce 1999 (BIO - Bol´šije informacionnyje ob´jekty, Velké informační objekty, viz
http://zoom.galaktika.ru). Systém je založen na
principu textové analýzy velkého objemu dokumentů v reálném čase. Technologie BIO-ZOOM je realizována v komerčním
produktu Galaktika-Zoom, který dnes využívá několik velkých ruských korporací, a také ústřední orgány státní správy
pro analytickou činnost. Autor uvádí příklady využití výchozí textové databáze. Připomíná průzkum IBM, podle kterého
ve světě, kde je přebytek informací, dochází k paradoxu: nejdůležitější rozhodnutí se přijímají na základě
nedostatečných informací (IBM uvádí 7% využití informací při rozhodování top-manažerů). Podle specialistů z oblasti
systémů řízení bude stoupat využití analytických technologií, analytické systémy se však musí přeměnit z reaktivních
(analýza toho, co se stalo) na proaktivní (řízení rozhodovacích procesů, technologie schopné prognózovat v reálném
čase).
59. BAILEY, Russel - TIERNEY, Barbara
Information Commons Redux : Concept, Evolution, and Transcending the Tragedy of the Commons
[Informační uzel : jeho pojetí, vývoj a přesah tragédie] / Russell Bailey, Barbara Tierney
In: J. Acad.
Librarianship. - [New York]. - 0099-1333. - 28, č. 5 (2002), s. 277-286. Lit. a pozn. 30.
V poslední době se
hodně píše o tzv. Information Commons (informačním uzlu - dále IC). Cílem IC akademických knihoven University of
North Carolina v Charlotte (UNCC) je poskytování
informačních služeb, které umožňují, usnadňují a zefektivňují
výuku a vědeckou výchovu jak v současné podobě, tak směrem k zásadněji výzkumnému charakteru. IC má úzkou vazbu na
akvizici, knihovní systémy a další útvary knihovny, které aspirují
na poskytování dynamického a integrativního přístupu ke (1) vhodným prostorám, (2) informačním a technologickým
zdrojům a (3) informačním službám pro studenty, absolventy, učitelský sbor a další uživatele UNCC. IC sestává z
útvaru výuky (Instructional Unit), médií (Media Unit), informačních služeb (Reference Unit) a služeb vědeckých dat (Research
Data Services) a snaží se uspokojit informační potřeby primárních uživatelů, jimiž jsou z 80 % studenti. Uvádí se
stručný přehled různých konceptů a stavu realizace IC v UNCC. Probírají se jednotlivé útvary IC z hlediska jejich
strategické vazby a funkční integrace. Za tragédii IC je považováno plýtvání zdroji, jemuž by bylo možno zabránit
pečlivou a konzistentní výukou a kvalifikací učitelského sboru a uživatelů knihoven UNCC. Autor se zabývá též
obecnějšími otázkami týkajícími se IC a uvádí v této souvislosti řadu příkladů z dalších amerických univerzit včetně
jejich URL. (Pozn. red.: o IC viz též článek Donalda Beagla v této rubrice.)
60. BEAGLE, Donald
Extending the Information Commons : From Instructional Testbed to Internet2 [Rozšiřování
informačního uzlu : od instruktážní zkušebny k Internetu2] / Donald Beagle
In: J. Acad. Librarianship. - [New
York]. - 0099-1333. - 28, č. 5 (2002), s. 287-296. Lit. 81.
Autor reaguje na konceptualizaci informačního uzlu (Information
Commons - IC) popsanou v článku Baileyeho a Tierneyové (viz záznam č. 59 v této rubrice). Klade si otázku, zda má
akademická knihovna budoucnost, a s uspokojením poznamenává, že IC přispívá k přetvoření pojetí knihovny v University
of North Carolina v Charlotte (UNCC). IC chápe jako případ volně spojených systémů (loosely coupled systems) v
digitálním prostředí. Hlavními
doménami IC jsou přitom domény pro výuku, média, informace a
vědecká data. Doména pro výuku je kladena na první místo v souladu s tím, že výuka bude v budoucnu nejdůležitějším
paradigmatem akademických knihoven. Za další ze služeb, jimiž by akademické knihovny měly přispět k novým prioritám
výuky, autor považuje na webu založené kurzy bibliografické gramotnosti. Má-li akademická knihovna budoucnosti
představovat nejvýznamnější ohnisko výuky, pak by měl být IC chápán jako laboratoř pro provádění výzkumů a středisko
pro zkoušení a hodnocení technických a pedagogických novinek. V budoucnu by se IC mohl vyvinout v dokonalejší
internet - Internet2. Toho by bylo možno použít i za hranicemi velkých vědeckých institucí a mohl by se stát
prototypem efektivnějšího přenosu dat, pořádání elektronických konferencí či multimediální integrace, které by mohly
mít dopad na způsob, jakým budou další generace používat virtuálního prostředí pro vzdělávání. Knihovny a školy
založené na Internetu2 by mohly také shromažďovat a katalogizovat znovupoužitelné informační objekty (reusable
information objects - RIO), znovupoužitelné učební objekty (reusable learning objects - RLO) a dynamické datové
soubory - stejně tak, jako dnes shromažďujeme a katalogizujeme knihy a časopisy.
61. Bibliographical information on books : a survey of provision and use in academic and public
libraries [Bibliografické informace o knihách : studie o jejich získávání a využívání ve vysokoškolských a veřejných
knihovnách] / David Nicholas, Paul Huntington, Ralph Adam, Anthony Watkinson
In: J. Libr. Inform. Sci. - [London]. - 0961-0006. - 33, č. 3 (2001), s. 75-84. Lit. 13, tabulky v
textu.
Příspěvek přibližuje výsledky dotazníkového šetření o využívání bibliografických informací o knihách
prováděného mezi akvizitéry, katalogizátory
a vedoucími pracovníky 236 britských vysokoškolských a veřejných knihoven. Knihovnám byly rozeslány dotazníky v
elektronické podobě, přičemž 50 vyplněných se vrátilo zpět (návratnost 21 %) a bylo dále zpracováno. Hlavním cílem
studie bylo zjistit, jakým způsobem a proč tyto knihovny nejčastěji získávají bibliografické informace o knihách a
jakým způsobem personál knihovny tyto informace využívá. Konkrétně se autoři projektu snažili získat co nejpřesnější
údaje o tom, které poskytovatele těchto dat knihovny upřednostňují a proč, jaké doplňkové informace k nim nejčastěji
přidávají, jaké faktory ovlivňují akvizici, jaký rozsah a podobu bibliografického záznamu knihovny preferují, jaká je
výše rozpočtu určeného na získávání těchto dat, zda je výběr a způsob využívání těchto informací ovlivněn faktory,
jako je typ a geografická poloha knihovny atd. Výsledky ukázaly, že 25 % knihoven využívá služeb alespoň 2
poskytovatelů, přičemž nejvyužívanější jsou: British Library (14,6 %), BLCMP (12,2 %), knižní dodavatelé (9,8 %),
Amazon (9,1 %), Whitaker´s British Books in Print (7,9 %) a Whitaker´s Bookbank (7,9 %). Charakteristiky
bibliografických dat (včetně hodnocení kvalitativních parametrů) od různých poskytovatelů jsou představeny v
tabulkách.
