Finské
knihovnictví v praxi – Univerzitní knihovna v Tampere
[Jiří Mazal]
Finské knihovnictví zejména díky míře uplatňování informačních
technologií již dlouho patří ke světové špičce, stejně jako úroveň
finského vzdělávání. Ač země rozlohou mnohem větší než Česká republika-
má ve srovnání s ČR pouze poloviční počet obyvatel. Nejen finským
studentům je přitom k dispozici úctyhodných 14 univerzit.V poslední době se tento stát potýká s hospodářskými problémy,
souvisejícími mimo jiné s úpadkem firmy Nokia,
tudíž i zde jsou veřejné rozpočty včetně knihovních omezovány. Finské
knihovny však stále představují vzor hodný následování. Jejich typickým
znakem je rozvinutá vzájemná spolupráce, proto nepřekvapí, že Finská
národní knihovna
je současně knihovnou univerzitní. Dochází tu k částečnému prolínání a
sdílení funkcí městských i univerzitních knihoven ve větší míře, než
jsme tomu zvyklí u nás. V srpnu 2014 jsem prostřednictvím Fondu podpory zahraničních cest Asociace
knihoven vysokých škol
dostal příležitost navštívit jednu z největších univerzitních knihoven ve Finsku
nacházející se na Univerzitě v Tampere. Jí budou věnovány následující řádky.
[pokračování...]
Péče o
fotografický obraz v Historické fototéce města Havany
[Petra Vávrová, Libor Jůn]
Kuba je nejen největším ostrovem v Karibském moři, ale rovněž i přirozeným
hospodářským, politickým a kulturním centrem celého Karibiku. To plyne jak
z jejího výhodného geografického umístění, tak z mnoha dalších tradičních výhod
tohoto ostrovního státu, včetně velmi dobré úrovně vzdělání obyvatel atd. Dodnes
existující kubánský revoluční režim, konstituovaný v 60. letech 20. století,
znamenající mimo jiné důslednou společenskou centralizaci, přinesl pro Kubu a
její mezinárodní postavení mnoho obtíží. To se odrazilo i na stavu kubánského
kulturního dědictví, byť i díky zahraniční pomoci bylo na tomto poli dosaženo
v několika posledních letech výrazného zlepšení. [pokračování...]
Open Access a
současné tendence v otevřeném publikování na Ukrajině
[Myroslava Kutsyn]
V roce 2007 Ukrajinská vláda přijala Zákon o
nejdůležitějších zásadách vývoje informační společnosti
na Ukrajině v letech 2007–2015 na podporu rozvoje
informační společnosti pro období 2007–2015. Zákon o
nejdůležitějších zásadách vývoje informační společnosti
na Ukrajině v letech 2007–2015 deklaruje: "Otevřený
přístup je jednou z priorit vývoje informační
společnosti Paměťové instituce – knihovny, archivy a
muzea – mají ve svých sbírkách velké množství vzácných
cenných dokumentů, které vzhledem ke svému fyzickému
nosiči nejsou dostupné široké veřejnosti. Knihovny,
jejichž hlavní činností je získávání a shromažďování
fondů tradičních dokumentů a jejich pořádání, plní své
poslání, a tudíž realizují úkoly, jež jsou stanoveny v
Zákoně o nejdůležitějších zásadách vývoje informační
společnosti na Ukrajině v letech 2007–2015. Vytváření
digitálních kopií dokumentů je jednou z možných variant,
jak zpřístupnit dokumenty přes internet. I přesto, že
oba způsoby – jak Zelená, tak Zlatá cesta – nabízejí
možnost sdílení vědeckých výsledků, ředitelka knihovny z
Národní univerzity Kyjevo-Mohyljanská akademie Tetjana
Jarošenko konstatuje, že "model otevřených repozitářů se
jeví jako jedna z nejlepších možností pro vědecké
instituce na Ukrajině v 21. století, jak vkládat a
sdílet výsledky VaV.
[pokračování...]
|