|
 Staré
mapy a grafiky v Geografické bibliografii ČR on-line [Eva Novotná]
Geografická bibliografie ČR on-line již patří neodmyslitelně k práci geografů
a kartografů. K 1. 1. 2013 obsahovala 166 000 bibliografických záznamů všech
typů dokumentů včetně šedé literatury1. Do databáze automatizovaně přicházejí
bibliografické záznamy bohemikálních geografických a kartografických děl z
Národní knihovny ČR, Moravské zemské knihovny, odborných knihoven Akademie věd
ČR, Vědecké knihovny v Olomouci, univerzitních knihoven z Prahy, Ústí nad Labem,
Brna, Plzně nebo z Českého hydrometeorologického ústavu. Kromě toho jsou denně
importovány záznamy z katalogizace Geografické knihovny a Mapové sbírky
Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (dále Mapová sbírka PřF UK nebo jen
Mapová sbírka). [pokračování...]
INTERPI: nástroj pro zpřístupnění
národního kulturního dědictví [Marie Balíková, Miroslav Kunt Jana
Šubová, Nadežda Andrejčíková]
Studie přináší informace o projektu "Interoperabilita v paměťových
institucích (INTERPI)". Jedná se o společný (konsorciální) projekt
Národní knihovny ČR, která je koordinátorem projektu, a Národního
archivu, který je spoluřešitelem projektu; poskytovatelem projektu je MK
ČR. Projekt je pětiletý: byl schválen v prosinci 2010, zahájen 1. 2.
2011; předpokládané datum ukončení projektu je 31. 12. 2015. Cílem projektu INTERPI je připravit vědeckou a technologickou
infrastrukturu pro podporu zpracování, sdílení a využívání kulturního
obsahu ve formě metadatových informací o informačních objektech
zpřístupňovaných v paměťových institucích na bázi interoperability
především sémantické, za pomoci v současné době dostupných informačních
a komunikačních technologií podporujících tvorbu sémantického a webu
publikovaných konsorciem W3C (URL/URI, XML, XMLS, RDF, RDFS).
[pokračování...]
Digitální kodikologie a bibliologie:
Hromadná digitalizace, virtuální prostředí a knihovna bez katalogu [Zdeněk
Uhlíř]
Vždy jsem se domníval a stále trvám na tom, že práce knihovníka (tím spíše
knihovníka pracujícího s historickými fondy), právě tak jako práce archiváře a
muzejníka, musí zapadat do kontextu veškeré vědecké a odborné práce a příliš se
ze spektra dílčích disciplín a jednotlivých činností nevydělovat. A totéž,
myslím a jsem přesvědčen, platí i o práci bibliografa, katalogizátora,
dokumentátora či editora. Jsem si jist, že v zásadě ve věcném smyslu existují
jen dva základní humanitní obory (totiž historie a filologie, protože celá škála
dalších disciplín jsou jen jejich takovými či onakými odvozeninami) a že v
teoretickém smyslu právě tak existují jen dva základní společenskovědní obory
(totiž praxeologie a historie, protože všechny ostatní speciální disciplíny jsou
jen jejich takovými či onakými aplikacemi).
[pokračování...]
Požadavky na výměnu dat mezi knihovním a
discovery systémem na příkladu implementace systému VuFind v Moravské
zemské knihovně [Václav Rosecký, Petr Žabička]
Moravská zemská knihovna v Brně (dále též MZK) zveřejnila v říjnu
2011 knihovní katalog nové generace založený na open source systému
VuFind1. Provoz systému VuFind je závislý na datech a službách
poskytovaných knihovním systémem Aleph. V následujícím textu jsou tyto
vazby podrobněji popsány a uspořádány do přehledu obecných požadavků,
které by měl splňovat knihovní systém, aby mohlo být jeho webové
rozhraní snadno nahrazeno nadřazeným discovery systémem integrujícím
celou šíři informačních zdrojů, které může knihovna poskytovat.
Standardizace na této úrovni v budoucnu usnadní zapojení jednotlivých
knihovních systémů do centrálního portálu knihoven, jehož vznik
předpokládá Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015 (Koncepce
2011–2015), schválená v roce 2012 vládou. [pokračování...]
|