62. BLAKEMORE, Michael - McKEEVER, Lucy
Users of official European statistical data - investigating information needs [Uživatelé
oficiálních statistických dat o Evropské unii - výzkum informačních potřeb] / Michael Blakemore, Lucy McKeever
In: J. Libr. Inform. Sci. - [London]. - 0961-0006. - 33, č. 3 (2001), s. 59-67. Lit., pozn.
Autoři v článku
prezentují výsledky projektu iniciovaného britským Zdrojovým centrem pro přístup k informacím o Evropské unii (Resource
Centre for Access to Data on Europe, r•cade,
http://ariadne.ac.uk/issue10/rcade). Cílem výzkumu bylo jednak pomoci r•cade rozvíjet jeho vlastní iniciativy,
jednak podpořit partnerství r•cade s projektem EU Metody přístupu k datům a
metadatům o Evropské unii (nazvaným MADAME - Methods for Acces to Data and Metadata on Europe, http://www.info2000-madame.org/). Tato spolupráce se rozvíjí od roku 1999.
Většinu dat, jež má r•cade k dispozici, získává prostřednictvím oficiálního statistického úřadu pro EU Eurostat (http://europa.eu.int/eurostat/), který úzce spolupracuje s
národními statistickými úřady. Právě koncem roku 1999 centrum r•cade uspořádalo setkání se svými stálými zákazníky a
paralelně s informačními pracovníky působícími v britských vysokoškolských knihovnách. Účastnili se mimo jiné také
zástupci Evropských dokumentačních center (European Documentation Centres, EDC), která v současnosti tvoří poměrně
dobře fungující síť. Cílem setkání bylo především zjištění odezvy na kvalitu služeb, které r•cade průběžně poskytuje,
určit problematické oblasti, zkoumat informační potřeby uživatelů a na základě toho stanovit uživatelský profil,
prezentovat nové on-line systémy poskytování výše uvedeného typu informací a získat od uživatelů přímé kritické
hodnocení. Data získaná od různých okruhů uživatelů jsou v článku podrobněji prezentována.
63. CALABRESI, Maria Patrizia
Two National central Libraries in Italy : Bibliographic Co-operation or Competition? [Dvě Národní
ústřední knihovny v Itálii : kooperace nebo konkurence v oblasti bibliografie?] / Maria Patrizia Calabresi
In:
Intern. Cat. Bibliogr. Control. - [Frankfurt a. M.]. - 1011-8829. - 30, č. 2 (2001), s. 37-39.
V článku je popsán
vývoj italských národních knihoven,
národní bibliografie,
souborných katalogů a instituce pro koordinaci italského
knihovního systému.
Itálie disponuje šesti národními a dvěma ústředními národními knihovnami. Národní knihovny vznikly v jednotlivých
správních celcích ještě před sjednocením Itálie v roce 1861. Po sjednocení Itálie bylo nutno založit národní
knihovnu, která by prezentovala celé území jako politický a kulturní celek. Tak byla v roce 1865 postavena Ústřední
národní knihovna v tehdejším hlavním královském městě - ve Florencii; po vyhlášení Říma hlavním městem pak byla druhá
Ústřední národní knihovna založena v roce 1875 ještě i v Římě. Obě tyto knihovny jsou dnes nazývány Ústředním i
národními knihovnami Itálie. Jejich úlohy a funkce byly definovány v roce 1885 a potvrzeny v roce 1967. Obě se jednak
snaží kompletně obsáhnout italskou produkci, jednak co nejvíce postihnout literaturu zahraniční, obě mají právo
povinného výtisku. V oblasti
národní bibliografie se doplňují a spolupracují spolu. Ústřední
národní knihovna ve Florencii se zaměřuje na konzervaci a katalogizaci všech dokumentů vydaných v Itálii, zatímco
knihovna v Římě se soustřeďuje na italskou kulturu v zahraničních publikacích. Katalogizace probíhá od roku 1975 ve
formátu ANNAMARC a od roku 1984 se řídí pravidly
ISBD. Zhruba v roce1985 se začalo pracovat na souborném on-line
katalogu. Tato databáze je součástí Národní knihovní služby (SBN - Servizio Bibliotecario Nazionale; více o této
instituci viz záznam č. 69), která shromažďuje také informace o knihovnách a poskytuje nebo podporuje další služby
(vyhledávání dokumentů v katalozích některých muzeí a knihoven a v některých dalších specializovaných databázích,
meziknihovní výpůjční služby, reprodukční služby). Pracuje na
vytvoření portálu italských knihoven (Portale delle biblioteche). Italská národní bibliografie (Bibliografia
Nazionale Italiana) vychází v tištěné podobě, na magnetofonových páscích, na disketách a na CD-ROM, a to v pěti
řadách: monografie, seriály, disertační práce, dětské knihy a hudební nosiče.
64. CAMPBELL, Debbie
Federating access to digital objects : PictureAustralia [Společný přístup ke sbírkám digitálních
objektů : PictureAustralia] / Debbie Campbell
In: Program: Electronic Libr. Inform. Syst. - [London]. -
0033-0337. - 36, č. 3 (2002), s. 182-187. Pozn. a odkazy 14. Il. v textu.
Zároveň s oslavou stého výročí Federace
šesti australských kolonií proběhla v Národní knihovně Austrálie oslava prvních narozenin služby PictureAustralia (http://www.picturesaustralia.com/). Jde o službu
založenou na unifikovaném webovém přístupu do distribuovaných digitalizovaných obrazových kolekcí více než patnácti
zástupců kultury Commonwealthu: archivů, muzeí, galerií, kulturních společností, knihoven a univerzit. Zástupci
zahraničních kulturních institucí nejsou z projektu vyloučeni. Musí být však splněna podmínka, že objekty, které
instituce do databáze poskytují, se týkají Austrálie. Služba PictureAustralia je založena na spolupráci všech těchto
institucí, které uchovávají originální obrazový materiál: původní fotografie, umělecká díla a trojrozměrné objekty.
Služba je veřejnosti přístupná zdarma. Metadata
jsou vkládána do Dublin Core schématu.
Vyhledávací systém podporuje protokol
Z39.50. Záznamy jsou zobrazovány v různých formátech - např.
USMARC, GRS-1 (General Records Schedules) nebo SUTRS (Simple Unstructured Text Record Syntax). Vyhledávací prostředí
je maximálně přizpůsobeno konečnému uživateli: základní a pokročilé vyhledávání, propracovaná nápověda s tipy pro
vyhledávání atp. Autorka stručně zmiňuje zpracování dat.
65. CLYDE, Laurel A.
Continuing Professional Education for the Information Society [Rozvíjení odborného vzdělávání v
informační společnosti] / Laurel A. Clyde
In: IFLA J. - [München]. - 0340-0352. - 29, č. 1 (2003), s. 18-23.
Pozn. 1, lit. 4.
Pátá celosvětová konference na téma celosvětového vzdělávání v knihovnicko-informačních
profesích (The Fifth World Conference on Continuing Professional Education for the Library and Information Science
Professions) pořádaná sekcí IFLA - kulatým stolem CPERT (Continuing Professional Education Round Table) se konala ve
skotském Aberdeenu ve dnech 14.-16. srpna 2002, přítom ni byli odborníci z celé řady zemí, např. z Austrálie,
Chorvatska, Řecka, Francie, Německa a dalších. Ve středu zájmu stála otázka rozvíjení aktivit v oblasti vzdělávání
knihovníků a
informačních pracovníků. Snahou CPERT je zajistit pro jejich
profesní rozvoj dostatek příležitostí a co nejvhodnější podmínky. Diskuze byla mimo jiné zaměřena na všeobecné
strategie vedoucí ke zlepšení celkového stavu současného knihovnictví. Jedním z východisek by měla být právě garance
efektivně řízeného systému vzdělávání v rámci univerzit i knihoven. Dále byly řešeny otázky podpory programů výuky
informační gramotnosti na školách. Bylo představeno několik nových
vzdělávacích projektů jako např. DISSAnet - Developmnet in Information Science in Southern Africa (Rozvoj informační
vědy v Jižní Africe, http://www.dissanet.com) podporovaný mj.
Dánskou agenturou pro mezinárodní rozvoj (Danish International Development Agency, DANIDA), projekt HIMSS Univerzity
v Birminghamu - Hybrid Information Management: Skills for Senior Staff (http://www.himss.bham.ac.uk). Podle informace v závěru článku (a také podle
webových stránek IFLA - pozn. red.) se kulatý stůl CPERT přeměnil na sekci CPDWL - Continuing Professional
Development and Workplace Learning Section (http://www.ifla.org/VII/rt7/rtcpe.htm,
resp. http://www.ifla.org/VII/s43/scpdwl.htm).
66. COUYOUMDJIAN, Juan Ricardo
Chilean National Bibliography, Past and Present [Národní bibliografie Chile, její minulost a
současnost] / Juan Ricardo Couyoumdjian
In: Intern. Cat. Bibliogr. Control. - [Frankfurt a. M.]. - 1011-8829. -
30, č. 2 (2001), s. 34-36. Lit. 15.
Z celé Latinské Ameriky má nejucelenější historii ve tvorbě bibliografie
právě Chile. Vůbec první seznam děl vztahujících se k Chile lze nalézt v dílech Antonia de León Pinela a Nicoláse
Antonia, kteří zahrnují celé španělské impérium. V roce 1859 si dal Ramón Briseño, sekretář filozofické fakulty
Univerzity v Chile a později ředitel Národní knihovny Chile, za cíl vydat katalog všech publikací dosud vydaných v
Chile. V roce 1879 na něj navázal Miguel Luis Amunátegui, který zmapoval periodu 1860-1876 za použití stejných metod
jako jeho předchůdce. Ve stejné době byl vydán třídílný spis teprve 26letého José Toribio Mediny, který pojednával o
chilských koloniálních spisovatelích. Nový ředitel Národní knihovny Luis Montt oddělil knihovnu od univerzity a
rozhodl se vybudovat kompletní národní bibliografii. Systém spočíval v registraci dokumentů získávaných knihovnou na
základě práva
povinného výtisku z roku 1872. Výsledkem tohoto snažení byly od
roku 1913 víceméně nepravidelně vycházející Anuario de la Prensa Chilena, které v desítkách svazků obsahuje chilskou
bibliografii od roku 1877. Poslední Anuario vyšlo dle článku v roce 1977, než bylo jeho vydávání zastaveno úplně. V
roce 1981 jej nahradilo periodikum Bibliografia Chilena, jehož první číslo zahrnovalo bibliografii z let 1976-1979.
Bibliografie za rok 1982 a 1984 už byla publikována na
mikrofiši, ale nebyla distribuována. Národní bibliografie Chile od
r. 1982 do r.1995 je prezentována v on-line katalogu Národní knihovny na
http://146.83.229.98.4505/ALEPH/SESSION-38109/start/bibnal.cl.
Bibliografii z let 1995-1997 lze vyhledat na www.renib.cl.
67. DILEVKO, Juris - GOTTLIEB, Lisa
Making a Difference in Their Own Way : The Role of Library Directors and Non-directorial Staff at
Tribal College Libraries [Jaký v tom sami vidí rozdíl : Úloha ředitelů knihoven a dalších pracovníků v knihovnách
škol původních kmenů] / Juris Dilevko, Lisa Gottlieb
In: J. Acad. Librarianship. - [New York]. - 0099-1333. - 28,
č. 5 (2002), s. 306-318. Lit. a pozn. 13, tab. 9.
V roce 1968 začalo odstraňování bariér, jimž museli čelit
původní obyvatelé Ameriky ve snaze o vzdělání. V rezervacích si jednotlivé indiánské kmeny začaly pro sebe budovat
vyšší školy, které jsou známy jako „tribal colleges“ (školy původních kmenů). Nabízejí dvouleté nebo čtyřleté
studijní programy se zvláštním důrazem na kulturu a tradice kmenů. Cílem knihoven těchto škol by mělo být uchovávání
a předávání kultury kmenů, zlepšování ekonomických příležitostí v kmenové komunitě i zdravotní péče. Studie zkoumá
názory ředitelů a dalších pracovníků těchto knihoven týkající se jejich pracovních problémů. Uvádí výsledky
dotazníkového průzkumu mezi těmito pracovníky. Celkem bylo v květnu 2001 rozesláno po Severní Americe a Kanadě 81
dotazníků. Odpovědělo 41,3 % dotazovaných (21 ředitelů a 12 dalších pracovníků). Dotazy se týkaly důvodů, proč se
dotazovaní rozhodli pro práci v knihovně (nejvíce ředitelů uvedlo jako důvod vazby na určitý kmen nebo školu, z
ostatních pracovníků byl důvodem osobní růst); rozdílů mezi očekáváním a realitou, s níž se v práci setkali (obě
skupiny realita neuspokojila); pozitivních a negativních zkušeností (z pozitivních obě skupiny odpověděly, že je to
pomoc druhým, z negativních nedostatek financí a problémy se sponzory); hlavních důvodů pro případný odchod z práce
(u obou skupin to byly osobní důvody jako rodina, finance či odchod do důchodu); důvodů, proč se rozhodli setrvat v
místě (u obou skupin smysluplnost práce); psychologického, duševního a emočního růstu, jejž v práci zaznamenali (u
obou skupin to bylo získání větší flexibility v jednání, rozšíření kulturních a duševních obzorů a spojení s kulturou
kmene). Výsledky průzkumu, před stavené též v tabulkách, jsou komentovány. Porovnávají se postoje ředitelů a dalších
pracovníků. Hlavním závěrem učiněným ze studie je zřetelná vazba dotazovaných na určitý kmen, kmenovou komunitu a na
předchozí zaměstnání.
68. FRANCIS, Simon
Implementing the VTLS library management system at Tomsk State University Library : impact on
management [Zavedení knihovního systému VTLS ve Státní univerzitní knihovně v Tomsku : dopad na řízení] / Simon
Francis
In: Program : Electronic Libr. Inform. Syst. - [London]. - 0033-0337. - 36, č. 3 (2002), s. 166-175.
Lit., pozn.
V rámci evropského programu pomoci modernizaci ruských knihoven TEMPUS-TACIS (http://www.tempusuk.ac.uk/Tacis/) byl ve Státní univerzitní knihovně v
Tomsku (Tomsk State University Library - TSUL,
http://www.lib.tsu.tomsk.su) zaveden knihovní systém VTLS (Virginia Technology Library System -
http://www.vtls.com/). Projekt byl realizován v letech 1996-1998,
bylo do něj investováno 600 000 EUR a pod vedením Sheffield University se na něm podílel tým, složený z pracovníků
univerzitních knihoven z mnoha zemí. TSUL byla první univerzitní knihovna v Rusku, kde proběhla implementace plně
integrovaného automatizovaného knihovního systému. Úvodní odstavce příspěvku stručně zmiňují způsob řízení knihoven v
Rusku, dějiny Tomsku, Státní univerzity v Tomsku a univerzitních knihoven. Další odstavce se věnují dvěma souběžně
probíhajícím liniím rozsáhlého projektu a jejich jednotlivým fázím. První linie projektu představovala strategické
plánování, školení a reorganizaci knihovny. Čtenář si může porovnat schéma staré a nové organizační struktury.
Zaměstnanci knihovny byli formou workshopů seznamováni se základní koncepcí systému a dále měli možnost individuálně
konzultovat specifické otázky se svými „západními protějšky“. Zároveň probíhalo výběrové řízení na nákup
knihovního systému (druhá linie projektu), ve kterém zvítězil VTLS.
Vedení TSUL pro začátek nakoupilo základní moduly tohoto systému. Po úspěšně zakončených prvních fázích projektu mohl
řešitelský tým přistoupit k zakoupení ostatních modulů, k organizačně velmi složité pilotní fázi implementace systému
a ke zkušebnímu provozu. TSUL byla před zahájením projektu nazývána „spícím gigantem“. Přimět převážně starší
zaměstnance ke změně myšlení a pracovních návyků bylo velmi obtížné. Práci na projektu bránily i jazykové bariéry,
přesto byl projekt úspěšný.
69. GIORDANO, Tommaso
Library co-operation on ICT in Italy : an overview [Spolupráce italských knihoven v oblasti
informačních a komunikačních technologií : přehled] / Tommaso Giordano
In: Program: Electronic Libr. Inform. Syst.
- [London]. - 0033-0337. - 36, č. 3 (2002), s. 144-151. Lit. 15, pozn. 11.
Článek pojednává o vývoji
informačních a
komunikačních technologií v italských knihovnách a o jejich
současném využití. Autor se zaměřuje především na knihovní sítě a projekty digitalizace. První počítače se v
italských knihovnách objevily v polovině 80. let, tedy o několik let později než v USA a dalších vyspělých státech
Evropy. Na začátku 90. let se již začaly slibně rozvíjet některé projekty automatizace. Typickým příkladem takového
projektu je SBN (Servizio Bibliotecario Nazionale = National Library Services, http://www.iccu.sbn.it/). SBN je uzavřený systém, do kterého se mohou připojit
pouze ty knihovny, které používají speciálně vyvinutý systém SBN. Ostatní knihovny jsou de facto z této národní sítě
vyloučeny. V současné době SBN slučuje 1400 knihoven různých typů a velikostí. Mezi hlavní služby sítě SBN patří
OPAC, sdílená katalogizace a MVS. Nastíněn je způsob financování a
kooperace v síti SBN a přehledně je popsána situace v knihovnách, které zavedly pro své služby jiný informační
systém. Díky projektu SBN se začala mezi italskými knihovnami rozvíjet kooperace, knihovny však neměly
administrativní autonomii a tento fakt komplikoval a zpomaloval vývoj. Mezi další negativní faktory patřil nedostatek
profesionálních knihovníků, neexistence centrálních univerzitních knihoven apod. Navzdory všem omezujícím faktorům
není situace v oblasti kooperace nijak zlá. Díky novým technologiím a reformě administrativy se podařilo vytvořit tři
velká konsorcia pro sdílení a vývoj elektronických informačních zdrojů: CILEA (Consorzio Interuniversitario Lombardo
per l´Elaborazione Automatica, http://www.cilea.it), CASPUR (Consorzio
Interuniversitario per le Applicazioni di Supercalcole per Universita´e Ricerca, http://www.caspur.it) a CIBER (Coordinamento Interuniversitario Basi dati & Editoria
in Rete, http://ciber.caspur.it). Všechna tři konsorcia jsou
spojena projektem INFER (Italian National Forum on Electronic Resources, http://www.uniroma1.it/infer). Vývoj a popis digitálních sbírek je teprve v
experimentální fázi. Vytvoření italské digitální knihovny je složitý proces, Ministerstvo kultury proto v únoru 2001
rozhodlo provést studii proveditelnosti tohoto záměru. Již se také rozběhly některé dílčí programy digitalizace
italské literatury (CIBIT), ekonomických a právnických časopisů (ESSPER, http://liuc.it/biblio/essper/Default.htm) apod. Itálie tedy
přijala výzvu doby a velmi se angažuje v modernizaci veřejných služeb a obnovování ekonomické infrastruktury a
vzdělávacího systému. Seznam italských projektů a jejich webových stránek je přehledně uveden na konci příspěvku.
70. GLISSON, William Bradley - CHOWDHURY, Gobinda G.
Design of a digital dissertation information management system [Nárys informačního systému
digitálních disertačních prací] / William Bradley Glisson, Gobinda G. Chowdhury
In: Program : Electronic Libr.
Inform. Syst. - [London]. - 0033-0337. - 36, č. 3 (2002), s. 152-165. Lit. 7, 13 il.
Disertační práce prezentuje
samostatný a originální výzkum v oblasti doktorandského studia a často určitým způsobem rozšiřuje znalosti a
porozumění ve zkoumané oblasti. Má charakter kritického zkoumání materiálu, které ještě nikdo neprovedl, nebo zkoumá
tradiční materiál pomocí nových technik nebo z nové perspektivy. V příspěvku je popsán postup implementace
jednoduchého informačního systému digitálních disertačních prací, který lze aplikovat v kterékoli akademické
instituci. Systém se snaží zautomatizovat veškeré procesy: student může elektronicky přidat téma, sekretářka katedry
může vložit registrační informace do databáze, která neobsahuje pouze název práce, jméno studenta a vedoucího práce,
ale je zde i prostor pro komentáře a poznámky, které mohou být užitečné pro různé administrativní účely. Dalším
důležitým aspektem systému je, že student a vedoucí práce mohou jednoduše komunikovat v chráněném elektronickém
prostředí. Systém je nastaven na různé stupně přístupových práv: student může přistupovat pouze ke své práci a ke
komentářům od svého vedoucího; vedoucí práce může přistupovat ke všem pracím svých studentů a tvořit komentáře;
vedoucí katedry a sekretářka může přistupovat pouze do určených částí systému, které ulehčují administrativní práci.
Z toho vyplývá, že informační systém digitálních disertačních prací má tři hlavní funkce: pomoci organizovat a
pořádat informace o disertačních pracích, pomáhat studentům a vedoucímu práce při tvorbě nových disertací a umožnit
on-line přístup k již vypracovaným disertacím (vyhledávání a prohlížení). Příspěvek zmiňuje četné výhody systému,
technická řešení, dává rady, jak systém otestovat a jak uspořádat databázi. Vše ilustrují grafy, nákresy a tabulky.
Jako příklad byl vybrán systém University of Strathclyde (http://www.strath.ac.uk/)
v Glasgow.
71. HeLIN Pilot Mentoring Scheme [Nástin projektu HeLIN] / Anne Brice, Cathryn Brown, Marie Hickman,
Lis Thorburn
In: Libr. Trends. - [Urbana-Champaign]. - 0024-2594. - 50, č. 4 (2002), s. 651-664. Lit. 7, příl.
Posláním Oddělení pro zdravotnické knihovny (Health Care Libraries Unit) je zajišťovat vzdělávání zaměstnanců v
rámci celé Zdravotnické knihovnicko-informační sítě (Health Libraries and Information Network, HeLIN) fungující při
univerzitě v Oxfordu ve Velké Británii. Podporuje nejrůznější programy celoživotního vzdělávání, a to zejména pro
členy sítě, kteří si chtějí doplnit vzdělání v souvislosti se stále se měnícími podmínkami výkonu povolání. Spadá sem
zejména zkoumání informačních potřeb zájemců o vzdělávání, volba optimálních výukových metod, organizační a finanční
zabezpečení, určení odpovědnosti za dílčí výukové programy apod. Zvláštní pozornost je v článku věnována právě
školitelům. Jsou zde nastíněny požadavky na osobnost školitele, faktory, které kladně i záporně ovlivňují vztah mezi
ním a jeho posluchači atd. Sami školitelé musejí absolvovat speciální půlroční kurz. Vlastní školení mohou probíhat
formou přímé účasti frekventantů na přednáškách, ale také např. v podobě elektronických kurzů. Příspěvek je doplněn
dotazníkem pro školitele. Obsahuje několik desítek otázek na téma motivace, charakterových vlastností, temperamentu,
pedagogických schopností atd.
72. HUBBARD, Marlis
Exploring the Sabbatical or Other Leave as a Means of Energizing a Career [Sabatický rok nebo jiné
volno jako prostředek upevnění kariéry] / Marlis Hubbard
In: Libr. Trends. - [Urbana-Champaign]. - 0024-2594. -
50, č. 4 (2002), s. 603-613. Lit. 20.
Příspěvek vyzývá
informační pracovníky, aby vzali v úvahu možný přínos dočasného
přerušení své dosavadní profesní činnosti. Toto přerušení (tzv. sabatický rok nebo jiné placené volno) by měli využít
k formulaci dalších (nových) cílů své kariéry a k vytvoření předpokladů k jejich realizaci. Měli by se snažit
zhodnotit svou dosavadní práci a získávat nové zkušenosti, které umožní pozdější implementaci nových prvků do
stávajících pracovních postupů. Způsoby využití tohoto volna jsou různé, informační pracovníci se mohou věnovat např.
vytváření webových stránek či on-line kurzů informační gramotnosti, pořádání přednášek a konferencí, vytváření
databází, různé dobrovolnické činnosti atd. Řada velkých mezinárodních organizací a institucí vytváří pro tyto
profesionály speciální školicí programy.
Informační pracovník může využít také výměnných stáží, které
organizuje například American Library Association. Nabídku těchto stáží lze najít na stránkách http://www.ala.org/work/international/links.html. V
příspěvku jsou uvedeny odkazy na webové stránky několika profesionálů, kteří získali zajímavé zkušenosti v zahraničí
- např. stránky Donny Hanson, která popisuje svůj pobyt ve Spojených arabských emirátech - http://www.sla.org/chapter/cwcn/wwest/v1n1/hanson11.htm. Většina příkladů
využití volna uváděných v příspěvku byla převzata ze zkušeností informačních profesionálů působících na Concordia
University v Montrealu (http://www.concordia.ca).
73. CHEVERIE, Joan F.
The Changing Economics of Information, Technological Development, and Copyright Protection : What
Are the Consequences for the Public Domain? [Měnící se ekonomika informací, technický rozvoj a autorskoprávní ochrana
: jaké mají důsledky pro veřejnou sféru?] / Joan F. Cheverie
In: J. Acad. Librarianship. - [New York]. -
0099-1333. - 28, č. 5 (2002), s. 325-331. Lit. a pozn. 39.
Hodnota informací jednak jako obchodovatelné komodity,
jednak jako zdroje pro produktivitu a růst národního bohatství stále stoupá. Nové technologie a jejich informační
obsah mohou být použity ke zlepšení efektivity a zvýšení produktivity hospodářství. Přitom ale systém ochrany
autorských práv byl navržen tak, aby vyrovnal inherentní ekonomickou charakteristiku informací: totiž fakt, že je
nákladnější informaci vytvořit, než ji reprodukovat. Tvůrci a producenti informací mají omezenou dobu na kontrolu
reprodukce a šíření svých informačních děl podle autorského zákona. Po vypršení ochranné lhůty je dílo vráceno
intelektuální společnosti nebo veřejnosti, kde může být použito pro tvorbu nových děl. S příchodem digitální
technologie ale musí stávající systém autorskoprávní ochrany čelit nové situaci: větší snadnosti přístupu k
informacím a menší možnosti jej kontrolovat. Kopírování intelektuálních děl z počítače je velmi levné a nemůže
autorovi uhradit náklady, které na tvorbu těchto děl vynaložil. Autoři žádají účinnější autorskoprávní ochranu, ale
zájmem veřejnosti je přitom právě snadný přístup k informacím. Článek se zabývá současným mezidobím, kdy v důsledku
rychle se měnící techniky a ekonomiky informací nejsou tyto otázky dořešeny, a také důsledky, které daný stav
způsobuje tvůrcům, uživatelům a distributorům. Knihovny historicky hrály důležitou úlohu v udržování rovnováhy mezi
různými zájmy („copyright balance“) a měly by se snažit, aby tuto úlohu hrály i nadále.
74. JONSSON, Gunilla
The Basis for a Record : in the light of Functional Requirements for Bibliographic Records
[Základna pro vytváření záznamů ve světle funkčních požadavků na bibliografické záznamy (FRBR)] / Gunilla Jonsson
In: IFLA J. - [München]. - 0340-0352. - 29, č. 1 (2003), s. 41-46. Lit. a pozn. 19.
V několika posledních letech
se v mezinárodním měřítku rozvinula diskuse ke katalogizaci a k ní se vztahujícím standardům. Protože
katalogizace začíná v současnosti nabývat globálního charakteru a
stávající požadavky na podobu vytváření bibliografických záznamů se nezdály být dostačující, vznikla z iniciativy
IFLA studie s názvem Funkční požadavky na bibliografické záznamy (Functional Requirements for Bibliographic Records -
FRBR). Studie byla poprvé představena na konferenci v Kodani v roce 1997. V příspěvku jsou nastíněny změny, které
FRBR přináší třem důležitým skupinám
katalogizačních pravidel - AACR2, italským katalogizačním
pravidlům RICA a německým katalogizačním pravidlům RAK. Pro všechna tato pravidla znamená implementace FRBR vytvoření
jednotné základny pro vytváření záznamu. Zvláštní pozornost je zaměřena na podobu záznamů specifických typů dokumentů
dle FRBR, jako jsou např. záznamy všech on-line dokumentů, záznamy digitálních objektů uchovávaných v
digitálních archivech aj. Podrobněji je řešena problematika
vzájemných vztahů jednotlivých entit, tak jak je FRBR definuje.
75. KOVRIŽNYCH, Jelena Viktorovna - MINKINA, Valentina Al´fredovna - RUDAKOVA, Natal´ja Vasil´jevna
Škola informacionnych rabotnikov : vozroždenije peterburgskich tradicij povyšenija kvalifikacii
[Škola
informačních pracovníků : znovuzrození petěrburských tradic
zvyšování kvalifikace] / Jelena Viktorovna Kovrižnych, Valentina Al´fredovna Minkina, Natal´ja Vasil´jevna Rudakova
In: Nauč. Techn. Inform. Ser. 1. - [Moskva]. - 0548-0019. - Č. 9 (2002), s. 31-34. Příloha.
V roce 2001 byla
v Sankt-Petěrburgu založena Škola
informačních pracovníků, což je autorkami článku považováno za
první krok k obnově systému zvyšování kvalifikace v této profesi. Zřizovateli školy jsou Leningradské sdružení
projekčních organizací (LASPO), fakulta zvyšování kvalifikace a katedra vědeckotechnických informací St.-Petěrburské
státní univerzity kultury a umění (SPbGUKI) a Ústřední městská veřejná knihovna V. V. Majakovského. Každá ze
zakládajících institucí přispěla svým specifickým dílem: LASPO, sdružující 65 významných vědeckovýzkumných a
projekčních institucí města, které již dříve vytvořilo korporativní informační systém s cílem informační podpory
projektové a stavební činnosti, zúročí dosavadní praktické zkušenosti informačních služeb a lépe využije unikátní
sbírky normativně- technické a projektové dokumentace, příručkové literatury a domácích a zahraničních časopisů;
jmenované katedry SPbGUKI uplatní letité zkušenosti na poli rekvalifikace a zvyšování kvalifikace; knihovna V. V.
Majakovského nabídne bohaté fondy referenčních informačních zdrojů a svoji znalost informačních zdrojů nacházejících
se na území města (v knihovně funguje Středisko podnikatelských a právních informací, knihovna dále iniciovala výzkum
informačního trhu města a zorganizovala mezinárodní výstavy informačních zdrojů a služeb). První, svým způsobem
pilotní akcí nové školy byl pětidenní seminář „Informační zajištění činnosti podniků“ (jeho program je v článku
popsán). Autorky na základě přípravy semináře a jeho výsledků formulují body charakterizující současnou situaci v
oblasti informační činnosti podniků: informační střediska nacházející se v ekonomicky a personálně složité situaci
musí zajistit analýzu daleko širšího okruhu dokumentů (při nízkém podílu recenzovaných materiálů); informační
pracovníci mají větší zodpovědnost za výběr a hodnocení vnějších informačních zdrojů, neboť jejich využívání je
drahé; mění se funkce informačních středisek v podnicích, a to směrem k nutnosti koordinovat informační činnost všech
útvarů podniku, a také směrem k nezbytnosti hodnotit informační produkty a služby vlastního podniku z hlediska jejich
konkurenceschopnosti na informačním trhu atd.
76. LAUDER, John E.
Partnerships in Preservation : the experience of the NEWSPLAN 2000 Project [Spolupráce v oblasti
ochrany dokumentů : zkušenosti z projektu NEWSPLAN 2000] / John E. Lauder
In: IFLA J. - [München]. - 0340-0352. -
29, č. 1 (2003), s. 47-51.
Projekt NEWSPLAN 2000 (http://www.NEWSPLAN2000.org)
je založen na spolupráci několika institucí v rámci celonárodního programu ochrany kulturního dědictví Velké
Británie. Cílem projektu je uchovat na mikrofiších vybrané tituly regionálních novin (asi 1700 titulů) pro budoucí
generace, část kopií uložit v archivu, část zpřístupňovat ve vybraných knihovnách. Myšlenka projektu vznikla v 90.
letech. Hlavní podíl na jeho financování má Heritage Lottery Fund (HLF, http://www.hlf.org.uk), který podporuje celou řadu projektů ochrany kulturního
dědictví ve Velké Británii. Na projektu se dále podílí 10 regionálních pracovních skupin, 3 národní knihovny (British
Library, National Library of Wales, National Library of Scotland). Je koordinován zvláštním úřadem - The NEWSPLAN
2000 Project office. Hlavním pracovištěm je British Library, resp. její Newspaper Library (viz http://www.bl.uk/collections/nplan.html). Úloha jednotlivých
účastníků je v článku podrobněji popsána.
77. MALINSKI, Richard M.
Job Rotation in an Academic Library : Damned if You Do and Damned if You Don´t! [Přesuny
zaměstnanců ve vysokoškolských knihovnách : podporovat či nikoli?] / Richard M. Malinski
In: Libr. Trends. -
[Urbana-Champaign]. - 0024-2594. - 50, č. 4 (2002), s. 673-680. Lit. 11.
Příspěvek popisuje systém pravidelného
střídání zaměstnanců na pracovních místech čili systematické přesuny zaměstnanců od jedné práce ke druhé. Tato metoda
profesního zdokonalování zaměstnanců je využitelná v mnoha směrech a uplatňuje ji stále více univerzit. Řada z nich
prezentuje příslušné programy na svých webových stránkách (např. The Indiana University v Bloomingtonu, viz
http://www.indiana.edu/~libpers/jspolicies.html nebo http://www.indiana.edu/~libpers/jobsharing.html,
australská University of Wollongong -
http://www.uow.edu.au/admin/personnel/conditions/gs_jobrotation.html). Autor uvádí příklady několika studií
zabývajících se daným tématem a zvažuje důvody pro a proti realizaci těchto programů. Kladem jejich implementace může
být např. obohacení zaměstnanců o nové zkušenosti, vytržení ze stereotypu, vzniká hodnocení příslušné profese ze
zcela jiného úhlu, což může dobře využít zaměstnavatel apod. Hlavním negativem je bezpochyby nechuť zaměstnanců učit
se novým věcem a také mnohdy nezanedbatelná výše celkových nákladů (např. na zaškolení). Jako konkrétní příklad je
podrobněji popsána situace v menší univerzitní knihovně na Ryerson University v Kanadě (http://www.library.ryerson.ca/).
78. MATTHEWS, Catherine J.
Becoming a Chief Librarian : An Analysis of Transition Stages in Academic Library Leadership [Jak
se stát vedoucím knihovníkem : analýza přechodných stupňů kariérního postupu v rámci vysokoškolských knihoven] /
Catherine J. Matthews
In: Libr. Trends. - [Urbana-Champaign]. - 0024-2594. - 50, č. 4 (2002), s. 578-602. Lit.
29, příl.
Základem studie je čtyřdílný Nicholson-Westův model upevňování role řídícího pracovníka vysokoškolské
knihovny a některé modely příbuzné. První fáze je fází přípravnou. Zde nový vedoucí pracovník formuluje základní cíle
a prostředky, kterými chce stanovených cílů dosáhnout, zmapuje svou dosavadní činnost v oboru (nejčastěji formou
životopisu) a vytvoří koncept, podle kterého bude dále postupovat. Uvědomí si, co může nabídnout a naopak, co v
souvislosti se svým budoucím postavením očekává. Ve druhé fázi dochází ke konfrontaci s ostatními zaměstnanci
příslušné instituce. Ty autor dělí do tří úrovní: 1. mikroúroveň - tzn. pracovníci, kteří nejúžeji spolupracují se
stávajícím či budoucím vedoucím pracovníkem, 2. střední úroveň představuje širší okruh spolupráce - ostatní personál
knihovny a také zaměstnanci (zejména pedagogové) působící na příslušné fakultě, 3. makroúroveň zahrnuje představitele
vedení celé univerzity jako rektora, děkany aj. Po dostatečném zmapování situace a s ohledem na zjištěná fakta
následuje fáze úprav, kdy nový vedoucí pracovník implementuje konkrétní nové postupy vedoucí ke změnám a zlepšení
chodu organizace podle svých představ. V závěrečné fázi dochází ke stabilizaci situace po úpravách, odstraňování
zbývajících drobných nedostatků a vytváření optimálních podmínek pro další plynulý chod organizace. Součástí
příspěvku je vzor dotazníku pro anonymní zjišťování spokojenosti zaměstnanců s činností vedoucího pracovníka za
určité časové období.
79. MYHILL, Christine E.
ICT for access to information services for disabled people : an overview of projects and services
at Gateshead Libraries Service [Informační a komunikační technologie pro přístup k informačním službám pro tělesně
postižené : přehled projektů a služeb knihoven v Gateshead] / Christine E. Myhill
In: Program : Electronic Libr.
Inform. Syst. - [London]. - 0033-0337. - 36, č. 3 (2002), s. 176-181. Lit. 8, pozn. 5.
Ve Velké Británii žije
přes 6,6 milionu tělesně postižených lidí v produktivním věku, což je téměř jedna pětina obyvatel v produktivním
věku. Postižení lidé mají stejná práva na informace jako ostatní, stále však musí čelit bariérám, které jim brání v
přístupu k informacím. Na odstranění bariér se výrazně podílejí knihovny. Díky zapojení informačních a komunikačních
technologií (ICT) jsou služby pro zrakově a sluchově postižené občany velmi kvalitní. Článek popisuje několik dílčích
projektů a služeb pro tělesně postižené, které byly zavedeny v knihovní síti v Gatesheadu (Gateshead Libraries
Service). Díky programu AIRS (Access to Information and Reading Services), který byl zahájen již v roce 1987,
knihovny dnes poskytují služby jak zrakově, tak i sluchově postiženým. Mezi tyto služby patří např. národní a
regionální „mluvící noviny“, rozsáhlé transkripční služby (převod textů do Braillova písma), audiokazety a digitální
média určená organizacím i jednotlivcům. Zmíněné materiály obsahují zprávy a reportáže vyhledané, připravené,
prezentované, nahrané a distribuované AIRS. V rámci AIRS se dále pořádají kurzy rozvíjející vnímavost postižených
občanů a poskytují se konzultace k problému zhoršování zraku a sluchu. Článek blíže popisuje také informační služby
kabelových televizí, produkty na CD-i (Compact Disc-interactive) a zlepšování síťových služeb s ohledem na postižené
občany.
80. NICKERSON, Matthew
Heritage through Oral History and Archival Images [Kulturní dědictví prostřednictvím zvukových a
obrazových informací v digitální formě] / Matthew Nickerson
In: IFLA J. - [München]. - 0340-0352. - 29, č. 1
(2003), s. 52-55. Lit. 8.
Služba WWW nabízí v současnosti knihovnám, archivům a muzeím jedinečnou možnost
zpřístupňov at uchovávané kulturní dědictví širokému okruhu uživatelů. Příspěvek přibližuje situaci ve Spojených
státech amerických, kde jsou rozvíjeny projekty, které zmíněným způsobem umožňují přístup k fondům jednotlivých
institucí nebo jejich skupin. Autor příspěvku popisuje konkrétní projekt Voices of Colorado Plateau (Hlasy Coloradské
plošiny, http://archive.li.suu.edu/voices/), což je
nová on-line multimediální prezentace využívající možností obrazu a zvuku při budování a zpřístupnění digitální
virtuální knihovny vytvářené osmi institucemi ze zmíněné geografické oblasti. Jsou nastíněny způsoby spolupráce mezi
institucemi, popsány využívané technologie atd. Rozhraní pro vyhledávání, které využívá systému jednotlivých menu, je
charakterizováno jako poměrně jednoduché a uživatelsky příjemné.
81. PINFIELD, Stephen
The changing role of subject librarians in academic libraries [Změna role oborově specializovaných
informačních pracovníků ve vysokoškolských knihovnách] / Stephen Pinfield
In: J. Libr. Inform. Sci. - [London]. -
0961-0006. - 33, č. 1 (2001), s. 32-38. Lit. 10, pozn. 3.
Ve většině britských vysokoškolských knihoven hrají
klíčovou úlohu při poskytování informačních služeb tzv. oborově specializovaní informační pracovníci (subject
specialists, subject librarians). Jedná se o odborníky, jejichž úkolem je získávat a zpřístupňovat uživatelům
informační zdroje z určitého vědního oboru. Jejich funkce se v průběhu let osvědčila, ačkoli jim v některých studiích
bývá vytýkána určitá jednostrannost a neschopnost chápat
knihovní fond jako efektivně fungující celek a v tomto smyslu
dostatečně podporovat jeho využívání. I kritici se však shodují s ostatními autory na tom, že „tradiční“ role těchto
specialistů se v současné době musí změnit, a to zejména s ohledem na rozvoj informačních technologií. Často bývá
diskutována jejich funkce v souvislosti se stálým rozvojem elektronických a hybridních knihoven. Podle autora článku
bude v budoucnu nutné zaměřit se na co nejužší spolupráci s uživatelem, aby poskytované informace byly co
nejadresnější, profilovat fond na základě požadavků uživatelů, provádět selekci elektronických zdrojů na základě
určitých kritérií (jsou v textu uvedena), spolupracovat s odborníky, kteří mají na starost technické a technologické
zabezpečení chodu knihovny, vhodnou formou prezentovat všechny potřebné informace na webových stránkách knihovny,
aktivně se účastnit vzdělávacích programů (zejména souvisejících s příslušnou disciplínou) na půdě knihovny i mimo ni
atd.
82. PROCTOR, Edward
Spelling and Searching the Internet : An Overlooked Problem [Pravopis a vyhledávání na Internetu :
přehlížený problém] / Edward Proctor
In: J. Acad. Librarianship. - [New York]. - 0099-1333. - 28, č. 5 (2002), s.
297-305. Lit. a pozn. 49.
Špatný nebo úmyslně výstřední pravopis, fonetický přepis slov, tiskové a další chyby
ztěžují vyhledávání na internetu. Dostupné studie na téma vyhledávání informací se zabývají komerčními databázemi,
kde jsou k dispozici
soubory autorit či
řízené slovníky a podmínky pro vyhledávání jsou protikladné
internetu. Dosud se však nezkoumaly problémy, které může při vyhledávání na internetu způsobit špatný pravopis a
další textové chyby. Internetu chybí korektory pravopisu (spell checkers), které jsou k dispozici u textových
editorů. Internet se v tomto směru neřídí žádnou normou, a tak při vyhledávání dochází k úniku obrovského množství
informací. Autor probírá jednotlivé překážky správného vyhledávání: nesprávný pravopis (i s ohledem na angličtinu
ne-rodilých mluvčích), záměrně chybný pravopis (např. u zkracování slov vlivem SMS), fonetický přepis slov,
latinizace cizích abeced včetně přepisu osobních jmen (na příkladu Muamara Kádáfího demonstrováno 38 různými
možnostmi přepisu jeho jména), neopravené tiskové chyby, používání velkých a malých písmen. Možným řešením je
zavedení korektoru, který by odstraňoval tyto chyby a byl generován při vyhledávání v
OPACu, na webových stránkách a v databázích. Zatím se rešeršéři budou muset naučit používat v rešeršních dotazech
i nesprávné formy, aby mohli vyhledávat informace skryté za chybným pravopisem a dalšími chybami.
83. SCHNEIDER, Tina M.
Academic Libraries and Regional Library Systems : How Do They Stand Today? [Vysokoškolské knihovny
a regionální systémy knihoven : jak si dnes stojí?] / Tina M. Schneider
In: J. Acad. Librarianship. - [New York].
- 0099-1333. - 28, č. 3 (2002), s. 141-146. Lit. 29.
Příspěvek prezentuje výsledky studie současného stavu
regionálních systémů knihoven ve státě Ohio, USA. Jde o organizace sdružující a podporující knihovny různých druhů ze
stejné geografické oblasti. Vysokoškolské knihovny v poslední době rozpoutaly diskuzi, zda je pro ně členství v
takových sdruženích přínosné či nikoliv. Cílem studie je tedy zmapovat stupeň účasti vysokoškolských knihoven na této
spolupráci, přiblížit výhody a úskalí členství a nastínit vývojové trendy. V Ohiu existuje 7 regionálních systémů
sloužících 314 knihovnám spadajícím do 64 z 88 distriktů. Jsou to např. MOLO (Mideastern Ohio Library Organization),
NOLA (Northeastern Ohio Library Association), NORWELD (Northwestern Library District), OhioLINK sdružující převážně
knihovny různých typů škol aj. Studie prokázala, že v Ohiu náleží do různých regionálních systémů celkem 37
vysokoškolských knihoven, většina z nich se připojila v 70.-80. letech 20. století. Část knihoven uvádí, že členství
jim pomohlo značně se přiblížit dalším vysokoškolským i jiným (např. veřejným) knihovnám v regionu, část by uvítala
hlubší a lépe organizovanou spolupráci. Autor zmiňuje i další příbuzné studie - např. výzkum zaměřený speciálně na
systém OhioLINK, na jeho efektivnost a adaptabilitu při změnách vnějších podmínek pro jeho fungování (http://winslo.state.oh.us/publib/intro.html).
84. VAN ULLEN, Mary K. - GERMAIN, Carol Anne
Business as usual : Amazon.com and the academic library. [Obchod - jako obvykle : Amazon.com a
vysokoškolská knihovna] / Mary K. Van Ullen, Carol Anne Germain
In: J. Acad. Librarianship. - [New York]. -
0099-1333. - 28. č. 5 (2002), s. 319-324. Lit. a pozn. 22, tab. 2.
V r. 1999 navrhl Steve Coffman, aby knihovny
vytvořily jednoduchou
meziknihovní výpůjční službu založenou na využití obrovského
potenciálu virtuálního knihkupectví Amazon.com. Tato studie zkoumá vhodnost webového rozhraní Amazon.com v
souvislosti s možnostmi zefektivnění MVS ve vysokoškolských knihovnách. Studie je založena na průzkumu, který byl ve
13týdenním období leden-duben 2000 proveden v knihovnách univerzity v Albany a který zkoumal míru dostupnosti titulů
v databázi Amazon.com a možnosti dodání dokumentů podle očekávání jednak vědeckých pracovníků, jednak studentů.
Autorky článku uvádějí metodiku průzkumu a jeho výsledky. Velkým problémem Coffmanova návrhu globálního systému MVS
je podle nich to, že nebere v úvahu náklady na dodání knih a jejich zpracování, jež by byly spojeny s každou
transakcí. Tento model založený na praktikách knižního obchodu by tedy nebyl pro knihovny použitelný. Ukázalo se též,
že Amazon.com by nemohl dodávat knihy půjčované z fondů knihoven univerzity v Albany dostatečně rychle, aby uspokojil
studenty.
|
